Sumativní hodnocení vs. formativní hodnocení

Jaké jsou charakteristiky sumativního hodnocení a čím se liší od formativního hodnocení? A proč je pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) vhodné slovní hodnocení?

Školní hodnocení zajímá nejen samotné žáky, ale samozřejmě i jejich rodiče. V tradičním školství vždy převažovalo takzvané sumativní hodnocení, tedy testy, písemné nebo ústní zkoušení apod., s více či méně vědomými prvky formativního hodnocení. Snahou dnešní doby je poskytovat žákům co nejvhodnější zpětnou vazbu tak, aby věděli, jak na tom jsou s porozuměním učivu, a zároveň aby postupně získávali schopnost se učit sami a přejímat za toto učení zodpovědnost. Specifickou kategorii pak představují žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). Vhodně nastavená kritéria hodnocení jsou pak v kompetencích vedoucích pracovníků každé jednotlivé školy.

Definice hodnocení žáků

Hodnocení je charakteristika nebo klasifikace jevu, který se nedá exaktně měřit, protože obsahuje kromě jiného subjektivní vliv hodnotitele.[1] Kritérium je pak hledisko, podle kterého je možné hodnotit, rozhodovat a posuzovat, a je také měřítkem pro srovnávání. Hodnocení ve škole zahrnuje učební výkon, chování žáka, ale také kvalitu vyučování jednotlivých pedagogů i práce školy jako celku. Patří sem také sebehodnocení žáků, učitelů a školy.  

Formy hodnocení jsou podoby a způsoby, kterými je výsledek hodnocení sdělován. Základní formy hodnocení jsou kvalitativní analýza kvality výkonu (slovní, písemná v podobě posudku) s oceněním kladných stránek a s kritickou analýzou nedostatků – a kvantitativní – hodnoticí posudek v podobě číselného vyjádření, označení výkonu (chování) na „dohodnuté“ číselné řadě (klasifikační škála, ale i bodový systém, procenta splnění zadání). Hodnocení může mít i formu představení výkonu (např. školní výstava), pověření zastupování skupiny v soutěži, odměny (takovou podobu mívá zejména sumativní hodnocení). Formou hodnocení ale může být i jednoduchý souhlas nebo nesouhlas učitele s výpovědí žáka, úsměv, zamračení, odměna i trest. [2

Při hodnocení výsledků vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami je nutné zohlednit druh, stupeň a míru jeho handicapu, resp. potřeby podpory. Klasifikace žáka je individuální, je daná rámcovým vzdělávacím programem (RVP), podle kterého se žák vzdělává.

Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami

Hodnocení se dá vyjádřit klasifikačním stupněm, slovním hodnocením nebo kombinací obou způsobů a dalších funkčních způsobů hodnocení tak, aby měly potřebnou výpovědní hodnotu pro žáka i jeho rodiče. Výsledky vzdělávání žáka v základní škole speciální se hodnotí slovně – viz Rámcové vzdělávací programy pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (RVP ZŠS) z roku 2008. O způsobu hodnocení rozhoduje vždy ředitel školy, kritéria hodnocení výsledků vzdělávání bývají obsažena ve školním řádu, přičemž školní řád schvaluje školská rada. Pravidla hodnocení žáků podle vyhlášky ministerstva školství č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, obsahují: 

  1. zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáka ve škole i mimo ni, 
  2. zásady a pravidla pro sebehodnocení žáka, 
  3. stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristiku, 
  4. zásady pro použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace, 
  5. zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení, 
  6. způsob získání podkladů pro hodnocení, 
  7. způsob hodnocení žáků se SVP.

Slovní hodnocení představuje další formu hodnocení. O použití slovního hodnocení rozhoduje ředitel školy na základě žádosti rodičů žáka. Pouze slovní forma hodnocení se užívá v základní škole speciální a v některých typech alternativních základních škol. Zahrnuje posouzení vývoje výsledků žáka, ohodnocení jeho píle a jeho přístupu ke vzdělávání včetně naznačení jeho dalšího rozvoje. Obsah slovního hodnocení by měl být pozitivně motivační, zároveň ale objektivně kritický. Slovní hodnocení by mělo obsahovat doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je následně překonávat. Základem pro hodnocení výkonu žáka je míra splnění stanovených požadavků z hlediska plnění školního vzdělávacího programu (ŠVP) a znalostí a dovedností získaných během vyučování.

V případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, škola převádí slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení. Vše se děje na základě žádosti příslušné školy nebo zákonného zástupce. Současně školský zákon ukládá, že pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání škola, která hodnotí slovně, převádí toto hodnocení do klasifikace a v posledním roce plnění povinné školní docházky vydává škola žákovi výstupní hodnocení. [3]

Rozdíl mezi formativním a sumativním hodnocením

Podle Michala Orsága a Květy Sulkové ze společnosti EDUkační LABoratoř, která se formativním hodnocením dlouhodobě zabývá, je sumativní hodnocení hodnocením konečným. Používá se k vyjádření toho, do jaké míry si žák látku osvojil. Zjednodušeně řečeno, jestli umí, nebo neumí. Formativní hodnocení je průběžné, nehodnotí výsledek učení, ale jeho samotný proces. Užívá se ve chvíli, kdy se žák ještě učí a má prostor ke zlepšení. Způsobů poskytování zpětné vazby je mnoho, důležité ale je, aby objekt hodnocení vždy obdržel informaci o tom, do jaké míry jeho práce odpovídá požadavkům a co může udělat pro to, aby byl příště úspěšnější. Je vhodné, když učitelé používají formativní i sumativní hodnocení. [4]

Přední česká odbornice na formativní hodnocení Veronika Laufková uvádí následujících deset charakteristik formativního hodnocení. [5]

  1. Primárním účelem formativního hodnocení je zlepšit výkon žáka.
  2. Formativní hodnocení musí poskytovat užitečné informace (žákům, učitelům i rodičům) k různým oblastem učení žáků. Užitečné v tom smyslu, že žák ví, kde se právě nachází, a také ví, co má dělat, aby se posunul dále a dosáhl stanoveného cíle.
  3. Formativní hodnocení je integrální součástí vyučování, prostupuje učení, je průběžné, nikoli epizodické, zaměřuje se na proces učení. Je možné pouze za předpokladu vzájemné komunikace mezi učitelem a žákem, nikoli tedy v případě, že učitel pouze zadává práci nebo vykládá učivo, které následně testuje. Klíčový je dialog.
  4. Formativní hodnocení vede ke stanovování výchovně-vzdělávacích cílů. Přesněji řečeno, učitel může na základě formativního hodnocení společně se žákem průběžně stanovovat výchovně-vzdělávací cíle.
  5. Formativní hodnocení povzbuzuje žáky ke sledování vlastního pokroku směrem ke stanoveným cílům a motivuje je k učení.
  6. Formativní hodnocení je založeno na porozumění tomu, jak se žáci učí.
  7. Formativní hodnocení vede žáky k převzetí zodpovědnosti za jejich vlastní učení.
  8. Formativní hodnocení posiluje sebehodnotící schopnosti žáka tak, že je schopen autoregulace učení.
  9. Formativní hodnocení podporuje metakognici, reflexi a sebereflexi žáků. Jednodušeji řečeno, žák poznává, jak se učí, jak přemýšlí – na základě tohoto poznání může tyto procesy regulovat a měnit.
  10. Formativní hodnocení patří mezi klíčové profesní dovednosti učitelů. Dokonce je možné v jistém smyslu říct, že je nadřazené formální znalosti učitelské aprobace. Je známo mnoho skvělých odborníků, kteří ovšem nedokážou moc dobře vysvětlovat a předávat své znalosti.

Příklad dobré praxe aplikování zásad formativního hodnocení 

Změna systému hodnocení je jedním z kroků, které mohou napomoci změně klimatu školy. Například v sociálně vyloučených lokalitách je motivace žáků ke vzdělávání zásadní. Základní škola Velké Hamry konzultuje vhodné postupy při edukaci žáků z vyloučených lokalit včetně jejich motivace s Agenturou pro sociální začleňování. Ke svým žákům přistupuje individuálně, užívá formativní způsob hodnocení a má sjednocená pravidla pro zadávání a hodnocení domácích úkolů. Škola je v kontinuálním procesu změny směrem k moderní škole, která je přirozeně inkluzivní. Vytváří podmínky pro vzdělávání každého žáka a hledá metody, které umožňují vzdělávat žáky s různými učebními styly nebo různými potřebami. Celkem přirozeně se proto objevila potřeba začít žáky i jinak hodnotit. Učitelé se začali systematicky vzdělávat ve formativním hodnocení a více se zamýšlejí nad vnitřní motivací žáků. Protože žáci ve třídě nemají všichni stejné cíle, není možné je hodnotit na stejné škále a porovnávat jejich práce mezi sebou. Bylo nutné dohodnout se a jasně stanovit, jaká se ve škole budou užívat pravidla hodnocení. Novému klasifikačnímu řádu předcházelo mnoho hodin diskusí a studia, ale také pilotování ve skupinách učitelů. Navrhovaný klasifikační řád byl vyhodnocovaný průběžně v předmětových skupinách učitelů a získané zkušenosti byly dále zapracovány. Ve škole byly vytvořené kriteriální hodnoticí tabulky pro různé aktivity a předměty. Žáci si tak osvojují také sebehodnocení, které je velmi důležité pro osobnostní rozvoj každého člověka. [6] Pro představu je možné nahlédnout do komplexně a nadčasově zpracované směrnice ke kritériím hodnocení na velkohamerské základní škole.


Odkazy

[1] HARTL, P. (2004). Stručný psychologický slovník. Praha: Portál, s. 80–81.

[2] KOLÁŘ, Z. (2012). Výkladový slovník z pedagogiky. Praha: Grada, s. 46.

[3] LECHTA, V. A KOL. (2010) Základy inkluzivní pedagogiky: dítě s postižením, narušením a ohrožením ve škole. Praha: Portál, s. 178–179.

[4] Kolektiv autorů aplikace Zapojmevsechny.cz. (publikováno 6. 5. 2020) Formativní hodnocení [online]. Dostupné z: https://zapojmevsechny.cz/clanek/detail/formativni-hodnoceni  [cit. 31. 8. 2020]

[5] LAUFKOVÁ, V. (2016). Formativní hodnocení. Disertační práce, vedoucí PhDr. Karel Starý, Ph.D., Univerzita Karlova, s. 63–65. [online]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/133176/ [cit. 6. 2. 2020].

[6] Kolektiv autorů aplikace Zapojmevsechny.cz. (publikováno 6. 5. 2020) Příběh inspirace: Jak na formativní hodnocení a inkluzi na venkovské škole? [online] Dostupné z: https://zapojmevsechny.cz/clanek/detail/pribeh-inspirace-jak-na-formativni-hodnoceni-a-inkluzi-na-venkovske-skole [cit. 31. 8. 2020]


Doporučené zdroje 

  1. LECHTA, V. A KOL. (2010). Základy inkluzivní pedagogiky: dítě s postižením, narušením a ohrožením ve škole. Praha: Portál.
  2. LEAHYOVÁ, S., WILIAM, D. (2016). Zavádění formativního hodnocení: Praktické techniky pro základní a střední školy. Praha: EDUkační LABoratoř.
  3. KREJČOVÁ, V., KARGEROVÁ, J. (2003). Vzdělávací program Začít spolu. Praha: Portál.
  4. TROJANOVÁ, I. (2018). Hodnocení učitelů: Náměty pro práci ředitelů škol a školských zařízení. Praha: Wolters Kluwer. 
  5. LAUFKOVÁ, V., STARÝ, K. A KOL. (2016). Formativní hodnocení ve výuce. Praha: Portál. 
  6. KOŠŤÁLOVÁ, H., MIKOVÁ, Š., STANG, J. (2012). Školní hodnocení žáků a studentů se zaměřením na slovní hodnocení. Praha: Portál.

Další články

Efektivní zpětná vazba a hodnocení dětí
Známkování už dávno není jediným typem hodnocení. Když jsou součástí zpětné vazby procesní pochvaly a konstruktivní kritika a nechybí respekt, děti se nebojí chyb a dělají pokroky.

Formativní hodnocení
Vyzkoušejte různé způsoby formativního hodnocení v kombinaci se sumativním hodnocením a výsledky na sebe nenechají dlouho čekat. Prokazatelné pozitivní dopady překvapí nejen vás, ale hlavně žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP).

Jak zvýšit motivaci žáků ve výuce? ZŠ Velké Hamry se rozhodla využít více druhů hodnocení u žáků
V sociálně vyloučených lokalitách hraje vzdělávání velmi důležitou roli. Škola ale potřebuje zajmout citlivý a proinkluzivní přístup, aby žáky dokázala dostatečně motivovat. Inspiraci může v tomto ohledu nabídnout například Základní škola Velké Hamry, která se radí o vhodných postupech i s vládní Agenturou pro sociální začleňování. Ke svým žákům se tak snaží přistupovat individuálně, užívá formativní způsob hodnocení, má sjednocená pravidla pro zadávání a hodnocení domácích úkolů.

Mapy učebního pokroku a Bloomova taxonomie cílů
Vnitřní motivace dítěte dokáže ve vzdělávání zázraky, zejména když ji škola vhodně podpoří. Jak vypadá aplikace map učebního pokroku a Bloomovy taxonomie cílů v praxi na ZŠ Lyčkovo nám.?

Model hodnocení ve Smysluplné škole
Inspirujte se Smysluplnou školou a jejich modelem slovního hodnocení žáků za využití sebehodnocení, formulace obsahu vzdělávání a Bloomovy taxonomie cílů.

Příběh inspirace: Jak na formativní hodnocení a inkluzi na venkovské škole?
Příběh Základní školy Velké Hamry ukazuje, že se i obyčejná venkovská škola může změnit v moderní instituci, kde se budou cítit dobře žáci nejrůznějšího zaměření a potřeb. Pod vedením ředitelky Zdeňky Juklové se zde postupně zavádí formativní hodnocení i individuální péče o každého žáka. Vše je navíc podepřeno citlivě a proinkluzivně sepsanými příslušnými dokumenty jako třeba speciálně upraveným školním řádem nebo hodnoticí směrnicí.

Snášejí žáci těžce připomínky? Zkuste sebehodnocení a zpětnou vazbu
Hodnocení je hnacím motorem učení a výuky, ale jen za předpokladu, že se dělá správně. Jeho efektivitě výrazně napomáhá třeba zavádění sebehodnocení ve třídě nebo práce žáků se zpětnou vazbou. Tomuto tématu se věnuje například Dylan Wiliam, britský popularizátor formativního hodnocení a smysluplného vzdělávání, jehož medailonek je v článku níže. Ten se může směle řadit mezi velikány dějin pedagogiky, jako jsou Jan Amos Komenský, Johann Heinrich Pestalozzi, Maria Montessori či Anton S. Makarenko.

VIDEO: Lepší známky a soustředění? Žáky ovlivňuje i design třídy.
Design třídy má nejen jednoznačný vliv na pohodu žáků, ovlivňuje i jejich studijní výsledky. Ukázal to nedávný průzkum Salfordské univerzity v Británii. Čím lépe je učebna navržená, tím lepší známky děti mají. Kateřina Pokorná, speciální pedagožka a lektorka Školy bez poražených, se tak podělí o nápady na zařízení školních interiérů. Videem bude provádět moderátorka Bára Dvorská.
Potřebujete konzultaci s odborníkem?
Napište nám.