Máte jako ředitel práce nad hlavu a nestíháte? Pomůže koučink, říká expertka

Vedení školy je náročná činnost. Ředitel musí zajistit běžný chod instituce, finance, uspokojit pedagogy a zabezpečit co nejlepší podmínky pro výuku žáků. S těmito výzvami může pomoci například koučink, jak popisuje v rozhovoru profesionální koučka Martina Chmelová.

Vedení školy je velice náročná činnost. Ředitel musí zajistit běžný chod instituce, finance, uspokojit pedagogy a zabezpečit co nejlepší podmínky pro výuku žáků – tedy i funkční společné vzdělávání. S těmito výzvami může ředitelům pomoci například koučink, jak popisuje v rozhovoru profesionální koučka Martina Chmelová. Podle ní může zlepšit manažerské schopnosti, zefektivnit řešení úkolů a šetřit čas. 

Co to obecně znamená někoho tzv. koučovat a jak lze tuto metodu aplikovat ve školách?

Jednoduše se dá říci, že koučování je metoda rozhovoru, pro kterou je typický partnerský a respektující přístup. Kouč nevystupuje vůči koučovanému jako autorita či poradce. Neříká: „To máš lepší udělat takto.“ Kouč a koučovaný se společně snaží nacházet možnosti, kapacity, potenciál. Kouč vystupuje v roli průvodce, který doprovází koučovaného na jeho cestě k vlastnímu řešení. Kouč zprostředkovává koučovanému pohled na řešený problém jaksi „zvenčí“, nezatížený vazbami, historií, emocemi. Tím může vyhmatávat „úzká“ místa tam, kde je ředitel nevidí.

Využití koučinku ve školách je velmi výhodné obzvlášť u vedoucích pracovníků. Vedoucí pracovník formuje stabilitu a fungování celé instituce. Jedná se o rychlou, efektivní metodu, zaměřenou na nalézání vlastních řešení a souvislostí, která zabere zhruba 5 až 7 setkání. Moje zkušenosti s koučováním ve školách ukazují, že koučink využívají primárně ředitelé především tam, kde řeší problémy typu:  práce v týmu, delegování kompetencí, odpovědností, úkolů, řešení konfliktů, práce s jakoukoli změnou a podobně.

Jak lze v praxi koučovat ředitele školy a je o to mezi nimi zájem?

Koučování je služba jako jakákoli jiná. Základní podmínkou je snaha ředitele chtít situaci řešit a být ochoten reflektovat své vlastní postupy, názory a řešení. Bez ochoty k vlastní reflexi koučování nefunguje. Reflexe někdy přináší uvědomění, že mnohé věci děláme dobře, nebo naopak, že potřebujeme některé věci dělat jinak – jaksi s vynakládáním menšího objemu energie. 

Já se v praxi setkávám s odpověďmi typu: „To víte, vždycky to musím nějak vyřešit.“ Ano, to je bezesporu pravda. Ale záleží na tom, zda to řeším dostatečně efektivně.  

Koučování tedy ve výsledku pomáhá ke zvýšení efektivity práce a úspoře času…    

Koučovat lze pouze takové ředitele, kteří jsou otevřeni reflexi vlastních postupů a eventuálnímu přijímání změn. Změna nemusí být velká, někdy stačí jen nepatrné pootočení zorného úhlu pohledu na problém a dominový efekt již vytvoří dostatečně velký prostor pro konkrétní realizaci změny. 

Já osobně mám bohaté zkušenosti spíše z předškolního vzdělávání, kde koučink využívají některé ředitelky mateřských škol jako způsob zlepšení a upevnění svých manažerských dovedností pro řízení školy nebo při zavádění změn. 

Koučink v praxi probíhá formou rozhovoru – třeba přímo ve škole –, pro který je typické kladení otevřených otázek, které mají podpořit koučovaného v nalézání nových perspektiv a náhledů na situaci. Otevřené otázky podněcují k zamyšlení. Chce-li se kouč zeptat klienta na jeho plány na příští půlrok, namísto otázky „Máš nějaké plány na příštích šest měsíců?“ zvolí raději otázku „Jaké jsou tvé plány na příštích šest měsíců?“ nebo „Čeho bys chtěl v následujících šesti měsících dosáhnout?“ Kouč tedy používá otevřené otázky, a tím vytváří prostor pro přemýšlení a hledání řešení. Uzavřené otázky vedou k odpovědím „ano“, „ne“ a nic nevypovídají o způsobu přemýšlení koučovaného. 

Kouč samozřejmě může do rozhovoru vstoupit a přispět vlastní zkušeností, vždy však musí dobře zvážit, je-li takovýto vstup vhodný a je-li skutečně potřeba. Koučovanému by měl spíše nabídnout svůj pohled a ověřit si, že jej chce slyšet, namísto toho, aby do rozhovoru rovnou vstupoval radami. Čili základní snahou je, aby koučovaný porozuměl tomu, jak může situaci pozitivně ovlivnit on sám.  

Možná si řada ředitelů říká, že už tak mají málo času a ještě by další měli trávit koučinkem...

Každý si musí promyslet, zda chce svoji práci vykonávat s přehledem a efektivně, nebo zda se chce pořád jen dívat na zadní světla vlaku, který ujíždí a nestačí mu. Žijeme ve velmi rychlé době, požadavky a nároky na řídící pracovníky se zvětšují a zrychlují. I ředitel se musí ve svých řídicích dovednostech vyvíjet. 

Koučink je investice do způsobu myšlení a hledání řešení. Proto vrcholoví manažeři komerčních firem pracují s kouči. Investují sami do sebe i svých zaměstnanců, aby se udrželi na špičce. Vychází ze základní premisy: změna přijde, když se zastavíš. Koučovací sezení taková zastavení přinášejí. Zastavení a přehození na tu kolej, kde vlak stojí a my můžeme pohodlně nastoupit. Vyžaduje to však chuť a ochotu ředitelů investovat čas a peníze. Vzhledem k efektivitě koučinku se ale jedná o reálnou možnost pro každého. Jedno koučovací sezení trvá cca 1–1,5 hodiny, počet setkání se upřesňuje na počátku práce, obvykle se jedná o 5–7 setkání. 

Co může koučink řediteli dát? 

Koučink může ředitele podpořit v tom, co dělá dobře, a nasměrovat ho na cestu změn tam, kde jedná neefektivně. Společně s koučem mohu hledat reálná řešení pro každého ředitele, pro každou školu s přihlédnutím k jejím individuálním možnostem a podmínkám.  

Máte nějaké konkrétní případy, na kterých se dá prokázat pozitivní vliv koučinku na práci ředitele, respektive fungování školy?

Ano, mám příklad z praxe. Během šesti setkání jsem pracovala s ředitelkou ze základní školy, která zároveň měla přidruženou i školu mateřskou. Jednalo se o menší školu v bývalém okresním městě. Koučink ředitelka využila primárně ke zvýšení svých řídících a komunikačních dovedností, tedy primárních dovedností důležitých k fungování školy. Řídila 22 pedagogů a k tomu 4 pedagogy z mateřské školy, se kterými měla problém i z hlediska odloučeného pracoviště. Koučování pomohlo nastavit přehledná komunikační pravidla s pedagogy mateřské školy, zlepšit zpětnou vazbu a kontrolu zadaných úkolů a přispělo k pochopení některých emocí, které vznikaly v důsledku komunikačního chaosu s mateřskou školou.         

V souvislosti s inkluzí se hodně mluví o tom, že školy nejsou na změnu podmínek připraveny. Jak by mohl koučink pomoci ředitelům zvládnout zvýšené nároky?

Koučink může ředitelům pomoci při vlastní práci se změnou, což inkluze primárně přináší. Také by mohl ředitele podpořit například v oblasti řízení, delegování, zpětné vazbě, při řešení konfliktů, v oblasti komunikačních dovedností jak s učiteli, tak rodiči a zřizovatelem. Musím však uvést, že koučink není samospasitelná metoda, která během pěti setkání vyřeší veškeré problémy školy. V koučinku vždy záleží na konkrétní zakázce, ale i jeden konkrétní problém řešený s podporou kouče může přinést změnu myšlení pro řešení dalších problémů. To je princip dominového efektu. Na řešení jedné koučovací zakázky se klient může naučit, jak přemýšlet a řešit další problémy.  

S čím si naopak koučink nedovede poradit? Aby si ředitelé nedělali zbytečné iluze…

Koučink v žádném případě nemůže pomoci tam, kde je ředitel vyhořelý.

Kdy hlavní mantrou je: „Mám toho moc, hlavně už po mně nic nechtějte.“

V tom případě zřejmě selhávají veškerá podpůrná opatření i ze strany zřizovatelů. V tento okamžik bych nejprve zkusila mentoring a poradenství, a teprve potom bych dělala nějaké závěry.  

Praktická otázka: Ředitel by rád využil koučink právě v souvislosti s inkluzí, co pro to udělat? Kde najde informace a z čeho může službu platit?

Asi bych doporučila sednout k webu a hledat – kontakty, reference. Je však důležité, že klient si musí se svým koučem „sednout“. Musí mít v kouče důvěru a navázat s ním bezpečný vztah. To, zda si sednou, se pozná během prvního setkání. Naše organizace Alfa Human Service nabízí služby certifikovaných koučů. Koučink je služba jako každá jiná a je tedy hrazen z kapitoly služeb. Vyšší cena koučinku je vždy vyvážena rychlostí a efektivitou poskytnuté služby. Platí to v komerčních firmách i ve školství. 

chmelova kopie

Mgr. Martina Chmelová
Působí jako koučka a terapeutka v Alfa Human Service, z. s., dlouhodobě podporuje pedagogické pracovníky předškolních a školních zařízení v oblasti upevňování psychické stability učitelů, efektivní komunikace, v oblasti stabilizace týmové práce. Pravidelně přispívá do časopisů „Poradce ředitelky mateřské školy“ a „Integrace a inkluze“, kde se věnuje primárně tématům podpory řídicích schopností a dovedností z pohledu rozvoje měkkých dovedností.

Kontakty: martina.chmelova@alfabet.cz

vytisknout článek

Mohlo by Vás zajímat

VIDEO: Jak zlepšit vztahy ve třídě a vybudovat dobrý kolektiv?
Vztahy mezi dětmi ve třídě výrazně ovlivňují nejen jejich postoj ke škole, celkovou spokojenost, ale i výsledky učení. Fungující kolektivy ovšem nejsou samozřejmostí, je potřeba je cíleně budovat a podporovat. Ředitel základní školy v pražském Karlíně Jan Korda radí, jak stmelovat vztahy ve třídách na prvním i druhém stupni. A jak případně řešit problémy.
Mentoring ve školství jako prevence syndromu vyhoření
Mentoringem, koučinkem a supervizí se dá předcházet syndromu vyhoření. Jak si základní škola profesora Švejcara na Praze 12 udržuje kvalitní pedagogy, a tedy kvalitní výuku? O tom vypráví zástupce ředitele a externí mentor.
Mentoring ve školství jako prevence syndromu vyhoření – konkrétní zakázka
Případy syndromu vyhoření ve školách přibývají, jde o velké téma dnešního školství. Jak se dá mentoringem a koučinkem zažehnat odliv kvalitních pedagogů? Tady je jeden konkrétní příklad.
Potřebujete poradit?
Napište nám.