Individuální vzdělávací plán má řadu výhod: Jak se tvoří a k čemu slouží?

Jako učitelé se dnes běžně ve své praxi setkáváte s individuálními vzdělávacími plány (dále jen IVP). Někdy je sami sestavujete nebo se alespoň podílíte se na jejich tvorbě, popřípadě se vám dostanou do rukou jako součást dokumentace vzdělávaného žáka. Možná vás napadla otázka, k čemu plán vlastně slouží, jak se sepisuje a jak případně postupovat, pokud ho žák či jeho zástupci odmítají dodržovat. Na to se pokusí odpovědět tento článek.

IVP je definován jako jedno z podpůrných opatření poskytovaných žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami či žákovi nadanému. Stává se závazným dokumentem sloužícím všem, kdo se podílejí na výchovně-vzdělávacím procesu daného žáka a jako takový je součástí jeho školní dokumentace. 

Jak vypadá individuální vzdělávací plán?

Pro IVP existuje vyhláškou (vyhláška č. 27/2016 Sb.,  o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných) daný vzor. Jedná se o tabulku, ve které je možné vyplňovat předem dané kategorie. Tyto kategorie se shodují či překrývají s kategoriemi podpůrných opatření uvedenými v doporučení ke vzdělávání žáka. Bohužel toto provedení mnohdy svádí učitele k pouhému zkopírování závěrů pracovníka školského poradenského zařízení, jež doporučení vytvářel. 

IVP může být poskytován žákům s přiznaným druhým až pátým stupněm podpůrných opatření (PO), nejedná se však o pravidlo. Záleží na vyhodnocení školského poradenského zařízení, zda považuje doporučení IVP za nezbytné.

Stupeň PO

Možnosti IVP

I.

  • nelze doporučit IVP

II.

  • IVP navrhuje školské poradenské zařízení a zpracovává škola
  • vychází z ŠVP
  • vyhovuje vzdělávacím potřebám žáka
  • u žáka s mimořádným nadáním umožňuje obohacení učiva
  • IVP v případě potřeby zahrnuje předměty speciálně pedagogické péče, pedagogická intervence a podpora školského poradenského zařízení

III.

  • IVP navrhuje školské poradenské zařízení a zpracovává škola
  • vychází ze ŠVP
  • vyhovuje vzdělávacím potřebám žáka
  • u žáka s mimořádným nadáním umožňuje obohacení učiva
  • IVP v případě potřeby zahrnuje předměty speciálně pedagogické péče, pedagogická intervence a podpora školského poradenského zařízení včetně podpory školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga
  • zahrnuje možnost podpory pedagogického pracovníka asistentem pedagoga
  • v případě potřeby obsahuje úpravy obsahů a výstupů ze vzdělávání žáka

IV.

  • IVP navrhuje školské poradenské zařízení a zpracovává škola
  • vychází ze ŠVP
  • vyhovuje vzdělávacím potřebám žáka
  • u žáka s mimořádným nadáním umožňuje obohacení učiva i ve formě rozšiřování a prohlubování učiva
  • IVP v případě potřeby zahrnuje předměty speciálně pedagogické péče a pedagogickou intervenci a podporu školského poradenského zařízení včetně podpory školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga
  • může vymezovat podmínky pro činnost asistenta pedagoga, tlumočníka českého znakového jazyka, přepisovatele pro neslyšící či využívání alternativních forem komunikace
  • může obsahovat úpravy obsahů a výstupů ze vzdělávání žáka a využití speciálních učebnic, speciálních učebních pomůcek a kompenzačních pomůcek
  • IVP pro neslyšící žáky může obsahovat vedle výuky českého znakového jazyka také výuku českého jazyka jako jazyka cizího

V.

  • IVP navrhuje školské poradenské zařízení a zpracovává škola
  • vychází z potřeby úprav obsahu a výstupů vzdělávání žáka, ze školního vzdělávacího programu a speciálních vzdělávacích potřeb žáka
  • IVP zahrnuje předměty speciálně pedagogické péče, pedagogická intervence a podpora školského poradenského zařízení včetně podpory školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga
  • může vymezovat podmínky pro činnost asistenta pedagoga, tlumočníka českého znakového jazyka, přepisovatele pro neslyšící či využívání alternativních forem komunikace
  • může obsahovat úpravy obsahů a výstupů ze vzdělávání žáka a využití speciálních učebnic, speciálních učebních pomůcek a kompenzačních pomůcek
  • IVP pro neslyšící žáky může obsahovat vedle výuky českého znakového jazyka také výuku českého jazyka jako jazyka cizího


Role školského poradenského zařízení

IVP pro konkrétního žáka doporučuje škole školské poradenské zařízení (pedagogicko-psychologická poradna, speciálně pedagogické centrum) po řadě odborných vyšetření. Zpravidla po vyšetření psychologickém a speciálně pedagogickém, může však také vycházet ze závěrů jiných odborníků. Těmito odborníky mohou být například dětský psycholog, dětský psychiatr, sociální pracovník, pediatr, pracovník střediska výchovné péče a další, jejichž odborný posudek si může školské poradenské zařízení při diagnostice žáka vyžádat.

Například: při vyšetření žákyně 7. třídy Jany A. se sluchovým postižením vychází školské poradenské zařízení při sestavování doporučení nejen z vlastního psychologického a speciálně pedagogického vyšetření, ale také z odborné lékařské zprávy (speciální vyšetření sluchu) a ze zprávy klinického psychologa, ke kterému Jana dochází.

Při diagnostice vzdělávacích potřeb žáka je pro školské poradenské zařízení důležitým zdrojem informací také žádost o vyšetření žáka, která obsahuje informace o průběhu výchovně-vzdělávacího procesu. Iniciátory návštěvy dítěte ve školském poradenském zařízení často bývají právě učitelé. Znají nejlépe vzdělávací potřeby svých žáků a dokážou je citlivě rozebrat s jejich zákonnými zástupci. Informace o vzdělávacím procesu dítěte by měl do žádosti doplňovat třídní učitel, který zná žáka nejlépe (s pomocí informací od vyučujících ostatních předmětů či pracovníků školního poradenského pracoviště). 

Oficiálními žadateli o vyšetření jsou však vždy zákonní zástupci žáka či sám zletilý žák, škola nemůže podat žádost o vyšetření bez jejich souhlasu. V některých případech může být vyšetření nařízeno na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci, jako jsou OSPOD nebo soud.

Příklad: OSPOD při projednávání zanedbání péče o žáka Kamila S. mimo jiné uložil rodičům zažádat o vyšetření ve školském poradenském zařízení.

Rozhovor se zákonnými zástupci dítěte či zletilým žákem

Při rozhovoru se zákonnými zástupci žáka musí být učitel citlivý a ohleduplný, zejména v případě, že se jim chystá navrhnout vyšetření jejich dítěte ve školském poradenském zařízení. Důležité je rodiče nevystrašit a poskytnout jim dostatek informací, aby se mohli rozhodnout, co je pro jejich dítě nejlepší.

Tipy pro komunikaci se zákonnými zástupci (nejčastěji rodiči) žáka:

  • Rozhovoru by se měl zúčastnit třídní učitel žáka, se kterým jsou rodiče nejčastěji v kontaktu, a také školní speciální pedagog (je-li na škole zřízena pracovní pozice školního speciálního pedagoga), případně jiný pedagogický pracovník pověřený koordinací vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (např. výchovný poradce).
  • Rozhovor o zvážení vyšetření by měl být vždy osobní (ne telefonický či e-mailem).
  • Při rozhovoru empaticky rodičům vysvětlete, jaké obtíže má žák během výuky a co z nich vyplývá – například nadměrná únava žáka, častá chybovost, zhoršený prospěch, snížení motivace atd. Můžete mít s sebou žákův sešit či pracovní list, na kterém rodičům ukážete, co máte přesně na mysli (chybějící diakritika, gramatické chyby, špatná úprava písma, nepochopení zadání a jiné).
  • Nezapomeňte ale také zmínit žákovy kladné stránky (například snahu, pozitivní naladění, výsledky v jiných oblastech).
  • Popište rodičům, jakým způsobem jste doteď se žákem pracovali – možná jste využívali podpůrná opatření I. stupně – a jaký to mělo efekt.
  • Zeptejte se rodičů, jak žák pracuje doma, jestli má podobné obtíže i při přípravě tam, jak dlouho věnují čas domácí přípravě, jak se dítě chová, jestli je brzy unavené.
  • Vysvětlete rodičům, co se bude dít v případě, že budou souhlasit s vyšetřením ve školském poradenském zařízení. Tedy že je čeká vyplnění žádosti, odeslání do poradenského zařízení, popište, kdo je kontaktuje a jak si domluví vyšetření, jaká vyšetření jejich dítě podstoupí a co bude jejich výsledkem, jak se to projeví v samotné výuce – nastavení podpůrných opatření – a jak dlouho bude tento proces trvat.
  • Vysvětlete rodičům, jak budete postupovat v případě, že se rozhodnou o vyšetření dítěte nepožádat. Můžete zmínit, že hrozí selhávání žáka ve výuce, kumulující se problémy, nízká motivace, přetěžování dítěte.
  • Zmiňte se o tom, že čím dříve začnete uplatňovat případná doporučená podpůrná opatření, tím rychleji začnete pracovat s jejich dítětem na kompenzaci či eliminaci jeho obtíží.
  • Někdy je vhodné zmínit, že jejich dítě není jediné, které nějaké obtíže má, a že jeho vyšetřením nedojde ke stigmatizaci.
  • Jestliže rodiče s vyšetřením souhlasí, dohodněte se, jak budete při práci se žákem postupovat do doby vydání doporučení. Využijte podpůrná opatření I. stupně, k jejichž poskytování vyšetření ve školském poradenském zařízení nepotřebujete.
  • Jestliže rodiče s vyšetřením nesouhlasí, pokuste se s nimi dohodnout na další konzultaci v určitém časovém horizontu, abyste zhodnotili, jak se žákovi daří, zda se jeho obtíže neprohlubují.
  • Ujistěte rodiče, že mohou kdykoliv změnit názor a o vyšetření zažádat.
  • I v případě neodeslání žáka k vyšetření mu můžete poskytovat podpůrná opatření I. stupně, vždy na základě svého profesionálního uvážení.

Postup při odesílání žádosti o vyšetření žáka

Níže si bod po bodu ukážeme, jak celý proces probíhá:

  1. Poskytování podpůrných opatření I. stupně (běžné upravení vzdělávacích podmínek žákovi, které je v kompetenci každého učitele dle jeho uvážení, učitel může sestavit plán pedagogické podpory žáka) po dobu maximálně 3 měsíců.
  2. Vyhodnocení poskytované podpory, jehož závěrem je, že poskytování podpůrných opatření I. stupně nepostačuje. Pokud postačuje poskytování podpůrných opatření I. stupně, o vyšetření ve školském poradenském zařízení se nežádá.
  3. Rozhovor se zákonnými zástupci nebo zletilým žákem.
  4. Vyplnění a odeslání žádosti o vyšetření žáka ve školském poradenském zařízení (škola, rodič).
  5. Vyšetření žáka ve školském poradenském zařízení – školské poradenské pracoviště kontaktuje rodiče a dohodne s nimi termín vyšetření.
  6. Vystavení zprávy se závěry vyšetření pro zákonné zástupce a doporučení pro vzdělávání žáka (školu) do tří měsíců od obdržení žádosti.
  7. Školské poradenské zařízení konzultuje závěry vyšetření se zákonnými zástupci. Podpisem informovaného souhlasu zákonní zástupci souhlasí nejen se závěry vyšetření uvedenými ve zprávě, ale také s poskytováním podpůrných opatření v rámci doporučení.
  8. Doručení doporučení do školy (zajišťuje školské poradenské zařízení).
  9. Škola začíná poskytovat doporučená podpůrná opatření ihned po obdržení dokumentů a konzultuje jejich nastavení se zákonnými zástupci žáka. Samozřejmostí je ale určitá časová prodleva při shánění speciálních pomůcek, asistenta pedagoga, vypracování IVP atd.

Co očekávat po odborných vyšetřeních

Závěrem odborných vyšetření ve školském poradenském zařízení jsou obvykle zpráva z vyšetření a doporučení pro vzdělávání žáka. Školské poradenské zařízení vydá zprávu i doporučení do tří měsíců ode dne přijetí žádosti o vyšetření. Zpráva je určena především zákonným zástupcům žáka. Doporučení je určeno vzdělávací instituci žáka a je pro školu závazné. Před jeho vydáním školské poradenské pracoviště vždy kontaktuje školu a pověřenému pracovníkovi zašle návrh doporučení. Škola má možnost návrh doporučení připomínkovat, konzultovat, navrhnout změny. Po vystavení finální verze doporučení jej školské poradenské pracoviště odesílá přímo do školy. 

Dodržování doporučení se netýká jen třídních učitelů, ale všech pedagogických pracovníků, kteří se podílejí na vzdělávání žáka, byť se může jejich předmět jevit jako okrajový. Častou realitou je však bohužel to, že s doporučením přijde do styku pouze koordinátor péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (často speciální pedagog nebo výchovný poradce) a třídní učitel žáka. Je proto nutné, aby vedení školy spolu s pracovníky školního poradenského pracoviště nastavili jasná pravidla pro sdílení informací mezi všemi pedagogickými pracovníky.

Sdílení dokumentů elektronicky

Vhodná je například elektronická databáze doporučení žáků, jejich IVP a dalších dokumentů (PLPP, dohody se žáky), kterou mohou vyučující kdykoli použít a vyhledat si požadované informace. V případě nového žáka se speciálními vzdělávacími potřebami může pověřená osoba (koordinátor vzdělávání žáků se SVP, třídní učitel) informovat ostatní vyučující prostřednictvím e-mailu, totéž platí při vydání nového doporučení či nutnosti sdílení dalších relevantních informací. Samozřejmostí je osobní komunikace mezi pedagogickými pracovníky, která hraje klíčovou roli. Není ale vždy v možnostech pověřených pracovníků probírat s každým vyučujícím osobně každého žáka či doporučení. 

Elektronická databáze i komunikace jsou tak dobrým nástrojem nejen pro ušetření času, ale také pro předání zodpovědnosti samotným vyučujícím. Na mnoha školách je zvykem, že databázi veškerých dokumentů žáků se SVP má v papírové podobě ve svém kabinetě pouze koordinátor vzdělávání žáků se SVP. Jak často si ale vyučující najdou čas a zajdou si vyhledat informace, které zrovna potřebují?

V doporučení najdete mimo jiné podpůrná opatření vztahující se ke vzdělávání konkrétního žáka. Jedním z těchto podpůrných opatření může být i IVP, za jehož sestavení a dodržování nese zodpovědnost škola. Jeho tvorba by nikdy neměla být prací jednotlivce (třídního učitele, výchovného poradce, školního speciálního pedagoga), ale měli by se jí účastnit všichni, jež se podílí na výchovně vzdělávacím procesu žáka a tento jejich podíl je uveden v doporučení. Ostatní vyučující by vždy měli vědět, že vzdělávají žáka s doporučeným IVP. Měli by se s dokumenty seznámit, i když jejich plnění nezasahuje přímo do jejich činnosti. 

Příkladem je žák se specifickou poruchou učení, který má vypracovaný IVP v předmětech český jazyk a cizí jazyk. I když se učitel matematiky či naukového předmětu nepodílel na tvorbě IVP, měl by se seznámit jak s doporučením, tak s IVP žáka, aby zjistil, jak se specifická porucha učení u daného dítěte může projevovat v jeho předmětu. Může se jednat o sníženou míru porozumění zadání slovních úloh, obtíže při rýsování, orientaci v odborném textu, pravopis v zápisech, pomalé tempo práce, rychlejší unavitelnost žáka. Podle zjištěných informací učitel nastaví i ve svém předmětu relevantní opatření – respektování tempa práce, kratší zadání zápisů, kontrolu porozumění písemnému zadání, nezahrnování specifických chyb či krasopisu do hodnocení atd. 

Sestavení IVP

Při tvorbě IVP by mělo dojít k součinnosti školy, školského poradenského zařízení, které IVP doporučilo, zákonných zástupců žáka a žáka samotného. 

Vzhledem k počtu zapojených osob je nezbytné, aby vedení školy nastavilo pravidla pro vznik, provádění a kontrolu IVP a určilo koordinátora vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, který bude tyto procesy řídit. Často jím bývá některý ze členů školního poradenského pracoviště (školní speciální pedagog, výchovný poradce, školní metodik prevence, školní psycholog). Jinými slovy ředitel školy určí, kdo bude zodpovědný za sestavení IVP žáků, zda třídní učitel konkrétního žáka, nebo bude všechny IVP sestavovat koordinátor vzdělávání žáků se SVP. Za sestavení a provádění IVP nese zodpovědnost škola.

Při sestavování IVP žáka je vhodný tento postup:

  1. Doporučení pro vypracování IVP je doručeno do školy koordinátorovi vzdělávání žáků se SVP.
  2. Koordinátor informuje o vzniku povinnosti vytvořit IVP žáka jeho třídního učitele a ostatní vyučující, jejichž podíl na IVP je uveden v doporučení. Poskytne jim (např. v rámci elektronické evidence) doporučení žáka. Učitelé si připraví svou část doporučení.
  3. Dle zvyklostí na dané škole pověřený pracovník (koordinátor vzdělávání žáků se SVP, třídní učitel) vyplní obecnou část IVP žáka podle doporučení. Vhodné je, aby při tomto vyplňování spolupracovali právě třídní učitel žáka a koordinátor vzdělávání žáků se SVP.
  4. Nejlépe při osobní schůzce další vyučující přidají informace týkající se jejich předmětů. Z časových důvodů může ke sdílení informací ale dojít i elektronicky.
  5. Třídní učitel/koordinátor vzdělávání žáků se SVP konzultují IVP se zákonnými zástupci žáka a žákem. Zde je nutné zvážit vhodnost zainteresování žáka.
  6. Dojde k podepsání vzniklého IVP všemi zúčastněnými (= přijmutí zodpovědnosti) a začíná se s jeho naplňováním.
  7. Třídní učitel/koordinátor vzdělávání žáků se SVP informuje všechny ostatní vyučující o vzniku IVP žáka (e-mail, pedagogická porada) a odkážou se na elektronickou databázi.
  8. Vyučující pracují s konkrétním žákem na základě zjištěných informací.

Níže přikládáme nákres postupu:

ivp1
ivp2

Úpravy IVP

Do konkrétní podoby IVP lze i později zasahovat, může se měnit a doplňovat během celého školního roku. A to vždy na základě momentálních vzdělávacích potřeb žáka, možnostech učitelů a školy. Je ovšem nutné, aby o změně věděli všichni zúčastnění, včetně rodičů a žáka samotného. 

Minimálně jedenkrát ročně se IVP konzultuje s pracovníkem školského poradenského zařízení a vyhodnocují se jeho přínosy i nedostatky. Na poradenského pracovníka se však mohou učitelé obrátit, kdykoliv to bude nutné, a konzultovat s ním své postřehy a požadavky. Při závěrečném hodnocení, po uplynutí roční platnosti IVP, se vychází z  formulovaných cílů IVP a rozhoduje se, zda a do jaké míry se jej podařilo naplnit, která podpůrná opatření jsou do budoucna užitečná, nezbytná či naopak nežádoucí. Závěrečného hodnocení by se měli zúčastnit všichni, jež se podíleli na jeho vzniku a uplatňování. Vhodná je i zpětná vazba od zákonných zástupců žáka a žáka samotného.

Když zákonní zástupci či žák nedodržují IVP 

V praxi se učitelé mohou setkat také s tím, že IVP nebude dodržováno ze strany zákonných zástupců žáka či žáka samotného. Dojde například k nedostatečné komunikaci, neplnění domácích povinností, nedodržování nastavených pravidel výuky, odmítání docházky do předmětu speciálně pedagogické péče a podobně.

V takovém případě je komunikace se žákem a jeho zákonnými zástupci obzvláště stěžejní. Jestliže ale odmítají problém řešit a škole se nepodaří dohodnout se s nimi na plnění IVP a dalších podmínkách vzdělávání žáka, má škola povinnost kontaktovat školské poradenské zařízení a dohodnout se na zrušení či změně poskytovaných opatření. Je vhodné předtím upozornit žáka i jeho zákonné zástupce, že žák bude nadále vzděláván bez podpůrných opatření, což může mít vliv na jeho školní výkon i prospěch. Jestliže se škole ani školskému poradenskému zařízení nedaří dohodnout se zákonnými zástupci na spolupráci, může být tato situace vyhodnocena jako ohrožení péče o dítě a kontaktován orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). 

Přínosy IVP pro žáka, učitele i třídu

Při sestavování IVP by měli učitelé také brát v potaz projevy žáka v různých výchovně-vzdělávacích situacích – co na něj platí, jak mu mohou pomoci, jaké mají během výuky možnosti a kapacity. Dále je nutné zhodnotit podmínky, ve kterých je žák ve škole vzděláván, může jít o prostorové a materiální vybavení, klima a složení žáků konkrétní třídy. Všímáme si také osobnostních předpokladů a rodinného zázemí dítěte. Učitel samozřejmě musí myslet také na sebe. Stanovit si taková kritéria a cíle, které je u konkrétního žáka schopný zvládnout a při tom se věnovat výuce dalších žáků. 

Znalost žáků a jejich individuálních vzdělávacích potřeb hraje při vzdělávání důležitou roli a IVP by měl být právě tím dokumentem, o který se může učitel opřít, nejen když nastane nějaký problém, ale kdykoliv si bude potřebovat o žákovi něco připomenout či ujasnit. Jeho vytvoření nemusí být pro učitele jen nutným zlem, ale možností, jak si stanovit, co od daného žáka a sám od sebe očekává. 

Pomocí IVP si učitel utřídí informace, zformuluje požadavky a ví, jakých cílů chce dosáhnout. Dává mu to možnost objektivně zhodnotit podmínky vyučovacího procesu a nastavit si pravidla výuky tak, aby vyhovovala nejen žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami, ale také ostatním žákům ve třídě a jemu samotnému. V neposlední řadě je správně vytvořený IVP výborným evaluačním nástrojem, který mu na konci sledovaného období dá zpětnou vazbu a pomůže mu identifikovat i dílčí úspěchy výchovně-vzdělávacího procesu.

vytisknout článek

Mohlo by Vás zajímat

Školní poradenské pracoviště pod lupou: Dobrá praxe v základní škole v Milovicích
Když se Lada Flachsová před jedenácti lety stala ředitelkou základní školy T. G. Masaryka v Milovicích, dala si za cíl mít v každé třídě asistenta pedagoga. Ten naplnila a kromě toho spustila také školní poradenské pracoviště. Svých rozhodnutí rozhodně nelituje a dnes je díky nim o krok napřed před mnoha jinými vzdělávacími ústavy, které s asistenty pedagoga a inkluzí nemají tak bohaté zkušenosti. Jakým způsobem rozdělila role na škole?
Školní kariérové poradenství v Litvě
V Litvě jsou na středních školách v rámci kariérového poradenství nejoblíbenější odborné soutěže, školní exkurze a veletrhy pracovních příležitostí. Přečtěte si víc o tamních kariérových poradcích a jejich náplni práce.
Jak na sehraný inkluzivní tým? Chce to čas i podporu vedení, říká expertka
Sestavit funkční inkluzivní tým nemusí být vždycky snadné, důležitá je vzájemná souhra, komunikace a důvěra mezi jeho členy. Jako příklad dobré praxe v tomto ohledu může sloužit Základní a mateřská škola Lyčkovo náměstí v Praze, jak vysvětlila v rozhovoru Kateřina Bártová, jež zde působí na pozici pedagožky, školní výchovné poradkyně a etopedky. Hlavní výhodu vidí v tom, že se škola začala inkluzi věnovat výrazně dříve než ostatní ústavy.
Potřebujete poradit?
Napište nám.