Individuální vzdělávací plán: S kým při tvorbě spolupracovat a kdy zapojit žáka? – část I.

Individuální vzdělávací plán (dále jen IVP) patří mezi důležitá podpůrná opatření. Ideálně by ho měl vyplňovat třídní učitel dotčeného dítěte v úzké spolupráci se školním speciálním pedagogem, případně jiným pracovníkem školy pověřeným koordinací vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). V první části třídílné série o IVP se zaměříme na to, jak by měla taková kooperace probíhat a jak do tvorby zapojit samotného žáka.

O povinnosti vzniku IVP informuje vedení školy, třídního učitele žáka a další pedagogické pracovníky obvykle koordinátor vzdělávání žáků se SVP. Tato komunikace probíhá podle předem stanovených pravidel: Tedy například na poradě širšího vedení školy, na pedagogické radě, v rámci metodického sdružení, v osobní či elektronické konverzaci. 

Spolupráce s dalšími odborníky i rodiči

Se zpracováním IVP je možné začít až ve chvíli, kdy zákonní zástupci žáka podepsali informovaný souhlas s poskytováním podpůrných opatření ve škole (je součástí doporučení). Východiskem při sestavování bude doporučení pro vzdělávání dotčeného žáka vydané školským poradenským zařízením. Třídní učitel by se měl snažit zachovat jeho strukturu i obsah a dohlédnout na to, aby dané postupy byly pro pedagogy a žáka splnitelné. V průběhu tvorby třídní učitel spolupracuje s koordinátorem vzdělávání žáků se SVP, s vyučujícími, jejichž předměty mají být vyučovány dle IVP (je uvedeno v doporučení), s dalšími pedagogickými pracovníky (školní speciální pedagog, školní psycholog, vychovatelka školní družiny, asistent pedagoga) i nepedagogickými pracovníky (školní asistent), je-li jejich péče navržena v doporučení. Je třeba komunikovat také se zákonnými zástupci žáka, žákem samotným a vedením školy.

Není nicméně nutné všechny zainteresované kontaktovat hned od začátku. Doporučujeme:

  • předem vyplnit formulář IVP v elektronické podobě s pomocí koordinátora vzdělávání žáků se SVP;
  • poté vše rozebrat s ostatními vyučujícími a zainteresovanými pedagogickými i nepedagogickými pracovníky (nejlépe při osobní schůzce, možná je i elektronická komunikace);
  • hotový návrh probrat a doplnit odpovídající kategorie se zákonnými zástupci žáka a žákem samotným (zvažte míru zapojení žáka podle jeho věku, zralosti, schopnosti se zapojit);
  • všechny zainteresované vyzvat k podpisu IVP (podpisy na formuláři IVP nejsou „schválením“, ale pouze dokladem toho, že zúčastnění byli s IVP seznámeni a vědí, co IVP obsahuje, tj. přebírají zodpovědnost za jeho plnění);
  • poskytnout vedení školy ke kontrole a podpisu až finální dokument;
  • řídit se pravidly pro realizaci IVP nastavenými ve vaší škole.

Kdy zapojit žáka?

Na základě rozhovoru se zákonnými zástupci je vhodné zvážit, do jaké míry seznámit  s vytvořeným IVP samotného žáka a jakou míru zodpovědnosti za jeho plnění mu předat. Pokud učitel shledá, že je vhodné, aby žák znal obsah svého IVP a byl pod ním podepsán, měl by tento žák vědět, jaké povinnosti mu tím vznikají. Například může jít o docházku na hodiny speciálně pedagogické péče, změny v rozvrhu – záměnu výuky cizího jazyka za výuku českého jazyka v paralelní třídě, nošení kompenzačních pomůcek atd.

Obecně by se dalo říct, že žák druhého stupně by měl být seznámen s (pro jeho osobu) důležitými body IVP a měl by částečně přebrat zodpovědnost za jejich plnění. Tedy vědět, jaké povinnosti mu z plánu plynou, že se od něj očekává snaha a spolupráce. Měl by být také informován, k jakým změnám v jeho výuce dojde, jak bude nově hodnocen a podobně. Podle individuální zralosti je možné zapojit také žáky prvního stupně. Vždy je třeba vycházet ze znalosti osobnosti dítěte, jeho možností, schopností a míry porozumění.

Nějakým způsobem je potřeba zapojit a informovat každé dítě, do jehož vzdělávání zasahujete. Zejména pokud dojde k modifikaci učiva, k doporučení asistenta pedagoga, péči ze strany školního speciálního pedagoga, má-li žák doporučeny speciální pomůcky a tak dále. O nové situaci by jej měli informovat primárně zákonní zástupci, ale jako reprezentanti školy také pedagogové (nejlépe třídní učitel či koordinátor vzdělávání žáků se SVP).

Vyžaduje-li to situace, má své povinnosti žák uvedeny také v dohodě mezi učitelem a žákem. Dohoda je v takovém případě přílohou IVP (vzor dohody naleznete v příloze pod článkem). Dokument je vhodný zejména u dětí staršího školního věku s problémovým chováním a může se stát pomocníkem při práci s žákem s poruchou autistického spektra. Dohodu mezi žákem a učitelem je možné uzavřít i s dítětem, které IVP nemá.

Zásahy do IVP

Pokud by třídní učitel chtěl do doporučení více zasahovat, tedy upravovat obsah učiva nebo očekávané výstupy, snížit či zvýšit počet hodin speciálně pedagogické péče, změnit počet hodin úvazku asistenta pedagoga a podobně, je nutné to prodiskutovat s koordinátorem vzdělávání žáků se SVP. Rovněž o tom informujte pracovníka školského poradenského zařízení během konzultace (telefonické, osobní, elektronické) před oficiálním vydáním doporučení. 

Pokud z doporučení vyplývají pro školu organizační změny – předměty speciálně pedagogické péče, pedagogická intervence, úvazek asistenta pedagoga a jiné –, je vhodné tyto skutečnosti konzultovat s vedením školy. Až následně lze dát postup odsouhlasit školskému poradenskému zařízení. 

V dalších návazných textech Individuální vzdělávací plán krok za krokem: Rady a tipy pro třídní učitele – část II. a Jak vyplnit IVP? Poradíme s částí o organizaci výuky i hodnocení znalostí – část III. najdete informace a tipy k vyplňování Individuálního vzdělávacího plánu krok za krokem.


Ke stažení:

Příloha 1: Dohoda o spolupráci se žákem.

vytisknout článek

Mohlo by Vás zajímat

Školní poradenské pracoviště pod lupou: Dobrá praxe v základní škole v Milovicích
Když se Lada Flachsová před jedenácti lety stala ředitelkou základní školy T. G. Masaryka v Milovicích, dala si za cíl mít v každé třídě asistenta pedagoga. Ten naplnila a kromě toho spustila také školní poradenské pracoviště. Svých rozhodnutí rozhodně nelituje a dnes je díky nim o krok napřed před mnoha jinými vzdělávacími ústavy, které s asistenty pedagoga a inkluzí nemají tak bohaté zkušenosti. Jakým způsobem rozdělila role na škole?
Školní kariérové poradenství v Litvě
V Litvě jsou na středních školách v rámci kariérového poradenství nejoblíbenější odborné soutěže, školní exkurze a veletrhy pracovních příležitostí. Přečtěte si víc o tamních kariérových poradcích a jejich náplni práce.
Jak na sehraný inkluzivní tým? Chce to čas i podporu vedení, říká expertka
Sestavit funkční inkluzivní tým nemusí být vždycky snadné, důležitá je vzájemná souhra, komunikace a důvěra mezi jeho členy. Jako příklad dobré praxe v tomto ohledu může sloužit Základní a mateřská škola Lyčkovo náměstí v Praze, jak vysvětlila v rozhovoru Kateřina Bártová, jež zde působí na pozici pedagožky, školní výchovné poradkyně a etopedky. Hlavní výhodu vidí v tom, že se škola začala inkluzi věnovat výrazně dříve než ostatní ústavy.
Potřebujete poradit?
Napište nám.