Role pedagogicko-psychologické poradny v přístupu k žákům s odlišným mateřským jazykem

Pedagogicko-psychologická poradna pomáhá školám i rodičům s adaptací žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ), s výukou češtiny pro cizince a s dalšími podpůrnými opatřeními. Nahlédněte do jejích dalších kompetencí a inspirujte se.

Žáků-cizinců nebo žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) v českých školách neustále přibývá a velmi pravděpodobně i dál přibývat bude. Je tedy třeba, aby školy i další organizace věděly, jak se o ně starat a jak jim pomáhat, aby dokázali překlenout počáteční obtíže, zařadili se do kolektivu a na maximum využili svůj potenciál. A jak k tomu mohou přispět pedagogicko-psychologické poradny?

„Hned na začátek je třeba říct, že děti, které nově přicházejí do Česka, mohou některé učitele trochu děsit. Můžou být agresivní, nepřístupné, zamlklé anebo skleslé. Těžko se s nimi navazuje kontakt. Měli bychom ale mít na paměti, že mnohé z nich tu nejsou dobrovolně,“ vysvětluje Petra Novotná, ředitelka pedagogicko-psychologické poradny v Ústí nad Orlicí

„Někdy vyrůstaly roky s prarodiči a své rodiče pořádně ani neznají. Teď se ocitly v cizí zemi, kde ničemu nerozumějí. Těžko lze očekávat nějaké nadšení. Někdy mají za sebou i traumata vzniklá během útěku z domova.“ Mohou prožívat kulturní šok, proto lze očekávat i zvýšené problémové chování. 

Mateřské školy a přípravné ročníky základních škol

Čím mladší je dítě v době příjezdu do České republiky, tím jednodušší je mu pomoci. V případě předškoláků je vhodné (a oproti škole také snáze proveditelné) nechat dítěti dostatečně dlouhé adaptační období, aby si zvyklo, zorientovalo se v prostředí, naučilo se alespoň základ jazyka. Během té doby se školka spojí s pedagogicko-psychologickou poradnou a případně dalšími organizacemi, jako je META o.p.s, která poskytuje bezplatné telefonické poradenské konzultace pro učitele, nebo s Centry na podporu integrace cizinců, kde mohou poskytnout tlumočníka na různá jednání s rodiči a pomoct při nastavování metodiky výuky češtiny.

„My se jako poradna vždy jdeme podívat do mateřské školy, abychom viděli, jak se tam dítěti daří, jak funguje s učiteli a v kolektivu. Poté nastavujeme podpůrná opatření a přidělujeme peníze na podporu výuky jazyka. I samotné školky si někdy píšou rozvojové programy na podporu cizinců, s čímž pomáhá i Národní pedagogický institut,“ vysvětluje Novotná. 

Pokud má dítě pouze jazykový handicap, většinou se daří mu pomoci efektivně. Problém nastává ve chvíli, kdy se jazyková bariéra spojí ještě s nějakým dalším oslabením, jako je mentální postižení nebo porucha autistického spektra. Některé prvky v chování nebo učení svědčící pro určitou poruchu může učitel navíc snadno přehlédnout, jelikož dítě se může potýkat s adaptačními potížemi. 

Pokud učitel identifikuje další možný handicap u dítěte, je v takové situaci nezbytné, aby dítě absolvovalo značné množství vyšetření a konzultací – například u oftalmologa, neurologa, psychiatra atd. I tady vypomáhají další organizace s tlumočením a jednáním s rodiči. „Řešit například poruchy autistického spektra je vždy těžké, ale ve chvíli, kdy se poruchy spojí s odlišným mateřským jazykem, je to ještě mnohem složitější a vyžaduje to těsnou spolupráci všech zúčastněných,“ podotýká Novotná.

Rodiče žáka-cizince

Dalším významným aspektem péče o děti s odlišným mateřským jazykem je komunikace s rodiči. Je třeba si uvědomit, že často přicházejí z odlišného sociokulturního prostředí a je pro ně složité se v situaci zorientovat. Někdy mohou trpět pocitem, že obtížná adaptace dítěte anebo zjištěné oslabení dítěte je jejich selháním.

Návštěva pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra může být rodiči vnímána jako stigmatizující. Tyto pocity si zpravidla nesou z původní země, kde je chápaná jakákoliv návštěva podobných zařízení (psychologie, psychiatrie) jako ponižující. Umocňuje to pak jejich pocit, že nejsou v pořádku. Rodiče cizinci proto mohou z těchto důvodů návštěvu školských poradenských zařízení odmítat. 

„Setkáváme se s tím, že se tito rodiče brání tomu, aby jejich dítě mělo něco jinak než ostatní, a to například včetně odkladu školní docházky, který přitom dětem s odlišným mateřským jazykem může velice prospět,“ vysvětluje Petra Novotná. „Takže rodičům vše intenzivně vysvětlujeme; sháníme a zařizujeme přípravnou třídu, kde by se dítě s odlišným mateřským jazykem mohlo rozmluvit česky, a přitom bylo už ve školním prostředí. Teoreticky by toto dítěti měli zajišťovat rodiče, ale u cizinců s tím procesem hodně pomáháme my jako poradna.“

Jak zdůrazňuje Petra Novotná, rodiče často potřebují hlavně uklidnit a ujistit v tom, že jejich dítě není hloupé, že pouze potřebuje víc času k adaptaci a k výuce jazyka, aby se mu pak ve vzdělávacím systému dobře dařilo. „Jedním z organizačních útvarů naší pedagogicko-psychologické poradny je Krajské centrum primární prevence, které se zabývá primární prevencí rizikového chování. Jeho pracovníci jezdí po školách s programy, které jsou mimo jiné zaměřeny i na vztahy ve třídě. Pokud je to nutné, zavádějí ve třídách i program na pomoc se začleněním dítěte a zároveň probíhají konzultace s pedagogy. Velmi často pořádají i konzultace s výchovným poradcem, třídním učitelem a dalšími pedagogy, kteří cizince učí, aby jim přiblížili potíže dítěte,” vysvětluje Novotná.

Výuka češtiny pro cizince

Základní školy mají ze zákona povinnost dětem s odlišným mateřským jazykem nabídnout jazykovou podporu a pedagogicko-psychologické poradny by měly řešit jen situace, kdy je ještě něco dalšího „jinak“.

„Vzpomínám si například na děvče, které jsme měli v péči. Chodila do čtvrté třídy. Často se vztekala, utíkala ze školy, učitelé si s ní nevěděli rady. Konala se tedy schůzka s rodiči a zástupci školy. Zjistili jsme, že dívka dřív chodila do sportovní školy, takže jsme jí sehnali sportovní klub, kde se mohla zapojit. Povahou byla dost introvertní, takže by to neměla asi jednoduché ani za běžných okolností, ale odlišný mateřský jazyk situaci ještě výrazně zhoršil,“ popisuje Petra Novotná konkrétní příklad z praxe. Zjistilo se, že této dívce neseděla skupinová výuka češtiny, proto pedagogicko-psychologická poradna do třídy umístila druhého pedagoga, který pak pracoval nejen s dětmi s odlišným mateřským jazykem, ale i s dalšími dětmi, které také potřebovaly vysoký stupeň individualizace. Děti se ve skupince v průběhu roku střídaly.

„Pedagog by se vždy měl seznámit jednak se zvyklostmi země nebo národa, odkud dítě přichází, aby lépe porozuměl možným odlišnostem v chování, a také se hodně vyptávat na jeho záliby a oblíbené činnosti, kterým se v zemi původu věnovalo. Ty totiž mohou být prostředníkem v adaptaci na nové prostředí a novou školu. Tím pedagog ukáže zájem o dítě a buduje vzájemný vztah, který je pro rozvoj kognitivních činností dítěte zásadní,” vysvětluje Novotná.

Volnočasové aktivity, které dítě má rádo, velmi podporují učení se novému jazyku nenásilnou formou, a hlavně díky nim dítě získává pozitivní emoce spojené s novým jazykem, tj. snižuje se jeho odpor k novému jazyku, což při běžné výuce může klidně nastat.

Petra Novotná uvádí příklad dobré praxe: Základní škola U Dvora v Letohradě zřídila funkci školního asistenta, který v rámci svého úvazku pracuje i s dětmi s odlišným mateřským jazykem (zejména mongolské národnosti) a podílí se na zlepšení jejich jazykových dovedností. Při začleňování těchto dětí škola spolupracuje s organizacemi MOST PRO, o.p.s. v Pardubicích a s Centrem na podporu integrace cizinců pro Pardubický kraj, které pomáhají s překlady a tlumočením do mongolštiny.

Přijímací zkoušky na střední školu a maturita

Čím je dítě při příchodu do České republiky starší, tím složitější bývá jeho situace. Například složit úspěšně přijímací zkoušky na střední školu je pro dítě s odlišným mateřským jazykem velmi složité a podpůrná opatření (slovník, prominutí části zkoušky z českého jazyka) příliš nepomáhají. Ještě komplikovanější pak bývá podle zkušeností Petry Novotné maturita, kdy musí student rozlišit velmi jemné nuance v jazyce a ovládat slova jako lodyha, stvol, palcát nebo husité, což je například pro původem asijské studenty velice náročné.

„Vím, že například v Praze už vznikají takzvané průtokové třídy, kde se dítě před nástupem do klasické třídy čtvrt roku intenzivně učí jen česky. To ale v mimopražských regionech a na malých městech nefunguje. Rodiče ani nezvládají děti vozit někam do jiného města na kurzy jazyka, přijeli sem často za prací, potřebují peníze,“ nastiňuje situaci Petra Novotná. „Na druhou stranu bychom ale už dnes měli být schopni ošetřit výuku češtiny jako cizího jazyka na každé škole. My jako pedagogicko-psychologická poradna můžeme školám poskytnout informace o potřebách konkrétních dětí a škola by si měla najít způsob, jak na to.“ 

Úkolem pedagogicko-psychologické poradny v integraci cizinců je podle Petry Novotné zejména důkladná diagnostika až v momentě, kdy vzniká problém. Pedagogicko-psychologická poradna může poskytnout inspiraci týkající se materiálů a učebnic, peníze na dalšího pedagoga nebo ve výjimečných případech asistenta pedagoga. „Když přijde do České republiky dítě ve věku předškolním nebo na prvním stupni, je velká šance, že se chytí a bude se mu dobře dařit. Na druhém stupni do toho vstupuje puberta, střídání učitelů, takže tam už to může být složitější. Na druhou stranu ale vidím, že se přístup škol k dětem s odlišným mateřským jazykem v posledních letech velmi zlepšuje,“ uzavírá Petra Novotná, ředitelka pedagogicko-psychologické poradny v Ústí nad Orlicí. 

Základní zásady adaptace žáka s odlišným mateřským jazykem, žáka-cizince

  • Zjistěte si věk dítěte a podle vysvědčení a dalších dokumentů počet absolvovaných tříd.
  • Zjistěte si informace o vzdělávacím systému, ze kterého dítě pochází, a základní kulturní zvyklosti (např. kolik tříd je základní vzdělávání, jaké je známkování apod.). Použijte webový portál inkluzivniskola.cz – databáze kompatibility.
  • Na základě těchto informaci dítě zařaďte do odpovídajícího ročníku – přemýšlejte také o jeho věku a jak se v daném ročníku bude cítit.
  • Ve výjimečných případech zařaďte dítě ve věku 14–15 let (tedy 9. ročník) až o dva roky níže. Pokud bude přecházet na střední školu a v české škole strávilo minimum času, musí složit přijímací zkoušku z českého jazyka.
  • Přes Národní pedagogický institut ČR můžete požádat o adaptačního koordinátora, který je často pro děti velkou oporou a který s dítětem může pobývat ve škole první čtyři týdny. 
  • Pokud to bude nutné, můžete základní vzdělávání prodloužit o 1 rok, a tím rozložit jeden ročník na dva. To musí proběhnout na doporučení školského poradenského zařízení (pedagogicko-psychologická poradna) – stupeň podpory 3. 
  • Pokud má dítě výchovné potíže, zajistěte si tlumočníka, například přes organizace Národní pedagogický institut; Centrum na podporu integrace cizinců apod., a svolejte případovou konferenci, kde zákonným zástupcům a dítěti předneste pravidla chování v našem prostředí, popř. naše kulturní očekávání. Jasně si písemně definujte, co požadujete (např. vypracovávání domácích úkolů a jejich podpis, příchod do školy tehdy a tehdy, nošení pomůcek a jakých, nošení mobilu s překladačem, slovník apod.). Pro komunikaci můžete využít zástupce z komunity dítěte a jeho rodičů, který už česky umí. 
  • Hledejte také další jazyk, kterému dítě rozumí, jako je angličtina, ruština apod. Jinak zaveďte obrázkový slovník, překladač v mobilu nebo v tabletu, papírový slovník. 
  • Inspiraci v podobě metodik a učebnic hledejte například tady: META, o.p.s.; Portál podpory pedagogických pracovníků vzdělávajících děti/žáky cizince.
  • Najděte ve třídě patrona, který bude dítěti nablízku a bude mu dělat průvodce, stejně tak ze sboru vyberte pedagogického pracovníka, který bude mít roli styčného důstojníka. 
  • Pozvěte rodiče do výuky, aby pochopili, co potřebujete.
  • Pokud je chování dítěte stále nezvyklé, oslovte pedagogicko-psychologickou poradnu za účelem diagnostiky za přítomnosti tlumočníka. 
vytisknout článek

Mohlo by Vás zajímat

Plán pedagogické podpory – špatná znalost češtiny
Máme pro vás plán pedagogické podpory (PLPP). Tento vzor uplatníte na prvním stupni u dětí s nedostatečnou znalostí českého jazyka, když potřebují pomoci s komunikací a rozšiřováním slovní zásoby.
Předsudky a stereotypy vůči cizincům: Jak vést žáky k větší toleranci?
Česko už dávno není uzavřeným státem izolovaným od zbytku světa, ve třídách se tak můžete setkat i s dětmi cizích národností. Jejich začlenění někdy komplikují předsudky a stereotypy, o kterých je s žáky potřeba hovořit. S rozvíjením tolerance mohou třídám pomoci například speciální aktivity a hry.
Plán pedagogické podpory – potíže s komunikací a výslovností
Máme pro vás plán pedagogické podpory (PLPP). Vzor, který uplatníte ve školce u dětí, které s vaší laskavou pomocí zvládnou potíže s komunikací nebo výslovností.
Potřebujete poradit?
Napište nám.