Role a přínos asistenta ve třídě s vyšším počtem žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Přínos inkluze je přímo úměrný kvalitě spolupráce učitele s asistentem. Potom nezáleží na tom, kolik dětí se speciálními vzdělávacími potřebami třídu navštěvuje. Základní škola Lyčkovo náměstí v Praze je toho živým důkazem. Zdárné zapojení dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do výuky se odvíjí od kvality spolupráce pedagoga a jeho asistenta. Příklad ze základní školy Lyčkovo náměstí v Praze ukazuje, jak na to.

S počtem dětí se specifickými vzdělávacími potřebami roste i význam úlohy asistentů. Ti pomáhají pedagogům nastavit výuku pro různé úrovně dětí. Klíčová je souhra mezi pedagogem a asistentem, která příznivě ovlivňuje naladění celé třídy a práci všech žáků. 

Vztah učitele a asistenta

Mělo by platit, že si učitel s asistentem lidsky rozumějí a respektují se. Pokud tomu tak není, děti to okamžitě vycítí a začnou situaci zneužívat. Sehraná dvojice má velký přínos pro celou třídu, bez ohledu na počet asistovaných dětí. V třídním kolektivu pak vládne respekt a tolerance. Tuto zkušenost potvrzují i další školy. Koordinátorka inkluze na Základní škole T. G. M. v Milovicích Jana Bezuchová upřesňuje: „Pokud si asistent s pedagogem vzájemně nesednou, raději učiteli přidělíme někoho jiného. Děti si na nového asistenta brzy zvyknou. Pokud je respektuje a chce jim pomoci, tak ho přijmou.“ 

Proč je dobré mít asistenta

Působení asistenta ve třídě prospívá všem dětem učitel/ka získává prostor pro práci v menších skupinách, může si připravit organizačně náročnější aktivity a věnovat se intenzivněji dětem, které potřebují podpořit. Asistent/ka se může věnovat nadanějším žákům, chystat pro ně složitější úlohy, hlavolamy či jiné aktivity, zatímco ostatní si s učitelem upevňují probírané učivo. 

Asistenti na sebe často přebírají činnosti jako rozdávání pracovních listů, kontrola úkolů a žákovských knížek a tím zefektivňují práci učitele ve třídě. K vybudování fungujícího tandemu je zapotřebí pravidelná komunikace mezi učitelem a asistentem. V ideálním případě se každý den scházejí, hodnotí uplynulý den a rozdělují si práci na ten nadcházející. Před hodinou pak už stačí jen rychlá konzultace.

Příklad z praxe: Rozdílná zkušenost jako výhoda

Eliška pracuje jako asistentka v páté třídě základní školy Lyčkovo náměstí v Praze, kterou – spolu s třídní učitelkou Kamilou – doprovází od začátku školní docházky. Jejich profesní i životní zkušenosti se dobře doplňují. Eliška je zkušená matka tří dětí a má praxi s prací s dětmi, mladá paní učitelka dostala třídnictví poprvé. Netrvalo ale dlouho a Eliška s Kamilou vytvořily sehranou dvojici. I když se jejich pohled na některé věci liší, díky dobré komunikaci vytěžily z rozdílností výhodu a dokážou se vzájemně doplnit.

Jak předejít neshodám

Eliška se společně s Kamilou předem domluvily na základních pravidlech: 

  • Formu a obsah vyučování určuje výhradně učitel/ka. 
  • Asistent/ka si volí vlastní přístup k asistovaným dětem. 

Zároveň se dohodly, že budou k sobě otevřené a v případě, že se jim určitá metoda bude zdát nevhodná, řeknou si to. Eliška přiznává, že zpočátku to nebylo jednoduché. Chvíli jim trvalo, než k sobě získaly důvěru a naučily se komunikovat napřímo a bez okolků i v případě nesouhlasu. Vzniklé problémy důsledně řešily a dbaly na to, aby je také dořešily. Nikdy své rozpory neprezentovaly před dětmi nebo rodiči. Prakticky každý den se sešly, aby zhodnotily práci ve třídě a rozdělily si úkoly pro následující výuku a aktivity se třídou. Před třídou vystupovaly jednotně.

Musí mít asistent kvalifikaci?

Vedle dobrého vztahu s pedagogem velmi záleží na profesní připravenosti asistenta a jeho schopnosti poskytovat učiteli oporu a pomoc. Nespolehlivý a nesamostatný asistent je přítěží a nemá smysl, aby ve třídě působil. Řada škol přijímá asistenty a asistentky bez potřebné kvalifikace, ovšem s požadavkem, aby si vzdělání ve stanoveném termínu doplnili. Nabídka dalšího vzdělávání pro asistenty je vcelku široká, takže lze vybrat kurz, který odpovídá konkrétním potřebám asistenta ve třídě. 

Tip na web se vzdělávací nabídkou pro asistenty pedagoga: asistentpedagoga.cz/dalsi-kurzy-pro-ap

Některé školy nabízejí svým asistentům také mentoring. Zajímavá je i spolupráce mezi školami a možnosti stáží na jiné škole. Z mnoha dobrých asistentů se mohou stát výborní učitelé. Školy, které dokážou pracovat s talenty ve svých řadách, proto umožňují osvědčeným asistentům, aby si doplnili pedagogické vzdělání. 


Příklad z praxe: Proměna role asistenta

Úloha asistenta ve třídě se v čase vyvíjí. Zatímco v prvním ročníku poskytuje hlavně podporu dětem se specifickými vzdělávacími potřebami, později spíš sekunduje pedagogovi při různých výukových aktivitách. Protože se nemusí tolik věnovat individuálně asistovaným dětem, má prostor i pro ostatní žáky, kteří zrovna něco potřebují. 

„Zpočátku jsem trávila hodně času s jednotlivými asistovanými dětmi, které mě zrovna potřebovaly. Teď, u páťáků, jsem spíš ve střehu, jestli někdo něco nepotřebuje bez ohledu na to, zda je to žák se specifickými potřebami či nikoliv,“ říká Eliška. Takový posun v úloze asistenta je možný, pokud třída dobře funguje, všechny děti se naučí pracovat podle svých schopností, spolupracovat, respektovat se a dodržovat pravidla. 

Realita třídy se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami

„Eliščinu“ třídu navštěvuje jedenáct dětí, které mají z různých důvodů nárok na podporu asistenta (ADHD, Aspergerův syndrom, inteligence v pásmu podprůměru, oční vada, odlišný mateřský jazyk a podobně). Bez vzájemného respektu a dodržování společně stanovených pravidel by děti ve třídě nemohly zdárně pracovat.

„Paní učitelka hleděla na to, aby děti pravidla dodržovaly. Když došlo k jejich porušení, sedli jsme si do kroužku, situaci rozebrali a znovu a znovu si vysvětlovali pravidla,“ líčí fungování třídního kolektivu Eliška. „Zpočátku mi to přišlo přehnané a únavné, ale tato důslednost se později velmi vyplatila. Teď se můžeme na děti spolehnout a nebojíme se s nimi vydat například na větší výlet. Během čtvrtého a pátého ročníku společně například navštívili všechna krajská města v České republice. 

Pravidla a inkluze v praxi

První pololetí první třídy věnovali hodně času tomu, aby si nastavili základní pravidla chování (mluví jen jeden, nevykřikuji, hlásím se, když chci něco říct, a podobně) a dokázali je uplatňovat. Postupně se děti cíleně učily vzájemnému respektu a vyjadřování vlastních pocitů a názorů. A také tomu, aby za své chování uměly převzít odpovědnost. 

Když nastal problém, kladly pedagožky dětem otázky typu: Zamysli se, byla tvoje reakce v pořádku? Jak myslíš, že to je? Ve třídě je také chlapec s Aspergerovým syndromem, pro kterého je zapojení do skupiny dětí náročné. Nicméně po čase se chlapec i ostatní děti naučili přijít včas za učitelkou s tím, že si nerozumí a potřebují si to v kroužku vysvětlit. 

Osvědčené tipy pro dobré fungování třídy

Eliška s Kamilou si v praxi ověřily, že problémům nejsnáze předejdou, když budou dodržovat následující zásady:

  • Řešit problémy v kolektivu okamžitě, nepřehlížet je a vždy dořešit.
  • Jít dětem jako dospělí příkladem. Učitel/ka si musí dávat pozor, jak na jednotlivé děti reaguje. Děti jsou velmi vnímavé, dospělý je pro ně vzor a jeho postoje přebírají. Tato sebekontrola není vůbec jednoduchá, ale zásadně přispívá k integraci dětí do kolektivu.
  • Nedělat z ničeho tabu a otevřeně mluvit o tom, proč někdo dělá práci jinak a jaký je jeho problém. 
  • Být přísný a důsledný a zároveň nechat dětem svobodu, aby si svou práci zorganizovaly podle svých sil.

Jak na to, aby každý zažil úspěch

Ve třídě, kde se setkává tolik dětí s různými potřebami, nemůže mít učitel stejné nároky na všechny. Kamila s Eliškou proto běžně chystají dvě verze testů, při diktátech píšou některé děti jen každou druhou větu. Během hodin se ale všichni věnují stejné činnosti, jen má každý žák nastavenou vlastní úroveň, kterou by měl zvládnout. 

Zatímco například děti bez úlev mají znát a zakreslit všechna pohoří a jejich nejvyšší vrcholy, dětem se speciálními vzdělávacími potřebami stačí znát pět hlavních. Každý pracuje jinak. Děti sice dostávají známky, ale důraz se klade na to, aby každý pracoval na své maximum. („Ty přece víš, že jsi pro to udělal všechno, co bylo v tvých silách.“) K tomu, aby mohly všechny děti pracovat na maximum a zažívat radost z úspěchu, je asistent vedle pedagoga ve třídě nepostradatelný.  

Dejte asistentům prostor a důvěru

Pro práci asistenta ve třídě je důležité, aby ho děti ve třídě respektovaly stejně jako učitele a to i přesto, že jejich úlohy ve třídě se různí. Asistent pak nemá problém děti ve třídě zvládnout, i když učitel není zrovna přítomný ve výuce. Na Základní škole Lyčkovo náměstí v Praze si to dobře uvědomují, a proto zavedli pravidlo, že nejen učitel, ale i asistenti mají ve třídě své pracovní místo. Zásadní práci nicméně musí odvést pedagog.


Eliška Nádobová

Eliška Nádobová vystudovala Střední zdravotnickou školu v Plzni, obor fyzioterapie. S dětmi pracuje celý svůj profesní život. Působila jako vedoucí školního klubu v základní škole. Spolupracovala také s mezinárodní neziskovou organizací Jugend für Europa a účastnila se s dětmi výměnných pobytů s různým zaměřením. Posledních dvacet let je aktivní  jako organizátor letních výtvarných dílen a rodinných táborů.

V současné době pracuje již pět let na pozici asistentky pedagoga pro žáky na 1. stupni v základní škole v Praze. Absolvovala kurz Filozofie pro děti. Tato metoda podporuje u žáků kritické myšlení, spolupráci, tvořivost a vyjadřování vlastních myšlenek. Během hodin osobnostní výchovy s dětmi tuto metodu využívá. 

vytisknout článek

Mohlo by Vás zajímat

Ze školního klubu k práci asistenta pedagoga
Rivalové, nebo spojenci? Ze vzájemné spolupráce asistenta pedagoga a třídního učitele nejvíce vytěží především děti. Najděte společnou cestu, jako to dokázaly kolegyně z jedné pražské základní školy v našem článku.
Řešení nefunkční komunikace mezi asistentem pedagoga a žákem
Asistenta pedagoga (AP) čeká v průběhu školního roku mnoho nástrah, které je potřeba s žákem se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) překonat. Přečtěte si, jaké to jsou, co dělat a čemu se raději vyhnout.
VIDEO: Jaké výzvy čekají oborové asistenty pedagoga na druhém stupni ZŠ?
Práce oborových asistentů pedagoga na druhém stupni základní školy má určité odlišnosti od práce na stupni prvním. Například je nutné přistupovat jinak k žákům se SVP, kteří během dospívání mnohem hůře snášejí dozor a naopak oceňují prostor k samostatnosti. Jak nastavit pravidla pro působení oborových asistentů, popsala ve videu Klára Fischerová, speciální pedagožka na ZŠ Lyčkovo náměstí.
Potřebujete poradit?
Napište nám.