Jak si udržet kázeň ve třídě a posílit dobré vztahy s pomocí Mozaiky

Když nefungují osvědčené způsoby a už si nevíte rady, obraťte se na školské poradenské pracoviště Mozaika, které vám s kázeňskými problémy ve škole pomůže. Jak to probíhá?

Hádají se děti ve vaší třídě? Vylučují ostatní jedno dítě z kolektivu? Máte podezření na ubližování mezi dětmi? „Na to si zavolejte Mozaiku,“ říká se po školách v Hradci Králové. Unikátní pracoviště složené jen ze zkušených speciálních pedagogů a psychologů s terapeutickým vzděláním působí jako Krotitelé duchů: řeší problémy, se kterými si školy nevědí rady. Centrum funguje od roku 2011, ředitelkou je od roku 2017 Alena Dostálová.

Jak byste Mozaiku popsala?

Jsme školské poradenské pracoviště, které zřizuje a financuje královéhradecký magistrát. Jsme službou pro školy a školky, děti od 3 do 15 let a jejich rodiče. Naší sférou působnosti jsou vztahy a vztahové problémy. Snažíme se dělat dobrou práci pro děti, aby se jim ve školách líbilo, chodily tam beze strachu a cítily se tam dobře.

Jak vypadají a na čem jsou založeny vaše programy?

Je nutné říct, že my se věnujeme sekundární prevenci, tedy jezdíme na místa, kde už se nějaké problémy vyskytly. Z toho také vyplývá, že nejedeme s připraveným „programem“ – my reagujeme na to, co na místě vidíme a zjistíme. Pokaždé tedy naše intervence vypadá jinak, protože se nemůžeme předem nachystat. Každá třída je jiná a každá situace, kterou učitel řeší, také. Je třeba zdůraznit, že naším úkolem je pomáhat najít vnitřní zdroje třídy pro řešení situace. Pokud je ve třídě rozjetá šikana, nedá se od nás čekat, že bychom přišli, vyšetřili to, určili pachatele a potrestali ho. To už jsou záležitosti, které patří do rukou školy podle metodických pokynů nebo Policie ČR a spadají do oblasti terciální prevence –⁠ vnějšího opatření. My řešíme špatné klima třídy, ubližování mezi dětmi (verbální, fyzické), nezdravé vztahy mezi dětmi a vylučování jednotlivců z kolektivu. Přijedeme před šikanou nebo po ní; řešíme posmívání, ostrakizaci, špatné vztahy, ubližování mezi dětmi, nebo naopak dostaneme třídu, v níž se vyšetřila šikana, agresor byl potrestán a my teď můžeme pomoci s tím, aby se kolektiv dal zase dohromady a dokázal zdravě fungovat.

Kdo si vás vlastně zavolá?

První kontakt máme často buď s učitelem, nebo s vyděšeným rodičem, který se bojí o své dítě. Na základě zjištěných informací oslovujeme školu, a to především metodika prevence nebo vedení školy. Chceme od nich podrobnější informace o tom, co se v daném kolektivu děje, ale především si tak ověřujeme, že vedení školy a další pracovníci vědí, že tam existuje nějaký problém, že o něm otevřeně komunikují a že si nás tam nezve někdo nějak pokoutně. My jsme transparentní, to samé chceme i po škole. 

Konkrétní zakázku dáváme dohromady s metodikem prevence. Nejdůležitějším partnerem ve spolupráci je pro našeho odborníka třídní učitel. Zásadní je, aby měl motivaci (chtěl) s námi spolupracovat. Někdy je učitel zahlcen emocemi, popřením; má pocit, že když přizná, že jim to ve třídě neklape, nějak se tím shodí. Musíme si ho umět získat, uklidnit ho a přesvědčit, že mu nechceme podkopávat autoritu. Někdy to není snadné, i když už nás v Hradci všichni znají.

Spolupráce se třídou a třídním učitelem může být různě dlouhá a vychází z potřeb konkrétní situace. Efektivní spolupráce může být krátkodobá (například 3 dvouhodinové vstupy do třídy doplněné metodickou podporu učitele, který na naši práci naváže) nebo dlouhodobá (1–⁠2 školní roky u závažnějších zakázek). S třídou se setkáváme á 3–⁠4 týdny, abychom mohli dobře navazovat a kolektiv mohl zážitky integrovat, vždy to doplňujeme konzultacemi s učitelem.

A to už jsme v podstatě ve škole, že?

Už jsme ve škole, ale ještě nejsme u dětí. U nás v týmu v Mozaice si určíme garanta, který případ povede, a jeho spolupracovníka. Vždy totiž pracujeme v tandemu, abychom dokázali zachytit maximum projevů dynamiky skupiny a ošetřit potřeby kolektivu i jednotlivců. Pak se sejdeme s učitelem a popovídáme si s ním o tom, jak situaci vidí, čeho si všiml a co potřebuje. Formulujeme společně dohodu o spolupráci, jak bude vypadat a jaký bude její cíl. Například se na nás obrátí prvostupňová paní učitelka s tím, že všechno dělá stejně jako předešlé roky, ale s touto třídou jí to nefunguje; děti jsou soupeřivé, nepomáhají si, chovají se k sobě ošklivě. Co má začít dělat jinak, aby se třídní klima zlepšilo? S učitelem a metodikem prevence se tedy domluvíme, jaké jsou cíle spolupráce a co by se mělo dít dál. 

Na prvním stupni je jednodušší práce v tom, že se u dětí nestřídá tolik lidí a učitel do vztahů víc vidí, na druhém stupni si ale problémy třídy zase učitelé berou méně osobně. Často se stává, že potíže mezi dětmi vzniknou už na prvním stupni a táhnou se s nimi do dalších ročníků, proto je dobré, když nás volají co nejdřív. Cílem naší práce je podpora role třídního učitele, on je klíčový v naplňování zakázky a na naši práci navazuje každodenně i v budoucnu po skončení spolupráce.

Co se děje potom? Jdete mezi děti?

Pak nastává fáze mapování, kdy tedy přicházíme ve dvou do třídy a snažíme se přijít na kloub podstatě věci. Problémy nevznikají náhodou a dobrá orientace je zásadní. Takže nám nestačí, co nám řekl učitel, který nabízí jen jeden úhel pohledu, ale používáme validizované dotazníky. Dostaneme z nich obraz třídy, jak ji vidí děti: role jednotlivých dětí, klima, oslabené vztahy, zdroje i rizika. Získaná data doplníme osobní interakcí s dětmi, sedneme si do kroužku, jen si tak lehce oťukáme, zda jsou schopné a ochotné s námi mluvit. Vždy jim férově říkáme, že jsme tam proto, abychom jim pomohli se vztahy ve třídě, a vždy je přítomen učitel. Mapujeme s učitelem, dětmi, dalšími pracovníky školy (psycholog, metodik, vedení školy apod.) a případně s rodiči žáků třídy. Je to různé. 

Zdroj: Archiv Aleny Dostálové.

Když si tedy různými metodami zjistíte, jak to ve třídě funguje, co je dalším krokem?

Na základě dotazníků a rozhovorů s dětmi pak navrhujeme řešení. V 90 % případů poskytujeme odbornou pomoc na míru, v ojedinělých případech doporučujeme spolupráci s OSPOD, PČR, dalšími službami nebo výrazný zásah školy do složení kolektivu. Služby, které nabízíme, jsou nejčastěji v těchto oblastech:  

  1. Metodická pomoc učiteli, a to i dlouhodobě. Scházíme se s ním, mluvíme, řešíme a v podstatě pracujeme na jeho interpersonálních dovednostech. Aby dokázal posílit jádro třídy, pracoval s emocemi dětí, rozlišoval jejich potřeby od potřeb třídního kolektivu, uměl řešit problémy mezi dětmi; zkrátka zvyšujeme jeho vztahově-výchovné kompetence.
  2. Intervenční práce ve třídě je přímá práce se skupinami dětí ve školních třídách a nabízí efektivní způsob ovlivňování postojů a projevů chování, pomáhá zkvalitňovat vrstevnické vztahy a přispívá ke zlepšování sociálního klimatu třídy. Používáme ověřené a efektivní prvky skupinové psychoterapie v podmínkách práce se školní třídou. Tento postup může být oproti zavedeným poradenským postupům velmi účinný při navozování žádoucích změn v kolektivu.  Během práce s třídním kolektivem a za účasti třídního učitele pomáháme posilovat (a také budovat) zdravé vztahy ve třídě: snažíme se pracovat s motivací žáků ke změnám ve vztazích, posilujeme zdravé jádro třídy (žáky, kteří mají dobře rozvinuté sociální a komunikační dovednosti, kteří mají potenciál svým jednáním stmelit kolektiv), snažíme se snížit manipulativní způsoby jednání u dětí, vymezujeme hranice agresorům, posilujeme roli učitele, umožňujeme dětem prožití korektivního pozitivního kolektivního zážitku apod. Vše probíhá za účasti třídního učitele, vše s ním metodicky konzultujeme a on pak na naši práci navazuje. 
  3. Individuální práce s dítětem nebo dětmi ze třídy – ať už jde o děti ostrakizované, oslabené, nebo o agresory. Oslabeným dětem nabízíme poradenství, terapii nebo docházení do skupiny, kde získávají zpětnou vazbu na své chování a projevy. Především u dětí, které jsou ohrožené nebo vykazují poruchy chování, je zásadní spolupráce s rodiči a jejich spolupodílení se na řešení situace. Jim nabízíme poradenskou podporu. 

Dost často ale situace ve třídě vyžaduje kombinaci těchto služeb, tedy intervence přímo v třídním kolektivu, individuální spolupráci s některými dětmi (a rodiči) a pravidelnou metodickou podporu učiteli.

A jak uzavíráte spolupráci?

Situaci průběžně konzultujeme s učitelem i metodikem prevence, získáváme zpětné vazby a vyhodnocujeme naplnění zakázky a cílů spolupráce. Vše se eviduje jak u nás, tak ve škole. Je pro nás zásadní, aby byl učitel tím, kdo vyhodnotí, že už není potřeba naší podpory a že má nástroje k převzetí situace do svých rukou.

Co byste poradili učitelům, kteří stojí o tento intervenční způsob práce ve třídě? 

V první řadě, ať situaci komunikují odborně a otevřeně s metodikem prevence a odborníky školy (psycholog, speciální pedagog apod.). ŠPP školy by mělo umět zmapovat, jaké vnitřní zdroje použije pro zlepšení situace (např. posílení tandemové pedagogické práce, zapojení školního psychologa do práce se třídou apod.), případně zda se mohou obrátit na odbornou pomoc externí organizace (podobnou službu mohou nabízet některá SVP nebo metodičtí pracovníci pedagogicko-psychologických poraden).

vytisknout článek

Mohlo by Vás zajímat

VIDEO: Pravidla pro třídu vymýšlejte spolu s žáky. Budou je spíš dodržovat.
Konfliktům ve třídě se pravděpodobně nevyhnete. Můžete je ale řešit konstruktivně tak, abyste dosáhli svého cíle vy i žáci. Lektorka Radka Schillerová představí pro tyto účely metodu z kurzu pro pedagogy Škola bez poražených, kterou vytvořil psycholog Thomas Gordon. Jde o první – teoretickou – část dvoudílného videa.
Týmová spolupráce prvňáků a deváťáků
Když se prvňáci a deváťáci poznávají, pomáhají si a budují vztah, prospívá to dobrému klimatu školy. Společně naplánované a strávené školní výlety a další školní akce jsou toho důkazem. V ZŠ Máchovo náměstí vědí, jak na to, a o své tipy se nebojí podělit.
VIDEO: Jak zlepšit vztahy ve třídě a vybudovat dobrý kolektiv?
Vztahy mezi dětmi ve třídě výrazně ovlivňují nejen jejich postoj ke škole, celkovou spokojenost, ale i výsledky učení. Fungující kolektivy ovšem nejsou samozřejmostí, je potřeba je cíleně budovat a podporovat. Ředitel základní školy v pražském Karlíně Jan Korda radí, jak stmelovat vztahy ve třídách na prvním i druhém stupni. A jak případně řešit problémy.
Potřebujete konzultaci s odborníkem?
Napište nám.