Spolupráce učitele a asistenta pedagoga

Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami často potřebují ve výuce podpořit a pomoct, a to nejen od učitele. Jak nastavit spolupráci a jakými předpoklady disponuje ideální asistent pedagoga?

Ačkoli už pár let asistent pedagoga není na českých školách nikterak neznámá pracovní pozice, stále napříč školami, potažmo učiteli, panují odlišné představy o jeho pracovním působení a jeho participaci na životě třídy a školy. Někteří se mylně domnívají, že se jedná o osobního asistenta žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, nebo snad dokonce osobního asistenta učitele. Vzájemný vztah učitele a asistenta pedagoga je velmi křehký, je nutné o něj pečovat, od samotného počátku dobře nastavit a průběžně udržovat v profesionální rovině. I proto je vhodná účast neutrálního kolegy ze školního poradenského pracoviště. Neméně důležitý je také vztah mezi asistentem pedagoga a rodiči žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, a především vztah se žákem samotným.

Definice asistenta pedagoga

Spolupráci učitele, asistenta pedagoga a žáka se speciálními vzdělávacími potřebami je možné, či spíše dokonce nutné, vnímat jako týmovou práci. Tým v tomto případě tvoří tyto tři osoby, případně další pedagogičtí pracovníci, a také ostatní žáci třídy. Ti všichni jsou ve vzájemné interakci. Všichni členové týmu se snaží dosáhnout stejného cíle a dodržují psané i nepsané normy a pravidla, podle kterých dobrovolně pracují a jednají. 

Práce učitele sice spočívá zejména v jeho samostatné práci v rámci vlastních kvalifikačních předpokladů, ale týmová práce je pro něj také nepostradatelná. Dnes už se bez ní proces vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných mateřských, základních a středních školách neobejde. Vedle zmíněného úzkého týmu se v širším okruhu setkávají pedagogičtí pracovníci s vedením školy a s rodiči žáka se speciálními vzdělávacími potřebami. Mohou do něj vstupovat i externí účastníci jako pracovníci orgánu sociálněprávní ochrany dětí, zaměstnanci školských poradenských zařízení (pedagogicko-psychologická poradna, speciálně pedagogické centrum) a další odborníci (např. pediatr, psychiatr, neurolog, klinický psycholog). 

Asistent pedagoga, tedy další pedagogický pracovník ve třídě, je ve výchovně-vzdělávacím procesu učitelovým blízkým partnerem a často se stává prostředníkem v komunikaci mezi žáky, učiteli a rodiči. 

Pro fungování výše zmíněného týmu platí principy týmové spolupráce, jako je vzájemná inspirace díky rozdílným zkušenostem a znalostem, různý přístup k práci umožňující nový pohled na řešení různých situací, odpovědnost vůči kolegům v týmu, vzájemná motivace k dosažení vyšších výkonů a vzájemná opora. [1

Ve fungujícím týmu jeho členové jasně a srozumitelně komunikují, v chování a jednání jsou čitelní, důvěřují si a mají schopnost sebereflexe. Svobodně vyjadřují svůj vlastní názor, zkušenost a pohled na věc. S ostatními členy týmu jsou v častém kontaktu a jejich vzájemný kontakt probíhá tváří v tvář. [2

Nastavení spolupráce učitele a asistenta pedagoga

Aby nedocházelo ke zbytečným nedorozuměním a v extrémním případě ke stigmatizaci žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, je ideální nastavit spolupráci učitele a asistenta pedagoga dopředu, jasně a bez časové tísně. Nabízí se následující sedmistupňové schéma:

  1. První schůzka učitele a asistenta pedagoga – vzájemně se podělí o svá očekávání a představy a projdou si náplň práce každého z nich (upřesní si podobu přípravy asistenta na hodiny, čas a způsob sdělení učitele ohledně náplně konkrétního dne, frekvence a způsob reflexe asistentovy práce) – schůzka může podle potřeby proběhnout i za přítomnosti speciálního pedagoga nebo psychologa, který řeší konkrétní požadavky žáka a dokáže tak oběma přiblížit konkrétní možnosti spolupráce.
  2. Představení asistenta pedagoga rodičům – rodiče žáka se speciálními vzdělávacími potřebami (ale také rodiče ostatních žáků ve třídě) by se o novém asistentovi měli dozvědět co nejdříve po jeho nástupu – je dobré se sejít společně (učitel, asistent pedagoga, rodiče žáka, případně žák) a sdělit, jaká je konkrétně jeho náplň práce, jak bude probíhat komunikace směrem k rodičům, a předem vymezit, v jakých případech mohou jít za asistentem a kdy za učitelem (platí, že za výuku ve třídě vždy zodpovídá učitel).
  3. Představení asistenta pedagoga žákům – představení má na starost učitel, který žákům sdělí, jak ho mají oslovovat, a zdůraznit, že pravidla, která platí pro učitele, jsou stejná i pro asistenta (podstatná a na některých školách opomíjená věc je nárok asistenta pedagoga na vlastní místo se stolem, židlí, policí, skříňkou apod.).
  4. Představení asistenta pedagoga dalším pedagogickým pracovníkům – představení má na starost ředitel školy, většinou proběhne na pedagogické radě, kde si ujasní, kterých akcí se asistent může zúčastnit, které jsou pro něj povinné (třídní, ročníkové, pedagogické schůze) a že je důležitou součástí týmu.
  5. Vykonávání práce asistenta pedagoga – bezpodmínečně nutné je vymezení jeho náplně práce a také pravidelné setkávání na společných schůzkách učitel-asistent, asistent-rodiče a asistent-školní poradenské zařízení – začínající učitelé by zcela jistě ocenili spolupráci s mentorem zaštiťujícím jejich spolupráci s asistentem.
  6. Spolupráce asistenta pedagoga s rodiči – asistent si na společné schůzce s rodiči a ve spolupráci se školním poradenským zařízením a třídním učitelem stanoví, jak bude probíhat komunikace mezi ním a rodiči – zda bude informovat mailem, osobně nebo bude psát žákovi do notýsku atd.
  7. Společné schůzky asistenta pedagoga a učitele – od začátku spolupráce je dobré stanovit pravidelné společné schůzky a vnímat a řešit reflexe práce asistenta pedagoga – učitel asertivně poskytuje objektivní zpětnou vazbu (kromě jiného by měl také vyřešit otázku vzájemného tykání nebo vykání). [3]

Kdo může být asistentem pedagoga

Asistenti pedagoga, stejně jako ostatní pedagogičtí pracovníci, by měli splňovat tyto předpoklady:

  1. plná způsobilost k právním úkonům,
  2. odborná kvalifikace pro přímou pedagogickou činnost, kterou vykonává,
  3. bezúhonnost,
  4. zdravotní způsobilost
  5. znalost českého jazyka.

Kvalifikace asistenta pedagoga je jasně legislativně zakotvená. Asistent, který vykonává přímou pedagogickou činnost ve třídě, ve které se vzdělávají žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, nebo ve škole zajišťující vzdělávání formou individuální integrace, získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským, vyšším odborným nebo středním vzděláním v oblasti pedagogických věd, vysokoškolským, vyšším odborným nebo středním vzděláním jiného studijního programu než pedagogického a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku, nebo studiem pedagogiky, nebo absolvováním vzdělávacího programu pro asistenty pedagoga.  

Asistent pedagoga, který vykonává přímou pedagogickou činnost spočívající v pomocných výchovných pracích ve škole, ve školském zařízení pro zájmové vzdělávání, ve školském výchovném a ubytovacím zařízení, ve školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči, získává odbornou kvalifikaci stejným způsobem jako asistent, viz výše, který vykonává přímou pedagogickou činnost ve třídě, ve které se vzdělávají žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, nebo ve škole zajišťující vzdělávání formou individuální integrace. Navíc může získat kvalifikaci středním vzděláním s výučním listem získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání a studiem pedagogiky, středním vzděláním získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu asistenta pedagoga, středním vzděláním získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání a studiem pedagogiky, studiem pro asistenta pedagoga, nebo základním vzděláním a studiem pro asistenta pedagoga. [4]

Osobnostní předpoklady asistenta pedagoga

Kvalitní asistent pedagoga by měl mít kromě vhodných kvalifikačních předpokladů samozřejmě i ty osobnostní:

  1. Kladný vztah k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami – měl by skutečně chtít s nimi pracovat a pomoci jim k lepšímu vzdělání, asistentem by se neměl nikdo stát jen z důvodu pouhého nedostatku jiných pracovních příležitostí.
  2. Schopnost sebereflexeUmět se poučit z rad zkušenějších (asistentů i dalších pedagogů) i ze svých vlastních chyb – asistenti pedagoga často svou profesi zahajují bez předchozí pedagogické praxe, schopnost učit se s pokorou od ostatních je pro ně tedy nezbytná. Asistent pedagoga by se neměl například pouštět do aktivit, které nezvládá (např. doučování cizího jazyka, který dobře neovládá).
  3. Empatie – měl by být alespoň zčásti schopen vidět svět očima žáka, mít porozumění pro jeho zájmy a priority a také by měl mít základní znalosti o jeho rodinném zázemí a pochopení jeho zákonitostí.
  4. Umění komunikace s rodiči žáka – měl by být schopen jednoduše, jasně a srozumitelně formulovat sdělení a jednat s rodiči respektujícím, partnerským způsobem.
  5. Dovednost pracovat pod vedením učitele – umět se s učitelem domluvit ohledně zadané práce, aktivně plnit zadanou práci, poskytovat učiteli zpětnou vazbu na základě vzájemné dohody.  
  6. Trpělivost, důslednost a přirozená autorita. [5]

Možné obtíže spolupráce učitele a asistenta pedagoga

Základní potenciální obtíže vzájemné spolupráce ze strany učitele:

  • učitel nepředstaví asistenta pedagoga a jeho činnost kolegům, což může způsobit, že je na asistenta nahlíženo jako na cizího člověka pohybujícího se ve škole;
  • učitel nepředstaví asistenta pedagoga žákům ve třídě – tím pádem nevědí, proč je tato osoba přítomná ve výuce;
  • nedojde k rozdělení kompetencí, vyjasnění postavení a stanovení spolupráce;
  • učitel neinformuje asistenta pedagoga o obsahu a průběhu konkrétní vyučovací hodiny;
  • veškerou práci se žákem se speciálními vzdělávacími potřebami má v rukou asistent pedagoga, sedí spolu na určitém místě ve třídě a pracují jen spolu, učitel si jich nevšímá;
  • asistent pedagoga pracuje s celou třídou sám bez dohledu učitele a jeho zpětné vazby. [6]

Během spolupráce se samozřejmě dopouštějí chyb jak učitelé, tak také asistenti pedagoga. Běžnou nepříjemností je, když asistent opakovaně zasahuje do hodin učitele, čímž může negativně ovlivnit jeho autoritu. Může docházet také k chování, které ruší žákovo soustředění. Dalším negativem může být pasivita asistenta pedagoga, kdy jen čeká na povely učitele a sám neprojevuje jakoukoli iniciativu. Často se stává, že asistent kritizuje (přímo ve výuce, před kolegy ve škole nebo např. i mimo školu) metody a formy práce, které učitel používá. Důležité je, aby si asistent pedagoga i učitel uvědomili, že nikdo není neomylný – na chybu by měli samozřejmě upozornit, ale jen takovým stylem, aby nedošlo k narušení hodiny a znehodnocení autority. [6]

Desatero předpokladů dobré spolupráce asistenta pedagoga a učitele

  1. Asistent pedagoga i učitel zaujímají pozitivní postoj k inkluzi a integraci jako přirozené a správné cestě ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
  2. Učitel si uvědomuje potřebu přítomnosti asistenta pedagoga ve výuce, vnímá ho jako podporu žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, nikoli jako cizorodý a rušivý prvek.
  3. Role asistenta je jasně vymezena a komunikována v trojúhelníku vedení školy–učitel–asistent pedagoga. Všichni zúčastnění si uvědomují, že přítomnost asistenta není samospásné řešení pro začlenění žáka a nevyvazuje učitele z jeho běžných povinností ani z individuálního přístupu k žákům. Zodpovědnost za vzdělávací proces je nadále na učiteli, asistent pedagoga rozhodně není osobním asistentem žáka ani učitele.
  4. Asistent pedagoga a učitel mají v týdenním rozvrhu vyhrazený čas pro společné přípravy a konzultace. Přestože náročnost organizace těchto schůzek se stupněm vzdělání stoupá, protože přibývá vyučujících, alespoň na pravidelné týdenní konzultace asistenta s třídním učitelem by v žádném případě neměli rezignovat. 
  5. Asistent pedagoga se účastní organizačních porad a pedagogických rad právě proto, aby jeho působení ladilo s koncepcí školy jako celku. Seznámení s dalšími členy pedagogického sboru je žádoucí mimo jiné i pro získání alespoň základních informací o žákovi z jejich strany pro eliminaci např. zkresleného vnímání projevů jeho chování nebo zdravotních potřeb.
  6. Profesionální a partnerský vztah vzniká za dobře míněného úsilí asistenta pedagoga i učitele (například v případě, kdy je k žákovi přijímán nový asistent, je vhodné, aby byl k výběrovému řízení přizván i třídní učitel – předchází se tak situacím, kdy si učitel a asistent tzv. „nesednou“).
  7. V prvních dnech je potřeba preventivně potlačovat pocit učitele, že je další dospělá osoba ve třídě jakýmsi kontrolním prvkem, a nikoliv partnerem a prostředkem pomoci (vždy je nutné zvážit, zda učitel bude schopen partnerské spolupráce s asistentem).
  8. Učitel se vzdělává v oblasti speciálních potřeb žáka; sám může také doporučovat možnosti dalšího vzdělávání pro asistenta.
  9. Učitel správně odhaduje vhodnou míru zapojení asistenta do výuky, které se může lišit s ohledem na speciální potřeby žáka i na osobnostní profil žáka, a správně posoudí míru jeho zapojení do práce s ostatními žáky ve třídě.
  10. Asistent pedagoga se seznámí se zásadami a systémem klasifikace každého učitele a podílí se na formativním hodnocení žáka. Třídnímu učiteli pomáhá ve sledování prospívání žáka v ostatních předmětech; pomáhá také ostatním žákům s orientací v rozdílných klasifikačních systémech a pravidlech jednotlivých učitelů. [7

Odkazy

[1] KOLAJOVÁ, Lenka. Týmová spolupráce: jak efektivně vést tým pro dosažení nejlepších výsledků. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 105 s. Poradce pro praxi. 

[2] MORÁVKOVÁ VEJROCHOVÁ, Monika a kol. Standard práce asistenta pedagoga. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015. s. 53. 

[3] VRBICKÁ, T. (2018). Rady a inspirace pro začínajícího učitele, který má asistenta pedagoga ve třídě [online]. 

Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/21914/RADY-A-INSPIRACE-PRO-ZACINAJICIHO-UCITELE-KTERY-MA-ASISTENTA-PEDAGOGA-VE-TRIDE.html/ [cit. 16. 8. 2020]  

[4] Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů.

[5] PORTÁL PRO ŠKOLNÍ ASISTENTY A ASISTENTY PEDAGOGŮ. (nedatováno). Kvalifikační předpoklady

Dostupné z: http://www.asistentpedagoga.cz/kvalifikacni-predpoklady [cit. 10. 9. 2020] 

[6] UZLOVÁ, I. (2010). Asistence lidem s postižením a znevýhodněním. 1. vyd. Praha: Portál. 

[7] HORÁČKOVÁ, I. (2015). Metodika práce asistenta pedagoga. Spolupráce s učitelem [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, s. 26–28. Dostupné z: http://inkluze.upol.cz/ebooks/metodika-prurez-02/metodika-prurez-02.pdf [cit. 16. 8. 2020]


Doporučené zdroje 

  1. HORÁČKOVÁ, I. (2015). Metodika práce asistenta pedagoga. Spolupráce s učitelem [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Dostupné z: http://inkluze.upol.cz/ebooks/metodika-prurez-02/metodika-prurez-02.pdf 
  2. KENDÍKOVÁ, J. (2020). Vademecum asistenta pedagoga. Praha: Pasparta.
  3. KENDÍKOVÁ, J. (2017). Asistent pedagoga. Praha: Raabe.
  4. JINOCHOVÁ, I. (2018). Vzájemná spolupráce učitele 1. ročníku ZŠ a asistenta pedagoga [online]. Diplomová práce, vedoucí: PhDr. Jana Stará, Ph.D., Karlova univerzita. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120293303/?lang=cs 
  5. NOVÁKOVÁ, K. (2017). Spolupráce učitele a asistenta pedagoga na běžné základní škole [online]. Diplomová práce, vedoucí: prof. PhDr. Marie Vítková, CSc., Masarykova univerzita. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/ozd26/Diplomova_prace.Karolina_Novakova_brezen_2017.pdf 
  6. LINDOVÁ, K. (2018). Spolupráce mezi třídním učitelem a asistentem pedagoga v běžném a alternativním školství [online]. Diplomová práce, vedoucí: Ing. Zuzana Palounková, Ph.D., Technická univerzita v Liberci. https://dspace.tul.cz/bitstream/handle/15240/124792/DP_Lindova.pdf?sequence=1&isAllowed=y 
  7. VRBICKÁ, T. (2018). Rady a inspirace pro začínajícího učitele, který má asistenta pedagoga ve třídě [online]. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/21914/RADY-A-INSPIRACE-PRO-ZACINAJICIHO-UCITELE-KTERY-MA-ASISTENTA-PEDAGOGA-VE-TRIDE.html/ 
  8. PORTÁL PRO ŠKOLNÍ ASISTENTY A ASISTENTY PEDAGOGŮ. Dostupné z: http://www.asistentpedagoga.cz/

Další články

Asistent pedagoga a bezpečné prostředí pro dítě s autismem a vadou řeči
Když děláte asistenta pedagoga dítěti s autismem a vadou řeči, mohly by se vám hodit dva nástroje pro vytvoření bezpečného prostředí. Screening a komunikační tabulky práci s dítětem se specifickými vzdělávacími potřebami ulehčí.

Začlenění žáka se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) do školní družiny
S předáním žáka se SVP ze třídy do školní družiny se pojí spousta aspektů, které byste neměli podceňovat. Přečtěte si, na co se zaměřit a jak předcházet nebezpečným situacím.

Ze školního klubu k práci asistenta pedagoga
Rivalové, nebo spojenci? Ze vzájemné spolupráce asistenta pedagoga a třídního učitele nejvíce vytěží především děti. Najděte společnou cestu, jako to dokázaly kolegyně z jedné pražské základní školy v našem článku.
Potřebujete konzultaci s odborníkem?
Napište nám.