Řešení nefunkční komunikace mezi asistentem pedagoga a žákem

Asistenta pedagoga (AP) čeká v průběhu školního roku mnoho nástrah, které je potřeba s žákem se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) překonat. Přečtěte si, jaké to jsou, co dělat a čemu se raději vyhnout.

charakteristikaCharakteristika:

Možné problémy, které mohou vzniknout mezi asistentem pedagoga (AP) při přímé práci s žákem se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) ve třídě:

  • Chybné posouzení žákova pracovního tempa a porozumění učivu 
  • Absence AP ve třídě nebo jeho nepozornost 
  • Zdůrazňování nedostatků žáka se SVP před ostatními žáky
  • Příliš pevná osobní vazba, rozmazlování žáka 
  • Přílišná izolace žáka během výuky

Návrhy řešení problémů z praxe a tipy, jak jim předejít nebo je řešit.

Příklady platí pro jednoho AP, který pracuje s jedním žákem se SVP.

cilCíl:

  • Nekonfliktní prostředí ve třídě.
  • Bezpečnost všech žáků, učitele a AP.
  • Úspěšné začlenění žáka a AP do probíhající výuky ve třídě.  
  • Prospěšnost AP pro žáka, celou třídu i učitele.

velikost_skupinkyVelikost skupiny a věk dětí:

Běžná třída ZŠ, cca 28 žáků včetně jednoho žáka se SVP a jednoho AP. Třídní učitel a AP úzce spolupracují.

cas_neomezeneČas:

Pravidelná asistence během dopoledního vyučování, oběda, popřípadě v družině.

pomuckyPomůcky:

V rámci prevence frustrace je důležité, aby měl AP pro žáka předem připravené všechny pomůcky a materiály. Prodlužování doby čekání na zadání úkolu nebo na dodání potřebných pomůcek obvykle u žáků se SVP vedou i k neklidu a nervozitě.

Jedná se o vlastní pomůcky, upravené materiály, samostatnou lavici, relaxační pomůcky, relaxační koutek, menší místnost vedle třídy apod.

postupPostup:

Předání žáka se SVP

Nastavení postupu spolupráce všech zúčastněných stran: 

  • Nastavení podmínek inkluze žáka ve třídě
  • Nastavení postupu řešení problémových situací

Nejdříve třídní učitel konzultuje specifika žáka s budoucím AP. Je potřeba, aby měl AP přehled o tom, jak je na tom žák v jednotlivých předmětech, a mohl si připravit vhodné pomůcky a materiály k výuce včas.

Následuje společná schůzka třídního učitele, AP a rodičů žáka. Rodiče vyprávějí, co má žák rád, co ho zneklidňuje, jaké jsou fyzické překážky apod. Všechny zúčastněné strany uvedou, čeho se vyvarovat a jak postupovat, aby nevznikly nežádoucí ani nebezpečné situace. 

Všichni se společně domluví na pravidlech, která platí ve třídě. Tato pravidla následně srozumitelně vysvětlí i žákovi.

Spolupráce s pedagogy může být velmi prospěšná pro všechny.

Je dobré, když v řešení psychicky náročných situacích pedagogy podporuje vedení školy.


varianty_bezVarianty, komentáře:

Všechna uvedená doporučení vyplývají  z osobní zkušenosti a lze je proto doporučit po dalším zvážení konkrétní situace a konkrétního žáka. Nemohou být považována za jediný univerzální návod. Jediné vždy platné je chovat se empaticky a přiměřeně dané situaci a žákovi – pomoci, ale neublížit. Za nevhodně nebo necitlivě aplikovaná doporučení neneseme odpovědnost.


pozitivniFaktory úspěchu:

Příklady:

  1.  CHYBNÉ POSOUZENÍ ŽÁKOVA PRACOVNÍHO TEMPA A POROZUMĚNÍ UČIVA 

Toto je nejčastější problém, který ve třídě nastává. Jde o situace, kdy AP včas nebo správně nevyhodnotí schopnosti a znalosti žáka se SVP, kdy si nevšimne, že žák má při vypracovávání úlohy potíže, nebo přehlídne jeho momentální emoční nestabilitu. Konkrétně může být žák  v úkolech buď napřed, u konce, nebo je naopak pro něj zadaná úloha příliš obtížná a její vypracování mu může trvat déle než ostatním. 

Takové pocity frustrace vyvolávají u žáka nevhodné chování. Vykřikuje nebo hlasitě komentuje výuku, úkol, své pocity apod. Bere pomůcky spolužákům, bouchá do stolu, hází věcmi, odchází z lavice. Nehlásí se a vykřikuje, když není vyvolán, nebo poškozuje vybavení třídy. 

AP předchází problému tím, že má přehled o budoucím učivu a má připravené materiály přizpůsobené konkrétním potřebám žáka. 

Situace 1)

Žák vypracoval úlohu rychleji než ostatní ve třídě a AP si nepřipravil další materiály

Při hodině žák vypracoval samostatný úkol rychleji než ostatní, protože daný předmět ho baví a má v něm širší vědomosti. Už nechce sedět na místě, úkol přece splnil a nevydrží v klidu bez programu, křičí na AP, případně na učitele. 

Důležitá je domluva s třídním učitelem, aby se s AP shodli na další individuální práci pro žáka.

Co raději nedělat

Nevyplácí se přemlouvat žáka, aby si sedl, a diskutovat s ním nebo ho dokonce držet v lavici násilím, přestože před sebou nemá zadaný úkol. 

Co se osvědčilo

Jako velmi účinné se jeví neprodleně začít jakoukoli práci. Nejde primárně o to, aby souvisela s předmětem, ale aby žáka hned zaměstnala. Cílem je zkrátit hlasité vyrušování na co nejkratší dobu. Je možné využít určené místo (koberec, chodba, vedlejší místnost), a jakmile žák přestane křičet, přejít hned k řízené aktivitě, knize nebo úkolu. Je potřeba mu nabídnout činnost vhodnou pro situaci, dostatek času a místo, například plastelínu, omalovánku, doplňovačku nebo cokoli jiného, co neruší ostatní.

Situace 2)

Žák vypracovává úlohu pomaleji než ostatní a AP včas nepřizpůsobil zadání

Při hodině vypracovává žák úkol výrazně pomaleji než ostatní, ale zadání rozumí. AP úkol nepřizpůsobil jeho tempu a včas neurčil přesný úsek, který má vypracovat (třeba jen vyplnit určitý počet měst, řek, hor). Žák tedy dostal stejný rozsah práce jako ostatní a trvá mu déle se zorientovat. AP stresuje žáka tím, že nerespektuje jeho tempo a tlačí na něj s vypracováním.  Upozorňuje například na to, že někteří spolužáci už mají hotovo. Žák je v důsledku toho frustrovaný, křičí, chce, aby za něj AP úkol vypracoval apod.

Co raději nedělat

Když už žák křičí nebo se jinak nevhodně chová, není žádoucí mu zadávat jinou úlohu než tu, která je již zadaná, ani vypracovávat úlohu místo žáka nebo slibovat odměny za vypracování.  

Co se osvědčilo

Osvědčuje se trvat na dokončení vyplnění mapy i v případě, že práce zasahuje do přestávky. Pokud žák nadále křičí a ruší, je vhodné odejít s žákem i s mapou mimo třídu a práci dokončit. (Pokud se jedná o poslední vyučovací hodinu, celá třída se musí přesunout např. na oběd a není možné v úloze rozumně dál pokračovat, je po domluvě s třídním učitelem možné zadat úlohu na vypracování domů.)

Tímto AP získá přehled o tom, kolik toho je žák schopen za daný čas udělat. Napříště může adekvátně zkrátit zadání a této situaci se vyvarovat.

Situace 3)

Žák nepochopil zadání, AP ho včas nevysvětlil

Zadání je buď příliš složité, nebo není v žákových možnostech ho splnit. Opět nastává situace, kdy žák začne křičet, vyrušovat, viz výše.

Co raději nedělat

Není možné za každou cenu trvat na vypracování bez vysvětlení, co má žák dělat – úloze přece nerozumí. Je potřeba ji vysvětlit, ne ji vyměnit za jinou.

Co se osvědčilo

Pokud je to možné a příliš to neruší ostatní, je vhodné zadání dovysvětlit přímo v lavici. Když neporozumění trvá, po domluvě s třídním učitelem může AP se žákem ze třídy odejít a úlohu v klidu dovysvětlit o samotě. Nemusí být přímo ve třídě, aby nerušili ostatní. Když není splnění úlohy v žákových silách, zadání je třeba pozměnit nebo jinak přizpůsobit.

  1. ABSENCE AP VE TŘÍDĚ NEBO JEHO NEPOZORNOST

AP nemá žáka pod kontrolou kvůli vlastní nepřítomnosti ve třídě nebo nemá na žáka přímý dohled (něco řeší s učitelem, jde na toaletu, věnuje se mimořádně jinému žákovi nebo přípravě na hodinu). 

AP například může přijít do vyhrocené situace mezi žákem se SVP a jeho spolužáky. Může neadekvátně reagovat postihem žáka se SVP, i když neví, jak situace vznikla, kdo ji vyvolal a za jakých okolností. Žák může v důsledku postihu plakat, křičet, utíkat ze třídy, opakovaně se obhajovat, napadnout asistenta, napadnout spolužáka atd. 

Situace 1)

Konflikt o přestávce během nepřítomnosti asistenta.

O přestávce je žák se SVP na koberci a chce se zapojit do již započaté hry spolužáků s kartami. Spolužáci ho nepřijmou do hry, fyzicky ho odstrčí a slovně ho napadají. Žák začne křičet. V tuto chvíli vstoupí do třídy AP a konflikt řeší tím, že přede všemi kárá žaka se SVP. Ten se opakovaně brání, že chtěl jen hrát s ostatními, opakovaně se obhajuje, nepřestává mluvit.

Co raději nedělat

Není vhodné neposlechnout si verzi všech zúčastněných, posadit žáka do lavice, izolovat ho od ostatních a dále to s ním ani s ostatními neřešit. Může vzniknout problém, pokud se AP řídí argumentem jednoho žáka, který tvrdí, že si žák se SVP začal, a pokud následně AP nechá řešení situace na učiteli.  Co se osvědčilo

Je dobré informovat třídního učitele a následně společně řešit vzniklou situaci. AP hru žáků přeruší a všichni si společně promluví o tom, jak celá situace vznikla. Pokusí se najít vhodnou alternativu společné aktivity, ke které žáka se SVP můžou spolužáci přizvat. AP společně s třídním učitelem vysvětlí všem zúčastněným stranám, jak se k sobě vhodně chovat.

Situaci lze předejít tak, že AP požádá třídního učitele nebo jiného kolegu, aby na žáka se SVP dohlédl, nebo zadá/dohodne se s žákem na činnosti, kterou bude žák vykonávat po dobu, na kterou musí AP odejít.

  1. ZDŮRAZŇOVÁNÍ NEDOSTATKŮ ŽÁKA SE SVP PŘED OSTATNÍMI ŽÁKY

AP před ostatními zdůrazňuje nebo nevhodně upozorňuje na žákovy nedostatky, které vyplývají z jeho speciálních vzdělávacích potřeb. Žák je tímto způsobem před ostatními spolužáky dehonestován, zesměšňován. V důsledku toho je dlouhodobě frustrovaný a vytváří si postupně k AP averzi.

Příklad 1)

Žák si nestihl uklidit pomůcky 

Při skončení vyučování si všichni ve třídě uklidili pomůcky a řadí se ke dveřím. Nad žákem se SVP stojí AP a hlasitě upozorňuje, že je zase poslední, protože si musí všechny pomůcky přepečlivě srovnávat. Pro ostatní spolužáky je takové chování nepochopitelné a mohou to také komentovat. Protože se tato situace již několikrát opakuje, žáka to znervózňuje. Žák potom hází ve vzteku věci okolo sebe a po asistentovi. 

Co raději nedělat

Je lepší nezdůrazňovat pomalost žáka, nezvyšovat hlas a nepodporovat ostatní v komentování situace. To totiž žáka může ještě více znervóznit a situaci zhoršovat.

Co se osvědčilo

Pokud je to možné, po dohodě s třídním učitelem nebo jiným kolegou je vhodné nechat spolužáky odejít, aby dále sledováním a komentováním situaci nezhoršovali. AP s žákem o samotě a bez zbytečných komentářů věci uklidí do aktovky a třídu dojdou později.

Situaci můžete předejít tím, že začnete věci uklízet o něco dřív, když víte, že si žák potřebuje věci srovnat podle sebe a jinak není schopen odejít v klidu. Je nutné si uvědomit, že žák nedělá danou věc schválně, ale souvisí právě s jeho SVP.

  1.  PŘÍLIŠ PEVNÁ OSOBNÍ VAZBA, ROZMAZLOVÁNÍ

Pokud si AP vytvoří se žákem se SVP silnou osobní vazbu, může přerůst ve vztah, který už není profesionální a který není ve školním prostředí vhodný. AP například žáka neadekvátně omlouvá v situacích, kdy něco vědomě provede. Ostatním pak sděluje, že žák se SVP za to přece nemůže. Žák se SVP si na takové jednání zvykne a zneužívá toho ve svůj prospěch, například když něco nechce dělat. AP žákovi nadržuje, například mu nosí jídlo, které má rád. Rodiče s tím mohou nesouhlasit ze zdravotních nebo osobních důvodů.

Situace 1)

AP vypracovává úlohy za žáka

Učitel zadá příklady z matematiky. AP odejde s žákem se SVP ze třídy pod záminkou, že mu chce látku vysvětlit, tak aby nerušili ostatní. Příklady za žáka vypracuje, aby si žák zatím mohl hrát na mobilu. AP ví, že žákovi tím udělá radost a tím si ho opět získá. AP si tím usnadní práci s vysvětlováním úloh a zároveň ví, že nenastane žádný konflikt.

Situace 2)

Žák neoprávněně nařkne AP

AP se dlouhodobě nevhodně podbízí žákovi se SVP (vypracovává za něj úkoly, dává mu dárky, k ničemu ho nenutí nebo dělá, že si nevšiml žákova nevhodného chování). V situaci, kdy AP žákovi odmítne v něčem vyhovět, si žák chce věc vynutit a nařkne neoprávněně AP z ublížení. Může mu také vyhrožovat, že ho za něco udá. 

Tato situace je velmi vážná a je nutné ji hned řešit s třídním učitelem a také s vedením školy.

Situace 3)

Žák je na asistentovi závislý 

V rodině žáka se SVP se narodí sourozenec, rodiče se žákovi v tuto dobu mimořádně věnují méně. Žák si vytvoří závislost na AP, není schopen bez něj být, a tím se vyčleňuje z kolektivu spolužáků. AP by si toho měl včas všimnout a adekvátně situaci řešit, nenechat se žákem zmanipulovat a nenechat vztah přerůst v nezdravou závislost.

Když si například někdo z kolegů tohoto „vztahu“ všimne, může na to AP citlivě upozornit a tím situaci řešit včas.

  1. PŘÍLIŠNÁ IZOLACE ŽÁKA BĚHEM VÝUKY

AP reaguje na nestandardní chování žáka se SVP vždy tím, že jej urychleně odvádí z místnosti. Tímto ho separuje od spolužáků a jeho nevhodné chování se tím stupňuje. Žák toho využívá, když nechce pracovat.

Situace 1)

Žák vykřikuje při vyučování, když zná odpověď

Třídní učitel se během vyučování na něco zeptá třídy a žák se SVP vykřikne správnou odpověď, ale nepřihlásí se. AP jej okamžitě odvede mimo třídu, kde s ním ale nic dále neprobírá. Kvůli tomu se bude žák příště bát zapojit do práce nebo odpovídat. Také se může v budoucnu snížit jeho zájem o výuku.

Je potřeba rozlišit, z jakého důvodu žák vyrušuje, a přizpůsobit se vhodně této situaci. Korigovat ho a učit ho přihlásit se a hned nevykřikovat, i když zná správnou odpověď (například tím, že třídní učitel nereaguje na odpověď, i když je správná, dokud se žák nepřihlásí). Dát žákovi šanci, aby se naučil sebeovládání v prostředí třídy, a neodvádět ho hned ven.

AP žákovi situaci vysvětlí o přestávce, aby nerušili průběh výuky. Je pravděpodobné, že se situace bude opakovat často a delší dobu. Právě proto je důslednost a trpělivost důležitá.

Situace 2)

Žák nechce pracovat, a proto vykřikuje

AP opět hned s prvním výkřikem při zadané práci odchází s žákem mimo třídu, bez zadaného úkolu s sebou. Žák si zvykne, že když křičí, odejdou a on nemusí pracovat.

Je vhodné ve třídě setrvat a pokračovat ve výuce. Je na učiteli, do jaké míry bude tolerovat práci AP s žákem ve třídě. Je důležité, aby si žák nezvykl, že nemusí pracovat, pokud nechce, a asistent ho ze třídy odvede.


negativniRizika

  • Nízká kompetence AP  

  • Chování žáka se SVP, které je sociálně nevhodné, a projevování vulgarismů – jedná se o velmi komplikované téma, příčina je individuální a řešení je potřeba konzultovat s odborníkem.

vyhodnoceniVyhodnocení aktivity

AP může průběžně žádat o zpětnou vazbu ke své práci buď třídního učitele, anebo speciálního pedagoga na škole, koordinátora inkluze, školního psychologa apod. Je možné požádat o náslech v hodině s následnou konzultací apod.


Článek ke stažení jako PDF zde:

Řešení nefunkční komunikace mezi asistentem pedagoga (AP) a žákem

vytisknout článek

Mohlo by Vás zajímat

Ze školního klubu k práci asistenta pedagoga
Rivalové, nebo spojenci? Ze vzájemné spolupráce asistenta pedagoga a třídního učitele nejvíce vytěží především děti. Najděte společnou cestu, jako to dokázaly kolegyně z jedné pražské základní školy v našem článku.
VIDEO: Jaké výzvy čekají oborové asistenty pedagoga na druhém stupni ZŠ?
Práce oborových asistentů pedagoga na druhém stupni základní školy má určité odlišnosti od práce na stupni prvním. Například je nutné přistupovat jinak k žákům se SVP, kteří během dospívání mnohem hůře snášejí dozor a naopak oceňují prostor k samostatnosti. Jak nastavit pravidla pro působení oborových asistentů, popsala ve videu Klára Fischerová, speciální pedagožka na ZŠ Lyčkovo náměstí.
Asistent pedagoga a bezpečné prostředí pro dítě s autismem a vadou řeči
Když děláte asistenta pedagoga dítěti s autismem a vadou řeči, mohly by se vám hodit dva nástroje pro vytvoření bezpečného prostředí. Screening a komunikační tabulky práci s dítětem se specifickými vzdělávacími potřebami ulehčí.
Potřebujete poradit?
Napište nám.