Jak se známkuje ve Finsku

V hokeji se Finům vyrovnáme, ve vzdělávání máme stále co dohánět. Tamní učitelé mají prestiž, žáci se v mezinárodním srovnání umísťují vysoko, školy nabízejí férové podmínky všem dětem. Přinášíme finskou inspiraci ohledně hodnocení v mateřských a základních školách.

Jednotná finská škola je založená na rovných vzdělávacích příležitostech, dobré dostupnosti vzdělávání, bezplatnosti, neselektivnosti a všeobecnosti vzdělávání, podpoře autonomie škol, kvalifikovanosti učitelů, inovativních metodách vyučování, a především na individuální podpoře učení každého jednotlivého žáka.

Finové versus Češi: V mezinárodním šetření PISA v roce 2018 dosáhli finští žáci v testu čtenářské gramotnosti sedmého nejlepšího výsledku. Jejich čeští vrstevníci skončili dvacátí třetí. V přírodovědné gramotnosti dosáhli Finové opět sedmého nejlepšího výsledku, čeští školáci se umístili na devatenácté příčce. V testu matematické gramotnosti bylo Finsko desáté, Česká republika dvacátá druhá. [1]

Mateřské školy podporují iniciativu

Předškolní vzdělávání ve Finsku má za cíl vytvořit dětem příznivé podmínky pro hru a učení, nabídnout zajímavé příležitosti pro rozvoj znalostí a dovedností ve společnosti vrstevníků a připravit děti na školní docházku. Školky využívají hry, pohybové činnosti, podporují rozhodování, experimentování a vlastní iniciativu dítěte ve všech činnostech. Školka pomáhá dětem navazovat vztahy s vrstevníky i dospělými. 

Zaměření vzdělávacího procesu:

  • jazyk a vzájemné ovlivňování
  • matematika
  • etická výchova a náboženství
  • přírodověda a ochrana přírody
  • péče o zdraví
  • fyzický a motorický vývoj
  • kultura a umění [2]

Individuální plán pro každé dítě

Individuální vzdělávací plán slouží jako základ pro spolupráci mezi školkou a rodiči. [3] Děti v mateřských školách se hodnotí podle toho, jak se jim daří plnit obecné cíle předškolní výchovy a individuální cíle každého dítěte. Hodnocení klade důraz na pokroky ve vývoji dítěte a jeho procesu učení, obecné cíle jsou druhořadé. O tom, jak si dítě vede, se rodiče dozvídají na pravidelných schůzkách s pedagogy. [4] 

Vzdělávání v posledním roce mateřské školy je pro všechny děti zdarma a je povinné. Poslední rok před nástupem do základní školy je charakteristický přechodem vzdělávacích aktivit založených na hře ke strukturovanějším a formálnějším formám. [3]

Ve Finsku začíná školní docházka v sedmi letech. Děti, které jsou „napřed“, a psychologické testy to potvrdí, mohou nastoupit o rok dříve. Na základě diagnostiky mohou  děti zahájit školní docházku i o rok později. Děti s odkladem školní docházky mají ve školce k dispozici speciální péči. Stejně tak se učitelé individuálně věnují dětem s poruchami pozornosti a těm, jejichž vývoj a růst je oslabený z důvodu nemoci, tělesného, smyslového nebo mentálního postižení. [4]

Jednotné základní vzdělávání

Do základní školy chodí děti devět let. Prvních šest let zastává většinu výuky stejný třídní učitel, v posledních třech ročnících vyučují jednotlivé předměty specializovaní učitelé. Výuka vychází z Celostátního základního kurikula, které stanoví cíle a základní obsah vyučovacích předmětů a zásady hodnocení žáků. Školy na základě jednotného kurikula navrhují své vlastní osnovy. Mají tedy prostor zařadit místní nebo regionální specifika. [5]

Ve Finsku se předměty, skupiny předmětů a chování hodnotí známkou, slovně nebo kombinací obou hodnocení. Klasifikační stupnice obsahuje stupně 4 až 10. Známka 4 značí nedostatečný, 5 dostatečný, 6 uspokojivý (přiměřený), 7 průměrný, 8 dobrý, 9 chvalitebný, 10 výborný. Známkou se zpravidla hodnotí až od konce šestého ročníku. Slovní hodnocení přesněji vystihuje pokroky a proces učení jednotlivých dětí. Důležité je i průběžné hodnocení. Žáci díky němu dostávají zpětnou vazbu o svém vývoji, silných stránkách a oblastech, ve kterých se potřebují zlepšit. [6] 

Kritéria pro klasifikaci [7]

Číselné hodnocení

Kritéria

10 – Výborný

Žák umí s jistotou nakládat s informacemi a ovládat své dovednosti, dokáže je aplikovat i vytvářet nové.

9 – Chvalitebný

Žák umí chvalitebně nakládat s informacemi a ovládat své dovednosti a aplikovat je.

8 – Dobrý

Žák dobře dosáhl základních informací a dovedností z učebních osnov.

7 – Uspokojivý

Základní informace a dovednosti žáka mají určité nedostatky.

6 – Přijatelný

Základní informace a dovednosti žáka mají výrazné nedostatky.

5 – Dostatečný

Základní informace a dovednosti žáka mají závažné nedostatky.

4 – Nedostatečný

Základní informace a dovednosti žáka chybí.


Co je to rozšířená klasifikace

Ve Finsku se pro průběžné hodnocení používá metoda, která učitelům umožňuje hodnotit žáky procentuálním vyjádřením nebo užitím znamének „plus“ a „minus“, která odpovídají hodnotě 0,25. Takže žák může obdržet známku 4+, která odpovídá hodnotě 4,25, nebo 5-, což odpovídá hodnotě 4,75. Další možnost je i známka 4,5. Výjimečně může žák obdržet i 10,5, což je taková finská „jednička s hvězdičkou“. Hodnocení pomocí této rozšířené škály umožňuje zachytit i drobné pokroky dětí. Na závěrečném hodnocení dostávají žáci pouze celé známky. [5]

Způsoby hodnocení na různých stupních školy

  • Žáci 1.–2. ročníku jsou hodnoceni ústně, hlavním předmětem hodnocení je pokrok dítěte a jeho dovednosti. 
  • Žáci 3.–7. ročníku jsou hodnoceni buď ústně, číselnou klasifikací, nebo kombinací obou metod. 
  • V prvních čtyřech ročnících se environmentální a přírodovědné vzdělávání hodnotí jako jeden celek. V šestém a sedmém ročníku se souhrnně hodnotí biologie a zeměpis, stejně tak fyzika a chemie. Od sedmého do devátého ročníku jsou již biologie, zeměpis, fyzika, chemie a výchova ke zdraví hodnocené zvlášť. [8] 

Při hodnocení chování žáků spolupracují týmově všichni učitelé, kteří se na vzdělávání daného dítěte podílejí. 


Názorný příklad

Pro konkrétní představu nabízíme tabulku s ukázkou forem hodnocení během školního roku, pro  1. až 6. ročník [7]:

1. ročník:

  • setkání s rodiči jednotlivých žáků v průběhu nebo na konci období
  • sebehodnocení v prosinci
  • evaluační pohovor v lednu – za základ slouží sebehodnocení, které žák absolvoval v prosinci (pohovor se písemně dokumentuje)
  • sebehodnocení v květnu
  • roční vysvědčení na konci školního roku
  • v případě potřeby jiné hodnocení

2. ročník:

  • sebehodnocení v prosinci
  • evaluační pohovor v lednu – za základ slouží sebehodnocení, které žák absolvoval v prosinci (pohovor se písemně dokumentuje)
  • sebehodnocení v květnu
  • roční vysvědčení na konci školního roku
  • v případě potřeby jiné hodnocení

3. ročník:

  • sebehodnocení v prosinci
  • evaluační pohovor v lednu – za základ slouží sebehodnocení, které žák absolvoval v prosinci (pohovor se písemně dokumentuje)
  • sebehodnocení v květnu
  • roční vysvědčení na konci školního roku (číselné hodnocení v následujících předmětech: rodný jazyk, matematika a cizí jazyk na úrovni A1 Společného evropského referenčního rámce, u dalších předmětů se zaznamená splněno)
  • číselné hodnocení chování od 3. ročníku
  • hodnocení schopností pracovat je součástí hodnocení předmětu od 3. ročníku
  • v případě potřeby jiné hodnocení

4. ročník:

  • sebehodnocení v prosinci
  • evaluační pohovor v lednu – za základ slouží sebehodnocení, které žák absolvoval v prosinci (pohovor se písemně dokumentuje)
  • sebehodnocení v květnu
  • roční vysvědčení na konci školního roku (číselné hodnocení ve všech předmětech)
  • v případě potřeby jiné hodnocení

5. a 6. ročník:

  • sebehodnocení v prosinci
  • evaluační pohovor v lednu – za základ slouží sebehodnocení, které žák absolvoval v prosinci (pohovor se písemně dokumentuje)
  • sebehodnocení v květnu
  • roční vysvědčení na konci školního roku (číselné hodnocení ve všech předmětech)
  • v případě potřeby jiné hodnocení. [7]

Může žák ve Finsku propadnout?

Jsou-li celkové výkony žáka i přes poskytnutou podporu slabé, byť ne zcela nedostatečné, dostane možnost opakovat ročník. Děje se tak jen se souhlasem rodičů. Do vyššího ročníku může žák postoupit i s nedostatečnými známkami, jestliže je schopen uspokojivě zvládnout studium v dalším školním roce. 

Pokud žák ročník opakuje z důvodu nedostatečného prospěchu v jednom nebo několika předmětech, má příležitost prokázat, čeho dosáhl, a to v průběhu školního roku nebo v jeho závěru. V případě nepřesvědčivých výkonů může podstoupit rozdílovou zkoušku. [6] 

Sebehodnocení

Finské školy postupně vedou děti k autonomnímu hodnocení, které představuje zároveň cíl sám o sobě. Sebehodnocení pomáhá žákům utvářet si vlastní sebepojetí, samostatně vytyčovat cíle, kterých chtějí dosáhnout v učení a školní práci i ve skupině spolužáků. Děti získávají kontrolu nad svým učením, kterou doplňuje pravidelná zpětná vazba od učitelů. 

Děti začínají se sebehodnocením v ústní formě, postupem času se dostanou k písemnému sebehodnocení na formulářích (v prvním a druhém pololetí školního roku). Po odevzdání formuláře následuje evaluační pohovor, kterého se účastní žák, rodič a pedagog. [7]

Speciální vzdělávací potřeby

Sem spadají jakékoli obtíže v učení, proto je ve Finsku větší počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami než v České republice. Ve finských školách působí na podporu dětí se speciálními vzdělávacími potřebami další pedagogické profese jako speciální pedagogové či asistenti pedagoga. 

Hodnocení zohledňuje obtíže v učení, děti se hodnotí podle konkrétních cílů v jejich individuálním plánu. Používané metody motivují děti k co nejlepším výkonům. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mohou být ve všech ročnících hodnoceni slovně. [8]

Žákovské knížky tu nemají

Finské školství klade silný důraz na komunikaci a spolupráci s rodiči žáků. Žákovské knížky tu ale nemají. Rodiče dostávají zpětnou vazbu o vzdělávání svého dítěte jinak. Musí například podepsat každý test a účastní se evaluačních pohovorů. [6]

A co vysvědčení?

Ve finském základním vzdělávání neexistují celostátní testy. Učitelé odpovídají za hodnocení ve svých vyučovacích předmětech na základě cílů stanovených v kurikulu. Celostátní základní kurikulum obsahuje vodítka pro hodnocení ve všech obvyklých předmětech. [5] Učitelé tedy žáky hodnotí na základě testů, esejů, prezentací, rozhovorů, pozorování, sebehodnocení žáka nebo portfolia. 

Žáci obdrží pololetní vysvědčení nebo vysvědčení na konci roku. Žáci dostávají vysvědčení alespoň jednou za školní rok. V devátém ročníku získávají Finové závěrečné vysvědčení, když mají ve všech předmětech lepší známku než 5. [6]  Na základě tohoto hodnocení probíhá výběr k dalšímu studiu. [5] 

Vzdělávání učitelů

Učitelské pravomoci jsou podložené vysokou odborností, kvalifikační požadavky na učitele jsou jasně stanovené. Magisterský titul mají učitelé základních a středních všeobecně vzdělávacích škol, v odborném školství i ve školkách. Školští poradenští pracovníci musí mít kromě magisterského titulu i doklad o absolvování oboru poradenství. 

Učitelé žáků se speciálními potřebami mají magisterský titul ze speciální pedagogiky jako hlavního předmětu nebo učitelskou kvalifikaci a studium pro učitele žáků se speciálními potřebami. Ředitelé školy musí mít za sebou vysokoškolské studium a učitelskou kvalifikaci. Dále musí mít příslušné pracovní zkušenosti a certifikát ze školské administrativy nebo jeho ekvivalent. [5]


Zdroje

[1] OECD. (2019). PISA 2018 Results (Volume I): What Students Know and Can Do, PISA, OECD Publishing, Paris. Dostupné z: https://doi.org/10.1787/5f07c754-en (datum citace 31. 8. 2020).

[2] ŠORNOVÁ, K. (2005). Předškolní vzdělávání ve Finsku [online]. Praha: Portál www.rvp.cz. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/P/378/PREDSKOLNI-VZDELAVANI-VE-FINSKU.html (datum citace 31. 8. 2020).

[3] O’KANE, M., MURPHY, R. (2016). Transition from Preschool to Primary School: Audit of Policy in 14 Jurisdictions [online]. Dublin: NCCA. Dostupné z: https://ncca.ie/media/2468/transition-from-preschool-to-primary-school-audit-of-policy-in-14-jurisdictions.pdf (datum citace 31. 8. 2020).

[4] VÚP PRAHA. (2006). Základy pro vytvoření rámcového vzdělávacího programu předškolní výchovy – Finsko [online]. Dostupné: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/P/463/ZAKLADY-PRO-VYTVORENI-RAMCOVEHO-VZDELAVACIHO-PROGRAMU-PREDSKOLNI-VYCHOVY---FINSKO.html (datum citace 31. 8. 2020).

[5] KONOPÁSKOVÁ, A. (2013). Finské vzdělávání v kostce [online]. Praha: NÚV. Dostupné z: http://www.nuv.cz/uploads/Periodika/ZPRAVODAJ/2013/Zp1305pIIa.pdf (datum citace 31. 8. 2020).

[6] HÁJKOVÁ, E. (2008). Hodnoticí metody při práci s dětmi [online]. Praha: NIDV. Závěrečná práce. Dostupné z WWW https://clanky.rvp.cz/wp-content/upload/prilohy/2641/hodnotici_metody_pri_praci_s_detmi.pdf (datum citace 31. 8. 2020).

[7] ZÁKLADNÍ ŠKOLA KÄPYLÄ, HELSINKY, FINSKO. (2007). Spolupráce školy s rodiči a evaluace ve finském ŠVP [online]. Praha: Portál www.rvp.cz. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/1475/SPOLUPRACE-SKOLY-S-RODICI-A-EVALUACE-VE-FINSKEM-SVP.html./ (datum citace 31. 8. 2020).

[8] MAŤAŠOVÁ, Z. (2005). O hodnocení žáků ve Finsku [online]. Praha: Portál www.rvp.cz.  Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/k/z/380/O-HODNOCENI-ZAKU-VE-FINSKU.html/ (datum citace 31. 8. 2020).

vytisknout článek

Mohlo by Vás zajímat

Model hodnocení ve Smysluplné škole
Inspirujte se Smysluplnou školou a jejich modelem slovního hodnocení žáků za využití sebehodnocení, formulace obsahu vzdělávání a Bloomovy taxonomie cílů.
Efektivní zpětná vazba a hodnocení dětí
Známkování už dávno není jediným typem hodnocení. Když jsou součástí zpětné vazby procesní pochvaly a konstruktivní kritika a nechybí respekt, děti se nebojí chyb a dělají pokroky.
Formativní hodnocení
Vyzkoušejte různé způsoby formativního hodnocení v kombinaci se sumativním hodnocením a výsledky na sebe nenechají dlouho čekat. Prokazatelné pozitivní dopady překvapí nejen vás, ale hlavně žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP).
Potřebujete konzultaci s odborníkem?
Napište nám.