Zřizovatel školy
Jste zřizovatel školy nebo patříte k jiným zástupcům veřejné správy, kteří mají na starost oblast vzdělávání a školství? U nás najdete vše na jednom místě – články, videa, podcasty a další užitečné materiály. Prohlížet si můžete buď materiály rozdělené v devíti základních sekcích na hlavní straně naší aplikace, nebo máte přímo tady vyfiltrované materiály určené pouze vám, zřizovatelům a dalším zástupcům veřejné správy.
Všechny materiály jsou připravené k tisku a ke sdílení na sociálních sítích.
Jiří Daněk, sociální pedagog v ZŠ v Přerově a předseda Asociace sociálních pedagogů, přibližuje, proč se škole vyplatí zaměstnat sociálního pedagoga. Ten nejen ulevuje učitelům a odbavuje část agendy, na kterou zpravidla již učitelé nemají kapacitu, ale také systematicky pomáhá žákům i rodičům. Daněk ve videu popisuje, jaké jsou rozdíly mezi pozicí sociálního pracovníka a sociálního pedagoga, z jakých zdrojů takového pracovníka financovat a jaké kvalifikační předpoklady by měl splňovat.
Do poradny na webu Zapojmevšechny.cz přichází dotazy od rodičů i pedagogů. Některé otázky využíváme a odpovědi na ně zveřejňujeme v sekci Otázky a odpovědi, protože by se mohly hodit také dalším rodičům a kolegům pedagogům. Dnešní otázka se týká kompetencí předsedkyně školské rady. Koho může pozvat na zasedání rady? Má možnost požádat vedení školy o kontakty na všechny rodiče?
Město Krnov je dlouhodobě úspěšné v podpoře dětí a žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí. O tom, jak toho dosáhlo, přinášíme rozhovor s Pavlínou Říhovou, bývalou vedoucí školského odboru městského úřadu v Krnově, a s Lenkou Kumarci, vedoucí současnou.
Město Krnov je už od roku 2008 úspěšné jak v podpoře žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí, tak v potírání skrytého záškoláctví, i při spolupráci s rodiči. Co stojí za úspěšnou inkluzí a za efektivní spoluprací všech základních škol v Krnově? Klíčový je přístup a podpora zřizovatele. Více v rozhovoru s Jiřinou Zámarskou, dlouholetou zástupkyní ředitele základní školy Smetanův okruh v Krnově.
Snídaňový klub Ptáčata v ZŠ Za Chlumem v Bílině přináší škole mnoho benefitů. Ředitelka školy Barbora Schneiderová uvádí, že žáci o snídaních mluví, těší se na ně, vypráví si o nich. Pohodová ranní atmosféra, kdy zaměstnanci školy tráví čas společně s žáky, se přenáší i do výuky. Zlepšila se taky školní docházka žáků i včasné příchody do školy.
Snídaňové kluby jsou v Česku stále novinkou. Rozhodnutí zařadit je jako nástroj v rámci projektu Podpora rovných příležitostí při Národním plánu obnovy bylo inspirováno zejména osvědčenou zahraniční praxí. V řadě zemí fungují už desítky let, další je, podobně jako my, zavádějí nebo rozšiřují tak, aby se dostaly k co nejvíce dětem. Patří mezi ně i Skotsko a Anglie. A jedním z tamních propagátorů a poskytovatelů snídaní je nezisková charitativní organizace Magic Breakfast.
V základní škole Jižní na Praze 4 studuje ve školním roce 2022/23 již přes osmdesát žáků z Ukrajiny, ať už nově příchozích po únoru 2022 nebo z dřívějších let. Ve 2. díle seriálu dobré praxe z této školy se dočtete, jak škola zapojuje do podpory ukrajinských žáků a jejich rodičů školní komunitu, jaké pomůcky využívá pro výuku češtiny a jak pečuje o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP).
V základní škole Jižní na Praze 4 studuje ve školním roce 2022/23 již přes osmdesát žáků z Ukrajiny, nově příchozích po únoru 2022 i z dřívějších let. V prvním díle třídílného seriálu dobré praxe z této školy přinášíme informace o vzdělávacím programu, projektovém dni, adaptaci, výuce a hodnocení žáků z Ukrajiny.
Přinášíme rozhovor s Lenkou Macků, ředitelkou ZŠ a MŠ Popelín. Škola je jednou z pěti škol zapojených do projektu „Kam chodí vítr spát“ (EDUin, o. p. s.). Vybraných pět malotřídních škol v periferních oblastech ČR získává v projektu všestrannou podporu: mentoring, procesní audit, vzdělávání. To vše za účelem stabilizace škol a zvyšování kvality vzdělávání. Lenka Macků upřesňuje, jaké kroky jsou nezbytné k udržení a dalšímu rozvoji malotřídní školy na pomezí dvou krajů.
Fenomén snídaňových klubů zatím není v České republice příliš známý, v rámci projektu Podpora rovných příležitostí je ale nabízen jako jeden z nástrojů pro školy s větším počtem žáků se sociálním znevýhodněním. O přínosech i podobách a možnostech snídaňových klubů připravily Eva Nováková, metodička sociální intervence, a Olga Havlátová, garantka, metodickou příručku a my jsme se jich při té příležitosti zeptali na vše podstatné.
Přínos projektu „Kam chodí vítr spát“ přibližuje Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUin, v rozhovoru s Petrou Mackovou. Vybraných pět malotřídních škol v periferních oblastech ČR získává aktuálně všestrannou podporu: mentoring, procesní audit, vzdělávání. To vše za účelem stabilizace škol a zvyšování kvality vzdělávání. Téma podpory škol na periferii by Miroslav Hřebecký po skončení projektu rád přenesl i na úroveň ministerstva školství nebo školní inspekce.
Poslední část desetidílného seriálu z cyklu zahraniční inspirace o začleňování nově příchozích žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) se zaměřuje na specifické aktivity, jimiž mohou učitelé i spolužáci pomoci novým žákům se zapojením. Většina z nich se týká rozvoje empatie a naslouchání. Důležitou roli v úspěšném začlenění žáků hrají také jejich rodiče a v neposlední řadě rozvíjení původního mateřského jazyka.
Jak probíhá v britské škole podpora nově příchozích žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) ze strany školních specialistů a dalších profesí? Jaká je náplň práce specialisty pro podporu integrace etnických menšin a jak učitele a žáky může podpořit dvojjazyčný pomocný učitel? Proč školy kladou při péči o tyto žáky takový důraz na vizuální prvky v prostředí školy a v čem se jim osvědčil školní rituál „jazyk měsíce“?
Sedmý díl seriálu o britské zkušenosti se začleňováním žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) přináší konkrétní tipy na úspěšné výukové metody, jako je modelování, řízená diskuse, plánované příležitosti pro mluvení a poslech, rozhovor ve dvojici, kolaborativní učení a ICT aktivity ve výuce.
V šestém textu seriálu zahraniční inspirace se seznámíte s vybranými vzdělávacími strategiemi, které jsou úspěšně využívány v britském školství v rámci vzdělávacího modelu dočasné intenzivní podpory pro žáky s OMJ, jako je navazování na předchozí znalosti žáků a využívání vizuálních organizérů.
Oblast působení a hlavních činností, kterým se věnuje speciální pedagog na základní a střední škole, zahrnuje vytváření individuálních vzdělávacích plánů, vyhodnocení podpůrných opatření u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami nebo pomoc s přípravou vzdělávacího programu. Jaké jsou další povinnosti speciálního pedagoga? (Ilustrační foto. | FOTO: Freepik)
Oblast působení a hlavních činností, kterým se věnuje speciální pedagog v mateřské škole, zahrnuje vytváření individuálních vzdělávacích plánů, vyhodnocení podpůrných opatření u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami nebo pomoc s přípravou vzdělávacího programu. Jaké jsou další povinnosti speciálního pedagoga? (Ilustrační foto. | FOTO: Freepik)
Co znamená vzdělávací model dočasné intenzivní podpory a jak je v zahraniční školní praxi využíván? Nově příchozímu žákovi s OMJ poskytuje učitel nejprve výraznou podporu – jedná se o proces tzv. „intenzivního podpůrného lešení“. Tato podpora je postupně odstraňována. Takový proces krok za krokem dodává žákům důvěru a schopnost při osvojování si nových znalostí a dovedností.
Střední článek podpory má za cíl poskytovat metodickou podporu školám a zřizovateli. V rozhovoru s Miroslavem Hřebeckým, programovým ředitelem obecně prospěšné společnosti EDUin, se dozvíte, jaká je aktuální situace ohledně etablování a dalšího rozvoje středního článku podpory. Dozvíte se také, kde a proč stát de facto uvolnil místo pro komerční agentury poskytující právní servis školám.
I díky advokacii obecně prospěšné společnosti EDUin se v dokumentu Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+ objevila myšlenka středního článku podpory. Ten má za cíl poskytovat metodickou podporu školám a zřizovateli. Zřizovatel může ocenit pomoc s hodnocením kvality školy a práce ředitele, školy zase v otázkách účetnictví, legislativy nebo při zprostředkování služeb mentorů, supervizorů a koučů. Více v rozhovoru s Miroslavem Hřebeckým, programovým ředitelem EDUinu.
Jak zapojit do výuky a kolektivní činnosti děti s odlišným mateřským jazykem? Ředitelka mateřské školy Srdíčko Radana Mikšová, která se dětem s odlišným mateřským jazykem věnuje víc než deset let, doporučuje začít co nejdřív, ideálně už u mladších dětí ve školce.
Modřanská školka Srdíčko je zářným příkladem efektivního předškolního vzdělávání dětí s odlišným mateřským jazykem a s různými typy speciálních vzdělávacích potřeb, které vyžadují podpůrná opatření. Přečtěte si, jak ve školce postupují při adaptaci dětí a jaké pomůcky využívají.
Ředitelka MŠ Srdíčko v Praze 12 využila příležitosti jet na stáž do Dánska a přivezla si několik cenných podnětů: „Děti tráví čas venku za každého počasí, jsou mnohem samostatnější a k rozvoji kreativity nepotřebují hračky,“ všimla si. Jaké další rozdíly panují v předškolním vzdělávání mezi českým a dánským vzdělávacím systémem? A které z tamních zvyklostí se rozhodla přenést do české praxe?
18.05.2022Praktické příklady
Zřizovatel školy
Klub zřizovatelů je místo pro sdílení zkušeností mezi obcemi a městy v oblasti vzdělávání a řízení školství. Dvoudílný seriál přináší informace o prospěšné a potřebné iniciativě, která napomáhá zlepšit nejen samotnou kvalitu práce zřizovatele směrem ke školám, ale v důsledku také komunikaci a spolupráci zřizovatelů a samotných škol.
Klub zřizovatelů je místo pro sdílení zkušeností mezi obcemi a městy v oblasti vzdělávání a řízení školství. Kdo stojí za myšlenkou Klubu zřizovatelů a jak se daří naplňovat původní vize a plány? Přinášíme rozhovor se zakladatelem klubu, vizionářem, advokačním pracovníkem a programovým ředitelem EDUinu Miroslavem Hřebeckým a manažerem klubu Tomášem Drozdem.
Když napjaté vztahy mezi pedagogy vyústí v šikanu ze strany rodičů, bývá obtížné najít řešení a podporu, ať už u ředitele nebo u zřizovatele školy. Seznamte se s vyjádřením odborníků Národního pedagogického institutu ČR ke kauze šikany asistenta pedagoga v malotřídní škole rodiči s účastí zřizovatele školy.
Když napjaté vztahy mezi pedagogy vyústí v šikanu ze strany rodičů, bývá obtížné najít řešení a podporu, ať už u ředitele nebo u zřizovatele školy. V našem rozhovoru se se svou zkušeností svěřují dvě pedagožky z moravské malotřídky. V navazujícím druhém díle textu přineseme vyjádření dvou odbornic: právničky a krajské konzultantky Národního pedagogického institutu ČR, které rozebírají pozadí celého případu a uvádějí postupy, jak řešit podobné situace.
Máte dítě se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) a nejste si jisti, jak postupovat při zápisu a jak najít ve svém okolí vstřícnou (inkluzivní) školu? Nebo hledáte jiné možnosti, kam své dítě zapsat, aby mělo opravdu individuální a odborný přístup? Pojďme se podívat, jak při výběru školy postupovat a na co se zaměřit. V dalších dílech si ukážeme, jaké možnosti vlastně existují, jak se klasifikují stupně mentálního postižení a co je pro zápis na různé školy důležité.
Co čeká děti z odlišného jazykového prostředí, když nastoupí do české školy? Jaké bývají nejčastější problémy a jaké možnosti mají učitelé i žáci, aby integrace proběhla co nejlépe? Hostem tohoto podcastu je Jan Heinrich ze společnosti META o.p.s., zabývající se integrací dětí s odlišným mateřským jazykem.
Pedagogové ze ZŠ a MŠ Svitavy – Lačnov se vydali hledat inspiraci v rámci inkluzivního vzdělávání do finského Oulu. Na jaká specifika během výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami narazili. A jak probíhá hodnocení a organizace jejich volného času?
Šikanu ve škole mezi žáky si asi představíte snadno. Kam až ale může zajít taková šikana školy ze strany rodičů? V rozhovoru odpovídá nový ředitel malotřídky, kterého nátlak a agrese rodičů a nulová podpora ze strany zřizovatele školy zasáhla nepřipraveného. Křestní jméno ředitele i lokalita, ve které působí, byly změněny z důvodu ochrany soukromí.
Po podání žádosti o revizi vyšetření ve školském poradenském pracovišti vás čeká proces, který by neměl trvat déle než 60 dní. Seznamte se se všemi kroky, které na vás a na revizní pracoviště čekají. Jak nakonec naložit s revizní zprávou a jaká práva mají rodiče žáka se speciálními vzdělávacími potřebami?
Co můžete jako rodiče, škola nebo školské zařízení dělat, když nejste spokojení s vyšetřením ve školském poradenském zařízení? S důvěrou se obraťte na revizní pracoviště. Přečtěte si, jak to funguje a co k žádosti o revizi potřebujete.
Jaké jsou rozdíly mezi profesí asistenta pedagoga a školního asistenta? Kdo poskytuje podpůrná opatření pro žáka se speciálními vzdělávacími potřebami a kdo nepedagogickou podporu?
Jak na to, aby učitel s asistentem tvořili sehranou dvojku, díky které bude učení bavit celou třídu? V seriálu devíti článků vás pomocí praktických příkladů provedeme důležitými kroky nastavení spolupráce asistenta a pedagoga. Seriál připravujeme ve spolupráci se Zbyňkem Němcem, který patří k předním odborníkům na práci asistenta pedagoga. V pátém dílu se zaměříme na téma etiky práce asistenta pedagoga. Proč je nezbytné jednat v zájmu dítěte a zachovávat mlčenlivost? Co k tomu uvádí legislativa?
Jednou z forem podpory začínajících učitelů je dobře zvolená a provedená popisná zpětná vazba. Jak ji co nejlépe poskytnout a čeho se případně vyvarovat, se dozvíte v 2. části článku o začínajících učitelích, jejich adaptaci a podpoře ze strany uvádějících učitelů a vedení školy.
Ačkoliv je začínající učitel díky studiu na pedagogické fakultě či dalších školách připravujících budoucí učitele vybaven znalostmi, dovednostmi a postoji, na všechny situace, s nimiž se v praxi setká, ho toto vzdělávání připravit nemůže. Především začátky mohou být někdy hodně těžké. Od toho je tu systém podpory začínajících učitelů SYPO, jenž pomáhá začínajícím učitelům s propojováním získaných teoretických poznatků s jeho vlastní učitelskou praxí a se začleňováním do práce konkrétní školy.
Nezisková společnost Frontiera Lavoro, poskytující kariérové poradenství a sociální služby, jen podtrhuje atmosféru inkluze, která panuje na italském trhu práce. Jakých úspěchů dosáhli a jak bojují proti ageismu?
Poznejte cestu nevidomého Vládi, který se i přes svůj handicap postupně téměř obešel bez asistenta pedagoga a naučil se Braillovo písmo. Jak v jeho případě probíhala inkluze?
Časté absence ve škole, výchovné a další potíže ve vzdělávání dětí můžou vyústit až ve svolání případové konference. Je velmi žádoucí, abyste si zpracovali kazuistiku problematiky případu. Jak na to?
Když už si škola neví rady a problémové chování žáka se stupňuje, může být řešením případová konference ve spolupráci s Orgánem sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Jak takové setkání vypadá a co je jeho cílem?
Když zažíváte nerovné zacházení od vedení školy anebo na vás kolegové útočí před žáky, je těžké zachovat klid a věnovat se výuce. Mobbing a bossing probíhá i ve školách a my vám poradíme, jak se mu bránit.
V mateřské škole v Líbeznicích sestavuje učitel s asistentem pedagoga (AP) týdenní plán pro všechny děti, tedy i děti se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). Nahlédněte do jejich inspirujícího prostředí.
Šikana na pracovišti se může objevit ze strany nadřízených i kolegů a při určitém chování je na místě zpozornět. V období pandemie onemocněním covid-19 se kontakty mezi kolegy na pracovišti přechodně omezily. S nástupem do škol se opět mohou vynořit staré, neřešené problémy ve vztazích na pracovišti. Jak mobbing a bossing rozpoznat a jak se mu účinně bránit?
Nezáleží na tom, jestli mateřskou školu v Líbeznicích navštěvuje dítě s vývojovou dysfázií nebo s poruchami autistického spektra. Všechny děti se speciálními vzdělávacími potřebami se zapojují do běžného chodu školky, mají k dispozici asistenta pedagoga a pomáhají jim různá podpůrná opatření.
Co je to inkluze a bez čeho se její zavedení do školní praxe neobejde? S čím se při aplikaci ve vzdělávání potýká pedagog a asistent pedagoga?
Věděli jste, že vedle školního psychologa, výchovného poradce a speciálního pedagoga existuje také sociální pedagog? U nás se dozvíte víc o jeho významu a roli ve škole a náplni jeho práce.
Ve škole se musí dobře cítit děti i jejich učitelé. Alena Tomášková, pedagožka a bývalá dlouholetá ředitelka děčínské Základní školy Máchovo náměstí vysvětluje, jak tomu přizpůsobit školní vzdělávací program. Dozvíte se, jak najít v rozvrhu čas na rozvoj komunikačních dovedností a jak na to, aby škola žila společným životem. A praktický tip: Co dělat, když vás děti nezdraví.
Zlepšit negativní reputaci školy je výzva. Pedagožce a bývalé dlouholeté ředitelce děčínské Základní školy Máchovo náměstí se to podařilo. Podle Aleny Tomáškové je základem respekt ke všem rodičům bez rozdílu. Musela se naučit jednat se všemi rodinami tak, aby jí naslouchaly. Škole pomohla i asistentka, původem Romka, která facilitovala komunikaci s rodiči s odlišnými kulturními a životními podmínkami. Zafungovala i změna formátu třídních schůzek a osvědčily se také rozvojové programy.
Jak budovat dobré kolegiální vztahy, zavádět ve škole inovace a zároveň šetřit čas. Alena Tomášková, pedagožka a bývalá ředitelka děčínské Základní školy Máchovo náměstí sdílí praktické tipy, jak zvládnout inkluzi, i když je to náročné na čas a administrativu.
Předškolní kluby slouží dětem, které nemají doma podporu pro svůj rozvoj. V klubu se naučí všechno potřebné, aby mohly přestoupit do školky a pokračovat na běžnou základní školu. Přečtěte si, jaké metody práce předškolní kluby využívají.
Vladislav Günter je expertem na výuku skupin složených z různých národností, jazykových úrovní i věku. Podcast přináší inspiraci z britského Leicesteru i tipy, jak do výuky v českých školách zapojit také děti, které mají v češtině vážné mezery.
Síť předškolních klubů vyrovnává nevýhodnou startovní čáru dětí, které nemají doma příznivé zázemí pro vzdělávání. Kluby dětem usnadňují vstup do vzdělávacího systému.
Pro děti, které vyrůstají v nepříznivých podmínkách, je nástup do školky velká změna – pokud vůbec dostanou příležitost tam chodit. Předškolní kluby pomáhají sociálně slabším rodinám tento krok zvládnout. Přečtěte si jak.
Partnerská a otevřená komunikace s rodiči vyžaduje odvahu a správné metody. Na pražské Základní škole Strossmayerovo náměstí se nezalekli a s rodiči komunikují otevřeně a s respektem. Přečtěte si, jak na to jdou.
Známkování patří k životu většiny škol. Kdo ale známkuje učitele? Přitom zpětná vazba je pro kvalitní výuku nepostradatelná. Přečtěte si, jak probíhá hodnocení učitelů v praxi – na Základní škole Strossmayerovo náměstí v Praze.
Neomluvené hodiny na základní i střední škole si žádají vaši pozornost. Co dělat v rámci prevence záškoláctví a co když i omluvené absence ve škole ohrožují vzdělání záškoláků?
Rodiny se sociálním znevýhodněním si často od školy drží odstup a považují ji za svého druhu nepřátelské území. To je kvůli dětem třeba změnit, říká Radka Renzová, která dlouhá léta vedla malotřídní školu ve Svitavách-Lačnově. Ta měla původně negativní reputaci, ředitelka z ní ale dokázala udělat ústav, kde se museli zájemci pro velký počet losovat. Jak se jí podařilo přesvědčit rodiny, že je jejich škola opravdu „jejich“? Jednou z cest byly i osobní návštěvy v rodinách žáků.
Bez spokojených učitelů nemohou být spokojení žáci. Pro dobrou atmosféru ve škole je tak zásadní, aby vedení podporovalo pedagogický sbor a naslouchalo jeho potřebám. Jan Korda, ředitel ZŠ Lyčkovo náměstí v Praze, popisuje svoje zkušenosti s motivací učitelů a dalších zaměstnanců školy
i s budováním atmosféry důvěry i rozvojem pracovníků.
Šikaně se na žádné škole nelze zcela vyhnout, díky preventivním programům lze ale její výskyt výrazně snížit. Pokud se potíže i přesto objeví, je třeba mít nastavené nástroje, které je dovedou efektivně řešit. Inspiraci v tomto ohledu nabízí například Základní a mateřská škola Lyčkovo náměstí v Praze. Jak tam prevenci, popřípadě vzniklou šikanu a další problematické jevy řeší, nám prozradila Kateřina Bártová.
Rodiče mívají někdy na výuku svého dítěte specifické požadavky, popřípadě učitelům nevyžádaně radí nebo si na ně chodí stěžovat k vedení školy. To by mělo mít pro podobné případy nastavené postupy, podporovat své pedagogy, ale zároveň se snažit vztahy s rodiči rozvíjet. Zástupkyně ředitele Lenka Pechátová popisuje, jak komunikaci s rodiči řeší Základní a mateřská škola Lyčkovo náměstí v Praze.
Komunikace s rodiči neodmyslitelně patří k práci každého učitele. Je ale nutné, aby pro tyto situace měla škola srozumitelně nastavená pravidla ve formě psaného kodexu. Tedy aby bylo například jasně řečené, že rodiče nemohou pedagogům telefonovat mimo pracovní dobu, říká Lenka Pechátová, zástupkyně ředitele Základní a mateřské školy Lyčkovo náměstí v Praze. Pedagožka vysvětluje, jak takový kodex vytvořit.
Základní škola T. G. Masaryka v Milovicích chce zapojit do výuky všechny děti a přizpůsobit se jejich potřebám. V téměř každé třídě je tak vedle učitele také asistent pedagoga, někde dokonce dva. Tomu hodně napomáhá fakt, že na škole funguje pozice koordinátorky inkluze, kterou vykonává Jana Bezuchová. Jaké jsou její povinnosti a pracovní náplň?
Dobrý učitel je spokojený učitel. Vedení základní školy by se tak mělo systematicky snažit o svůj pedagogický sbor pečovat, podporovat ho v rozvoji, sdílet s ním fungující postupy a dělat všechno pro to, aby se u zaměstnanců předešlo vyhoření. Dobrou praxi na Základní a mateřské škole Lyčkovo náměstí v Praze popisuje ve videu zástupkyně ředitele Lenka Pechátová.
Nejen sociální znevýhodnění bývá příčinou absence ve škole. Jak se popasovat s prevencí záškoláctví ze strany vedení školy a učitelů?
V našem rozhovoru s ředitelkou Základní a mateřské školy Bohuslava Reynka v Lípě se dozvíte, co si myslí o alternativním vzdělávání a jaké by udělala změny ve školství.
Význam sociální pedagogiky ve školství je nezpochybnitelný. Pozici sociálního pedagoga je však u nás stále potřeba obhajovat a posilovat. Jak je tomu v Polsku a na Ukrajině?
Veřejné školy v anglickém Leicesteru měly ještě na začátku tisíciletí velice špatnou pověst, patřily mezi nejhorší v celé zemi. Dnes je naopak průmyslové město dáváno ve vzdělávání za vzor. Jak se něco takového povedlo? Velkou zásluhu na tom má Agentura na podporu rozvoje škol, místní radnice, komunita, učitelé, rodiče a jejich schopnost spolupráce. V článku si popíšeme tento inspirativní příběh podrobněji.
Sestavit funkční inkluzivní tým nemusí být vždycky snadné, důležitá je vzájemná souhra, komunikace a důvěra mezi jeho členy. Jako příklad dobré praxe v tomto ohledu může sloužit Základní a mateřská škola Lyčkovo náměstí v Praze, jak vysvětlila v rozhovoru Kateřina Bártová, jež zde působí na pozici pedagožky, školní výchovné poradkyně a etopedky. Hlavní výhodu vidí v tom, že se škola začala inkluzi věnovat výrazně dříve než ostatní ústavy.
Záškoláctví je často vnímáno jako neomluvená absence žáka ve škole, ve skutečnosti k němu může docházet, i když má dítě všechny hodiny omluvené. Jde pak o tzv. skryté záškoláctví, na kterém se podílejí i rodiče. S tímto problémem může škole pomoci například Sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi (SAS), jak vysvětlila metodička Radka Kunešová z neziskové společnosti Člověk v tísni, která tuto podporu také nabízí.
I přes veškerou snahu se někdy může stát, že budete muset jako pedagogové řešit například záškoláctví nebo školní neúspěchy u vašich žáků. V takových chvílích může nabídnout pomocnou ruku Sociálně aktivizační služba (SAS), kterou poskytuje například nezisková organizace Člověk v tísni. Co to je a jak přesně funguje?
V Litvě jsou na středních školách v rámci kariérového poradenství nejoblíbenější odborné soutěže, školní exkurze a veletrhy pracovních příležitostí. Přečtěte si víc o tamních kariérových poradcích a jejich náplni práce.
Jak vidí úlohu supervize ve školství odborník Michal Vybíral, na co se ve vztahu ke společnému vzdělávání zaměřuje, jak probíhá a jak si ji můžete objednat i ve vaší škole?
Nejste si jisti, jestli ve vaší škole potřebujete sociálního pedagoga? Možná uvažujete o sociálním pracovníkovi? Tyto konkrétní příběhy 3 žáků vám přiblíží, k čemu vám bude sociální pedagog užitečný a jak obsazení této opomíjené pozice obhájit.
Příběh Základní školy Velké Hamry ukazuje, že se i obyčejná venkovská škola může změnit v moderní instituci, kde se budou cítit dobře žáci nejrůznějšího zaměření a potřeb. Pod vedením ředitelky Zdeňky Juklové se zde postupně zavádí formativní hodnocení i individuální péče o každého žáka. Vše je navíc podepřeno citlivě a proinkluzivně sepsanými příslušnými dokumenty jako třeba speciálně upraveným školním řádem nebo hodnoticí směrnicí.
Když se Lada Flachsová před jedenácti lety stala ředitelkou základní školy T. G. Masaryka v Milovicích, dala si za cíl mít v každé třídě asistenta pedagoga. Ten naplnila a kromě toho spustila také školní poradenské pracoviště. Svých rozhodnutí rozhodně nelituje a dnes je díky nim o krok napřed před mnoha jinými vzdělávacími ústavy, které s asistenty pedagoga a inkluzí nemají tak bohaté zkušenosti. Jakým způsobem rozdělila role na škole?
Jméno základní školy v Dobroníně má v kraji Vysočina i za jeho hranicemi dobrý zvuk. Obecně se ví, že se jedná o instituci otevřenou novým trendům a projektům. Například zde funguje již řadu let školní parlament na takové úrovni, že se na něj jezdí dívat učitelé z celé republiky. Inspirovat se mohou ale i v mnoha jiných aktivitách. Zástupce ředitele Jaroslav Petřivý v rozhovoru například prozradil, že ve škole funguje párová výuka či formativní hodnocení i že se zde dbá na vzdělávání pedagogů.
Pozice koordinátora inkluze zatím není na školách plošně zakotvená, každá instituce si tak problematiku řeší po svém. Inspirací může být v tomto ohledu například Základní a mateřská škola Děčín IV, Máchovo náměstí. Individuální podporu při vzdělávání zde dostává více než stovka žáků. Dobře funguje i spolupráce školního poradenského pracoviště a pedagogů. Jak se na škole u zavádění inovací postupovalo, vysvětluje ve videu Kamila Kratochvílová.
Dobrovolnictví v doučování dětí se sociálním znevýhodněním není jen tak. Přečtěte si, co to pro dobrovolníky obnáší, co se od nich očekává a jak se jím můžete stát i vy. Text tematicky navazuje na článek o doučování dětí se sociálním znevýhodněním.
Děti se sociálním znevýhodněním, které na základní škole trpí zhoršeným prospěchem, mají šanci na úspěch díky doučování od dobrovolníků společnosti Člověk v tísni.
Individuální doučování dětí se sociálním znevýhodněním může s dobrovolníky probíhat doma i mimo domov, a nakonec se z něj může vyvinout i skupinové doučování. Výsledkem je v každém případě lepší prospěch a pocit dětí.
Se začleňováním dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do škol může učitelům pomoci například koordinátor inkluze. Jakou podporu přesně nabízí, vysvětluje v rozhovoru Vladimír Foist, expert na oblast společného vzdělávání.
Že se dá učení dělat i trochu „jinak“, dokazuje například vzdělávací program „Začít spolu“, který se objevuje čím dál tím častěji také na českých školách. Orientuje se především na děti, při čemž se snaží individuálně podporovat jejich rozvoj, vést je k aktivitě, samostatnosti i zodpovědnosti. Chybu nepovažuje za konec světa, ale přirozenou součást procesu učení. Inovativní je také uspořádání učeben, které jsou rozděleny podle zaměření do jednotlivých center aktivit.
Skupinové doučování, kterým dobrovolníci společnosti Člověk v tísni podporují děti se sociálním znevýhodněním, působí preventivně a rozvíjí různé sociální dovednosti a schopnosti.
Volnočasové aktivity formou zážitkové pedagogiky dokážou s dětmi se sociálním znevýhodněním divy. Vedle doučování jsou zájmové kroužky další příjemnou formou, jak děti vzdělávat.
Vedení školy je náročná činnost. Ředitel musí zajistit běžný chod instituce, finance, uspokojit pedagogy a zabezpečit co nejlepší podmínky pro výuku žáků. S těmito výzvami může pomoci například koučink, jak popisuje v rozhovoru profesionální koučka Martina Chmelová.
Design třídy má nejen jednoznačný vliv na pohodu žáků, ovlivňuje i jejich studijní výsledky. Ukázal to nedávný průzkum Salfordské univerzity v Británii. Čím lépe je učebna navržená, tím lepší známky děti mají. Kateřina Pokorná, speciální pedagožka a lektorka Školy bez poražených, se tak podělí o nápady na zařízení školních interiérů. Videem bude provádět moderátorka Bára Dvorská.
Smysluplnost, spolupráce, svoboda – tak zní recept na dobré klima ve škole, kterého se už patnáct let drží ředitel základní školy v pražském Karlíně Jan Korda. Jak to přesně funguje, jaká pravidla si nastavit a jak je dodržovat, prozradil v tomto videu. Základem všeho je podle něj lidská slušnost, nepovyšování se a respektování stejných zásad žáky i pedagogy.
Strategie, která se pro začleňování dětí se sociálním znevýhodněním osvědčila ve škole v Praze 12, sází na zajištění primárních potřeb dětí a podporu učitelů. Těchto pár základních zásad pomůže i vám.
Metody školního psychologa mají ve škole na Lyčkově náměstí v rámci podpory inkluze dobré výsledky. Nahlédněte, jak dětem prospívá individuální terapie a týmová spolupráce s dalšími odborníky.
Různé styly učení si žádají různé uspořádání lavic ve školní třídě. Rozdělení třídy na učební centra podle Davida Thornburga zlepšuje studijní výsledky a naplňuje individuální potřeby dětí, jak dokazuje například montessori pedagogika.
Zapojmevsechny.cz