Tipy pro identifikaci nadaných předškoláků i školních žáků

Jak poznat nadané děti předškolního věku nebo nadaného žáka? IQ test vám stačit nebude. Vezměte si na pomoc náš dotazník a tipy, jak nadání podpořit.

Nadané děti mají nadprůměrné schopnosti v jedné nebo více oblastech. Jejich vývoj v  rozumové, emoční, fyzické a sociální rovině bývá nerovnoměrný. Obzvlášť v sociální oblasti bývají velmi zranitelné. Je důležité, aby jejich nadání někdo včas rozpoznal a rozvíjel. Jak mohou rodiče zjistit, zda je právě jejich dítě nadané? 

IQ test jako hlavní kritérium nadání

Pokud by se za základní nebo dokonce za jediné kritérium nadání považovala hodnota IQ přesahující 130, pak by nadaní tvořili pouze přibližně 2 % populace. Nadání je ale komplexnějším fenoménem. [1] 

Americká Národní asociace pro nadané děti (NAGC – National Association for Gifted Children) definuje nadané děti jako studenty s dary a talenty, kteří podávají výkon – nebo mají schopnost podat výkon – na vyšší úrovni ve srovnání s ostatními studenty stejného věku, zkušenostmi a ze stejného prostředí, a to v jedné nebo více oblastech.

Nadané děti: 

  • pocházejí ze všech rasových, etnických, kulturních a ekonomických vrstev;
  • můžou mít poruchy učení a zpracování informací, které vyžadují specializovanou intervenci a přizpůsobení;
  • potřebují podporu a vedení, aby se mohly rozvíjet sociálně, emocionálně i v oblastech jejich talentu;
  • vyžadují různé služby na základě jejich měnících se potřeb. [2]

„Za nadané jsou považovány ty děti, které vykazují mimořádnou úroveň schopností (definovaných jako výjimečné schopnosti uvažovat a učit se) nebo dovedností (podávají výkony spadající do úrovně deseti a méně procent nejlepších) v jedné nebo více oblastech. Obě domény zahrnují jakoukoliv strukturovanou oblast aktivit s vlastním systémem symbolů (např. matematika, hudba, jazyky) a/nebo vyžadují soubor senzomotorických schopností (např. malířství, tanec, sporty). Vývoj schopnosti nebo talentu je celoživotní proces. U malých dětí se nadání může projevit vynikajícím výkonem v testech a/nebo v jiných úkolech, případně jako schopnost rychle se učit ve srovnání s vrstevníky, nebo jako mimořádný výkon v určité oblasti. V průběhu zrání, od dětství k adolescenci, se však primární charakteristikou nadání stává mimořádný výkon v určité oblasti (doméně) a vysoká míra motivace. Manifestaci schopností mohou podnítit i zbrzdit různé faktory.“ [3]

Budou to tedy více než zmiňovaná 2 procenta lidí, kteří by mohli podle této definice dosahovat v dospělosti na základě svého nadání vynikajících výsledků na poli vědy, sportu, umění a v dalších oblastech. Většina lidí s nadáním však dostatečně nevyužívá svého potenciálu, a to kvůli nedostatečné podpoře ze strany školy či rodiny.    

Podpora nadaných dětí v rodině

Hodnoty, které rodiče vyznávají, hrají významnou roli v možném rozvoji a uplatnění nadání u dítěte. Pokud mají rodiče vzdělání vysoko na stupnici hodnot, budou u svého dítěte nadání nejen rozvíjet, ale zároveň budou působit jako vzor v přístupu a postojích k učení. [5] V některých rodinách se ale vzdělání považuje pouze za prostředek pro vydělávání peněz a nezdůrazňuje se radost z poznávání a vzdělávání. V jiných případech mohou být rodiče nadaní například sportovně nebo umělecky a pro rozumové nadání svých dětí nemají pochopení. 

Sociální, emoční a intelektové kompetence rodičů, jejich míra sebepoznání i osobnostní zralost hrají rovněž významnou roli v rozvoji nadání jejich potomků. Rodiče nemusí být vždy schopni rozpoznat, že mají doma nadané dítě. Mohou si s sebou přinášet svá vlastní zranění z minulosti, z vlastní rodiny. Mohli sami být nadanými dětmi, ale jejich nadání nemusel nikdo rozpoznat a rozvíjet. Mohli být vedeni k hodnotám konformity a přizpůsobivosti. Totéž nyní mohou požadovat po svém dítěti. 

Jiní rodiče měli možnost rozvíjet své nadání, ale mohli z tohoto důvodu zažívat odmítání, nepochopení, či dokonce šikanu od vrstevníků. Jsou tak motivováni hlavně obavami a strachem o dítě: nadání svého dítěte skrývají, aby se oni sami ani dítě nesetkali s nepříznivými reakcemi okolí. Laznibatová [4] uvádí, že i v současné době se mnozí rodiče obávají si přiznat, že jejich dítě je jiné než ostatní. Objevuje se stud za jeho nadání a také strach, že na dítě zbytečně upozorní, budou-li jeho zájmy výrazně podporovat. Proto rodiče někdy dítě v předškolním věku nepodporují. Své jednání ospravedlňují obavou, že se dítě bude ve škole nudit. Dalším argumentem bývá, že se nadměrným vedením ke vzdělávání dětem bere dětství.

Opačný extrém lze pozorovat v rodinách, kde rodiče kladou důraz na výkon a úspěch v oblasti, kde je dítě nadané, a to často na úkor sociálního a emočního rozvoje dítěte. Takový postoj rodičů může nakonec vést k rozvoji emočních problémů a obtížím se sebedůvěrou. 

Jiní přehnaně ambiciózní rodiče se mohou mylně domnívat, že mají nadané dítě, přičemž jejich dítě může mít nadání průměrné. Dítě těchto rodičů se může potom ocitat pod značným tlakem na výkon a úspěch. Důležitou roli hrají také vztahy se sourozenci a vzájemná soutěživost. Nepříjemnosti vznikají například tím, že rodiče věnují více pozornosti jednomu dítěti.   

Tipy pro identifikaci nadaných dětí předškolního věku

Jana Čihounková popisuje ve své disertační práci model vývoje rozumového (intelektového) nadání německých odborníků Kurta-Hermanna Stapfa a Aige Stapfové. [5] Podle Stapfových je nadání komplexní soubor intelektových schopností, emočních dispozic a osobnostních kompetencí, které se vyvíjejí v interakci s množstvím zprostředkujících faktorů ve vnitřním i vnějším prostředí dítěte. Tato interakce ovlivňuje potenciál dítěte v pozitivním nebo negativním směru. Proto se z nadaného dítěte může, nebo nemusí stát nadaný dospělý.

Nadání se tedy vyvíjí na základě vzájemného působení následujících tří aspektů:

  1. Vnímání a poznávání: schopnost zaměřit pozornost na nové podněty; efektivní získávání a zpracování informací; specifické schopnosti a nadání (matematické a verbální).
  2. Citovost (emotivní stránka člověka): (roz)poznání koreluje se silnými a pozitivními emocemi.
  3. Motivace: nadšení, usilování o dokonalost, jistotu a vědění, percepční a znalostní zvídavost, silná vůle, vytrvalost, ochota vynakládat úsilí. [5]

Výsledkem těchto dispozic, pokud jsou podporovány vnějším prostředím, je vysoký výkon a zvídavost, tzn. charakteristiky typické pro nadané děti. 

Už u předškolních dětí je možné pozorovat chování, ze kterého se dá vyvodit výrazný osobnostní potenciál dítěte nebo jeho zrychlený vývoj. Laznibatová [6] uvádí, že je to zejména časné čtenářství, které je jednoznačným projevem nadání. Nadané děti začínají číst první knihy okolo čtyř let věku. Jejich další vývoj může být nicméně ovlivňován celou řadou faktorů i náhod. 

Čihounková [7] uvádí, že se jí v rámci mapování projevů nadání u předškolních dětí nepodařil prokázat časnější nástup řeči (tvorby prvních slov) u nadaných dětí, anebo časnější motorické dovednosti nadaných dětí ve srovnání s dětmi s nadáním průměrným. Na druhou stranu se ale jako jedna z významných charakteristik pro identifikaci nadaných předškolních dětí potvrdilo časné čtení. 

Čihounková upřesňuje: „Časné čtení se v naší podskupině nadaných dětí vyskytovalo v různém stupni pokročilosti u všech předškolních dětí, u většiny z nich byla úroveň čtenářských schopností velice pokročilá a s porozuměním četly delší a složité neznámé texty.“ [8]

V příloze 1 si můžete stáhnout a prohlédnout zkrácený přehled vybraných položek pilotního PDPCQ – Dotazníku osobnostního vývoje předškolních dětí, jehož ověřováním v českém prostředí se Čihounková [8] ve své práci zabývala. Rodičovský dotazník byl vytvořen podle výše uvedeného modelu nadání Kurta-Hermanna Stapfa a Aigy Stapfové. Dotazník je určen pro předškolní děti od čtyř do šesti let. 

Tipy pro identifikaci nadaných žáků školního věku

Rodiče a učitelé žáků, kteří už absolvují povinnou základní docházku, nebo jsou na střední škole, mohou využít nástroje, které byly vytvořeny v rámci projektu Gymnázia Boskovice „Škola plná příležitostí“. Jedná se o posuzovací škály, které je možné si stáhnout v příloze 2 a 3:

Posuzovací škály chování dítěte se používají pro zvýšení spolehlivosti posuzování nadání učiteli a rodiči. Obsahují dotazy na charakteristiky a projevy dítěte ve školním prostředí, které se vztahují k nadání. Čím více kladných odpovědí pedagog/rodič označí, tím je pravděpodobnější, že se jedná o dítě s nadáním. Pokud takovou posuzovací škálu může vyplnit více pedagogů i rodiče, zvyšuje to její spolehlivost.  

Pedagog/rodič díky posuzovacím škálám získá celkový přehled o chování dítěte ve vyučovacích hodinách, ve vztahu k práci, ke spolužákům, k autoritě pedagoga i k sobě samému. S těmito utříděnými informacemi se pak může obrátit na školního poradce nebo na školské poradenské zařízení. Toto vstupní hodnocení tedy může být důležitou informací pro navazující psychologickou diagnostiku.

Jako rodič/pedagog, který identifikuje nadané dítě, budete jako další krok jistě zvažovat, jakým způsobem dítě vhodně rozvíjet a jak k němu při výchově přistupovat. Můžete se, kromě školských poradenských zařízení, obrátit na celou řadu organizací:

CTM - Centrum pro talentovanou mládež

Cílem organizace je podporovat talentované, motivované a cílevědomé žáky a studenty základních i středních škol k rozvoji jejich akademického potenciálu. CTM jako nezisková organizace vznikla na míru studentům, kteří potřebují individuální a flexibilní přístup ke vzdělávání. Organizace poskytuje online vzdělávání všem dětem od druhého stupně základních škol či víceletých gymnázií po maturanty, přičemž respektuje jejich vlastní učební tempo a chuť se vzdělávat v oboru, který je baví, a přitom se výrazně zlepšit v angličtině.

Centrum FILIP

Centrum FILIP je poradenské pracoviště pro děti, žáky a studenty, jejich rodiče a laickou i odbornou veřejnost. Sdružuje soukromé poradenské pracovníky, kteří se dlouhodobě zabývají zejména problematikou nadaných a mimořádně nadaných dětí, žáků a studentů a specializují se na pomoc při rozvoji jejich osobnosti a nadání. Centrum zahájilo svou činnost v roce 2009. Sdružuje soukromé poradenské pracovníky, kteří se dlouhodobě zabývají zejména problematikou nadaných a mimořádně nadaných dětí, žáků a studentů a kteří jsou aktivními členy Společnosti pro talent a nadání – STaN. Centrum navazuje na činnost STaN a rozšiřuje ji.

Nadační fond Qiido

Účelem Nadačního fondu Qiido je podporovat rozvoj potenciálu a sociální inteligence mimořádně rozumově nadaných dětí. Vytvořením, ověřením a implementací komplexně-systematického modelu vzdělávání a výchovy naplňovat specifické vzdělávací potřeby těchto dětí minimálně jedné oblasti intelektu ve věku 5–18 let. K dosažení tohoto účelu nadační fond inspiruje, komplexně propojuje a šíří osvětu, zajišťuje finanční, materiální a jinou formu podpory v oblasti vzdělávání a výchovy mimořádně intelektově nadaných dětí.

Přemýšlivé děti

Nadace Přemýšlivé děti podporuje jiné organizace zejména v oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu. Dlouhodobým projektům s širším společenským dopadem poskytuje finanční, mentoringovou i mediální podporu. Nadace podporuje zejména rozvoj akademické excelence mladých lidí, zejména v oborech: matematika, informatika a ekonomie. Také pomáhá šířit osvětu věnovanou péči o duševní zdraví dětí a mládeže. Podporuje vzdělávání odborníků i veřejnosti, tvorbu edukačních materiálů a aktivity, které propojují témata a usnadňují průnik vhodných poznatků do nových míst.

Techmania Science Center

Techmania Science Center je experimentální stanice pro zvídavé. Jejím cílem je pomáhat žákům, studentům i rodinám s dětmi nacházet a rozvíjet osobní vztah k vědě a technice a v obecné rovině objevovat možnosti lidského poznání. Techmania nabízí stálé i putovní interaktivní expozice zaměřené nejen na fyziku, astronomii, chemii nebo biologii, ale i na problematiku výživy, svět filmu nebo tematiku špionáže a tajných služeb. Fyzika, chemie, matematika, astronomie či biologie jsou rovněž námětem populárně-vzdělávacích show a programů v laboratořích a dílnách. Tým Techmania působí aktivně na poli komunikace vědy: pořádá edukativní soutěže či semináře, vytváří vzdělávací materiály, koordinuje Noc vědců apod.

Mensa České republiky

Mensa je mezinárodní organizace založená roku 1946 v Oxfordu. Je to nevýdělečné apolitické sdružení nadprůměrně inteligentních lidí bez rozdílu rasy a vyznání. Jednou z poboček je i Mensa České republiky. Funkcí Mensy je především vytváření stimulujícího intelektuálního a společenského prostředí pro své členy, umožňování jejich dobrovolné seberealizace a podpora vzájemných kontaktů. Členem se může stát každý, kdo dosáhne věku 14 let a v testu inteligence schváleném mezinárodním dozorčím psychologem Mensy International dosáhne výsledku mezi horními dvěma procenty celkové populace. Děti mezi 5 a 14 lety se mohou stát členy Dětské Mensy (zájmové skupiny). Členové Mensy pořádají přednášky, setkání, vycházky, schůzky hráčů různých her a celostátní setkání. Podstatná část života Mensy se odehrává v místních a zájmových skupinách. 

Další doporučená literatura: 

WINEBRENNER, S., & BRULLES, D. (2018). Teaching gifted kids in today’s classroom. Strategies and Techniques Every Teacher Can Use (Free Spirit Professional™). Minneapolis: Free Spirit Publishing, fourth edition.  


Ke stažení:

Příloha 1: Přehled charakteristik nadaného dítěte předškolního věku.

Příloha 2:Identifikační znaky nadaných dětí podle Susan Winebrenner – pro rodiče a pedagogy. Dotazník pro žáky základních a středních škol.

Příloha 3: Identifikační znaky nadaných dětí v osobnostních projevech – pro rodiče a pedagogy. Dotazník pro žáky základních a středních škol.


Zdroje

[1] LINHARTOVÁ, P. (nedatováno). Mýtus 2. Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny. Katedra psychologie. Fakulta sociálních studií. Masarykova univerzita. [online]. [datum citace 5. 8. 2020]. Dostupné z: http://www.nadanedeti.cz/pro-ucitele-mytus-2

[2] NATIONAL ASSOCIATION FOR GIFTED CHILDREN. (2019). A Definition of Giftedness that Guides Best Practice. [online]. [datum citace 5. 8. 2020]. Dostupné z: https://www.nagc.org/sites/default/files/Position%20Statement/Definition%20of%20Giftedness%20%282019%29.pdf

[3] NATIONAL ASSOCIATION FOR GIFTED CHILDREN. (2010). Redefining Giftedness for a New Century: Shifting the Paradigm. [online]. [datum citace 5. 8. 2020]. Dostupné z: https://www.nagc.org/sites/default/files/Position%20Statement/Redefining%20Giftedness%20for%20a%20New%20Century.pdf

[4] LAZNIBATOVÁ, J. (2007). Nadané dieťa – jeho vývin, vzdelávanie a podporovanie. Bratislava: IRIS. 

[5] ČIHOUNKOVÁ, J. (2012). Možnosti identifikace nadaných předškolních dětí rodiči. Disertační práce. Masarykova Univerzita. Fakulta sociálních studií. Katedra psychologie, Brno, s. 19. [online]. [datum citace 5. 8. 2020]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/z9fez/

[6] LAZNIBATOVÁ, J. (2003). Nadané dieťa: jeho vývin, vzdelávanie a podporovanie. 2. vyd., Bratislava: IRIS.

[7] ČIHOUNKOVÁ, J. (2012). Možnosti identifikace nadaných předškolních dětí rodiči. Disertační práce. Masarykova Univerzita. Fakulta sociálních studií. Katedra psychologie, Brno, s. 64. [online]. [datum citace 5. 8. 2020]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/z9fez/

[8] ČIHOUNKOVÁ, J. (2012). Možnosti identifikace nadaných předškolních dětí rodiči. Disertační práce. Masarykova Univerzita. Fakulta sociálních studií. Katedra psychologie, Brno, s. 182. [online]. [datum citace 5. 8. 2020]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/z9fez/

vytisknout článek

Mohlo by Vás zajímat

Plán pedagogické podpory pro nadaného žáka s nedostatkem odvahy
Máme pro vás plán pedagogické podpory (PLPP). Vzor uplatníte na prvním stupni u nadaného žáka, který s vaší laskavou pomocí zvládne všechny své úzkosti a obavy.
Individuální vzdělávací plán pro nadané dítě
Individuální plán pro nadané žáky s důrazem na oblast matematiky může vypadat třeba takhle. Matematické nadání je potřeba rozvíjet, a proto si zaslouží svůj vlastní IVP. Máme ho pro vás.
Podpora nadaných dětí
Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) v rámci poskytování podpůrných opatření pro děti a žáky se SVP nezapomíná ani na podporu dětí a žáků s nadáním a mimořádným nadáním. Jaké možnosti navrhuje v rámci podpůrných opatření (IVP) pro nadané děti?
Potřebujete poradit?
Napište nám.