Řešíte situaci, se kterou si nevíte rady? Nabízíme psychologickou pomoc ZDE.

Specifické poruchy učení u žáků středních škol

Jak pracovat s dyslektikem a dysortografikem současně? Jaký individuální vzdělávací plán se osvědčil u žákyně s dyskalkulií? – V našem článku kromě odpovědí na tyto otázky najdete také charakteristiky všech specifických poruch učení u žáků středních škol.

Mezi středoškoláky je stále více žáků se specifickými poruchami učení (SPU), kteří jsou schopni dosahovat stejně dobrých výkonů jako jejich vrstevníci, jen k tomu potřebují speciální podporu – odlišné vedení a specifické metody. Jejich znevýhodnění by jim nemělo bránit v absolvování oboru. Mezi specifické poruchy učení patří dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyslexie, dyspraxie, dyspinxie a dysmúzie. 

Specifické poruchy učení

Jedná se o různorodé skupiny poruch, které se nejčastěji projevují obtížemi při nabývání a užívání zejména tzv. školních dovedností (čtení, psaní, počítání atd.) u jedinců s alespoň průměrnou úrovní intelektu. [1] Specifické poruchy učení se mohou vyskytovat současně s jinými handicapujícími podmínkami (např. senzorická postižení, poruchy chování) nebo vnějšími vlivy (např. kulturní odlišnosti, nedostatečné nebo neúměrné vedení). [2] 

Klasifikace specifických poruch učení:

  • porucha čtení (dyslexie);
  • porucha psaní (dysgrafie);
  • porucha pravopisu (dysortografie);
  • porucha matematických schopností (dyskalkulie);
  • porucha kreslení (dyspinxie);
  • porucha schopnosti vnímat a reprodukovat hudbu (dysmúzie);
  • porucha obratnosti (dyspraxie). [3]

Tyto poruchy jsou buď vrozené, nebo získané v raném dětství následkem drobného poškození mozku před, během nebo po porodu. Nejčastější ze specifických poruch učení je dyslexie.

Charakteristika nejčastějších typů specifických poruch učení

Dyslexie

Typickým projevem dyslexie je narušení kvality čtení. Tempo je příliš pomalé nebo překotné. Žák často chybuje – zaměňuje tvarově podobná písmena (b–d), domýšlí si text, kterému po přečtení nerozumí. [4] Při psaní zaměňuje nebo vynechává písmena, má potíže s délkou samohlásek a s rozlišováním slabik dy/di, ty/ti, ny/ni apod. V praxi by měly být takové potíže odhaleny ve 2. ročníku základní školy, odkdy by měla probíhat náprava. 

Dysgrafie

Při dysgrafii je narušena schopnost napodobit tvar písmen. Tato grafická část často odčerpává žákovi tolik energie, že se přestává soustředit na používání pravopisných pravidel.

Dysortografie

Dysortografie je specifická porucha pravopisu. Projevuje se především v neschopnosti užívání gramatických pravidel (žák sice zná gramatické pravidlo, ale při diktátu ho nedokáže použít).

Jednotlivé formy specifických poruch učení se mohou vyskytovat současně. Následující kazuistika představuje souběh dyslexie a dysortografie.

Kazuistika žáka s dysortografií a dyslektickými obtížemi

Jméno žáka: QR
Osobní anamnéza: chlapec, 16 let, 1. ročník učebního oboru, rodina úplná
Diagnóza: Dysortografie, dyslektické obtíže

Rozbor problémů:
Žák měl na základní škole individuální vzdělávací plán z českého jazyka, anglického jazyka a matematiky. V hodinách je velmi nejistý, má pomalé pracovní tempo. Jeho komunikace je velmi úsporná, což způsobuje i nedostatek slovní zásoby. Problémy začínají být v jiných předmětech, jelikož žák nerozumí písemným instrukcím a slovním úlohám. Čtení má velmi neplynulé, porozumění čtenému textu vázne a reprodukovat text nedokáže. Prospěch žáka se postupně zhoršuje. Velmi šikovný je naopak při odborném výcviku, kde ho učitel stále chválí. V poslední době se kvůli školnímu neúspěchu začala objevovat častá absence ve škole.

Edukace

Učitelé předmětů byli upozorněni na žákovy poruchy a všichni se snaží uplatňovat individuální přístup a úlevy vyplývající ze zmíněných poruch. Je potřeba být s žákem stále v kontaktu, sledovat, zda pracuje, upozornit ho na to, co má udělat. Je nutné ho neustále motivovat a povzbuzovat. Třídní učitel vypracoval společně s ostatními učiteli individuální vzdělávací plán, podle kterého se žák vzdělává. Žákovi musí poskytovat více času na zpracování úlohy a hodnotit pouze to, co stihl. Také se u něho toleruje zhoršená úprava v sešitech. Prospěch žáka byl konzultován s rodiči, kteří slíbili větší spolupráci se školou. Také přislíbili, že mu zajistí doučování z předmětů, u kterých je to potřeba. S rodiči se řešila i častá absence žáka ve škole. Rodiče slíbili, že na pravidelnou docházku dohlédnou. Také uvedli, že se jejich syn v poslední době necítil dobře, a když měl jít do školy, udělalo se mu špatně. Změnou přístupu ze strany školy se snad situace s žákem výrazně zlepší a s tím i jeho prospěch a psychika. [5]

Žáky trpící uvedenými SPU stresují časově limitované úkoly, proto jsou jejich vzdělávací podmínky upraveny tak, aby byla hodnocena (klasifikována) jenom ta práce, kterou stihli. Například nevydrží dlouho číst, proto by jim neměly být zadávány dlouhé texty. Zásadním pravidlem bývá zásada „málo, ale často“. To znamená, že se má žák připravovat na výuku soustavně v rámci domácí přípravy, a to především tak, že pracuje krátkou dobu (15–20 minut podle individuálních možností). Po zhruba stejně dlouhém odpočinku se k práci vrátí. Zhoršená úprava v sešitech není v tomto případě důsledkem nedbalosti, ale právě neschopnosti dodržet rytmus a tempo. Tito žáci se rychle unaví a někteří pociťují psychosomatické obtíže (bolesti břicha, průjmy atd.), jakmile jenom slyší o škole nebo vidí školní budovu. Opět nejde o simulaci nemoci, ale o dysfunkci některých orgánů na psychickém podkladě (duševní neklid a napětí ovlivňuje funkci orgánů), aniž by byl některý z orgánů poškozen. Žák jinak nemá žádný pozitivní lékařský nález.

Dyskalkulie

Dyskalkulie je méně častou poruchou. Jedná se o poruchu matematických schopností. Projevuje se záměnou číslic, zejména při počítání zpaměti (žák například začne počítat s nesprávnou číslicí a nevšimne si toho), anebo neschopností provádět matematické operace. Tito žáci se někdy špatně orientují v prostoru – při alespoň průměrné inteligenci. Příčinou je pravděpodobně poškození části mozku při porodu. Konkrétní ukázku dyskalkulických projevů najdete v následující kazuistice žákyně s dyskalkulií a s dyslexií. 

Kazuistika žákyně s dyskalkulií a dyslexií

Jméno žáka: ZB
Osobní anamnéza: dívka, 18 let, 3. ročník pedagogického lycea, rodina úplná
Diagnóza: Dyskalkulie, dyslexie

Rozbor problému:
U žákyně byly na prvním stupni základní školy zjištěny potíže v nácviku čtení. Od té doby bez potíží. Podnět k vyšetření vzešel od třídní učitelky pro opakované  potíže v matematice. Na základě vyšetření byla prokázána dyskalkulie. Vzhledem k přetrvávajícím obtížím byla zjevná i neurotizace a strach z tohoto předmětu. Bohužel v tomto případě existuje velké podezření, že žákyně poruchami učení obhajuje svou nedostatečnou píli a malou schopnost překonávat potíže. V rámci hodnocení jsou respektována pravidla nastavená pro hodnocení žáků se SPU.

Edukace

Třídní učitelka ihned vypracovala individuální vzdělávací plán a došlo k přijetí opatření v rámci hodnocení výkonů v matematice. Žákyně má snížené nároky – méně příkladů, jednodušší a kratší slovní úlohy a více času na jejich vypracování. Učitelka hodnotí pouze to, co žákyně stihne, a preferuje ústní zkoušení, při kterém žákyně může mluvit – tím při řešení úloh vede sama sebe. Učitelka často žákyni chválí za snahu, což ji motivuje k dalším výkonům a postupně se daří odbourat i strach z předmětu. Žákyni bylo již ve třetím ročníku doporučeno, aby si v rámci maturitní zkoušky nevybírala matematiku. [5]

Vzhledem k tomu, že žákyně nerozumí základním matematickým operacím, získává postupně z těchto početních úkonů strach, který se záhy generalizuje na celý vyučovací předmět a později i na školu jako takovou. Žákyně potom rezignuje na domácí přípravu a nepřekonává svoji nechuť k učení. Nevyužívání jejích silných stránek situaci nepomáhá. 

Žáci trpící zmíněnými SPU mají úpravu podmínek vzdělávání v individuálním vzdělávacím plánu – v matematice mají dostávat jednoduché slovní úlohy (tj. ne složené) se stručným zadáním a mají mít více času na jejich řešení. 

Nejisté žáky je potřeba často chválit – i za malé pokroky – a motivovat je k další práci, aby mohli vyniknout v tom, v čem jsou dobří. Tím se zmenšuje jejich strach, jehož míra byla původně paralyzující.

Diagnostika specifických poruch učení

U žáků na střední škole se zpravidla nesetkáte s počáteční diagnostikou SPU. Žáci s diagnózou přicházejí už ze základní školy. Odbornou diagnostiku poruch učení provádějí školská poradenská zařízení (nejčastěji pedagogicko-psychologické poradny). Vyšetření vychází z osobní a rodinné anamnézy, zjištění úrovně intelektu, úrovně školních dovedností (čtení, psaní, pravopisu, počítání apod.), ale také z podmiňujících funkcí (pozornosti, úrovně zrakového a sluchového vnímání, pravolevé a prostorové orientace, řeči atd.). Dále je součástí diagnostiky vyšetření laterality (faktor podporující projevy poruch učení). V případě potřeby se zařazují i další specializované zkoušky (kresba postavy, hodnocení sebepojetí apod.). [1] Na základě diagnostiky jsou školským poradenským zařízením nastavena podpůrná opatření, která jsou ve školním prostředí realizována.

Reedukace

Reedukace specifických poruch učení probíhá za pomoci speciálních technik (obtahování, postřehování, slabikování, společné čtení apod.) nebo se využívají vhodné běžné i speciální předměty. Ve výuce bývá uplatňován tzv. multisenzoriální přístup, tedy zapojování co nejvíce smyslů. Využívají se pomůcky jako čtecí okénka, bzučáky pro zdůrazňování délky slabik atd. Nejvyšší efektivitu mají nápravy v mladším školním věku, a to díky plasticitě mozku. 

I u starších dětí mají nápravné aktivity pro zmírňování obtíží smysl. Dochází při nich totiž k fixaci vhodných stereotypů. U starších žáků je také vhodné nastavovat využití vhodných způsobů kompenzace (např. větší časová dotace na úkoly, použití pomůcek), protože se ani přes systematickou nápravu často nepodaří symptomy SPU zcela odstranit. [1]

Doporučení pro práci s žákem se SPU na střední škole [6]

Český jazyk
  • Zadávat individuální texty ke čtení (v domácí přípravě preferovat hlasité čtení);
  • tolerovat horší orientaci v textu;
  • hodnotit pouze čtení známých úseků;
  • klást důraz na srozumitelnost, nenutit do rychlého čtení, nestresovat časovou limitací;
  • zaměřit se na čtení textu s porozuměním;
  • nezahlcovat rozsáhlými texty, snížit požadavky na rozsah přečtených literárních děl;
  • používat jiný způsob diktátů (s přehnanou výslovností, s přípravou, menšího rozsahu);
  • využívat častěji doplňování gramatických jevů (místo diktátu);
  • používat grafické texty, tabulky a přehledy;
  • využívat PC s korektorem pravopisu;
  • ve výuce slohu preferovat obsah a ústní formu.

Nácvik matematických představ a dovedností

  • Pomáhat s porozuměním slovním úlohám (u dyslexie čtení nahlas, volba správného postupu);
  • uplatňovat písemné zadání příkladů (pětiminutovky);
  • respektovat pomocné kroky do stadia automatizace (prodloužit, zachovat pomocné výpočty);
  • používat názorné pomůcky – tabulky, přehledy, trojrozměrné modely;
  • zaměřit se na znalost postupu, nejen na výsledek;
  • předcházet chybám z nesprávné úpravy (čtverečkovaný, linkovaný papír, větší formát);
  • zkontrolovat, zda nedošlo k záměně inverzních čísel;
  • tolerovat nižší kvalitu rýsování.
Cizí jazyky
  • Preferovat ústní projev zkoušení;
  • rozfázovat osvojení učiva po menších úsecích;
  • upřednostňovat praktické používání jazyka (slovní spojení, běžné fráze apod.);
  • omezit hlasité čtení delších textů;
  • tolerovat v písemném projevu slova napsaná foneticky správně;
  • při procvičování i ověřování znalostí používat testy s výběrovou odpovědí;
  • upřednostňovat učebnice a pracovní sešity s výkladem v češtině, tištěným slovníčkem s výslovnostní normou;
  • do hodnocení zahrnout i jiné znalosti než ryze jazykové.
Naukové předměty
  • Umožnit alternativní formy zápisu (tištěná verze, kopie od spolužáků, kratší zápis);
  • častěji využívat názorných prostředků a pomůcek (grafy, časové osy, přehledy, schémata, obrázky, modely);
  • individuálně ověřovat znalosti (forma, rozsah, dohoda se žákem);
  • omezit mechanické učení faktů bez širších souvislostí (data, jména, výčty, definice apod.);
  • průběžně ověřovat správné pochopení zadání, používat dopomoc prvního kroku;
  • respektovat poruchu pravolevé a prostorové orientace, nevýhodného typu laterality (mapy, slepé mapy, atlasy, časové osy apod.);
  • nehodnotit chyby vzniklé nesprávným přečtením textu nebo grafickou úpravou textu;
  • hodnotit pouze obsahovou stránku úkolu.

Zdroje

[1] SLOWÍK, J. (2016). Speciální pedagogika. Praha: Grada.

[2] KROUPOVÁ, K. A KOL. (2016). Slovník speciálně pedagogické terminologie: vybrané pojmy. Praha: Grada.

[3] BĚLÍK, V. A KOL. (2017). Slovník sociální patologie. Praha: Grada, 2017. 

[4] DATABÁZE VÝSTUPŮ PROJEKTŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST. Práce se žáky se specifickými poruchami učení [online]. [dat. cit. 4. 8. 2020]. Dostupné z: https://databaze.op-vk.cz/Product/Detail/52835 

[5] DATABÁZE VÝSTUPŮ PROJEKTŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST. Příklady dobré praxe [online]. [dat. cit. 4. 8. 2020]. Dostupné z: https://databaze.op-vk.cz/Product/Detail/52718 

[6] RVP.CZ. Žáci se specifickými poruchami učení nebo chování (SPU, SPUCH) [online]. [dat. cit. 4. 8. 2020]. Dostupné z: https://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=14726

vytisknout článek

Mohlo by Vás zajímat

Dítě se závažnou zdravotní diagnózou
Závažná diagnóza je pro všechny, kterých se týká, bezesporu traumatizující záležitost. Celá rodina vynakládá maximální úsilí k tomu, aby se s nastalou situací vyrovnala, a zaslouží si vaši plnou podporu a empatii. Tady je pár zásad a tipů, jak na to.
Byla jsem zasněná holka, co nosila domů dvojky nebo trojky. Že mám ADHD, to jsem se dozvěděla v 25 letech
Nakoukněte s námi do světa zasněné holky, která až v pětadvaceti letech zjistila, že má ADHD. Její upřímná zpověď odhaluje, jak se dá s poruchou pozornosti pracovat a studovat vysokou školu.
Čtenářský klub
Když má školní knihovna svůj čtenářský klub, přináší to pro děti velké výhody. Nejenže se ve čtení zdokonalují, ale čtení jim pomáhá také naučit se kritickému myšlení. Přečtěte si, jak se daří čtenářskému klubu na ZŠ Lyčkovo náměstí v Praze.
Potřebujete poradit?
Napište nám.