Kultura školy ovlivňuje učitele, žáky i kvalitu výuky. Co ji tvoří?

Kultura školy je pojem těžko postižitelný a definovatelný, přesto hraje významnou roli. Ovlivňuje totiž každodenní chod vzdělávací instituce, její kvalitu i spokojenost žáků a pedagogů. Jedná se o kombinaci vnější prezentace či pověsti školy s vnitřními vztahy, hodnotami a normami.

Kulturu do velké míry utváří vedení školy, které může deklarovat určité cíle a následně k nim instituci systematicky směřovat. Kultura školy je komplexním vnitřním jevem, který je vytvářen a využíván hlavně při řízení zaměstnanců a ve vztahu k nim. Jedná se o souhrn představ, přístupů a hodnot, jež jsou v instituci všeobecně sdílené a dlouhodobě udržované. [1] Učitelé je dále vztahují k žákům a rodičům, přičemž kultura vyvstává i z této interakce. Jde zároveň o vnější rámec pro klima školy.

Každá škola se mírně liší

Kulturu školy se pokoušela definovat řada expertů. Page (1990) utřídil významy pojmu do dvou kategorií: kultura školy a kultury škol. Studie vztažené ke kultuře školy se podle něj zaměřují na společné vzory povětšinou sdílené ve všech ústavech – jinak řečeno na to, co mají společného. Studie zaměřené na kultury škol poukazují naopak na rozdíly mezi institucemi. 

Vernooij (1997) zase vyjmenovává šest vzájemně propojených prvků kultury školy: aktivity mimo vyučování, aktivity směřující navenek, formální podmínky vyučování, vztahové mechanismy a ideologicko-normativní báze. Posledně jmenované zahrnuje například požadavky společnosti, systém hodnot, cílů, v jejichž rámci se utváří vlastní kultura školy. [5] Není ale možné brát v potaz jen vztahy mezi zaměstnanci, jsou tu samozřejmě přítomné i vztahy jako žák–učitel, rodič–učitel apod.

Hodnoty a normy jako základ

Pojem kultura školy se vymezuje na základě analogie s pojmy kultura a kultura organizací jako jsou třeba firmy, v těch bývá ostatně klíčové, jakým jazykem se v rámci zaměstnání hovoří, jaké chování je odměňováno. Můžeme tedy říci, že kultura organizací vychází ze psaných i nepsaných pravidel. Všeobecně panuje shoda, že jsou v této problematice klíčové především hodnoty a normy. 

Hodnoty a normy se promítají do vize školy, tradují se v rituálech a ceremoniích, bývají vyjádřeny symbolicky, odrážejí se v chování lidí v ústavu i mimo něj, prostupují a vzájemně propojují všechny další aspekty života školy. [2] Logicky tyto hodnoty ovlivňují i výuku, následně se pak mohou reflektovat v chování dětí.

Nejde o počet hodnot, ale jejich smysluplnost

Školy si hodnoty mohou definovat samy. Některé si určují jen ty nejzákladnější, například Základní škola Plešivec jich uvádí šest: spolupráce, komunikace, individualizace, tolerance, odpovědnost, důvěra. Jiné jsou specifičtější – Základní škola Comenius jich popisuje hned dvacet jedna. [3] [4] Finální počet ale není to zásadní, hlavní je spíše jejich smysluplná aplikace v chodu školy, jejích rituálech a ceremoniích, jako je třeba pasování prvňáčků či společný školní výlet třídy nebo ročníku.

Normy vzdělávací instituce pak můžeme vztáhnout k chování či prospěchu žáků. Vnější rámec představuje školní řád, vnitřní pravidla si nastavují vyučující zvlášť – ostatně každý hodnotí školní chování i práci trochu odlišně. Ideálně by ale o svých postojích měli pedagogové vzájemně vědět a být v tomto ohledu v souladu. Specifické normy, které mohou fungovat ve třídách nezávisle na sobě, korigují třídní učitelé.

Faktory kultury školy

Kultura každé jednotlivé školy je tvořena mnoha faktory: svojí sebeprezentací, cíli a hodnotami, vztahy v ní (po ose vedení – učitelé – rodiče – žáci – veřejnost). Odbornice Danuše Nezvalová [6] popisuje následující vzájemně související prvky:

  • symboly – jsou vnější charakteristikou školy, náleží k nim vizuál instituce (například logo či hlavičkový papír), informační materiály, výzdoba, oblečení žáků (školní uniforma), dress-code pedagogů a jiné;
  • osobnosti – lidé v rámci celé školy, kteří reflektují její hodnoty a jsou modelem chování pro ostatní, jsou to třeba úspěšní žáci, ale i význační současní či bývalí učitelé, všemi sledovanou osobností je také samozřejmě aktuální ředitel či ředitelka školy;
  • pověst školy – obraz o škole na veřejnosti, jakou má pověst u rodičů i odborníků, lidé si ji navzájem sdělují bez ohledu na její pravdivost;
  • pravidla jednání – náleží sem běžná pravidla chování a normy školy, ale i způsoby jednání jednotlivých pracovníků či žáků, způsoby jejich komunikace a rozhodování;
  • hodnoty – jsou srdcem kultury školy a jsou v podstatě hlavními cíli, které vedení považuje za velmi důležité a věnuje jim značnou pozornost.

Evaluační nástroje k měření kultury školy

Dle odborníka Milana Pola začaly systematičtější výzkumy k měření kultury školy v USA v 60. letech 20. století. V 80. letech se tamtéž zkoumala převážně kultura organizace či vedení organizace (leadership), v 90. letech se pak začaly zkoumat spíše dílčí otázky směrem k subkulturám v rámci vzdělávacích institucí (učitelé, žáci, vyučování a podobně). 

V českém kontextu se kultura školy začala vnímat, šetřit a měřit v 90. letech 20. století. Současným trendem je spíše zkoumat kulturu jednotlivých ústavů než systémově jako celek. V tuzemsku se například používá k diagnostice tzv. Kilmann-Saxtonova kulturní mezera, která leží mezi očekáváním učitelů a skutečností v jednotlivých zkoumaných faktorech. 

Jako konkrétní faktory lze uvést například spolupráci; rozhodování; komunikaci a informovanost; převládající styl vedení; kontrolu; motivaci pracovníků; inovativnost; personální politiku; pracovní podmínky; estetickou úroveň; image. Tyto faktory jsou hodnoceny na škále 1-5 (1 = nejhorší, 5 = nejlepší). Další diagnostické nástroje včetně několika výsledků měření jsou k nalezení ve studii „Kultura školy jako předmět výzkumu“, odkaz na ni lze nalézt pod článkem. [7]

Názorná aplikace dotazníku Kilmann-Saxtonovy kulturní mezery je pak dobře demonstrována v práci „Změna kultury školy po nástupu ředitelky mateřské školy do funkce“, odkaz na ni je rovněž k nalezení pod textem. Součástí práce je i volně dostupný dotazník. [8]

Výzkumy kultury školy

Podle výše zmíněné Kilmann-Saxtonovy kulturní mezery například provedla výzkum Základní škola Chrudim [9]. Ve výstupní zprávě se tak lze třeba dočíst výsledky týkající se komunikace s rodiči. Ta získala hodnocení „dobrá až velmi kvalitní“, k čemuž prý přispívá vstřícnost učitelů, třídní schůzky, dny otevřených dveří a aktualizace informací na webových stránkách školy.


Související články

Den otevřených dveří pro rodiče

Třídní schůzky jinak

Rodičovské schůzky formou poradního kruhu

Principy komunikace školy s rodiči


Odkazy

[1] EGER, L., JAKUBÍKOVÁ, D. (2001) Kultura školy. Liberec: Technická univerzita. 

[2] POL, M. A KOL. (2002) Pedagogika, č. 2., s. 214.

[3] Školní hodnoty. Základní škola Český Krumlov, Plešivec 249. [online]. [cit. 21. 4. 2020]. Dostupné z:  https://www.zsplesivec.cz/index/hodnoty-skoly.html 

[4] Hodnoty školy. Základní škola Comenius, Zámostí 758, Hradec Králové. [online]. [cit. 21. 4. 2020]. Dostupné z:  https://skolacomenius.cz/nase-hodnoty/ 

[5] Hloušková, L. (2007) Proměna a kultura školy. Dizertační práce, vedoucí doc. PhDr. Milan Pol, CSc., Masarykova univerzita, s. 40–49. [online]. [cit. 21. 4. 2020]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/b7jt0/Disertace_10.4._07_-_cela.pdf 

[6] NEZVALOVÁ, D. Moduly pro profesní přípravu učitele přírodovědných předmětů a matematiky. Olomouc: Univerzita Palackého, 2008, s. 354. [online]. [cit. 21. 4. 2020]. Dostupné z: http://esfmoduly.upol.cz/publikace/moduly.pdf 

[7] POL, M. A KOL. Kultura školy jako předmět výzkumu. in Sborník prací Filozofické fakulty Brněnské univerzity. s. 47–61. [online]. [cit. 21. 4. 2020]. Dostupné z:  https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/104704/U_Paedagogica_07-2002-1_6.pdf?sequence=1

[8] Balcarová, D. (2012) Změna kultury školy po nástupu ředitelky mateřské školy do funkce. Bakalářská práce, vedoucí Mgr. Bc. Jiří Trunda, CSc., Univerzita Karlova, s. 40–49. [online]. [cit. 21. 4. 2020]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/58059 

[9] Kultura školy (Školní rok 2008–2009). Základní škola Chrudim, U Stadionu 576. [online]. [cit. 21. 4. 2020]. Dostupné z: http://www.zsustadionu.chrudim.cz/dokumentace/kultura_skoly.pdf 


Doporučené zdroje k tématu

  1. POL, M.  A KOL. (2005) Kultura školy: Příspěvek k výzkumu a rozvoji. Brno: Masarykova univerzita. Blíže zde: https://www.muni.cz/vyzkum/publikace/575007  
  2. HLOUŠKOVÁ, L. (2008) Proměna kultury školy v pedagogických diskurzech. Brno: Masarykova univerzita. Blíže zde: https://munishop.muni.cz/obchod/knihy/promena-kultury-skoly-v-pedagogickych-diskurzech-00004014813 
  3. EGER, L., JAKUBÍKOVÁ, D. (2001) Kultura školy. Liberec: Technická univerzita. Blíže zde: https://www.worldcat.org/title/kultura-skoly/oclc/47951230 
  4. MOREE, D. (2013) Učitelé na vlnách transformace: Kultury školy před rokem  1989 a po něm. Praha: Karolinum. Blíže zde:  https://karolinum.cz/knihy/moree-ucitele-na-vlnach-transformace-9987
  5. NEZVALOVÁ, D. Moduly pro profesní přípravu učitele přírodovědných předmětů a matematiky. Olomouc: Univerzita Palackého, 2008, s. 353–369. Dostupné z: http://esfmoduly.upol.cz/publikace/moduly.pdf   
  6. POL, M. A KOL. (2002) Pedagogika, č. 2., s. 214. Dostupné z: https://pages.pedf.cuni.cz/pedagogika/?attachment_id=2041&edmc=2041 

Další články

Den otevřených dveří pro rodiče
Aby rodiče mohli zažít běžný den svých dětí ve škole, pořádá děčínská ZŠ Den otevřených dveří jen pro ně. Rodiče se účastní výuky a pomáhají tak zlepšovat klima třídy.

Principy komunikace školy s rodiči
Rodina a škola – to jsou dva světy, které stojí za to propojit. Jedině vzájemný respekt, dialog a spolupráce mezi rodiči, dětmi a školou dokáže kultivovat jeden společný svět. V takovém světě je pak radost vyučovat i učit se.

Rodičovské schůzky formou poradního kruhu
Stížnost bývá krajní formou, kterou rodiče vyjadřují nespokojenost s prací učitelů. Chcete těmto situacím předejít? Zkuste formu poradního kruhu. Hodí se pro zlepšení vašich vztahů s rodiči i dětmi. Formu poradního kruhu můžete využít místo tradičních třídních schůzek. Školy ve Spojených státech, Kanadě a některých dalších zemích postupně zavádějí poradní kruh jako jeden z předmětů už třicet let, ve větší míře pak od roku 2006.

Třídní schůzky jinak – s rodiči a dětmi
Třídní schůzky nemusí být nudné a nepříjemné. V ZŠ v Děčíně se na ně těší učitelé, rodiče i děti. Společně budují dobré vztahy a zlepšují klima třídy. Inspirujte se u nás, jak na to.
Potřebujete konzultaci s odborníkem?
Napište nám.