Jak na sehraný inkluzivní tým? Chce to čas i podporu vedení, říká expertka

Sestavit funkční inkluzivní tým nemusí být vždycky snadné, důležitá je vzájemná souhra, komunikace a důvěra mezi jeho členy. Jako příklad dobré praxe v tomto ohledu může sloužit Základní a mateřská škola Lyčkovo náměstí v Praze, jak vysvětlila v rozhovoru Kateřina Bártová, jež zde působí na pozici pedagožky, školní výchovné poradkyně a etopedky. Hlavní výhodu vidí v tom, že se škola začala inkluzi věnovat výrazně dříve než ostatní ústavy.

Na ZŠ Lyčkovo náměstí se dětem se specifickými potřebami začali intenzivně věnovat dříve než na většině škol. Pro žáky je tak zde k dispozici poměrně rozsáhlý inkluzivní tým, který se neustále rozvíjí. V současnosti ho tvoří čtyři speciální pedagogové, dva logopedi, metodička prevence, etopedka a výchovná poradkyně v jedné osobě, školní psycholožky a lektorka podpůrných aktivit. 

Posledně zmiňovaná lektorka začala na škole pracovat před sedmi lety v rámci projektu zaměřeného na prevenci školní neúspěšnosti. Projekt sice po roce a půl skončil, ústav si ji ovšem udržel. S týmem je v kontaktu pravidelně také vedení školy – ředitel i obě zástupkyně. Z finančního hlediska všechno funguje díky různým projektům, o jejichž podporu škola pravidelně žádá.

lyckovo

Velikost inkluzivního týmu považuje Kateřina Bártová za velkou výhodu. Propojují se v něm totiž různé profesní i lidské přístupy, takže v případě, kdy si dítě s někým nesedne, nebo když pedagog cítí, že se u určitého žáka již vyčerpal, může dítě přejít k jinému kolegovi. „O žáky, kteří potřebují podporu, se u nás stará více dospělých a oni vidí, že nám na nich záleží,“ popisuje další benefit Kateřina.

Pravidelná setkávání a výměna informací

Členové inkluzivního týmu na Lyčkově náměstí se setkávají jednou týdně, aby spolu sdíleli informace o tom, kdo má které dítě v péči a jak s ním pracuje. Konzultují navrhovaná podpůrná opatření a koordinují jejich realizaci. Věnují se také obecnějším tématům, jako jsou například legislativní změny. 

Na setkání se vždy nejprve hovoří o záležitostech, které jsou relevantní pro všechny, a až poté se přejde ke konkrétním případům. Členové týmu, kteří již nemají nic k řešení, mohou odejít dříve. Během pravidelných týdenních setkání nelze probrat všechno potřebné, členové týmu se proto ještě scházejí individuálně. Stejně tak se běžně koordinují a domlouvají prostřednictvím mailu, velmi jim pomáhá i online sdílení dokumentů ke konkrétním dětem.

Spolupráce týmu s učiteli

Dobré fungování se neobejde ani bez těsné spolupráce s třídními učiteli, kteří jsou s žákem nejčastěji v kontaktu, znají ho po všech stránkách a sledují jeho posun. Členové inkluzního týmu s pedagogy konzultují způsob práce, rozvoj dětí a jejich potřeby.

Protože některá setkání s inkludovanými žáky probíhají během vyučování, musí být třídní učitel vždy informován o odchodu dítěte na individualizovanou hodinu nebo sezení. Měl by také vědět, kdo a jak s dítětem pracuje. Může pak lépe posoudit výsledky této práce a poskytnout speciálním pedagogům zpětnou vazbu. Tým rovněž velmi úzce spolupracuje s asistenty pedagoga. Vzájemná spolupráce dobře funguje také díky tomu, že má individuální přístup k dětem velkou podporu od vedení školy, což se pozitivně promítá do všech aspektů.

Speciální pedagogové jako podpora u schůzek s rodiči

U speciálních pedagogů mohou učitelé hledat podporu i v případě schůzek s rodiči. Na škole probíhají pravidelně dvakrát za rok tzv. triády, tedy setkání rodič, žák a třídní učitel. Když pedagog očekává nelehký průběh, nespolupracující rodinu žáka nebo chce řešit nepříjemnou situaci, přizve si právě zkušeného člena inkluzivního týmu.

Kateřina, která absolvovala mentoring na Univerzitě Karlově a kurz koučinku v Koučink akademii, se setkání účastní. Někdy je tam v roli pozorovatele, aby pak učiteli poskytla zpětnou vazbu a rady, jak vést lépe jednání s rodiči. V komplikovanějších případech se do setkání i aktivně zapojuje. O podporu nežádají přitom jen mladší pedagogové, často přicházejí i zkušení učitelé, kteří si v konkrétním případě nevědí rady. 

Škola své pedagogy v tomto ohledu podporuje a nabízí i externí surpervize, čímž se tým neustále profesně rozvíjí. Nechybí ani různá školení jak pro učitele, tak členy inkluzivního týmu. 

Jasně rozvržené kompetence

Kateřina práci školního inkluzivního týmu chválí. Jeho úspěch přičítá zejména přátelským vztahům a velmi vstřícnému a podporujícímu řediteli. Bez velkého časového a osobního nasazení všech členů by nicméně dobré výsledky nebyly tak znatelné. Zásadní je podle ní dobrá organizace práce a vyjasnění rolí jednotlivých členů. 

Nově vznikajícím týmům tak doporučuje nakreslit diagram, ze kterého bude jasně patrné, co má kdo řešit. Je třeba vyhnout se překrývání kompetencí a na druhou stranu tomu, že některé činnosti zůstanou bez pokrytí. Nakreslené schéma poslouží nejen členům inkluzivnímu týmu, ale i ostatním pedagogům, kteří budou vědět, s čím se mají na koho obracet. Průběžně lze nastavení vyhodnocovat a rozdělení kompetencí modifikovat. 

Základní a mateřská škola Lyčkovo náměstí samozřejmě není jedinou institucí, kde se povedlo inkluzivní tým efektivně sehrát. Jako dobrý příklad může sloužit také školní poradenské pracoviště na ZŠ T. G. Masaryka v Milovicích, které má po jedenácti letech od svého založení jedenáct členů. K tomu by nedošlo bez silné podpory vedení školy, osobního nasazení všech zúčastněných a garantování jeho činnosti (například v rámci Šablon neboli tzv. projektů zjednodušeného vykazování), viz článek Školní poradenské pracoviště pod lupou: Dobrá praxe v základní škole v Milovicích.

Medailonek:

Kateřina Bártová učí na Základní a mateřské škole Lyčkovo náměstí v Praze český jazyk, literární seminář a metodu FIE (Feuersteinova metoda instrumentálního obohacování), vedle toho působí také jako školní výchovná poradkyně, etopedka a úzce spolupracuje se školní preventistkou. 

vytisknout článek

Mohlo by Vás zajímat

Školní poradenské pracoviště pod lupou: Dobrá praxe v základní škole v Milovicích
Když se Lada Flachsová před jedenácti lety stala ředitelkou základní školy T. G. Masaryka v Milovicích, dala si za cíl mít v každé třídě asistenta pedagoga. Ten naplnila a kromě toho spustila také školní poradenské pracoviště. Svých rozhodnutí rozhodně nelituje a dnes je díky nim o krok napřed před mnoha jinými vzdělávacími ústavy, které s asistenty pedagoga a inkluzí nemají tak bohaté zkušenosti. Jakým způsobem rozdělila role na škole?
Školní kariérové poradenství v Litvě
V Litvě jsou na středních školách v rámci kariérového poradenství nejoblíbenější odborné soutěže, školní exkurze a veletrhy pracovních příležitostí. Přečtěte si víc o tamních kariérových poradcích a jejich náplni práce.
Školní psycholog
Metody školního psychologa mají ve škole na Lyčkově náměstí v rámci podpory inkluze dobré výsledky. Nahlédněte, jak dětem prospívá individuální terapie a týmová spolupráce s dalšími odborníky.
Potřebujete poradit?
Napište nám.