Hyperaktivita jako projev ADHD

Přinášíme vám tipy, jak pracovat s hyperaktivitou a syndromem ADHD u dětí předškolního i školního věku. S vnitřním neklidem, výkyvy a zvýšenou fyzickou aktivitou může pomoci HYPO program, trpělivost a vstřícnost.

Hyperaktivita patří k zásadním doprovodným projevům syndromu ADHD spolu s poruchou pozornosti a impulzivitou. Hyperaktivita navenek vykazuje zvýšený tělesný neklid člověka spojený se zbytečnými nebo neúčelnými pohyby, jako jsou například vrtění a neustálé zaměstnávání prstů. Typické je i nadměrné mluvení, skákání do řeči apod. Příčinou je jednoduše řečeno intenzivní vnitřní neklid, který nutí k intenzivní vnější činnosti, což bývá velmi nápadné ve školním prostředí. Častým projevem hyperaktivity jsou potíže se spánkem a usínáním, mohou se též objevovat doprovodné jevy související s roztržitostí, jako jsou zapomínání věci či nedokončování úkolů.  

Hyperaktivita a ADHD

Hyperaktivita je abnormálně až patologicky zvýšená aktivita v chování. Bývá spojována s ADHD a hyperkinetickým syndromem. Zároveň se jedná o fyzický stav, který má za následek nadměrné projevy ve verbální nebo motorické oblasti (tzv. neposednost a zrychlenost), potažmo v obou najednou. Hyperaktivita je také popisována ve spojení s nadanými dětmi, přičemž je u nadaných chlapců její výskyt častější než u dívek a může souviset s únikem z nudy ve vyučování [1].

Projevy hyperaktivity u školních dětí:

  • zvýšená aktivita, pomalé tlumicí procesy;
  • nepřiměřeně vysoká úroveň motorické i řečové aktivity;
  • psychomotorický neklid – vrtění se, vyskakování z místa, kopání nohama, změny polohy na židli vedoucí až k padání z ní, hraní si s rukama, stálé braní věcí do ruky a hraní si s nimi, poskakování, pošťuchování, časté grimasy, psychické napětí apod.;
  • rychlá a snadná unavitelnost
  • výkyvy ve výkonnosti – přímo souvisí s unavitelností;
  • verbální neklid – hlasitá, překotná řeč, skákání do řeči, komentování, vydávání neadekvátních zvuků apod. [2]

Pojem hyperkinetická porucha nebo hyperkinetický syndrom bývá častěji využíván ve zdravotnictví, ve školské a poradenské praxi se setkáme spíše s termínem ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder). Obě diagnostické kategorie se do jisté míry překrývají, ale termín ADHD zahrnuje mírnější poruchy a nezahrnuje poruchy chování jako takové; ADHD je přesněji specifická porucha chování. Termín hyperkinetický syndrom zachycuje závažnější příznaky včetně poruchy chování. Oba termíny ale zahrnují poruchu pozornosti, impulzivitu a poruchu aktivity i ve smyslu motorické hyperaktivity. V současné odborné praxi bývá využívána dvojí terminologie (hyperkinetický syndrom a syndrom ADHD), zároveň ale stále ještě doznívá i užívání zastaralého termínu LMD (lehká mozková dysfunkce). [3]

Syndrom ADHD tvoří podle 5. revize Diagnostického manuálu duševních poruch Americké psychiatrické společnosti (DSM-V) tři podtypy: 

  • ADHD s převažující poruchou pozornosti (dříve nazývaný převážně nesoustředěný typ);
  • ADHD s převažující motorickou hyperaktivitou a impulzivitou (dříve zvaný hyperaktivně impulzivní typ);
  • kombinovaný typ. [4]

V populaci je nejčastěji zastoupen kombinovaný (někdy uváděn jako smíšený) typ, a to až u 60 % osob se syndromem ADHD; typ s převažující poruchou pozornosti bývá zastoupen cca ve 30 % případů; nejméně často se vyskytuje typ s převažující motorickou hyperaktivitou a impulzivitou, bez přítomnosti poruchy pozornosti – jedná se pouze o 10% výskyt v rámci syndromu ADHD. [5] Vyskytuje-li se syndrom ADHD bez hyperaktivity, tedy pouze jakožto porucha pozornosti, bývá nazýván zkratkou ADD (Attention Deficit Disorder).

Práce s hyperaktivitou

Je nutné si uvědomit, že na děti s poruchou pozornosti bývá vyvíjen velký tlak, ať už ve škole, nebo v rodině. Navíc jsou si vědomy toho, že situace, které většina dětí zvládá, ony často nezvládají. Proto se mohou naučit obranné strategie, kterými svůj problém ještě ztěžují, leckdy i gradují. Řešení následků pak může dát víc práce, než by dala práce s původním problémem. K těmto přirozeným, ale nešťastným strategiím patří například úniky, regrese, zlehčování, poutání pozornosti a útoky. Proto musíme při práci s nimi myslet na to, abychom je zbytečně nestigmatizovali. [6]

Zároveň je potřeba podpořit potenciální silné stránky, které z hyperaktivity mohou vyplynout, jako je energičnost, „akčnost“, výkonnost, rychlost, rychlé rozhodování a angažovanost.

Naučit se žít s hyperaktivitou je práce na celý život. V rodině a ve škole jsou pro hyperaktivní děti doporučeny tyto následující principy, které opakováním mohou vést k jejich osvojení a úspěšnému používání: 

  • učit se odpočívat, šetřit silami – laicky řečeno relaxace a nevyplýtvání energie „hned zrána“;
  • nebát se střídat činnosti, ale dbát na jejich dokončení;
  • pracovat v kratších a často se střídajících úsecích – ve školní praxi je nesmírně obtížné udržet pozornost celou vyučovací hodinu, je možné zařadit relaxační prvky;
  • učit se ovládat impulzivní reakce – ideální je nejednat bez rozmýšlení a v rámci možností domýšlet důsledky – doporučuje se analyzovat dané reakce (např. otázkami: Proč se to stalo? Bylo to nutné? Co udělat příště jinak?);
  • učit se napravovat chybná rozhodnutí a být schopen omluvit se za chybu;
  • učit se volit si a určovat své pracovní tempo – např. „Pepo, za jak dlouho myslíš, že jsi schopen tenhle úkol dokončit? Co k tomu budeš potřebovat?“;
  • respektovat pomalé pracovní tempo – zde je přímo nutné násilně neurychlovat ani takovou činnost, která se může jevit jako extrémně pomalá;
  • učit se začínat činnosti s dostatečným časovým předstihem a časovou rezervou;
  • učit se ovlivňovat psychomotorický neklid v důležitých situacích – např. vědět, že pokud se třesu, musím se několikrát zhluboka nadechnout, než něco řeknu;
  • učit se používat kompenzační pomůcky při eventuálních poruchách jemné a hrubé motoriky. [7]

Další možnost představuje HYPO program vyvinutý Zdeňkou Michalovou. Program HYPO je určen především dětem předškolního věku, které potřebují rozvinout některé dovednosti potřebné pro zvládání požadavků prvního ročníku. Název programu je odvozen ze slov „hyperaktivita“ a „pozornost“, což jsou stěžejní témata tohoto programu. Metoda tvoří ucelený tříměsíční program. Klíčová je každodenní domácí práce rodiče s dítětem, program rozvíjí především pozornost, kognitivní a percepční funkce, vizuomotorickou koordinaci a pracovní návyky. [8] Bližší představu o programu HYPO najdete například na webových stránkách Rodinného centra Petrklíč v Sedlčanech, které s ním pracuje podle Pedagogického program HYPO[9] 

Pracovní sešity pro předškoláky i školáky s ADHD nabízí nakladatelství Raabe. [10] Problematikou dospělých jedinců se zabývá publikace Nepozornost, hyperaktivita a impulzivita. [11]

Diagnostika hyperaktivity

K diagnostice hyperaktivity v rámci hyperkinetické poruchy u dětí jsou podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) nezbytné nejméně šest měsíců trvající příznaky před dovršením šestého roku života, přičemž se u dítěte musí projevovat alespoň 3 z níže uvedených 5 příznaků:

  • neposedný, vrtí se;
  • nevydrží sedět na místě;
  • pobíhá kolem;
  • vyrušuje, je hlučný; obtížně zachovává klid a ticho;
  • je v neustálém pohybu.

Pro diagnostiku hyperaktivity společně s impulzivitou v rámci syndromu ADHD u dětí je podle DSM-IV potřeba vysledovat nejméně 6 z 9 příznaků společných pro hyperaktivitu a impulzivitu po dobu alespoň šesti měsíců.

Hyperaktivita:

  • často neúčelně pohybuje rukama nebo se vrtí na židli;
  • často opouští lavici ve třídě;
  • často pobíhá nebo přelézá v nepřiměřených situacích (adolescenti a dospělí mají pocit subjektivního neklidu);
  • obtížně při hrách zachovává klid a ticho;
  • je stále v pohybu, „jako by měl v sobě motor“;
  • příliš mluví.

Impulzivita:

  • často vyhrkne odpověď před dokončením otázky;
  • dělá mu potíže čekat v pořadí;
  • často přerušuje ostatní (při hrách, v hovoru…). [12]

Komplexní informace o problematice z lékařského hlediska jsou k prostudování v článku Porucha pozornosti s hyperaktivitou v časopise Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie. [13]

Vzhledem k tomu, že termín ADHD pochází z amerického DSM-V a že hyperkinetický syndrom je uveden v MKN-10, jedná se formálně o onemocnění a spadá také do oblasti zdravotnictví. ADHD diagnostikuje dětský psychiatr, neurolog nebo klinický psycholog. Tito odborníci mohou teoreticky poskytovat péči dětem od narození. Vyšetření je potřebné, pokud je nutné odlišit, zda není dítě neklidné a nesoustředěné z jiných důvodů než kvůli syndromu ADHD. Závažné případy mohou být řešeny pomocí lékové terapie.

Jelikož se diagnostika ADHD týká zejména období předškolní a školní docházky, přičemž její projevy často ztěžují adaptaci dítěte na školní prostředí, bývá diagnostika prováděna ve školských poradenských zařízeních (ŠPZ). Zde se na diagnostice spolupodílí psycholog a speciální pedagog. V případě kombinace s poruchou chování i etoped a metodik prevence. Bývá realizováno komplexní psychologické a speciálně pedagogické vyšetření cílené na děti od tří let po dobu školní docházky na základních i středních školách. Některá speciálně pedagogická centra jsou zaměřená i na ranou péči a poskytují služby i dětem do tří let. Velmi často, zhruba v 60–80 % případů, bývají u dětí s ADHD zaznamenány také specifické poruchy učení. [14]


Odkazy

[1] KROUPOVÁ, K. A KOL. (2016) Slovník speciálněpedagogické terminologie: Vybrané pojmy. Praha: Grada, s. 225 a 263.

[2] JUCOVIČOVÁ, D., ŽÁČKOVÁ, H. (2015) Máme dítě s ADHD: Rady pro rodiče. Praha: Grada, s. 93.

[3] JUCOVIČOVÁ, D., ŽÁČKOVÁ, H. (2015) Máme dítě s ADHD: Rady pro rodiče. Praha: Grada, s. 15.

[4] JUCOVIČOVÁ, D., ŽÁČKOVÁ, H. (2015) Máme dítě s ADHD: Rady pro rodiče. Praha: Grada, s. 14.

[5] JUCOVIČOVÁ, D., ŽÁČKOVÁ, H. (2015) Máme dítě s ADHD: Rady pro rodiče. Praha: Grada, s. 16.

[6] JUCOVIČOVÁ, D., ŽÁČKOVÁ, H. (2015) Máme dítě s ADHD: Rady pro rodiče. Praha: Grada, s. 97. 

[7] JUCOVIČOVÁ, D., ŽÁČKOVÁ, H. (2015) Máme dítě s ADHD: Rady pro rodiče. Praha: Grada, s. 93.

[8] KROUPOVÁ, K. A KOL. (2016) Slovník speciálněpedagogické terminologie: Vybrané pojmy. Praha: Grada, s. 263.

[9] Pedagogický program HYPO. [online]. [cit. 6. 5. 2020] Dostupné z: http://centrumpetrklic.cz/centrum/wp-content/uploads/2014/08/Program-HYPO-info.pdf 

[10] Školák s ADHD. [online]. [cit. 6. 5. 2020] Dostupné z: https://pracovnisesity.raabe.cz/pracujeme-se-skolakem-s-adhd-v-mladsim-skolnim-veku   

[11] ŽÁČKOVÁ, H., JUCOVIČOVÁ, D. (2017) Nepozornost, hyperaktivita a impulzivita: Zápory i klady ADHD v dospělosti. Praha: Grada. 

[12] PŘÍHODOVÁ, I. (2011). Porucha pozornosti s hyperaktivitou (attention deficit/hyperactivity disorder – ADHD). Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie /N 2011; 74/107(4): 408–418. 

[13] PŘÍHODOVÁ, I. (2011). Porucha pozornosti s hyperaktivitou (attention deficit/hyperactivity disorder – ADHD). Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie /N 2011; 74/107(4): 408–418. 

[14] JUCOVIČOVÁ, D., ŽÁČKOVÁ, H. (2015) Máme dítě s ADHD: Rady pro rodiče. Praha: Grada, s. 25–29.


Doporučené zdroje 

  1. JUCOVIČOVÁ, D., ŽÁČKOVÁ, H. (2015) Máme dítě s ADHD: Rady pro rodiče. Praha: Grada.
  2. ŽÁČKOVÁ, H., JUCOVIČOVÁ, D. (2017) Nepozornost, hyperaktivita a impulzivita: Zápory i klady ADHD v dospělosti. Praha: Grada.
  3. MIOVSKÝ, M. A KOL. (2018) Diagnostika a terapie ADHD: Dospělí pacienti a klienti v adiktologii. Praha: Grada.
  4. ZEMÁNKOVÁ, M., VYSKOTOVÁ, J. (2010) Cvičení pro hyperaktivní děti: Speciální pohybová výchova. Praha: Grada.
  5. MICHALOVÁ, Z. (2012) Předškolák s problémovým chováním: Projevy, prevence a možnosti ovlivnění. Praha: Portál.
  6. ŠKRDLÍKOVÁ, P. (2015) Hyperaktivní předškoláci: Výchova a vzdělávání dětí s ADHD. Praha: Portál.
  7. TAYLOR, J. F. (2012) Jak přežít s hyperaktivitou a poruchami pozornosti: Rádce pro děti s ADHD a ADD. Praha: Portál.

Další články

Dítě s ADHD a motivace k učení
S ADHD u dětí se dá velmi efektivně pracovat a správná motivace dokáže divy. Zařaďte do výuky speciální hry pro děti s ADHD odměňování a pozitivní zpětnou vazbu a pozorujte změny. Přečtěte si i o dalších způsobech motivace k učení.

Jak ve výuce pracovat s dětmi s poruchami aktivity a pozornosti (ADHD)
Poruchy pozornosti a aktivity u dětí vyžadují citlivý přístup, trpělivost a řád, a to nejen ve výuce. Přečtěte si shrnutí těch nejdůležitějších tipů, které se v praktické výuce osvědčily nejlépe.

Případová studie –⁠ žák s poruchou chování, narušenou pozorností spojenou s hyperaktivitou (ADHD) a vývojovou dysfázií
Seznamte se s konkrétním příběhem začlenění žáka s ADHD a vývojovou dysfázií do třídy. Uvidíte, že vždy je cesta, že ani poruchy chování, oslabená pozornost a vývoj řeči nejsou překážkou ve vzdělávání.

Psychologický profil a vnitřní svět dítěte s ADHD, které překračuje hranice
Podívejte se na poruchu pozornosti optikou terapeuta. Julius Bittmann, který ADHD pociťuje na vlastní kůži, popisuje, co se skrývá za problémovým chováním a jak můžete dítěti s jeho pocity pomoci.
Potřebujete konzultaci s odborníkem?
Napište nám.