Pokud potřebujete upevnit vztahy ve školní třídě, řešit aktuální situace, podpořit samostatnost a sebevědomí žáků a nechat je převzít odpovědnost za vlastní rozhodnutí, zaveďte třídnickou hodinu.
Třídnická hodina je v praxi dobře známý pojem, který je však teoreticky v odborných zdrojích poměrně málo zpracován. Většina žáků i pedagogů má třídnickou hodinu spojenou s třídním učitelem, který v ní v zásadě řeší tematiku dvojího druhu: organizační, respektive kázeňskou. Širší a do českého školství pozvolna pronikající koncept počítá s tmelením třídního kolektivu pomocí škály aktivit od herních po relaxační. Třídnické hodiny bývají buď nepravidelné, nebo v rámci možných disponibilních hodin pravidelně ukotvené v rozvrhu.
Pojem třídnická hodina se v pedagogických slovnících běžně nevyskytuje. Nebyla mu věnovaná žádná relevantní nebo zásadní monografie. V minulosti byla řešena správnost užití pojmu třídnická hodina místo pojmu třídní hodina (souvislost s třídním učitelem nebo třídní knihou). Vhodnost přídavného jména třídnická se zdůvodňuje slovem třídnictví, tzn. práce, které vykonává třídní učitel v souvislosti s vedením třídy. Spojení třídnická hodina je pro pojmenování uvedené hodiny mnohem přesnější a jednoznačnější než spojení třídní hodina. [1]
Co se týče historie, v československých školách se začaly konat schůze třídního učitele s jeho třídou ve třicátých letech dvacátého století, ale častěji se tato forma třídního setkávání začala objevovat až po druhé světové válce. Na podzim roku 1951 už byla třídnická hodina prokazatelně ustanovena na několika pražských gymnáziích. Primárními důvody jejího zavedení byly zhoršující se kázeň žáků a větší objem administrativní agendy třídního učitele. [2]
Třídnická hodina umožňuje více či méně pravidelné a nerušené setkání třídního učitele s jeho třídou za účelem řešení aktuálních i nadčasových témat mimo rámec běžných vyučovacích předmětů. Třídnické hodiny jsou zařazeny do rozvrhů tříd jako samostatné hodiny nebo je jejich obsah zakomponován v jiných předmětech, většinou humanitního směru (etická výchova, občanská výchova, osobní a sociální výchova atp.). Tak jako se mezi sebou odlišují školy při pohledu do školního vzdělávacího plánu (ŠVP), logicky se odlišují i v pojetí, frekvenci a koncepci třídnických hodin. Dá se říct, že se v českém školství setkáte s následujícími variantami:
Zásadní vliv na zavedení třídnických hodin a jejich směřování školy má ředitel školy. Musí přesvědčit svůj pedagogický sbor o jejich přínosu pro školu i jednotlivé třídy, a zároveň si musí uvědomovat nároky, které na ně vedení takové hodiny klade. Smysl třídnických hodin musí vysvětlit také rodičům žáků a samotným žákům. Pokud rodiče zažili třídnickou hodinu pouze jako organizační formu práce, případně s ní nemají vůbec žádnou zkušenost, může jim její zavádění přijít zbytečné.
Pokud má škola možnost zařadit třídnickou hodinu do rozvrhu, je vhodné vynechat tzv. nultou hodinu (většinou od 7.00) a odpolední vyučování – především z hlediska únavy a celkového naladění žáků. Některé školy ji mají zařazenou v týdenním intervalu, jiné školy například jednou za měsíc. Je praktické, když se třídnická hodina koná v kmenové učebně příslušné třídy, ne však když jsou lavice i nábytek připevněné k podlaze a nedá se s nimi pohnout. Někdy je totiž dobré změnit uspořádání učebny. Při hrách a pohybových aktivitách se osvědčuje nesedět v tradičním uspořádání lavic, ale například v kruhu – ať už s lavicemi, nebo bez nich.
Skácelová staví třídnické hodiny do roviny primární prevence a má za to, že pravidelné a opakující se třídnické hodiny jsou z hlediska dlouhodobosti a systematičnosti pro třídní kolektiv nejvhodnější a nejužitečnější. Třídnické hodiny podle ní nabízejí následující možnosti:
Pro vedení třídnických hodin jsou důležité osobnostní kompetence učitele. Pokud je učitel schopen odpovědět na následující otázky, může je také s porozuměním klást svým žákům v rámci třídnických hodin a tím podpořit osobnostní a sociální výchovu:
Možný přínos pro žáky v rámci třídnických hodin, které se primárně nevěnují organizační problematice, ale spíše třídnímu klimatu a jeho spoluutváření, vztahům ve třídě a vzájemnému poznávání, popisuje Dubec:
Existuje mnoho přístupů a uchopení třídnických hodin. Jednoduše a účelně o tom píše Dubec, který ve své metodice nazvané Třídnické hodiny zmiňuje tři základní zásady:
Struktura třídnické hodiny, aby logicky odpovídala jedné standardní české vyučovací hodině o délce 45 minut, by mohla podle Skácelové vypadat následovně:
Konkrétních jednotlivých aktivit použitelných do třídnických hodin je celá řada, důležité je počítat s tím, aby nepřesáhly rámec jedné vyučovací hodiny a stihly se včas a důstojně uzavřít. [8]
[1] POLÍVKOVÁ, A. (1988) Třídnická, nebo třídní hodina? Naše řeč, ročník 71, číslo 2, s. 111. [online] [cit. 2. 6. 2020] Dostupné z: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6767
[2] BUREŠ, P. (2011) Třídnická hodina jako specifická náplň práce třídního učitele na 2. stupni základní školy v České republice. Diplomová práce, vedoucí PaedDr. Eva Marádová, CSc., Univerzita Karlova, s. 31–33. [online] [cit. 2. 6. 2020] Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120048628/?lang=cs
[3] SKÁCELOVÁ, L. (2012) Metodika vedení třídnických hodin. Praha: Klinika adiktologie 1. LF UK, s. 9. [online] [cit. 2. 6. 2020] Dostupné z: https://www.adiktologie.cz/file/367/imprim-metodika-th-via-02.pdf
[4] HERMOCHOVÁ, S. (2007) Poznáváme své spolužáky. Tematický okruh osobnostní a sociální výchovy: Poznávání lidí. Praha: Projekt Odyssea, s. 5. [online] [cit. 2. 6. 2020] Dostupné z: http://www.odyssea.cz/localImages/6_1.pdf
[5] DUBEC, M. (2007) Třídnické hodiny. Praha: Projekt Odyssea, s. 5. [online] [cit. 2. 6. 2020] Dostupné z: http://www.odyssea.cz/localImages/tridnicke_hodiny.pdf
[6] DUBEC, M. (2007) Třídnické hodiny. Praha: Projekt Odyssea, s. 4–5. [online] [cit. 2. 6. 2020] Dostupné z: http://www.odyssea.cz/localImages/tridnicke_hodiny.pdf
[7] SKÁCELOVÁ, L. (2012) Metodika vedení třídnických hodin. Praha: Klinika adiktologie 1. LF UK, s. 10. [online] [cit. 2. 6. 2020] Dostupné z: https://www.adiktologie.cz/file/367/imprim-metodika-th-via-02.pdf
[8] DUBEC, M. (2007) Třídnické hodiny. Praha: Projekt Odyssea, s. 45–49. [online] [cit. 2. 6. 2020] Dostupné z: http://www.odyssea.cz/localImages/tridnicke_hodiny.pdf