Žáci z ciziny si zaslouží podporu, říká expertka a radí, jak na výuku

Vzdělávání žáků, kteří přicházejí z odlišného jazykového a kulturního prostředí, bývá pro pedagogy výzvou. Obzvláště pokud se zatím s ničím takovým nesetkali. Dnes již ale naštěstí existuje řada organizací, metodických pokynů i příkladů dobré praxe, které mohou školy navést správným směrem. O několika z nich promluvila v rozhovoru Jana Hartmanová, která působí jako specialistka pro děti/žáky s odlišným mateřským jazykem a má mnohaleté zkušenosti se začleňováním těchto dětí do tříd.


Mgr. Jana Hartmanová

jana hartmanová
Na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy vystudovala učitelství matematiky a fyziky. Působila ve školství na pozicích třídní učitelky na druhém stupni, vychovatelky ve školní družině, po mateřské dovolené učila na prvním stupni, poté byla zástupkyní ředitele, v letech 1996 až 2015 byla ředitelkou Základní školy Nuselská v Havlíčkově Brodě.

Tato škola byla jednou ze 14 pilotních základních škol v ČR (jedinou na Vysočině) pro tvorbu Školních vzdělávacích programů pro základní vzdělávání. Dlouholetá a zkušená lektorka, vzdělávala mj. koordinátory Školních vzdělávacích programů pro základní vzdělávání či vedoucí školské pracovníky, ale měla i přesah do oblastí ICT a multimediální výchovy.

Od školního roku 2015/2016 je metodičkou a specialistkou pro děti / žáky s odlišným mateřským jazykem. Vypracovala kromě jiného řadu relevantních pracovních listů.

Působí v rámci Národního pedagogického institutu ČR jako konzultant e-poradentství Portálu podpory pedagogických pracovníků vzdělávajících děti / žáky-cizince.
 Zdroj: Archiv Jany Hartmanové.


Kdy jste se ve své praxi začala setkávat s problematikou vzdělávání dětí / žáků s odlišným mateřským jazykem?

To je už hodně dlouho. Bylo to kolem roku 2007, kdy k nám do školy přišly děti z Mongolska. Důvodem byla práce jejich rodičů v průmyslové výrobě v Havlíčkově Brodě. Tím začala multikulturní výchova v praxi. Nikdo jsme o tom, jak je vzdělávat v základní škole, neměl ani potuchy. Chyběly nám zkušenosti s touto problematikou. Rady si nevědělo tehdy ani ministerstvo školství. Co s tím? Nezbývalo nám nic jiného než začít s nimi jako s výukou u prvňáků. Zařazovali jsme je do ročníku o jeden rok níže, podle věku a předchozího dosaženého vzdělání. Vymýšleli pracovní listy, používali materiály a pomůcky jako pro děti z první třídy. Ověřili jsme si, že žáci s odlišným mateřským jazykem jsou stejně nadaní jako jejich česky mluvící spolužáci. Zaslouží si, aby k nim pedagogičtí pracovníci přistupovali s pochopením. Mám zkušenost, že je to o učitelích dané školy, jaký postoj k nim budou mít. U nás byl úžasný tým učitelek na 1. stupni. Učitelé z druhého stupně se museli od nich moc věcí naučit a odkoukat. Také jsme se často dorozumívali se zástupcem z jejich komunity, který byl pro nás tlumočníkem a komunikoval s rodiči mongolských děti. Jinak by se to organizačně nezvládlo.

Jako učitelka pro tyto děti byla u nás zvolena vychovatelka ze školní družiny. S výukou dětí měla zkušenosti, protože dříve učila na 1. stupni. Později jsme navázali kontakt s Meta, o.p.s., která nám poskytla pracovní listy, metodiky a jiné pracovní materiály. Byly i další instituce, které vypomáhaly s doučováním dětí / žáků s odlišným mateřským jazykem. Dopoledne, asi tak dvakrát v týdnu, je vyučovala základům češtiny výše uvedená vychovatelka, seznamovala je s činností školy a jejího blízkého okolí. Dorozumívání bylo složité, ale mongolské děti měly o všechno zvýšený zájem. Dokonce začaly chodit i do školní družiny, starší žáci do školního klubu. Největší překážkou v naší vzdělávací práci bylo to, co se ve škole během dne naučily, tak do druhého dne hodně zapomněly. Nikdo to doma s nimi neprocvičoval. Šlo to ztuha a pomalu. 

Jakým potížím jste musela jako ředitelka školy v té době čelit?

Základním problémem bylo personální zajištění pro doučování dětí / žáků s odlišným mateřským jazykem. Tehdy nebyl zavedený systém vzdělávání pomocí asistenta pedagoga jako dnes. Učitelka byla ve třídě na všechno sama. Přípravy na hodinu byly náročné. 

Legislativní rámec, jenž byl vymezen ve školském zákoně (§ 20 vymezení vzdělávání občanů EU a občanů mimo EU s oprávněným pobytem na území České republiky) a ve vyhlášce č. 48/2005 Sb., se týkal pouze toho, jak mají být děti / žáci s odlišným mateřským jazykem hodnoceni – a to bylo všechno. Dalším problémem byl pohled na rozdělení dětí / žáků do ročníků a tříd podle toho, z jaké země přicházely.

Co vám pomohlo tyto komplikace zvládnout?

Jednoduše čas a poznání. Posunulo se to někam dál. Jsou tu nové zkušenosti ze škol, které tak jako my, vzdělávaly děti / žáky s odlišným mateřským jazykem. Dnes je celá řada možností. Nová legislativa, například  upravené RVP ZV od roku 2016, školský zákon č. 82/2015 Sb., vyhláška č. 27/2016 Sb. Nebo jiné formy podpory: školení učitelů a ředitelů škol ve způsobech komunikace s rodiči dětí / žáků s odlišným mateřským jazykem, rozvoj komunikace pro práci s nimi, další vzdělávání pedagogických pracovníků dle potřeb škol a pedagogů, průběžný monitoring, tvorba a průběžné vyhodnocování databáze podpořených dětí / žáků s odlišným mateřským jazykem nebo provozování webového portálu NPI ČR

Po příchodu do školy je provedena diagnostika vzdělávacích a sociálních potřeb dětí / žáků s odlišným mateřským jazykem. Pečuje o ně ve školách tým odborníků: výchovný poradce, speciální pedagog, třídní učitel, asistent pedagoga, adaptační koordinátor aj. Školy nabízejí výuku češtiny jako druhého jazyka, adaptační kurzy. Systematicky se buduje multikulturní prostředí. Nedílnou součástí je i široká nabídka volnočasových aktivit. Nejdůležitější je však ochota jednotlivých učitelů se k dětem / žákům s odlišným mateřským jazykem přiblížit a pochopit je.

Jak se připravit na výuku dítěte / žáka s odlišným mateřským jazykem, které přichází do třídy? Co byste učitelům a vedení školy doporučila? 

Doporučila bych ředitelům škol a pedagogům prostudovat si s předstihem, tzn. ještě před příchodem dítěte / žáka s odlišným mateřským jazykem, „Metodický návod a organizační pokyny pro základní školy, jejichž pedagogičtí pracovníci nemají žádné či jen minimální zkušenosti s přijímáním, začleňováním a vzděláváním malého počtu žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ).“ Je členěný na jednotlivé části podle toho, jak by škola měla optimálně postupovat podle závazných pokynů a doporučení (metodický návod je ke stažení pod textem jako Příloha 1). 

Kdo může učiteli při vzdělání dítěte / žáka s odlišným mateřským jazykem pomoci?

Za posledních deset let jsme se při práci s dětmi / žáky s odlišným mateřským jazykem hodně poučili, zlepšili jsme koncepci péče i metody práce, ale základem stále zůstává vycházení z konkrétních potřeb jednotlivých žáků. Uvádím jeden příklad za všechny, který velmi pomohl této problematice. Je to Národní pedagogický institut ČR (dříve Národní institut pro další vzdělávání), který od roku 2016 provozuje síť třinácti krajských center podpory s krajskými koordinátory a externími odbornými spolupracovníky. Tato centra v každém kraji zajišťují podporu pedagogům vzdělávajících děti / žáky s odlišným mateřským jazykem, a to formou telefonických i písemných konzultací, organizací diskusních setkání či vzdělávacích programů zaměřených na danou problematiku. Národní pedagogický institut ČR také aktualizoval web zabývající se problematikou vzdělávání dětí / žáků cizinců

V rámci Národního pedagogického institutu ČR spolupracujete s krajským koordinátorem podpory pedagogickým pracovníkům v oblasti dětí / žáků s odlišným mateřským jazykem. Jak můžete učitelům pomoci?

Jsem poradcem e-poradny NPI ČR v otázkách týkajících se vzdělávání a zařazování dětí / žáků s odlišným mateřským jazykem do našich škol. Předávám aktuální informace pedagogům vzdělávajícím děti / žáky s odlišným mateřským jazykem, a to buď formou konzultací, nebo lektorování. Organizuji společně s krajským  koordinátorem podpory pedagogickým pracovníkům kulaté stoly, na které zveme ke spolupráci zřizovatele škol a školských zařízení i neziskové organizace. Mým úkolem je také podílet se na realizaci vzdělávacích programů v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Seznamuji pedagogickou veřejnost s publikováním podpůrných metodických materiálů pro pedagogy a vedení škol, a to v rámci provozu webového Portálu podpory pedagogických pracovníků vzdělávajících děti / žáky cizince.

S čím a jak často se na vás nejčastěji učitelé obracejí v rámci e-poradenství ohledně dětí / žáků s odlišným mateřským jazykem, jaké případy se nejvíce řeší?

Nejvíce dotazů bývá na začátku roku, ale i v jeho průběhu. Obvykle při nástupu dítěte / žáka s odlišným mateřským jazykem do školy. Dotazy se týkají jednak toho, co mají rodiče dodat škole za tiskopisy, kolem pololetí a koncem roku jsou dotazy k hodnocení, tedy klasifikaci. Dále jsou dotazy na pomoc ve výuce, návrat žáka z ciziny – například žáka, který se narodil v České republice, vyrůstal v Anglii a nyní se přistěhoval s rodiči zpět a rodiče zanedbali jeho vzdělávání dle českého školství. Řešíme úplnou neznalost českého jazyka nebo částečnou, řešíme sestavení individuálních vzdělávacích plánů pro vzdělávací obor český jazyk na základě Školních vzdělávacích programů, kurzy českého jazyka pro žáky s odlišným mateřským jazykem, dobu jejich nástupu do školy a úpravu a organizaci vzdělávání, je toho celá řada.

Jak byste popsala průběh e-poradenství? Jak se k vám dotazy dostanou, v jaké lhůtě odpovídáte, děje se tak jen e-mailem, nebo konzultujete i telefonicky?

Poradenství probíhá na základě dotazů od krajského koordinátora podpory pedagogickým pracovníkům při Národním pedagogickém institutu ČR. Obvykle e-mailem nebo telefonicky a odpovědi obráceně stejnou cestou, případně školy dostanou odkaz přímo na mě. V tom případě konzultujeme telefonicky. (Příklad dotazu rodičů cizinců řešeného skrze službu e-poradenství si můžete přečíst v panelu pod textem.)

Kde vidíte největší oblast potenciálního rozvoje v rámci péče o děti / žáky s odlišným mateřským jazykem? Ve kterých oblastech by se pedagogové měli nejvíce vzdělávat?

Podmínky pro vzdělávání jsou dostatečné. Pedagogové mají web, e-poradnu, pomoc vzdělávacích institucí, spoustu materiálů, příklady dobré praxe, literaturu, pracovní listy. Konají se odborné kulaté stoly, diskusní setkání na podporu pedagogů vzdělávající děti / žáky s odlišným mateřským jazykem a jiná setkávání. 

Obvykle tuto problematiku dětí / žáků s odlišným mateřským jazykem učitelé dopředu neřeší, protože se s ní ještě dosud nesetkali. Problém nastává tehdy, když dítě / žák s odlišným mateřským jazykem přichází k nim do školy. Co s tím a na koho se obrátit? Řekla bych, že to souvisí s plánováním vedení škol. Je vhodné předvídat ohledně příchodu dětí / žáků s odlišným mateřským jazykem dopředu a znát/zmapovat dobře vnější podmínky školy související s touto problematikou – situaci kolem školy, pracovní příležitosti, rozvoj obce, města a podobně.

Které oblasti péče o děti / žáky s odlišným mateřským jazykem jsou naopak už dobře pokryté?

Situace kolem koronaviru ukázala, že jsme dobře připraveni pomoci pedagogům při vzdělávání dětí / žáků s odlišným mateřským jazykem. Velmi rychle se zareagovalo a do mateřských a základních škol se odesílaly materiály v jazykových mutacích o informacích týkajících se uzavření škol, zápisech do 1. tříd a do školek, čestná prohlášení k nástupu do základních škol, odkazy na webináře ke vzdělávání dětí / žáků s odlišným mateřským jazykem, materiály k výuce online a jiné.


Příklad z praxe

Zodpovězení dotazu rodičů cizinců prostřednictvím služby e-poradenství

Dvě sestry ukrajinské národnosti aktuálně docházejí do mateřské školy. Jedna z dívek měla přijít k řádnému zápisu do 1. třídy v dubnu 2019, druhá dcera je o rok mladší. Rodiče požadovali, aby obě sestry nastoupily do 1. třídy společně, a to z toho důvodu, že jsou na sobě velmi citově závislé.

Dotazy rodičů byly následující:
1. Platí pro cizince výjimky, např. že dítě může nastoupit do 1. třídy ještě před dovršením 6. roku? Nebo potřebuje vyjádření z Pedagogicko-psychologické poradny, zda je způsobilé nastoupit do první třídy před dovršením 6. roku?
2. Pokud škola přijme starší dceru do 1. třídy, je možné dostat podporu pro ni a učitele podporu ohledně výuky českého jazyka?

Odpovědi:
1. Pro děti / žáky s odlišným mateřským jazykem neexistuje žádná výjimka. Pokud rodiče chtějí, aby jejich druhá dcera nastoupila do 1. třídy před  dovršením šesti let, tak musí projít vyšetřením v Pedagogicko-psychologické poradně. Na základě vyjádření poradny potom dívka bude nebo nebude přijatá do první třídy. Mohla by chodit do stejné základní školy jako její starší sestra, ale do přípravné třídy, pokud ji mají ve škole zřízenou.
2. Starší dcera, která  bude přijatá  do 1. třídy – bude pravděpodobně částečně mluvit česky, pokud aktuálně dochází do mateřské školy. Základní škola si zjistí její znalostní úroveň a bude postupovat podle legislativy pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Určitě bude mít nárok na sedmdesát hodin bezplatné výuky českého jazyka, což zajišťují krajské úřady (odbor školství, mládeže a tělovýchovy) ve spolupráci se zřizovateli základních škol.

Další informace jsou pro rodiče dostupné prostřednictvím vedení školy nebo webových stránek, kde najdou formuláře nezbytné pro komunikaci se školou v ukrajinské jazykové verzi. Škola by měla umožnit návštěvu/prohlídku školní družiny. U žáka s odlišným mateřským jazykem je vhodné učení skrze činnosti, hraní rolí, učení hrou. Výraznou roli může hrát i pomoc ze strany spolužáků, kdy některý spolužák může fungovat v roli „průvodce“ žáka s odlišným mateřským jazykem. Specifický problém např. s výslovností může být řešen s logopedkou.


Podpora vzdělávání dětí / žáků s odlišným mateřským jazykem je poskytována na základě § 20 školského zákona č. 561/2004 Sb., popř. § 16 školského zákona a vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se SVP.


Ke stažení:

Příloha 1: Metodický návod a organizační pokyny pro základní školy, jejichž pedagogičtí pracovníci nemají žádné či jen minimální zkušenosti s přijímáním, začleňováním a vzděláváním malého počtu žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ).

Materiál sdílíme s laskavým svolením META, o.p.s., Společnosti pro příležitosti mladých migrantů, s přiložením následujícího relevantního odkazu.  

vytisknout článek

Mohlo by Vás zajímat

Plán pedagogické podpory – špatná znalost češtiny
Máme pro vás plán pedagogické podpory (PLPP). Tento vzor uplatníte na prvním stupni u dětí s nedostatečnou znalostí českého jazyka, když potřebují pomoci s komunikací a rozšiřováním slovní zásoby.
Předsudky a stereotypy vůči cizincům: Jak vést žáky k větší toleranci?
Česko už dávno není uzavřeným státem izolovaným od zbytku světa, ve třídách se tak můžete setkat i s dětmi cizích národností. Jejich začlenění někdy komplikují předsudky a stereotypy, o kterých je s žáky potřeba hovořit. S rozvíjením tolerance mohou třídám pomoci například speciální aktivity a hry.
Plán pedagogické podpory – potíže s komunikací a výslovností
Máme pro vás plán pedagogické podpory (PLPP). Vzor, který uplatníte ve školce u dětí, které s vaší laskavou pomocí zvládnou potíže s komunikací nebo výslovností.
Potřebujete poradit?
Napište nám.