Příběh z praxe: Hynek má narušenou komunikační schopnost a trpí výbuchy, jak mu pomoci?

Může se stát, že si někdy učitelé ani rodiče nevědí s některými dětmi, žáky rady. V takové chvíli by žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami mělo nabídnout pomoc školní poradenské pracoviště. Jak to funguje v praxi, lze vidět na příběhu jedenáctiletého Hynka ze základní školy v Praze. Kvůli zachování anonymity bylo jméno žáka změněno.

Pro efektivní pomoc žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami je nutné, aby členové školního poradenského pracoviště efektivně spolupracovali nejen mezi sebou, ale i s vedením vzdělávací instituce a s rodiči žáka.

Ukázalo se to i na příběhu Hynka, žáka pátého ročníku. Toho maminka poprvé v květnu přivedla do základní školy v Praze s tím, že měla zájem o jeho přestup, i když syn spádově do této instituce nepatřil. Nejdříve proběhla schůzka s vedením školy, následně i se školní speciální pedagožkou. Podle maminky se synovi v předchozí škole nedařilo. Později byl doporučený do základní školy zřízené dle §16, ods. 9 Školského zákona, kam ho ale nepřijali, protože typ jeho postižení neodpovídal zaměření této školy. 

Obtíže Hynka 

Hynek podle slov maminky trpěl narušenou komunikační schopností. Chlapci bylo opravdu špatně rozumět, a to i přesto, že navštěvoval občasně logopeda. Jeho písemný projev byl navíc kvůli motorickému oslabení nečitelný. Měl také obtíže v numerickém počítání. Hynek byl dříve rovněž často nemocný, zůstával hodně doma i z důvodů psychosomatických potíží. 

Jeho intelekt se nicméně jevil jako nadprůměrný, měl velkou zálibu ve čtení, dobře se orientoval v textech. Rád vedl debaty na nejrůznější témata s dospělými. Matka ale uváděla, že syn občas plakal, křičel, utíkal, a to zejména ve chvílích, kdy měl pocit neúspěchu či nepochopení. Odmítal plnit zadané úkoly, pokud mu jejich smysl nebyl náležitě objasněn nebo je nepovažoval on sám za podstatné. Z rozhovoru dále vyplynulo, že Hynek neměl zatím vypěstované pracovní a organizační návyky. Nebyl zvyklý pravidelně plnit zadané úkoly. Většinou dělal jen to, co ho bavilo a co mu dobře šlo. 

Nakonec bylo dohodnuto, že Hynek bude na počátku školního roku přijatý na 14denní diagnostický pobyt. 

První kroky vedení školy a následná spolupráce se školní speciální pedagožkou

Vzhledem k tomu, že Hynek neměl platné Doporučení školského poradenského zařízení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole, které bylo v jeho případě nutností, zorganizovalo vedení školy na podnět týmu školního poradenského pracoviště schůzku s pracovníky speciálně pedagogického centra (SPC), kam Hynek docházel na řečovou terapii. Ti měli alespoň částečně chlapcovu kauzu znát. Vedení školy se sešlo s tamním psychologem a řečovou terapeutkou, logopedkou, aby se dohodli na dalším postupu a nastavení vhodných podpůrných opatření. Speciálně pedagogické centrum přislíbilo vyšetření a vydání výše uvedeného „Doporučení pro vzdělávání“.

„Doporučení pro vzdělávání“ bylo po určité době matkou skutečně předáno školní speciální pedagožce, která provedla jeho rozbor a požádala vedení školy o zajištění personální podpory Hynka – funkce asistenta pedagoga. S vedením školy také konzultovala úpravy organizace výuky a obsahů vzdělávání v jazykových předmětech a ve výtvarné výchově. Pro Hynka byl na základě doporučení školského poradenského zařízení vypracován individuální vzdělávací plán, na kterém spolupracovali všichni pedagogové podílející se na vzdělávání Hynka, školní poradenské pracoviště a zákonní zástupci (rodiče). Proběhlo též zaškolení asistenta pedagoga ohledně způsobů podpory Hynka ve výuce. Vše pak bylo předloženo matce k připomínkování, schválení a podpisu. Po dohodě všech zúčastněných stran byl individuální vzdělávací plán podepsán a stal se tak závazným dokumentem pro vzdělávání Hynka. 

Poznámka: 
Pokud je dítě již v péči pedagogicko-psychologické poradny, jeho obtíže se primárně vztahují k poruchám učení, ale má současně narušenou komunikační schopnost, poradna by měla zabezpečit – pokud nemá odborníka na danou oblast – posouzení narušené komunikační schopnosti ve spolupráci se SPC pro vady řeči. 

Není žádoucí, aby poradna, která nemá k dispozici žádného odborníka pro narušenou komunikační schopnost, posuzovala speciální vzdělávací potřeby žáka, aniž by svůj postup konzultovala se SPC zaměřeným na tento druh postižení.

Zároveň je nutno dodat, že SPC pro vady řeči může diagnostikovat a provádět reedukace u specifických poruch učení a posuzovat speciální vzdělávací potřeby žáků v této oblasti. 

Jak pomáhá asistentka pedagoga

Hynek mohl využívat pomoc asistentky pedagoga po celou dobu vyučování. Zápisy se učil provádět do notebooku, jenž byl zakoupen pro školu jako pomůcka z podpůrných opatření. Do notebooku byl nainstalován speciální program na rozlišování hlásek. 

V angličtině se Hynek vzdělával dle individuálního vzdělávacího plánu se zaměřením na rozvoj čtení, porozumění a znalost slovní zásoby. Pod metodickým vedením pedagoga byly realizovány s  asistentem pedagoga hodiny práce na PC a speciální hodiny českého jazyka, které zároveň nahrazovaly výuku druhého cizího jazyka. 

Individuální práci ve výtvarné výchově měl zaměřenou na teoretické zpracování výtvarných témat, která jej zajímala. Bylo mu umožněno používání kalkulačky v matematice. Jednou týdně docházel ke školní logopedce na jazykovou terapii. Pokud Hynkovi nevyhovovalo ústní zkoušení, bylo mu umožněno napsat test. 

Poznámka: 
V případě závažné vady řeči je vhodné zvážit možnost docházení na individuální logopedickou péči (ILP) ke klinickému logopedovi nebo do speciálně pedagogického centra pro vady řeči.

Vztahy se spolužáky

Hynek byl hodně „ponořený do sebe“, nepotřeboval interakci se spolužáky, měl spíše potřebu se prezentovat svými znalostmi. Ve třídě tak kamarády neměl. Hodně četl, a to i literaturu pro dospělé. Nicméně potíže v českém jazyce byly veliké, narušená komunikační schopnost oslabovala všechny jazykové roviny. (Chlapec měl například obtíže rozlišit zvuk jednotlivých hlásek.) Verbální i grafický projev v jazykové oblasti vykazoval vysoké množství chyb. Narušena byla gramatika i pravopis. 

Hynek měl obtíže s překonáváním překážek, při některých úkolech (například početní příklady) odmítal pomoc asistenta. Chtěl úkoly zvládnout sám. Časem se naučil, že pokud cítí tenzi a hrozící výbuch, má odejít ze třídy. Jak se postupně zlepšovaly Hynkovy řečové dovednosti, zmenšovala se i jeho frustrace. Nakonec byl schopný i před spolužáky odprezentovat svoji ročníkovou práci. 

Hynek obecně pracoval se střídavými úspěchy. Jeho výkony byly poznamenány odmítáním pomoci i výkyvy zejména v chování a emočními kolapsy, během kterých trhal práce, kvílel nahlas, bouchal do stolu. Chodil ale víceméně pravidelně do školy, snížila se jeho nemocnost. 

Hynek se ani po několika měsících nenaučil řádně na výuku připravovat. Neuměl se učit. Některá témata nebo předměty nepovažoval za důležité. Neuměl si zaznamenávat a zjišťovat informace o úkolech a školních akcích. 

Zapojení školního psychologa

Bylo třeba řešit Hynkovo duševní rozpoložení. Matka dávala jeho úzkosti a poruchu spánku do spojitosti s její dlouhodobější nepřítomnosti doma (z pracovních důvodů). Psychické potíže a problémy chování u Hynka postupně převažovaly nad obtížemi ve výuce. Rodině byla doporučena možnost konzultace u školní psycholožky, kterou využila několikrát matka a dvakrát Hynek, který následně další sezení odmítl. Dle slov matky ale není tato možnost definitivně uzavřená. Je možné, že časem bude její syn v konzultacích pokračovat.

Komunikace a spolupráce s rodiči

Pro rodiče bylo vytvořeno komunikační prostředí v cloudu, kam byly Hynkovi zasílány studijní materiály, které nestihl ve škole zpracovat, a také informace o průběhu jeho práce a chování během týdne ve třídě. Rodiče byli spraveni o fungování elektronické žákovské knížky a způsobu získávání informací o výsledcích, docházce a chování syna. S rodiči byly též probrány způsoby podpory, které by měly být Hynkovi doma poskytnuty, aby se mu co nejlépe dařilo zvládnout cíle ve výuce. 

Uzavřela se i dohoda o pravidelném měsíčním setkávání matky se školní speciální pedagožkou, třídní učitelkou, asistentkou pedagoga a logopedkou, kde byly konzultovány krátkodobé úkoly, cíle pro Hynka i jeho rodiče, jež by měly podpořit jejich syna na cestě za úspěchem. Tuto dohodu se podařilo během roku dodržovat. Podařilo se také vytvořit prostředí důvěry mezi všemi zúčastněnými, jejichž cílem byly pokroky a celková spokojenost Hynka. 

Pokroky Hynka po jednom roce výuky

Po roce výuky dokázal Hynek udělat stručný zápis z hodiny do počítače, který s pomocí asistentky opravil. Tím, jak se zlepšovala jeho komunikační schopnost, lepšila se i srozumitelnost písemného vyjadřování. Začínal zapojovat i gramatická pravidla a zdůvodňovat některé jevy. Obsahy, které ho zajímaly, byl schopen studovat do hloubky a věnovat jim pozornost i doma, přestože jinak domácí přípravu většinou odmítal nebo zapomínal dělat. 

Projevovala se u něj častěji touha hovořit nahlas i před třídou. Dělal pokroky v angličtině. Byl schopen napsat krátkou slohovou práci, ve které se projevila bohatost jeho vyjadřování a obratů. Zatím největším jeho úspěchem bylo vypracování a ústní obhajoba odborné ročníkové práce před třídou a vyučujícími. Snižovala se také četnost a prudkost Hynkových emočních výkyvů. Ty nicméně stále ovlivňovaly pohodu a klid ostatních žáků ve třídě. 

Role jednotlivých aktérů

Aby pomoc Hynkovi mohla být skutečně efektivní, bylo v prvé řadě potřeba, aby si jednotliví aktéři, kteří se podíleli na jeho vzdělávání a výchově, ujasnili vlastní role i pravidla. Níže jsou uvedené činnosti a úkoly jednotlivých účastníků:

Speciální pedagog

  • Spolupracuje se speciálně pedagogickým centrem ohledně vytvoření Doporučení školského poradenského zařízení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole, monitoruje jeho platnost a termín kontroly, předkládá ho k podpisu rodičům.
  • Seznamuje s obsahem Doporučení školského poradenského zařízení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole vedení školy a třídního učitele.
  • Koordinuje práci týmu školního poradenského pracoviště, vedení školy, asistenta pedagoga, učitelů a rodičů ohledně naplňování obsahu Doporučení  školského poradenského zařízení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole. 
  • Analyzuje Doporučení školského poradenského zařízení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole, promýšlí strategie jeho vzdělávání s logopedem, třídní učitelkou a asistentem pedagoga.
  • Vytváří s třídním učitelem, asistentem pedagoga a dalšími vyučujícími individuální vzdělávací plán.
  • Konzultuje s rodiči obsah individuálního vzdělávacího plánu a předkládá ho k podpisu.
  • Monitoruje práci Hynka v hodinách, jeho chování ve škole, realizuje observační náslechy.
  • Účastní se pravidelných setkání s matkou Hynka jedenkrát měsíčně, podílí se na zhodnocení předchozího měsíce, navrhuje způsoby řešení vzniklých problémů, navrhuje a zaznamenává úkoly pro Hynka, rodiče a asistenta pedagoga na další měsíc.
  • Po vyhodnocení individuálního vzdělávacího plánu navrhuje a konzultuje se SPC změny v Doporučení školského poradenského zařízení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole
  • Upozorňuje vedení školy na změny v Doporučení školského poradenského zařízení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole. 
  • Účastní se vyhodnocování podpůrných opatření žáka spolu se zákonným zástupcem a SPC. 

Školní psycholog

  • Na základě upozornění třídního učitele nebo speciálního pedagoga monitoruje chování žáka ve škole.
  • Analyzuje na základě jeho projevů a dalších informací předběžně problém.
  • Reaguje na žádost zákonných zástupců o konzultaci.
  • Pomáhá rodičům i žákovi orientovat se v problému, nabízí odbornou pomoc, konkretizuje způsob pomoci.
  • Vysvětluje rodičům důvody, pro které je třeba poskytnout dítěti psychologickou pomoc.
  • Psychologicky pracuje s žákem v kontextu jeho potíží projevujících se ve škole.

Školní logoped

  • Spolupracuje s jazykovou terapeutkou speciálně pedagogického centra ohledně reedukace řeči.
  • Realizuje Individuální logopedickou péči (ILP) s Hynkem za účasti rodiče.
  • Realizuje zavedení speciálního psacího editoru (programu VoKon) do notebooku žáka.
  • Instruuje asistenta pedagoga, jakým způsobem s Hynkem ve VoKonu pracovat, aby se rozvíjela jeho schopnost sluchové analýzy hlásek, jak učit Hynka dělat strukturovaný zápis.
  • Promýšlí se speciálním pedagogem výukovou strategii pro Hynka, zejména ohledně zápisů z hodin, jejich oprav a možnosti dokončení, dostudování doma (v individuálních hodinách, prostřednictvím internetového sdíleného prostředí cloudu).
  • Podílí se na vytváření výukového obsahu jazykových předmětů a způsobu hodnocení těchto předmětů.
  • Účastní se některých schůzek s matkou (pravidelné měsíční setkávání matky se školní speciální pedagožkou, třídní učitelkou, asistentkou pedagoga i logopedkou).

Třídní učitel

  • Komunikuje pravidelně s rodiči, účastní se běžných konzultací s rodiči a žákem, upozorňuje na aktuální problémy.
  • Seznámí se s celou problematikou Hynka, přečte si Doporučení školského poradenského zařízení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole a další dostupnou dokumentaci, konzultuje vše se speciálním pedagogem, dalšími odborníky a rodiči.
  • Informuje o problematice Hynka jeho další vyučující.
  • Spolupracuje na vytvoření individuálního vzdělávacího plánu.
  • Spolupracuje úzce s asistentem pedagoga a speciálním pedagogem, předává jim veškeré nové informace, které mohou mít vliv na vzdělávání žáka. 
  • Účastní se pravidelných měsíčních schůzek s matkou, připraví si podklady pro zhodnocení uplynulého měsíce.

Asistent pedagoga

  • Seznámí se s problematikou žáka.
  • Podílí se na vytvoření individuálního vzdělávacího plánu.
  • Konzultuje způsoby podpory Hynka ve vyučování se speciálním pedagogem, logopedem, psychologem a rodiči.
  • Podporuje Hynka ve vyučování doporučeným způsobem, dle individuálního vzdělávacího plánu.
  • Učí Hynka vytvářet systém.
  • Konzultuje s logopedem práci v programu VoKon a realizuje ji s Hynkem, vede Hynka k samostatným zápisům a jejich opravě.
  • Účastní se Hynkových hodin řečové terapie.
  • Podílí se na realizaci obsahu individuální výuky českého jazyka.
  • Komunikuje prostřednictvím cloudu s rodiči – zasílá Hynkovy nedokončené práce, výukové materiály, píše týdenní záznamy o Hynkově práci a chování, upozorňuje na termíny odevzdání prací, testů a zkoušení.
  • Účastní se pravidelných měsíčních setkání s matkou a připravuje podklady pro toto setkání (hodnocení uplynulého měsíce, návrhy dalších cílů).

Vedení školy

  • Seznámí se s obsahem Doporučení školského poradenského zařízení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole ke vzdělávání Hynka.
  • Zajišťuje finančně a personálně realizaci Doporučení školského poradenského zařízení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole.
  • Zajišťuje a dohlíží na organizaci Hynkovy výuky.
  • Kontroluje realizaci cílů individuálního vzdělávacího plánu, realizaci Doporučení školského poradenského zařízení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole, využívání podpůrných opatření a naplňování individuálního vzdělávacího plánu ze strany pedagogů.
  • Účastní se schůzek svolaných z podnětu kterékoli ze zúčastněných osob.
  • Účastní se výchovné komise s rodiči a žákem.
  • Na požádání speciálního pedagoga se účastní schůzek s dalšími odborníky.

Rodič

  • Komunikuje pravidelně s třídním učitelem a speciálním pedagogem.
  • Dochází společně s žákem na individuální logopedickou péči (ILP).
  • Reaguje na zprávy všech pedagogických pracovníků.
  • Účastní se konzultací a třídních schůzek.
  • Sleduje záznamy v elektronické třídní knize, v cloudu.
  • Informuje třídního učitele a speciálního pedagoga o všech změnách, které by mohly mít vliv na prospěch a chování Hynka.
  • Realizuje s Hynkem vyšetření ve speciálně pedagogickém centru.
  • Podílí se na vytváření individuálního vzdělávacího plánu. 
  • Realizuje s Hynkem některé cíle individuálního vzdělávacího plánu – vede Hynka k dodržování dohodnutých postupů při přípravě do školy, sledování cloudu a elektronické třídní knihy a žákovské knížky, dokončování a plnění zadaných úkolů, pomáhá mu v organizaci práce do školy, učí vytvářet systém, pomáhá s písemným zpracováním referátů, projektů, čtenářského deníku.
  • Účastní se pravidelných měsíčních schůzek, reaguje na předložené zhodnocení a konzultuje nové návrhy, pokouší se je realizovat.
vytisknout článek

Mohlo by Vás zajímat

Školní poradenské pracoviště pod lupou: Dobrá praxe v základní škole v Milovicích
Když se Lada Flachsová před jedenácti lety stala ředitelkou základní školy T. G. Masaryka v Milovicích, dala si za cíl mít v každé třídě asistenta pedagoga. Ten naplnila a kromě toho spustila také školní poradenské pracoviště. Svých rozhodnutí rozhodně nelituje a dnes je díky nim o krok napřed před mnoha jinými vzdělávacími ústavy, které s asistenty pedagoga a inkluzí nemají tak bohaté zkušenosti. Jakým způsobem rozdělila role na škole?
Školní kariérové poradenství v Litvě
V Litvě jsou na středních školách v rámci kariérového poradenství nejoblíbenější odborné soutěže, školní exkurze a veletrhy pracovních příležitostí. Přečtěte si víc o tamních kariérových poradcích a jejich náplni práce.
Jak na sehraný inkluzivní tým? Chce to čas i podporu vedení, říká expertka
Sestavit funkční inkluzivní tým nemusí být vždycky snadné, důležitá je vzájemná souhra, komunikace a důvěra mezi jeho členy. Jako příklad dobré praxe v tomto ohledu může sloužit Základní a mateřská škola Lyčkovo náměstí v Praze, jak vysvětlila v rozhovoru Kateřina Bártová, jež zde působí na pozici pedagožky, školní výchovné poradkyně a etopedky. Hlavní výhodu vidí v tom, že se škola začala inkluzi věnovat výrazně dříve než ostatní ústavy.
Potřebujete poradit?
Napište nám.