Dobré vztahy jako prevence problémového chování

Školské poradenské pracoviště Mozaika považuje dobrý vztah mezi učitelem, dítětem a rodiči za účinnou prevenci problémového chování. Ředitelka Alena Dostálová se podělila o své tipy, jak na to.

Školské poradenské pracoviště Mozaika v Hradci Králové slouží všem tamním školkám a základním školám v situacích, kdy řeší vztahové problémy. Umějí pomoct kolektivu otřesenému šikanou, dokážou najít ve třídách ohrožené děti a nabídnout jim účinnou pomoc. Pracoviště Mozaika bylo zřízeno magistrátem pro řešení vztahových obtíží dětí ve věku 3 –⁠15 let, a to přednostně ve školách. V praxi Mozaika nejčastěji řeší problémové situace na základních školách. Pro hradecké učitele je dobré, když se mají v případě problémů na koho obrátit. Můžou ale udělat něco pro to, aby Mozaiku nepotřebovali?


Příčiny problémového chování

„Hned na začátek je nutné zdůraznit, že učitel nemůže všem vztahovým problémům předejít. Nezbytné ovšem je, aby je chtěl řešit,“ říká ředitelka Mozaiky Alena Dostálová. Učiteli se kdykoliv může stát, že k němu do třídy přijde nějaké náročnější dítě. Často ale stačí přechod na druhý stupeň v 6. třídě, kdy se začnou víc střídat učitelé, ve třídách chybějí děti, které odešly na osmiletá gymnázia, a bývá také velký rozdíl mezi vyspělými děvčaty a jejich dětštějšími spolužáky. 

Navíc školy a školky jsou v posledních letech primárním místem socializace pro většinu dětí, vysvětluje Dostálová: „Děti se prakticky jinde nedostanou volně mezi ostatní. Proto si právě ve školách musejí testovat vztahy a hranice a zjišťovat, kdo vlastně jsou a jak si v kolektivu stojí. A s touto dynamikou je třeba pracovat.“

Kolektiv dětí

Problémy patří k životu a nic jako ideální třída v reálném životě prostě neexistuje. Někdy se sejde dobrá parta s přirozenými leadery, jindy si k sobě děti jen těžko hledají cestu. Může se stát, že do té doby bezproblémové dítě prochází nějakou složitou situací, třeba se mu rozvádějí rodiče, a ono si svou frustraci kompenzuje agresí.

„Učitelé někdy nedokážou potenciálně problémovou situaci ve třídě zachytit včas. Nerozumí jí, nevědí, jak reagovat, nebo nedokážou rozlišit její závažnost… Přitom je ale nutné říct, že problém ve třídě nemusí vůbec vzniknout chybou učitele. Není třeba se obviňovat, ale je nutné se k problémům stavět čelem a řešit je,“ podotýká Alena Dostálová.

Třídnická hodina

Co může učitel udělat, aby výskyt nežádoucích jevů ve své třídě omezil? Nejdůležitější ze všeho je udělat z dobrých vztahů ve třídě téma a věnovat jim čas a prostor, jaký si zaslouží. Ať už učitel zapojí témata hodnotové nebo etické výchovy, měl by vždy hledat a posilovat to dobré, co v jednotlivých dětech i ve třídě je.

„Učitel nemusí být dokonalý, ale měl by mít k dětem vztah a měl by být schopen zachytit problémy včas. Jinak totiž mívají tendence narůstat a prohlubovat se. Aby ale bylo možné na vztazích pracovat, musí to všichni chtít a je nutná i podpora vedení školy. Pokud se tlačí jen na výkon a maximum probrané látky, je to špatně,“ říká Alena Dostálová. 

Od první třídy děti potřebují vědět, že pokud je ve třídě něco v nepořádku, je možné se na někoho z dospělých ve škole obrátit, a ten jim pomůže. A k podpoře vztahů přispívají i třídnické hodiny, které by se měly odehrávat alespoň jednou za čtrnáct dnů, ideálně každý týden. „Právě třídnické hodiny mohou být tím kanálem, kdy učitel s dětmi tráví čas a mluví o tom, jak jim společně ve škole je. Když se něco mezi dětmi přihodí, můžou si říct – probereme to o třídnické,“ vysvětluje Alena Dostálová a dodává, že ne každý učitel ví, jak v třídnické hodině s dětmi pracovat. Proto je vhodné, aby spolupracoval s ostatními učiteli nebo s metodikem prevence, a vzájemně se tak inspirovali a podporovali. Je dobré na tento způsob práce nerezignovat.  

Spolupráce učitele a rodičů

Vztahy mezi učiteli a rodiči někdy bývají z různých důvodů napjaté. Je to ale škoda, vždyť všem jde o to samé: aby se dětem ve škole dobře dařilo. Proto se vyplatí být k rodičům maximálně otevřený a vztahy s nimi kultivovat od samého začátku, radí Alena Dostálová: „Když spolu rodiče a učitelé začnou mluvit až ve chvíli, kdy nastane problém, už je to těžké – rodiče se bojí, učitel se necítí komfortně, nikdo nechce tak úplně odkrýt karty.“

Pokud učitel cíleně buduje vztahy s rodiči v době, kdy se „nic neděje“, v podstatě si tím připraví tu nejlepší pozici pro situaci, kdy se „něco stane“. Ať už se komunikace odehrává osobně, při společných akcích, nebo písemně na webu, rodiče ocení pocit, že s nimi učitel normálně mluví a je jim k dispozici. Když už problém nastane, je pak možné rodiče oslovit – máme problém, víme o něm, řešíme ho – a požádat je o sdílení a spolupráci. 

Dobré vztahy jako klíč k úspěchu

„Učitel by měl být hlavně pravdivý a spravedlivý, a mít děti ve své třídě rád,” říká Alena Dostálová.

Neměl by se nutit do věcí, které mu nejsou vlastní, v nichž se necítí dobře, ale najít si svůj způsob, jak s dětmi ve třídě diskutovat nad problémy a pracovat na dobrých vztazích. 

Velmi se osvědčuje nepodporovat v dětech soutěživost, ale naopak zdůrazňovat spolupráci. Práce ve skupinách, ve dvojicích, hledat a na světlo vytahovat kompetence dětí, vytvářet příležitosti, aby každý mohl zažít úspěch – to jsou způsoby, které dětem pomůžou k lepšímu učení i lepším vztahům. 

„Učitel nemůže ve třídě ovlivnit všechno, občas prostě přijde kolektiv, který důkladně prověří jeho profesní schopnosti. Důležité je ale jeho nastavení, aby bral problém jako výzvu, na níž může profesně i lidsky vyrůst. S podporou od vedení a okolí není nic nezvládnutelné,“ uzavírá Alena Dostálová.

vytisknout článek

Mohlo by Vás zajímat

Školní poradenské pracoviště pod lupou: Dobrá praxe v základní škole v Milovicích
Když se Lada Flachsová před jedenácti lety stala ředitelkou základní školy T. G. Masaryka v Milovicích, dala si za cíl mít v každé třídě asistenta pedagoga. Ten naplnila a kromě toho spustila také školní poradenské pracoviště. Svých rozhodnutí rozhodně nelituje a dnes je díky nim o krok napřed před mnoha jinými vzdělávacími ústavy, které s asistenty pedagoga a inkluzí nemají tak bohaté zkušenosti. Jakým způsobem rozdělila role na škole?
Školní kariérové poradenství v Litvě
V Litvě jsou na středních školách v rámci kariérového poradenství nejoblíbenější odborné soutěže, školní exkurze a veletrhy pracovních příležitostí. Přečtěte si víc o tamních kariérových poradcích a jejich náplni práce.
Jak na sehraný inkluzivní tým? Chce to čas i podporu vedení, říká expertka
Sestavit funkční inkluzivní tým nemusí být vždycky snadné, důležitá je vzájemná souhra, komunikace a důvěra mezi jeho členy. Jako příklad dobré praxe v tomto ohledu může sloužit Základní a mateřská škola Lyčkovo náměstí v Praze, jak vysvětlila v rozhovoru Kateřina Bártová, jež zde působí na pozici pedagožky, školní výchovné poradkyně a etopedky. Hlavní výhodu vidí v tom, že se škola začala inkluzi věnovat výrazně dříve než ostatní ústavy.
Potřebujete poradit?
Napište nám.