Adaptační koordinátor pro žáky s odlišným mateřským jazykem (OMJ)

Odlišný mateřský jazyk (OMJ), změna kulturního prostředí, stereotypy, předsudky – tito žáci se musejí vypořádat s lecčím. Jak jim můžete pomoct? Jakými předpoklady disponuje ideální adaptační koordinátor?

Adaptační koordinátor může v posledních několika letech poskytovat žákům s odlišným mateřským jazykem podporu při adaptaci na nové kulturní prostředí a odlišné životní podmínky. Adaptační koordinátor je žákovi k dispozici první čtyři týdny výuky od jeho nástupu do školy a pomáhá nejen s adaptací na české školní prostředí, ale i se začleňováním do třídního a školního kolektivu. Umí být nápomocný také při překonávání tzv. kulturního šoku, eventuálně nežádoucích stereotypů. 

Aktuální situace v ČR ohledně žáků s odlišným mateřským jazykem

Školský zákon stanovuje, že všichni cizinci pobývající na území ČR mají právo na bezplatné vzdělání na základních školách bez ohledu na zemi původu, a to i v případech, kdy není prokázána legálnost jejich pobytu. Základní školy nemají při přijímání žáků s odlišným mateřským jazykem kompetenci posuzovat oprávněnost jejich pobytu na našem území a v souladu s principy rovného přístupu ke vzdělávání nesmí klást jejich přijetí žádné další podmínky (např. znalost českého jazyka nebo předchozí vzdělání). [1]

Počet cizinců ve všech zemích Evropské unie stoupá a podle statistických údajů a současných společenských událostí je pravděpodobné, že tento trend bude nadále pokračovat. Ruku v ruce s narůstajícím počtem dospělých cizinců stoupá v Evropské unii také počet žáků s odlišným mateřským jazykem. Pro každé dítě ve věku 6–15 let, které žije v ČR déle než tři měsíce, platí povinnost školní docházky – ze zákona má právo na vzdělání odpovídající standardům hostitelské země. Je tedy možné předpokládat, že bude navštěvovat veřejné školy stále více žáků s odlišným mateřským jazykem, jejichž hlavním dorozumívacím a vyučovacím jazykem je čeština.

Hlavním cílem vzdělávání těchto žáků je jejich plnohodnotné začlenění do společnosti. Aby toto začlenění proběhlo bez větších problémů a citové újmy, je potřeba je podpořit zejména v začátcích života v nové zemi, kdy se učí porozumět nové kultuře, a hlavně se adaptují na nové školní prostředí. Školní adaptace pro ně může znamenat psychicky náročné období, ve kterém se musí vyrovnat se ztrátou svého dosavadního domova, přátel, a především hlavního komunikačního jazyka. [2]

Jazykovou přípravu žáků s odlišným mateřským jazykem plnících povinnou školní docházku zajišťují školy, které určí krajský úřad (podle vyhlášky 48/2005 Sb.). 

Adaptace žáka s odlišným mateřským jazykem (OMJ)

Psychologické slovníky hovoří v teoretické rovině o sociální adaptaci – posunu, k němuž dochází v sociálních, psychologických a kulturních postojích člověka po přechodu do nového prostředí. Adaptace má význam také v přizpůsobování smyslových orgánů změnám prostředí. Maladaptace může být definovaná jako „nepřizpůsobení se“. [3]

Pod pojmem žák s odlišným mateřským jazykem je možné chápat nezletilé osoby pocházející z jakékoliv evropské i mimoevropské země, které imigrovaly do hostitelské země, nebo jejichž rodiče se v ní usadili, žádají v ní o azyl, mají status uprchlíka, nebo jsou v zemi nelegálními přistěhovalci a narodil se jim tam potomek. Nepovažují se za ně děti z rodin, které žijí v cílových zemích po více než dvě generace. [4]

Adaptační koordinátor je časově omezená školská pracovní pozice poskytovaná díky NPI ČR, není legislativně ukotvená. 

Adaptačním koordinátorem bývá přednostně pedagogický pracovník dané školy. Výkon práce se odehrává pouze v příslušné škole. Pro funkci adaptačního koordinátora je ideální pedagogický pracovník s minimálně středoškolským pedagogickým vzděláním, který má čas, chuť a ochotu se žákům s odlišným mateřským jazykem věnovat, je časově flexibilní a dokáže se přizpůsobit požadavkům školy i žáků. Je možné, aby se adaptačním koordinátorem stal asistent pedagoga nebo vychovatelka školní družiny, pokud mají v rámci pracovního úvazku pro tuto činnost prostor.

Během zmíněných čtyř týdnů koordinátor seznámí žáka se školními právy a povinnostmi, s třídním kolektivem a pravidly chování v dané třídě, ale i se zažitými zvyklostmi. Vysvětlí mu rozvrh hodin, případně princip stěhování mezi učebnami, objasní možnosti stravování zajišťované školou, fungování školní družiny nebo školního klubu. V případě nabídky poukáže na zájmové činnosti a kroužky.

Je žádoucí, aby byl koordinátor empatický a vzbuzoval pocit důvěry a bezpečí. Ke své práci potřebuje mít alespoň elementární znalosti českého jazyka i v ostatních předmětech, které se týkají učiva 1. nebo 2. stupně základní školy, a vědět, jak pomáhat žákům s odlišným mateřským jazykem i s orientací v běžných situacích ve škole i mimo ni (orientace v budově školy, ve městě, obci). [5]

Národní pedagogický institut (NPI ČR) a podpora žáků s odlišným mateřským jazykem 

V jednotlivých krajích zabezpečují na státní úrovni podporu pedagogickým pracovníkům pro práci s žáky s odlišným mateřským jazykem krajští koordinátoři. Zajišťují organizaci vzdělávacích aktivit dané problematiky a poskytují centralizovanou podporu pedagogickým pracovníkům navázáním spolupráce s odborníky a partnery pro zprostředkování základních informací. Na Portálu podpory pedagogických pracovníků vzdělávajících děti/žáky-cizince najdete i kontakty na krajské koordinátory. Na mapě jednotlivých krajů je při poklepání na příslušný kraj možné stáhnout si rozcestník na partnerské organizace, na jednotlivé tlumočníky, překladatelské služby apod. [6] 

NPI ČR má v nabídce vzdělávacích aktivit akreditovaný vzdělávací e-learningový program určený pedagogům mateřských, základních i středních škol vzdělávajícím děti a žáky s odlišným mateřským jazykem, případně učí češtinu jako druhý jazyk. Program má sedm kapitol ve formě webinářů, přičemž každá kapitola je uzavřena motivačním a opakovacím testem. Na závěrečném semináři si účastníci prezenčně prohlubují znalosti jednotlivých kapitol, diskutují o problematice a mají možnost konzultací s lektorem. Celý vzdělávací program trvá 26 hodin.

NPI ČR také nabízí bezplatné e-poradenství – kontakt na odborného poradce z řad NPI ČR přes online formulář s odpovědí do sedmi dní. V případě složitějších dotazů je možné kontaktovat e-mailem přímo krajského koordinátora podpory pedagogickým pracovníkům. Poradenství je určeno učitelům a ředitelům škol – zeptat se mohou na cokoli. [7]

Organizace pomáhající žákům s odlišným mateřským jazykem (OMJ)

Známou nevládní neziskovou organizací podporující žáky s odlišným mateřským jazykem v rovném přístupu ke vzdělávání je META, o. p. s. – Sdružení pro příležitosti mladých migrantů. Formou sociální služby pomáhá rodinám zorientovat se v českém vzdělávacím systému. Realizuje kurzy češtiny různých formátů, zaměření a úrovní. Pro pedagogické pracovníky poskytuje metodickou podporu a poradenství v oblasti vzdělávání a začleňování těchto žáků. Jejím dlouhodobým cílem je zajistit plynulý integrační proces, během kterého žáci z odlišného jazykového a kulturního prostředí dostávají odpovídající podporu ukotvenou v českém vzdělávacím systému. Také podporuje rozvoj otevřeného dialogu a porozumění mezi cizinci a většinovou společností. Rodičům a jejich dětem pomáhá v orientaci v českém školství i se začleněním do společnosti a nabízí pro ně kurzy češtiny. [8]

Další organizací podporující cizince jsou například CPIC (Centra na podporu integrace cizinců), kurzy češtiny pro děti včetně doučování nabízí SOZE (Sdružení občanů zabývajících se emigranty). 

Odkazy

[1] INKLUZIVNÍ ŠKOLA. (2020). Přijetí do základní školy [online]. Dostupné z: https://www.inkluzivniskola.cz/organizace-integrace-cizincu/prijeti-do-skoly [cit. 3. 8. 2020]

[2] ZÁLESKÁ, K. (2019). Podpora školní adaptace dětí-cizinců v českém a norském prostředí. Disertační práce, školitel: prof. PhDr. Milada Rabušicová, Dr., Masarykova univerzita, s. 15. [online]. Dostupné z:  https://is.muni.cz/th/r6z5b/zaleska_klara_disertacni_prace.pdf [cit. 3. 8. 2020]

[3] HARTL, P. (2004). Stručný psychologický slovník. Praha: Portál, s. 249.

[4] ZÁLESKÁ, K. (2019) Podpora školní adaptace dětí-cizinců v českém a norském prostředí [online].  Disertační práce, školitel: prof. PhDr. Milada Rabušicová, Dr., Masarykova univerzita, s. 21. Dostupné z:  https://is.muni.cz/th/r6z5b/zaleska_klara_disertacni_prace.pdf [cit. 3. 8. 2020]

[5] ZAPOJME VŠECHNY. (2020). Adaptační koordinátoři pro děti / žáky s odlišným mateřským jazykem. [online] Dostupné z: https://zapojmevsechny.cz/clanek/detail/adaptacni-koordinatori-pro-deti-zaky-s-odlisnym-materskym-jazykem  [cit. 3. 8. 2020]

[6] ZAPOJME VŠECHNY. (2020). Adaptační koordinátoři pro děti / žáky s odlišným mateřským jazykem. [cit. 3. 8. 2020] [online] Dostupné z: https://zapojmevsechny.cz/clanek/detail/adaptacni-koordinatori-pro-deti-zaky-s-odlisnym-materskym-jazykem 

[7] ZAPOJME VŠECHNY. (2020). NPI ČR podporuje děti/žáky s odlišným mateřským jazykem: e-learning, e-poradenství, překlady a tlumočení. [cit. 3. 8. 2020] [online] Dostupné z:  https://zapojmevsechny.cz/clanek/detail/npi-cr-podporuje-deti-zaky-s-odlisnym-materskym-jazykem-e-learning-e-poradenstvi-preklady-a-tlumoceni 

[8] META. [2020]. Poradenství ve vzdělávání [online]. Dostupné z: https://meta-ops.eu/cizinci-rodice-deti/poradenstvi-ve-vzdelavani [cit. 3. 8. 2020]



Doporučené zdroje 

  1. ROHOVÁ, J. (2019) Nový žák-cizinec v mé třídě. Praha: Raabe.

  2. ŠIŠKOVÁ, T. A KOL. (1998). Výchova k toleranci a proti rasismu: Multikulturní výchova v praxi. Praha: Portál 1998.

  3. ŠIŠKOVÁ, T. (2001) Menšiny a migranti v České republice. Praha: Portál.  

  4. PLACHÁ, P. (2020) Analýza speciálních vzdělávacích potřeb dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem [online]. Diplomová práce, vedoucí práce: PhDr. Barbora Chleboradová, Ph.D., Masarykova univerzita. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/tsrzr/DP_Placha_final.pdf 

  5. HRDLIČKOVÁ, L. (2014). Adaptace dětí cizinců – psychologická rovina adaptace [online]. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/k/z/19199/ADAPTACE-DETI-CIZINCU---PSYCHOLOGICKA-ROVINA-ADAPTACE.html/ 

INKLUZIVNÍ ŠKOLA.CZ. (2021). Přijetí do základní školy [online]. Dostupné z: https://www.inkluzivniskola.cz/organizace-integrace-cizincu/prijeti-do-skoly

Další články

Adaptační koordinátoři pro děti / žáky s odlišným mateřským jazykem
Když jsou ve škole děti / žáci s odlišným mateřským jazykem, nemůžete to nechat na nich. Volba adaptačního koordinátora a krajských center podpory je skvělou pomocí, jak děti / žáky s odlišným mateřským jazykem začlenit do českého vzdělávacího systému.

NPI ČR podporuje děti/žáky s odlišným mateřským jazykem: e-learning, e-poradenství, překlady a tlumočení
Překlady a tlumočení, poradenství i webinář –⁠ to vše poskytuje NPI ČR na podporu dětí / žáků s odlišným mateřským jazykem. Podívejte se na užitečné odkazy na databázi překladů, síť odborníků a další.

Žáci z ciziny si zaslouží podporu, říká expertka a radí, jak na výuku
Vzdělávání žáků, kteří přicházejí z odlišného jazykového a kulturního prostředí, bývá pro pedagogy výzvou. Obzvláště pokud se zatím s ničím takovým nesetkali. Dnes již ale naštěstí existuje řada organizací, metodických pokynů i příkladů dobré praxe, které mohou školy navést správným směrem. O několika z nich promluvila v rozhovoru Jana Hartmanová, která působí jako specialistka pro děti/žáky s odlišným mateřským jazykem a má mnohaleté zkušenosti se začleňováním těchto dětí do tříd.
Potřebujete konzultaci s odborníkem?
Napište nám.