Asistent pedagoga a bezpečné prostředí pro dítě s autismem a vadou řeči

Když děláte asistenta pedagoga dítěti s autismem a vadou řeči, mohly by se vám hodit dva nástroje pro vytvoření bezpečného prostředí. Screening a komunikační tabulky práci s dítětem se specifickými vzdělávacími potřebami ulehčí.

Katka je asistentkou pedagoga a začíná v novém kolektivu dětí s novým žákem Oliverem. Má možnost se aktivně připravovat na to, co se bude dít, proto jsme Katce nabídli dva praktické pomocníky pro bezpečné prostředí: screening a komunikační tabulku. Klíčovým cílem obou nástrojů je zjistit, zda má Oliver nastaveno vše tak, aby se ve škole cítil bezpečně.

Bezpečné prostředí v rámci školského zařízení

Dítě se v bezpečném prostředí cítí klidně a uvolněně, což je nezbytné, pokud si má osvojovat nové kompetence a učit se jim. Pokud zúžíme bezpečné prostředí na třídu, v níž jsou děti, pedagog a asistent pedagoga, předpokládáme příjemné nekonfliktní prostředí s vymezenými pravidly chování. Pak mají dítě, učitel i asistent pedagoga svůj osobní prostor a ve vzájemné shodě spolupracují na vzdělávání. Když se asistent pedagoga poznává s dítětem, je to vždy pro oba těžké. Nabízí se příměr: jako když se člověk nastěhuje do bytu v domě, který je už dlouho zabydlený dalšími nájemníky.

Katka je zkušená asistentka pedagoga. Oliver je její první žák, u kterého kromě podpory ve výuce v rámci autismu a vady řeči má též přispívat ke zvyšování jeho sebevědomí. Neumí si to zatím představit, je však rozhodnutá zjistit co nejvíce o Oliverovi, jeho rodině a vůbec o všem, co by jí mohlo pomoci. 

Spolupráce asistenta pedagoga s dítětem se SVP

Nastavit ve třídě podmínky spolupráce dítěte se specifickými vzdělávacími potřebami (SVP) s asistentem pedagoga (AP) není lehké a trvá týdny, někdy i měsíce, než se vše vyladí. Je třeba opakovaných schůzek s třídním učitelem (TU), s rodiči dítěte, případně s vedením školy, výchovným poradcem nebo s poradenskými zařízeními. Jelikož je obtížné myslet na všechny detaily, připravili jsme pro AP užitečný nástroj, a to screening nazvaný Bezpečné prostředí. Vhodně ho doplňuje také 3. kapitola užitečné publikace Metodika práce asistenta pedagoga: Podpora zvyšování sebevědomí žáka. [1]

Katka je praktik, čtení suchopárných knih jí nepomáhá. Raději sdílí své poznatky s ostatními AP nebo se doptává ostatních. Screening jí připomíná kuchařku – obzvláště tu část se surovinami, kde si doma obyčejnou tužkou odškrtává, co má doma a co je potřeba dokoupit.

NA CO SE MŮŽETE ZAMĚŘIT PŘI VYTVÁŘENÍ BEZPEČNÉHO PROSTŘEDÍ ve školském prostředí?

1. EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE

Představili jsme si, s kým a o čem potřebuje AP komunikovat – a k čemu má tato komunikace vést. Pro přehlednost jsme vytvořili komunikační tabulku, kterou si můžete stáhnout, vytisknout, případně dle vlastních potřeb editovat – proto jsou v ní i prázdné řádky. 

Přehled potenciálních komunikačních partnerů (tučně jsou označeni nejdůležitější, tj. primární partneři):

  • dítě
  • rodiče dítěte (event. zákonní zástupci)
  • třídní učitel
  • vedení školy (některé školy mají přímého nadřízeného pro AP)
  • výchovný poradce
  • ostatní děti ve třídě
  • ostatní vyučující
  • školní psycholog
  • školní speciální pedagog
  • pracovník poradenského zařízení
  • pediatr dítěte (případně jiní lékaři – obzvláště psychiatr, je-li dítě medikováno)

Poznámka: Na oslovení ostatních partnerů se domlouvejte s primárními partnery dle logiky věci (tzn. na konzultaci s lékařem dítěte s rodiči dítěte).

Oliverova třídní učitelka Marta je od začátku ke Katce vstřícná. Umožnila jí náslechy v hodinách a opakovaně s ní hovoří o rozdělení kompetencí. Katka si do deníku AP poznamenala Martin výrok: „Na minulé AP mi vadilo, že páchala dobro, třeba mu napovídala v písemkách, celkově ho ochraňovala tak, že v samostatnosti udělal minimální pokrok.“

2.  DALŠÍ TIPY PRO AP

  • zřiďte si deník AP, ideálně v pevné vazbě (dále DAP)
  • zapisujte si všechna zjištění včetně domluv do DAP (případně si je i nechte podepsat)
  • zapište si každý den do DAP, jaké bylo chování, nálada dítěte (např. u záchvatovitých projevů chování si zaznamenávejte přesný čas i celou situaci)
  • studujte – ať už knihy vztahující se ke konkrétnímu postižení dítěte, nebo případně obecněji k práci AP či možnostem práce s dítětem
  • choďte na semináře – domluvte se s vedením školy na dalším vzdělávání (semináře NPI ČR aj.)
  • prostudujte si dokumentaci – se svolením vedení školy nahlédněte do dokumentace dítěte – následně si pak vypište do DAP, co budete potřebovat, např. doporučení poradenských zařízení
  • podívejte se do třídy – uvidíte dítě v akci, poznáte kolektiv i práci TU, budete se moci aklimatizovat na nové pracovní prostředí
  • připravte společné setkání – po domluvě s TU udělejte diskusní aktivitu s dětmi směrem k vymezení kompetencí AP a TU, dejte jim též prostor na dotazy

Oliver je letos žákem 5. třídy. Má diagnostikovaný vysokofunkční autismus a vadu řeči – koktavost. Marta Katku připravila na to, že má hyperprotektivního (tzn. příliš ochraňujícího) otce, který ho vychovává sám – s matkou nežije. Příklad: syna ráno přiveze před školu, doprovází ho k ní a odpoledne ho odváží, ač bydlí kousek od školy.

3. KOMFORT PRO DÍTĚ

To vše, co je zmíněné výše, je cílené nejen na dobrý pocit AP. Smyslem všeho je totiž také spokojené dítě, které by mělo mít možnost zažívat následující pocity:

  • někam patřím
  • je o mě postaráno
  • jsem samostatný/á
  • ostatní děti mě berou
  • vidím výsledky své práce
  • vidím pozitivní změny na sobě samém
  • mám někoho (tj. AP – konzultuje se mnou vše, co je mi nejasné a čeho se bojím)

Marta Katku upozornila, že Oliverův otec se dožaduje řešení situací, které vyhodnocuje pro syna jako ohrožující. Má nereálné představy o práci TU a AP. Oliver je přitom, dle Marty, schopen fungovat samostatně, štve ho, že ho někdo pořád vodí za ručičku. Opravdu se „zasekne“ jen tehdy, pokud dlouho nemůže něco „vykoktat“.


ZÁVĚREM NĚKOLIK DOPORUČENÍ

  • Podpořte sebedůvěru dítěte možností projevit vlastní volbu – od pracovního místa po barvu papíru.
  • V kreativních činnostech neomezujte proces tvoření lpěním na zadání.
  • Dejte dítěti čas na sebevyjádření – ať ho co nejlépe poznáte.
  • Povzbuzujte osobitost projevu dítěte – jen tak najde časem samo sebe.
  • Ukažte mu, jak se poučí z vlastních chyb – a přestane je dělat.

Katka se rozhodla udělat vše pro to, aby Oliver mohl za jejího přispění ve škole postupně získávat sebedůvěru. Pokusí se s otcem domluvit, zda by ze začátku mohla Olivera doprovázet pěšky do školy s tím, že by to časem mohl třeba zvládnout sám. To by mohl být dobrý první krok.

Hyperprotektivní výchova

Diplomantka Eva Stupavská se věnovala proměně dětské hry a pojmenovala snahu přehnaně ochraňujících rodičů jako „zlo dnešní doby“. Cituje nadčasový postřeh legendy české dětské psychologie Zdeňka Matějčka:

„Bezpečnost dítěte může stát oproti tendenci objevovat a poznávat svět. Dítěti je nutno umožnit získání vlastních zkušeností, i těch nemilých, nepříjemných. Dítě musí poznat nebezpečí, aby se mu dokázalo vyhnout; nemělo by být jen trpným vykonavatelem ochranných praktik rodičů.“ [2]

Přílohy

Manuál k nástroji Screening - Bezpečné prostředí pro AP

Nástroj Screening - Bezpečné prostředí pro AP

Manuál k nástroji Komunikační tabulka

Nástroj Komunikační tabulka pro asistenty pedagoga


ZDROJE

[1] KOČOVÁ, H., ŽUČEK, S. (2015) Metodika práce asistenta pedagoga: Podpora zvyšování sebevědomí žáka. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, s. 21–27

[2] Stupavská, E.  Proměny dětské hry – bezpečí jako zlo dnešní doby. (2016) Diplomová práce, vedoucí PhDr. Marek Kolařík, Ph.D., Univerzita Palackého v Olomouci, s. 36. Dostupné z: https://theses.cz/id/o2yfat/DP-stupavska_eva_onlineverze.pdf (datum citace 23. 12. 2019) 

vytisknout článek

Mohlo by Vás zajímat

Ze školního klubu k práci asistenta pedagoga
Rivalové, nebo spojenci? Ze vzájemné spolupráce asistenta pedagoga a třídního učitele nejvíce vytěží především děti. Najděte společnou cestu, jako to dokázaly kolegyně z jedné pražské základní školy v našem článku.
Řešení nefunkční komunikace mezi asistentem pedagoga a žákem
Asistenta pedagoga (AP) čeká v průběhu školního roku mnoho nástrah, které je potřeba s žákem se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) překonat. Přečtěte si, jaké to jsou, co dělat a čemu se raději vyhnout.
VIDEO: Jaké výzvy čekají oborové asistenty pedagoga na druhém stupni ZŠ?
Práce oborových asistentů pedagoga na druhém stupni základní školy má určité odlišnosti od práce na stupni prvním. Například je nutné přistupovat jinak k žákům se SVP, kteří během dospívání mnohem hůře snášejí dozor a naopak oceňují prostor k samostatnosti. Jak nastavit pravidla pro působení oborových asistentů, popsala ve videu Klára Fischerová, speciální pedagožka na ZŠ Lyčkovo náměstí.
Potřebujete poradit?
Napište nám.