Mapy učebního pokroku jako nástroj formativního hodnocení

Představujeme vám mapy učebního pokroku – interaktivní nástroj formativního hodnocení, který nabízí společnost Scio v rámci projektu na podporu vzdělávání.

Mapa učebního pokroku slouží jako interaktivní nástroj formativního hodnocení vyvinutý společností Scio v rámci projektu Podpora vzdělávání žáků prostřednictvím průběžného hodnocení financovaného z evropských zdrojů. Mapy jsou určeny pro základní školy jako alternativa hodnocení žáků. Každý žák díky nim získá ucelenou představu o tom, co z předmětového obsahu zvládl a co ještě zbývá, a také vidí návaznost dalších obsahů. Udržitelnost projektu sice skončila v srpnu 2020, ale i po tomto datu je prostředí map zájemcům stále dostupné.

Formativní hodnocení a LMS (Learning Machine System)

Koncepty map učebního pokroku jsou v moderní pedagogice běžně používány. V angličtině se označují jako progress maps. Jejich myšlenkou je zachycovat a zobrazovat postup žáka učivem směrem k naplnění výukového cíle. Jedná se tedy o způsob formativního hodnocení. V konceptu firmy Scio jsou mapy vytvořeny primárně pro základní školy – globálně ale mají potenciál nad rámec základních škol – a mají sloužit jako alternativa ke klasifikaci. Byly vytvořeny pro šest předmětových oblastí (Scio používá pojem předmětová oblast místo pojmu vyučovací předmět kvůli zdůraznění přesahu). Každá předmětová oblast je rozdělena na větve, které obsahují takzvané uzly. Tyto uzly představují na sebe navazující učivo seřazené podle návaznosti a úrovně. Díky uzlům mohou žáci pozorovat svůj pokrok a spolu s nimi samozřejmě i jejich rodiče a učitelé. 

O postupu žáka v mapě rozhoduje učitel – využívá k tomu výsledky testů přímo z aplikace MUP, ale i další externí ověřovací nástroje, tedy i běžnou interakci ve třídě. Uživatelsky příjemná aplikace  funguje jako systém pro řízení výuky, který se obecně označuje zkratkou LMS (Learning Machine System). Kromě sledování pokroku žáků můžou učitelé sdílet materiály, vytvářet testy a plánovat výuku. Testový modul obsahuje standardní možnosti testování běžné v LMS – tedy testy generované z banky položek, uzavřené a automaticky vyhodnocované položky různých typů, a to včetně využití multimediálních souborů. [1] 

Mapa působí mezi žáky, učiteli i rodiči jako jakýsi prostředník tím, že formuluje, čeho je třeba dosáhnout, a definuje projevy dosažení cíle. Žáci se současně rozvíjejí v různých oblastech. Kromě základních předmětových oblastí, které zaznamenávají pokrok ve znalostech a dovednostech, sleduje mapa i obecné dovednosti a osobní postoje, u kterých dochází během školních let k přirozenému vývoji. Pro srozumitelné pojmenování a popis pokroku je důležité soustředit se na jednotlivé přesně definované oblasti, v jejichž rámci je pokrok sledován. Scio při tvorbě mapy učebního pokroku vycházelo z myšlenek a metod obsažených v příručce Progress Maps vydané Australskou radou pro výzkum vzdělávání. [2]

Přednosti Mapy učebního pokroku

Mapa učebního pokroku je nástroj sledování individuálního učebního pokroku žáka. Díky mapám je možné zjistit, kde se v dané učební oblasti žák momentálně nachází, identifikovat žádoucí učební cíl, vybrat k němu vhodnou cestu a uvědomit si, co ho během této cesty čeká – a také co vše musí zvládnout. Vzdělávací mapy zaznamenávají vzdělávací pokrok a také efektivně plánují další rozvoj žáka. Spojují v sobě hodnocení i rozvoj, zároveň nabízejí žákům možnosti náhledu na sebehodnocení.

Základem tvorby funkční vzdělávací mapy je prozkoumání a odhalení jednotlivých návazností a jejich následné řazení do správného a smysluplného pořadí. Poté je na řadě detailní rozpracování a konečně tvorba rozvojových nástrojů a návazných aktivit. Vzdělávací mapy mohou být vytvořeny pro rozličné oblasti, ať už je to matematika, čtenářská gramotnost, nebo třeba tvořivé myšlení. Mapa nesrovnává žáky mezi sebou, neznámkuje ani nehodnotí učení, na místo toho hodnotí žákův progres v učení, říká mu, jak daleko se v procesu učení dostal a co musí ještě zvládnout pro to, aby postoupil dále. 

Přednosti Mapy učebního pokroku

  1. Umožňuje sledovat vzdělávací pokrok žáků.
  2. Usnadňuje pochopení toho, v čem žáci vynikají a v čem by se naopak mohli zlepšit.
  3. Vytváří individuální obraz o každém žákovi, vzájemně je nesrovnává, umožňuje cílený rozvoj klíčových kompetencí.
  4. Umožňuje efektivní komunikaci na úrovni učitel-žák-rodič o cílech výuky.
  5. Identifikuje základní uzlové body vzdělávací dráhy a ověřuje, jestli žáci zvládli vše potřebné pro hladký přechod na další úroveň. 
  6. Poskytuje žákům přehled o tom, co už umí a co je ještě čeká.
  7. Na rozdíl od plošného testování se dá individuálně přizpůsobovat potřebám školy.
  8. Učitelům poskytuje řadu vypracovaných rozvojových metod, metodiku. Navíc návazné aktivity a interaktivní rozhraní.  [3]

Terminologie Mapy učebního pokroku

Terminologie používaná v souvislosti s těmito mapami se často liší. Význam některých termínů je v jednotlivých systémech nebo v různém kontextu vnímán v jiné šíři, naopak tatáž věc je někdy vyjadřována různými výrazy. Následující termíny jsou osvětleny společností Scio tak, aby dávaly co největší smysl v rámci projektu. 

Předmětová oblast je obecnější termín; záměrně se v mapách nevyskytuje slovo vyučovací předmět, aby bylo jasné, že se nejedná jen o školní předmět, ale i o dovednosti a znalosti, které s ním v širším pojetí souvisejí. Zároveň některé předmětové oblasti propojují více vyučovacích předmětů. Šest základních předmětových oblastí podle projektu je:

  • český jazyk, 
  • matematická gramotnost, 
  • čtenářská gramotnost, 
  • přírodovědná gramotnost, 
  • angličtina,
  • společenské vědy.

Kontinuum je souhrn charakteristik projevů žáků při osvojování dané předmětové oblasti. Charakteristiky jsou rozděleny do dílčích skupin, takzvaných vláken, a seřazeny ve sledu, v jakém se obvykle rozvíjejí. Obsahově mezi tím, co je nazýváno kontinuum a mapa, není v podstatě rozdíl. Souhrn těchto charakteristik a tabulek kritérií určujících míru jejich naplnění tvoří mapu, kde je možné přesně sledovat cestu každého žáka. Kontinuum některých předmětových oblastí je natolik podrobné, že autoři připravili i obecnější verzi pro usnadnění orientace.

Charakteristika je stručně formulovaná konkrétní podoba žákova projevu. Nejde přímo o cíl učení, ale o znaky, které nasvědčují tomu, že je cíl naplňován. V této souvislosti se v Mapě učebního pokroku používá vedle pojmu kritérium také pojem výstup, deskriptor a indikátor. Velké úskalí charakteristiky spočívá v tom, že by měla konkrétně a jasně popsat znalost, dovednost a hloubku porozumění tak, aby učitelé, žáci i rodiče rozuměli, oč jde. Zároveň by ale měla respektovat šíři projevů dané dovednosti. Například v raném stádiu jazykové znalosti angličtiny, kdy je slovní zásoba limitovaná, není možné charakterizovat znalost tak, že dítě porozumí barvám, protože děti na stejné úrovni mohou rozumět zvířatům nebo předmětům ve třídě, ale barvy neovládat. Definovat ranou dovednost tak, že dítě zná dvacet slov, je ale také nedostatečné. Používá se tedy formulace, že děti jsou schopny slova, která znají (slyšená, psaná, vyslovená), spojit s obrázkem nebo označit ve svém okolí. Je proto důležité doplnění kontinua konkrétními příklady z běžné školní výuky, které mají jednotlivé formulace ilustrovat.

V rámci každé předmětové oblasti se rozlišují jednotlivá vlákna, která se skládají z charakteristik seřazených vzestupně. V rámci jedné úrovně je vlákno tvořeno více charakteristikami, které lze dále dělit; některé předmětové oblasti mají podrobnější členění na nanovlákna. Míru naplnění charakteristiky s konkrétním popisem projevů žáků poskytuje hodnoticí tabulka, která je součástí každého evaluačního nástroje. K tomu, aby se žák mohl co nejpřesněji v mapě umístit a průběžně pak sledovat svůj postup, slouží několik nástrojů, a to aktivity, projektové náměty a testy. [4]

Kontinuum je rozděleno na šest úrovní – ty jsou využitelné v období základní školy, s určitými přesahy na nejnižších a nejvyšších úrovních. Úrovně obsahově neodpovídají požadovaným výstupním kompetencím jednotlivých ročníků, také není nutné, aby žáci na konci posledního ročníku základní školy nebo odpovídajících ročníků víceletých gymnázií dosáhli ve všech předmětech šesté úrovně. Vztah jednotlivých ročníků a úrovní se liší v různých předmětových oblastech: například s angličtinou děti začínají v různých ročnících, čtenářská gramotnost není přímo závislá na probírané látce, kdežto v matematice je ověření mnohých dovedností možné jen v případě konkrétních znalostí. [5] 


Odkazy

[1] Dlabolová, D. (2017) Metody a možnosti neskalárního a adaptivního testování ve výukových systémech. Disertační práce, vedoucí doc. Dr. Ing. Jiří Rybička, Masarykova univerzita, s. 62. [online] [cit. 25. 6. 2020] Dostupné z: https://is.mendelu.cz/zp/portal_zp.pl?prehled=vyhledavani;podrobnosti_zp=43287;zp=43287;download_prace=1

[2] Kolektiv autorů. (2014) Mapy učebního pokroku: Obecná metodika. Praha: Scio, s. 6. [online] [cit. 25. 6. 2020] Dostupné z: https://mup.scio.cz/Content/Files/Metodika_obecna.pdf 

[3] Kolektiv autorů. (2014) Co jsou mapy učebního pokroku? [online] [cit. 25. 6. 2020] Dostupné z: https://mup.scio.cz/News/Item/4258?name=co-jsou-mapy-ucebniho-pokroku  

[4] Kolektiv autorů. (2014) Mapy učebního pokroku: Obecná metodika. Praha: Scio, s. 9. [online] [cit. 25. 6. 2020] Dostupné z: https://mup.scio.cz/Content/Files/Metodika_obecna.pdf 

[5] Kolektiv autorů. (2014) Mapy učebního pokroku: Obecná metodika. Praha: Scio, s. 9. [online] [cit. 25. 6. 2020] Dostupné z: https://mup.scio.cz/Content/Files/Metodika_obecna.pdf 


Doporučené zdroje 

  1. Dlabolová, D. (2017) Metody a možnosti neskalárního a adaptivního testování ve výukových systémech. Disertační práce, vedoucí doc. Dr. Ing. Jiří Rybička, Masarykova univerzita. [online] [cit. 25. 6. 2020] Dostupné z: https://is.mendelu.cz/zp/portal_zp.pl?prehled=vyhledavani;podrobnosti_zp=43287;zp=43287;download_prace=1 
  2. Kolektiv autorů. (2014) Mapy učebního pokroku: Obecná metodika. Praha: Scio. Dostupné z: https://mup.scio.cz/Content/Files/Metodika_obecna.pdf 
  3. Kolektiv autorů. (2014) Mapy učebního pokroku: Praktická metodika. Praha: Scio. Dostupné z: https://mup.scio.cz/Content/Files/metodika_prakticka.pdf

Další články

Mapy učebního pokroku a Bloomova taxonomie cílů
Vnitřní motivace dítěte dokáže ve vzdělávání zázraky, zejména když ji škola vhodně podpoří. Jak vypadá aplikace map učebního pokroku a Bloomovy taxonomie cílů v praxi na ZŠ Lyčkovo nám.?

VIDEO: Bez spokojených pedagogů nemůže škola uspět. Čím je motivovat?
Bez spokojených učitelů nemohou být spokojení žáci. Pro dobrou atmosféru ve škole je tak zásadní, aby vedení podporovalo pedagogický sbor a naslouchalo jeho potřebám. Jan Korda, ředitel ZŠ Lyčkovo náměstí v Praze, popisuje svoje zkušenosti s motivací učitelů a dalších zaměstnanců školy i s budováním atmosféry důvěry i rozvojem pracovníků.
Potřebujete konzultaci s odborníkem?
Napište nám.