Rodič
Jste rodič dítěte s potřebou podpory ve vzdělávání? Zajímáte se o inkluzivní vzdělávání? U nás najdete vše na jednom místě – příklady inspirativní praxe, zajímavé články, videa, podcasty a další. Prohlížet si můžete buď materiály rozdělené v devíti základních sekcích na hlavní straně naší aplikace, nebo máte přímo tady vyfiltrované materiály určené pouze vám, rodičům.
Všechny materiály jsou připravené k tisku a ke sdílení na sociálních sítích.
Sylvie Doláková, lektorka a metodička pro ranou výuku angličtiny, představí několik pomůcek, které fungují u žáků s dyslexií ve výuce angličtiny. Všichni žáci (včetně žáků s dyslexií) se potřebují nejprve v angličtině dorozumět a komunikovat, a to nejlépe s pomocí názorných příkladů, teprve potom by měla nastat fáze výuky čtení a psaní. Sylvii Dolákové se při výuce čtení a psaní v angličtině u žáků s dyslexií nejlépe osvědčily smyslové pomůcky, otočná kolečka, barevné kódování a další.
Proč se učitelům některé děti v pubertě zdají být nevzdělavatelné? Jak na žáky teenagery, které nezajímá, co se děje při hodinách, a kteří jsou orientovaní spíše na své vrstevníky než na učitele? Podcast se Zuzanou Smithovou přináší tipy, co mohou učitelé udělat pro lepší spolupráci s žáky na druhém stupni základní školy, proč je klíčovým pilířem efektivní komunikace s nimi sociální vazba s učitelem a jak na vytvoření a posilování této sociální vazby.
Jazyk nám slouží jako základní nástroj komunikace. Děti si od raného věku osvojují jazyk díky interakci s nejbližším okolím. Pokud však mají úplnou ztrátu sluchu nebo nedoslýchavost, je to mnohem náročnější. Pro dorozumívání s vnějším světem je pro děti s tímto druhem postižení důležité osvojit si kromě znakového jazyka také češtinu v psané formě, což je pro ně vzhledem k jejich specifickým vzdělávacím potřebám daleko náročnější, a to i pro učitele. Podívejme se v následujícím článku jak na to.
Do poradny na webu Zapojmevšechny.cz přichází dotazy od rodičů i pedagogů. Některé otázky využíváme a odpovědi na ně zveřejňujeme v sekci Otázky a odpovědi, protože by se mohly hodit také dalším rodičům a kolegům pedagogům. Dnešní otázka se týká realizace schůzky školního poradenského pracoviště s rodičem žákyně s problémovým chováním. Jak postupovat, pokud komunikace třídního učitele s rodičem v minulosti selhala a rodič o ni aktuálně nemá zájem?
Do poradny na webu Zapojmevšechny.cz přichází dotazy od rodičů i pedagogů. Některé otázky využíváme a odpovědi na ně zveřejňujeme v sekci Otázky a odpovědi, protože by se mohly hodit také dalším rodičům a kolegům pedagogům. Dnešní otázka se týká kompetencí předsedkyně školské rady. Koho může pozvat na zasedání rady? Má možnost požádat vedení školy o kontakty na všechny rodiče?
Třetí, závěrečná část seriálu o efektivních způsobech učení se věnuje problematice učebních stylů a multisenzoriálnímu přístupu při učení se. V čem mohou spočívat rezervy typologií učebních stylů? Klíč ke studijnímu úspěchu žáků (včetně žáků se specifickými poruchami učení) představuje využití multisenzoriálního přístupu ve výuce a osvojení si hloubkového učebního stylu.
Ve druhé části seriálu o efektivním učení Vám nabídneme doporučované strategie učení se od zahraničních autorů: rozložené učení, aktivní vybavování poznatků, metodu Pomodoro, rozpracování, generování, prokládané učení, kalibrování úsudku, mnemotechnické pomůcky a variabilní učení. Tyto strategie mohou s úspěchem využít všichni žáci, včetně žáků se specifickými poruchami učení.
Příprava na testy, čtení textů v učebnici, samostudium, to všechno jsou disciplíny, které můžou pro žáky se specifickými poruchami učení (SPU) představovat stres. Vladimír, kterému byla diagnostikována dyslexie a dysortografie a který úspěšně studuje informatiku na vysoké škole, se v rozhovoru dělí o své zkušenosti se samostudiem. V dalších 2 textech tohoto třídílného seriálu o efektivním učení pak najdete praktické tipy, jak se učit – a to nejen pro žáky se specifickými poruchami učení.
Snídaňový klub Ptáčata v ZŠ Za Chlumem v Bílině přináší škole mnoho benefitů. Ředitelka školy Barbora Schneiderová uvádí, že žáci o snídaních mluví, těší se na ně, vypráví si o nich. Pohodová ranní atmosféra, kdy zaměstnanci školy tráví čas společně s žáky, se přenáší i do výuky. Zlepšila se taky školní docházka žáků i včasné příchody do školy.
Natálie je studentkou oboru management a ekonomie na vysoké škole v Praze. V následujícím rozhovoru jsme si povídali o tom, jaké to je studovat se specifickými poruchami učení (SPU), jak učitelé na základní škole a na gymnáziu přistupovali k její poruše a jaký přístup pedagogů, zejména co se týče výuky angličtiny, by zpětně ocenila. Ve druhé části textu najdete užitečné tipy k výuce angličtiny u žáků se specifickými poruchami učení.
Snídaňové kluby jsou v Česku stále novinkou. Rozhodnutí zařadit je jako nástroj v rámci projektu Podpora rovných příležitostí při Národním plánu obnovy bylo inspirováno zejména osvědčenou zahraniční praxí. V řadě zemí fungují už desítky let, další je, podobně jako my, zavádějí nebo rozšiřují tak, aby se dostaly k co nejvíce dětem. Patří mezi ně i Skotsko a Anglie. A jedním z tamních propagátorů a poskytovatelů snídaní je nezisková charitativní organizace Magic Breakfast.
Chyb spojených s výukou angličtiny žáků v základní škole, včetně těch s dyslexií, je celá řada. Čeho se tedy vyvarovat, na co naopak zaměřit, jak učit gramatiku, čtení a psaní, které aktivity jsou spíše kontraproduktivní a jaká frekvence hodin angličtiny je žádoucí, aby mělo učení jazyka vůbec smysl? Více o výuce angličtiny u žáků ZŠ se dozvíte ve druhé části podcastu Zapojme všechny s pedagožkou, autorkou, lektorkou a metodičkou pro ranou výuku angličtiny Sylvií Dolákovou.
S výukou angličtiny není radno otálet, a to dokonce ani u dětí s rizikem budoucí dyslexie. Důležité je včas a správně podchytit začátek a nepromarnit období do sedmi let věku, kdy jsou děti nejvíc otevřené jazykovým vlivům a nejvíc se toho naučí. Více o výuce angličtiny u předškolních dětí se dozvíte v první části dvojdílného podcastu Zapojme všechny s pedagožkou, autorkou a lektorkou Sylvií Dolákovou.
Učitelé i rodiče si často neumí představit, co vše do čtenářské pregramotnosti patří a jak ji rozvíjet. Lenka Kocumová, ředitelka plzeňské mateřské školy, se v textu dělí o dlouhodobé zkušenosti s rozvojem čtenářské pregramotnosti. V textu naleznete praktické tipy, jak do předškolního vzdělávání i volnočasových aktivit zařazovat činnosti nejen pro rozvoj samotné čtenářské pregramotnosti, ale i kognitivních procesů, např. pozornosti a paměti, které s touto oblastí úzce souvisejí.
Jak řešit náročné chování u žáků ve školní třídě nebo mimo školu? Rodičům i pedagogům pomůže metoda aktivního naslouchání. Hostem dalšího podcastu Zapojmevšechny.cz je Radka Schillerová, lektorka Školy bez poražených pro Gordonův institut, která se zaměřuje na práci a komunikaci s dětmi a také vede kurzy zaměřené na aktivní naslouchání.
Máte na základní škole pracovní pozici osobního asistenta? Využijte náš vzorový dokument, který popisuje jeho náplň práce, i s nápovědou, jak ho vyplnit.
Oblast působení a hlavních činností, kterým se věnuje speciální pedagog v mateřské škole, zahrnuje vytváření individuálních vzdělávacích plánů, vyhodnocení podpůrných opatření u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami nebo pomoc s přípravou vzdělávacího programu. Jaké jsou další povinnosti speciálního pedagoga? (Ilustrační foto. | FOTO: Freepik)
Oblast působení a hlavních činností, kterým se věnuje speciální pedagog na základní a střední škole, zahrnuje vytváření individuálních vzdělávacích plánů, vyhodnocení podpůrných opatření u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami nebo pomoc s přípravou vzdělávacího programu. Jaké jsou další povinnosti speciálního pedagoga? (Ilustrační foto. | FOTO: Freepik)
Prosadit inovativní formu vzdělávání na základních školách je stále obtížné: z velké části díky názorům rodičů, kteří nejsou nakloněni novinkám. Přečtěte si rozhovor s progresivní učitelkou angličtiny, která po tvrdé kritice rodičů a nakonec i vedení školy opustila školství. Dá se tomu předcházet?
Devatenáctiletý Michal Bravanský z Gymnázia M. Koperníka v Bílovci získal skvělé třetí místo v mezinárodní soutěži vědeckých prací European Union Contests for Young Scientists (EUCYS). V rozhovoru s Michalem jsme si povídali o jeho úspěchu v soutěži, jeho projektu, o jeho nadání, kdy se objevilo, jak se s ním žije a jaké jsou jeho cíle a další plány.
V 1. dílu podcastu Zapojme všechny.cz si Adéla Pospíchalová povídala s Radkou Schillerovou, lektorkou komunikačních dovedností Školy bez poražených, o komunikaci s předškolními dětmi, o chybách, které dospělí často dělají, a o možnostech, které rodiče a učitelé mají v případě, že nastane emočně vypjatý okamžik. V 2. díle podcastu se Radka Schillerová zaměří na dětský vztek, jeho projevy a zvládání. Co nejlépe funguje a čeho by se měli rodiče a pedagogové za všech okolností vyvarovat?
Hostem podcastu Zapojme všechny Adély Pospíchalové je Radka Schillerová, lektorka komunikačních dovedností Školy bez poražených, která se zaměřuje na práci a komunikaci s předškolními dětmi a zvládání emočně vypjatých situací. V 1. díle podcastu se rodiče i pedagogové dozví praktické tipy, jak mluvit s předškolními dětmi. Lektorka také přináší informace, na jakém principu funguje lidský mozek, a jak vhodně reagovat na projevy vzteku u dětí.
Když napjaté vztahy mezi pedagogy vyústí v šikanu ze strany rodičů, bývá obtížné najít řešení a podporu, ať už u ředitele nebo u zřizovatele školy. Seznamte se s vyjádřením odborníků Národního pedagogického institutu ČR ke kauze šikany asistenta pedagoga v malotřídní škole rodiči s účastí zřizovatele školy.
Když napjaté vztahy mezi pedagogy vyústí v šikanu ze strany rodičů, bývá obtížné najít řešení a podporu, ať už u ředitele nebo u zřizovatele školy. V našem rozhovoru se se svou zkušeností svěřují dvě pedagožky z moravské malotřídky. V navazujícím druhém díle textu přineseme vyjádření dvou odbornic: právničky a krajské konzultantky Národního pedagogického institutu ČR, které rozebírají pozadí celého případu a uvádějí postupy, jak řešit podobné situace.
Diagnostika specifických poruch učení a nastavení podpůrných opatření dokáže pomoct se studiem, a to jak na základní, tak na střední i vysoké škole. Jaká podpůrná opatření využívala studentka Karolína a jak se ve škole cítila? Na konci rozhovoru najdete komentář odbornice-pedagožky a také maminky sedmiletého dítěte, které se na příběh Karolíny dívají z jiného úhlu pohledu.
Jak se od sebe liší pojmy mentální postižení a mentální retardace? Jaké jsou možnosti docházky do přípravné třídy a plnění povinné školní docházky u dětí s mentálním postižením s různými stupni mentální retardace?
Jaké možnosti vzdělávání má žák se SVP na ZŠ? Podle jakého školního vzdělávacího programu se může vzdělávat? Co jsou podpůrná opatření a „speciální“ třídy zřízené podle paragrafu 16 školského zákona? Co nabízejí žákům se SVP základní a speciální školy? Odpovědi najdete v přehledném průvodci. Ten je určen zejména rodičům dětí se SVP, které aktuálně čeká nástup do 1. ročníku ZŠ.
Máte dítě se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) a nejste si jisti, jak postupovat při zápisu a jak najít ve svém okolí vstřícnou (inkluzivní) školu? Nebo hledáte jiné možnosti, kam své dítě zapsat, aby mělo opravdu individuální a odborný přístup? Pojďme se podívat, jak při výběru školy postupovat a na co se zaměřit. V dalších dílech si ukážeme, jaké možnosti vlastně existují, jak se klasifikují stupně mentálního postižení a co je pro zápis na různé školy důležité.
Máte neobratné, impulzivní a náladové dítě, či dítě se syndromem poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) nebo bez ní (ADD) v předškolním věku? Zvažte, zda je pro nástup do školy zralé nebo zda pro něj bude vhodnější odklad školní docházky z důvodu nezralé centrální nervové soustavy. Co to obnáší, se dozvíte v následujícím článku. Máme pro vás také tipy pro práci s těmito dětmi! Ty se mohou hodit jak rodičům, tak pedagogům.
V prvním díle podcastu Zapojme všechny s Kristýnou Titěrovou se zájemci mohli dozvědět o fungování obecně prospěšné společnosti META. V návazném dílu podcastu si metodička projektu Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi NPI ČR Rumyana Georgieva povídá s Kristýnou Titěrovou o roli dvojjazyčných asistentů pedagoga při začleňování žáků s OMJ, o učitelích češtiny jako druhého jazyka a adaptačních koordinátorech začleňování žáků s OMJ.
Používání nálepek je jednoduchá a velmi rozšířená metoda, jak rychle ohodnotit něčí chování. Jenže jak ty negativní, tak i pozitivní nálepky mají svá rizika. Jak se jim můžete elegantně vyhnout a zároveň s žáky efektivně komunikovat?
O některých věcech se dá s dětmi mluvit lehce, v případě válečného konfliktu to tak jednoduché není. Věříme ale, že s našimi tipy můžete s dětmi mluvit o válce na Ukrajině upřímně a bez obav, ať už jste v roli rodiče nebo pedagoga.
Učitel, společně s asistentem pedagoga, může včasným rozdělením kompetencí i nastavením pravidel spolupráce s rodiči předejít nejednomu zádrhelu ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Přinášíme vám osvědčené tipy zkušených asistentek pedagoga z pražské základní školy.
Jaké konkrétní služby nabízí organizace META pro žáky s odlišným mateřským jazykem? Jaká jsou úskalí při učení se češtině jako druhému jazyku a jak to dětem s OMJ co nejvíce usnadnit? Na tyto otázky i mnoho dalších odpovídá v podcastu Zapojme všechny Rumyaně Georgievě programová ředitelka a vedoucí služeb pro pedagogy obecně prospěšné společnosti META Kristýna Titěrová.
Vysokoškolákovi Petrovi s poruchou pozornosti a aktivity psychicky pomohlo až určení jeho diagnózy. Sám si postupně přichází na to, jak dokáže nejlépe fungovat ve společnosti. Přečtěte si jeho příběh!
Žákům s poruchami autistického spektra, ADHD nebo lehkým mentálním postižením se rozhodně uleví, když jim vzhledem k jejich speciálním vzdělávacím potřebám usnadníte výuku různými pomůckami. Jak na to?
Jak to vypadá, když je sebehodnocení součástí týdenních nebo měsíčních plánů a triád a jak v tomto smyslu probíhá slovní hodnocení v ZŠ ŠKOLAMYŠL?
Jak zaujmout děti a žáky s PAS, ADHD nebo mentálním postižením? Ve dvoudílném seriálu vám představíme tipy pro učitele i asistenty pedagoga, jaké pomůcky používat ve výuce dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
Jak postupovat, když zjistíte, že se žákovi ve škole nedaří? Jak mu pomoci, aby byl ve škole spokojený? Pomůže individuální vzdělávací plán a základní podpůrná opatření? Jak se učitelé učí formativnímu hodnocení a co to pro ně znamená z hlediska osobního rozvoje? Více se dozvíte ve 2. části rozhovoru s ředitelkou ZŠ ŠKOLAMYŠL.
Pedagogové ze ZŠ a MŠ Svitavy – Lačnov se vydali hledat inspiraci v rámci inkluzivního vzdělávání do finského Oulu. Na jaká specifika během výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami narazili. A jak probíhá hodnocení a organizace jejich volného času?
Na sebepoznání není nikdy pozdě. Martin se ve svých 40 letech rozhodl projít diagnostikou jak specifických poruch učení, tak i pozornosti a aktivity. Potvrdil tak své podezření na ADHD, dyslexii a dysortografii. Jaká byla jeho cesta a jaké má tipy pro zvládnutí zaměstnání?
V českých školách každý rok přibývají žáci, pro které čeština není mateřským jazykem. Často do školy vstupují s žádnou nebo velmi malou znalostí češtiny. Od samého počátku potřebují co nejintenzivnější jazykovou přípravu, aby se mohli co nejdříve zapojit do výuky, života ve škole i po vyučování. V krátkém videu přinášíme několik rad pro výuku češtiny jako druhého jazyka.
Do vaší třídy přijde žák s odlišným mateřským jazykem. Neumí česky, nikdy do české školy nechodil a vy zase nemluvíte jeho jazykem. Často může na nové prostředí reagovat nežádoucím chováním. Může se vám zdát, že je apatický, nevyvíjí snahu, nespolupracuje nebo se chová agresivně. Stres pociťujete nejen vy jako pedagog, ale také žák. Znáte jeho příběh? A víte, kde hledat radu? V krátkém videu přinášíme několik rad pro začlenění žáka s odlišným mateřským jazykem do života třídy.
Organizace Appleseed má dlouholeté zkušenosti se zapojováním rodičů do činnosti školy. Třebaže se jedná o typicky americkou dobrovolnickou organizaci, lze se jejími aktivitami inspirovat a některé z nich využít i v českých školách.
Appleseed je americká vzdělávací organizace, která už více než 25 let spolupracuje s miliony dobrovolníků z desítek tisíc škol v USA. Její členové hledají všemožné cesty, jak co nejvíce podpořit zapojování rodičů do školního života svých dětí. Jejich aktivity sahají od zlepšení prostředí ve škole, přes podporu rodičů zejména ze znevýhodněných a sociálně slabších rodin, podporu domácího vzdělávání a přípravy až po aktivní zapojení rodičů do vedení školy.
Ve 2. dílu podcastu o vývojové dysfázii s logopedkou Martinou Křivkovou přinášíme nejen konkrétní tipy o možnostech nápravy, ale celou řadu dalších informací o práci s těmito dětmi v předškolních i školních zařízeních.
Dobrovolnictví má na amerických školách dlouhou tradici. Ve spolupráci se dvěma zastřešujícími organizacemi, Asociací rodičů a učitelů a Organizací rodičů a učitelů, pomáhají dobrovolníci z řad rodičů a dalších členů komunity v mnoha různých oblastech, prací ve třídě počínaje a bezpečností na ulici nebo podpoře čtenářství konče.
Jaké jsou fáze vývoje řeči? V kolika letech by dítě mělo plynně mluvit a jaký je rozdíl mezi opožděným vývojem řeči a vývojovou dysfázií? V podcastu s logopedkou Martinou Křivkovou se dozvíte nejen odpovědi na tyto otázky, ale i celou další řadu informací o vývojové dysfázii řeči a o tom, že poruchy řeči neznamenají jen problémy s výslovností, ale že postihují i další jazykové roviny.
Specifické poruchy učení přivedly Petru do nelehkých situací na základní i střední škole. Zjistila ale, jaké metody učení jí vyhovují, a s pomocí podpůrných opatření si proklestila cestu až k vysokoškolskému vzdělání. Seznamte se s Petřiným příběhem.
Šikanu ve škole mezi žáky si asi představíte snadno. Kam až ale může zajít taková šikana školy ze strany rodičů? V rozhovoru odpovídá nový ředitel malotřídky, kterého nátlak a agrese rodičů a nulová podpora ze strany zřizovatele školy zasáhla nepřipraveného. Křestní jméno ředitele i lokalita, ve které působí, byly změněny z důvodu ochrany soukromí.
Portfolia můžete tvořit i při distanční výuce. Ředitelka základní školy Brodek u Přerova se podělila o zkušenosti se žákovskými portfolii a jejich překlopením do online podoby.
Po podání žádosti o revizi vyšetření ve školském poradenském pracovišti vás čeká proces, který by neměl trvat déle než 60 dní. Seznamte se se všemi kroky, které na vás a na revizní pracoviště čekají. Jak nakonec naložit s revizní zprávou a jaká práva mají rodiče žáka se speciálními vzdělávacími potřebami?
Co můžete jako rodiče, škola nebo školské zařízení dělat, když nejste spokojení s vyšetřením ve školském poradenském zařízení? S důvěrou se obraťte na revizní pracoviště. Přečtěte si, jak to funguje a co k žádosti o revizi potřebujete.
Aspergerův syndrom nepostihuje obvykle intelekt, ale sociální dovednosti daného jedince. Žáci a studenti s touto poruchou proto nemívají problémy s učivem, mnohem spíše s fungováním ve škole jako takové. Obdobnou zkušenost má i studentka Hanka, která si dlouhá léta připadala jako člověk, jemuž při narození neposkytnuli návod, jak život žít. Z tohoto důvodu se jí v životě opakovaně nedaří řešit běžné každodenní situace.
Jak předcházet vzniku poruch řeči a, pokud je to možné, eliminovat případné dopady? Pomoci může logopedická prevence již v mateřské škole. O jejích benefitech, o tom, jak přesně funguje a k čemu slouží tzv. logopedická garance, více v podcastu Marty Kozdas s Vladanou Jančíkovou a Jitkou Hübnerovou ze ZŠ, SŠ a speciálního pedagogického centra Březejc.
Jak na to, aby učitel s asistentem tvořili sehranou dvojku? V seriálu devíti článků vás pomocí praktických příkladů provedeme důležitými kroky nastavení spolupráce asistenta a pedagoga. Seriál připravujeme ve spolupráci se Zbyňkem Němcem, který patří k předním odborníkům na práci asistenta pedagoga. V tomto díle se zaměříme na náplň práce asistenta. Ta se odvíjí od stupně vzdělání a jeho kvalifikace. Jak se to promítá do spolupráce s učitelem a rodiči žáka se speciálními vzdělávacími potřebami?
Jak uchopit problematiku smrti? Jak pomoci dětem, pokud taková situace nastane u nich doma nebo ve škole? Lze nějak s tímto tématem pracovat v podobě prevence a děti případně na tuto eventualitu připravit dopředu? Více o tomto tématu v podcastu s Terezou Berkovou z Poradny Vigvam.
Česko už dávno není uzavřeným státem izolovaným od zbytku světa, ve třídách se tak můžete setkat i s dětmi cizích národností. Jejich začlenění někdy komplikují předsudky a stereotypy, o kterých je s žáky potřeba hovořit. S rozvíjením tolerance mohou třídám pomoci například speciální aktivity a hry.
26.07.2021Metodiky a aktivity
Rodič
Nadané děti si žádají aktivnější rodiče. Jaké důsledky má autoritativní, demokratická a liberální výchova na jejich nadání? Máme pro vás sadu praktických doporučení, jak o nadání předškoláků pečovat.
Zajímá vás, jak se na vzdělávání a rozvoj svého talentu dívá samotný nadaný žák, který vyniká v abstraktním myšlení a analýzách? Dozvíte se, jak vypadá jeho individuální vzdělávací plán a co na něj říká učitel chemie.
Nezisková společnost Frontiera Lavoro, poskytující kariérové poradenství a sociální služby, jen podtrhuje atmosféru inkluze, která panuje na italském trhu práce. Jakých úspěchů dosáhli a jak bojují proti ageismu?
Poznejte cestu nevidomého Vládi, který se i přes svůj handicap postupně téměř obešel bez asistenta pedagoga a naučil se Braillovo písmo. Jak v jeho případě probíhala inkluze?
Oproti ostatním žákům se specifickými vzdělávacími potřebami musí žáci se zrakovým postižením při své cestě vzdělávacím systémem čelit překážkám, souvisejícím nejen se specifičností jejich handicapu, ale i s nedostatečnou informovaností okolí a škol. Speciální pedagožka Eva Matoušková v podcastu Zapojme všechny popisuje současnou praxi ve vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Pavlína, studentka se zrakovým postižením, následně popisuje svou zkušenost se základním, středním a vysokým školstvím.
Děti se speciálními vzdělávacími potřebami vyžadují individuální přístup už v mateřské škole. Jednou z takových školek je i olomoucká MŠ Zeyerova, kde takových dětí mají hned 17. Marta Kozdas si v podcastu Zapojme všechny povídá s učitelkou a speciální pedagožkou Vladimírou Tomíkovou a ředitelkou MŠ Zeyerova v Olomouci Evou Kroutilovou o tom, jak vzdělávání těchto dětí probíhá v každodenní praxi, jak důležitou roli hraje asistent pedagoga, a také o komunikaci s rodiči.
V mateřské škole v Líbeznicích sestavuje učitel s asistentem pedagoga (AP) týdenní plán pro všechny děti, tedy i děti se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). Nahlédněte do jejich inspirujícího prostředí.
Máme pro vás dvě praktické metody, které vám pomohou vytvářet ve třídě bezpečné prostředí a zároveň rozvíjet pozitivní klima a sociální dovednosti dětí.
Nezáleží na tom, jestli mateřskou školu v Líbeznicích navštěvuje dítě s vývojovou dysfázií nebo s poruchami autistického spektra. Všechny děti se speciálními vzdělávacími potřebami se zapojují do běžného chodu školky, mají k dispozici asistenta pedagoga a pomáhají jim různá podpůrná opatření.
Maminka rozumově nadaného žáka čtvrté třídy běžné základní školy vypráví o dosavadní cestě svého syna vzdělávacím systémem, o přístupu učitelů i vedení školy a podpoře, jíž se jejímu dítěti dostalo/nedostalo. Rozvoj nadaných žáků v základních školách stále ještě spočívá ve většině případů především na bedrech rodiny.
Ač se to nezdá, nadání může dětem komplikovat život. Platí to i pro děti v raném věku. Máme pro vás praktické rady, jak pomoci dětem v mateřské škole rozvíjet jejich nadání.
Co je to inkluze a bez čeho se její zavedení do školní praxe neobejde? S čím se při aplikaci ve vzdělávání potýká pedagog a asistent pedagoga?
Adéla, studentka Ostravské univerzity, která již několik let trpí panickou a smíšenou úzkostně depresivní poruchou, vypráví o studiu na střední a vysoké škole a o úskalích, jimž musela kvůli své diagnóze čelit.
Zlo, kterému se postavíte na odpor, nemá šanci se šířit. Platí to i pro šikanu, které se nejvíc daří na živné půdě strachu. Text přináší zahraniční inspiraci z webového portálu www.stopbullying.gov. Tento portál federální vlády, který spravuje americké ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb, poskytuje aktuální data a informace od amerických státních organizací (včetně ministerstva školství) o šikaně, kyberšikaně, jejich prevenci a řešení.
S lektorem Nové školy a učitelem z Pedagogické fakulty Zbyňkem Němcem o tom, jak je důležité umět vybrat toho správného asistenta pedagoga a kde takového člověka hledat. Speciální pedagog a bývalý asistent pedagoga Zbyněk Němec dnes jako lektor školí budoucí asistenty a jejich spolupracující učitele. V rámci organizace Nová škola a jejího dceřiného webu asistentpedagoga.cz udílí cenné rady ohledně toho, kdo a jak se může stát asistentem pedagoga.
Blíží se zápisy do 1. ročníku základních škol a stejně jako v loňském roce proběhnou distančně. Hrozí, že tímto nedokonalým „sítem“ proklouznou i děti, které nejsou pro nástup do školy ještě zralé, a naopak že někteří rodiče vyjednají odklad i dětem, které jsou na školní docházku plně připravené. Klíčovou roli při posuzování školní zralosti budoucích prvňáčků proto letos více než kdy jindy hrají mateřské školy.
Nastoupit do 1. ročníku školy, nebo požádat o tzv. odklad? Toto rozhodování nebylo nikdy snadné, avšak dnes, kdy byla i docházka do posledního ročníku mateřské školy poznamenána koronavirovou pandemií, je to pro rodiče ještě náročnější. Někteří se obávají, že i další školní rok bude probíhat distanční formou, jiní nejsou naopak schopni posoudit, zda je jejich dítě pro nástup do školy skutečně zralé. Odklad je však v konečném důsledku menší zlo než nezralé dítě, které se ve škole trápí.
Při šikaně hrají děti různé role. Některé šikanují, jiné přihlížejí, oběti trpí. Když porozumíte mechanismům šikany ve škole, dokážete ji lépe řešit a předcházet jí. Následující text přináší zahraniční inspiraci z webového portálu www.stopbullying.gov. Portál federální vlády, který spravuje americké ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb, poskytuje aktuální data a informace od amerických státních organizací (včetně ministerstva školství) o šikaně, kyberšikaně, jejich prevenci a řešení.
Ve škole Janě hrozila pětka z matematiky. Dnes se při studiu vysoké školy živí jako datová analytička. Jako dítě si připadala hloupá, přitom má IQ 137. Jana má mimořádný talent na matematiku, zároveň má poruchu učení zvanou dysortografie, takže z diktátů pravidelně dostávala pětky. Poslechněte si, jak se poprala s překážkami na startu, včetně nepříznivé sociální situace své rodiny. Moderuje redaktorka Adéla Pospíchalová.
V některých školách je pravidlem zahájit den ranním kruhem. Je to prostor, kde mohou děti i dospělí mluvit o tom, co jim leží na srdci. O své zkušenosti se dělí Radoslava Renzová ze Základní školy Školamyšl.
V hokeji se Finům vyrovnáme, ve vzdělávání máme stále co dohánět. Tamní učitelé mají prestiž, žáci se v mezinárodním srovnání umísťují vysoko, školy nabízejí férové podmínky všem dětem. Přinášíme finskou inspiraci ohledně hodnocení v mateřských a základních školách.
Filipíny, Island, Finsko…Učitel biologie Daniel Pražák nasbíral zkušenosti po celém světě a teď je uplatňuje na pražské Základní škole Strossmayerovo náměstí. Vyptali jsme se ho na zahraniční zkušenosti i na metody získávání zpětné vazby od dětí. Poslechněte si, jak na to.
Nadání a handicap se nevylučují. Učitel Honza se těší popularitě mezi svými žáky, úspěšně vydává básně, pracuje jako redaktor a přitom od narození téměř neslyší. Díky odhodlání rodičů prošel běžnou základní školou a nakonec vystudoval učitelský obor na vysoké škole. Honza mluví o tom, jak si poradil v kolektivu slyšících dětí, s jakými se potkal předsudky, o „neviditelné práci“, kterou pro něj udělali rodiče. Dozvíte se také, co můžete jako učitelé udělat pro své nedoslýchavé či neslyšící žáky.
Předškolní kluby slouží dětem, které nemají doma podporu pro svůj rozvoj. V klubu se naučí všechno potřebné, aby mohly přestoupit do školky a pokračovat na běžnou základní školu. Přečtěte si, jaké metody práce předškolní kluby využívají.
Vladislav Günter je expertem na výuku skupin složených z různých národností, jazykových úrovní i věku. Podcast přináší inspiraci z britského Leicesteru i tipy, jak do výuky v českých školách zapojit také děti, které mají v češtině vážné mezery.
Síť předškolních klubů vyrovnává nevýhodnou startovní čáru dětí, které nemají doma příznivé zázemí pro vzdělávání. Kluby dětem usnadňují vstup do vzdělávacího systému.
I když děti ve školce nedostávají vysvědčení a neučí se podle předmětů, i hodnocení v MŠ má svůj význam. Jen forma je jiná. Sepsali jsme, jak vývoj a pokroky dětí zaznamenávat a co všechno je třeba evidovat.
Pro děti, které vyrůstají v nepříznivých podmínkách, je nástup do školky velká změna – pokud vůbec dostanou příležitost tam chodit. Předškolní kluby pomáhají sociálně slabším rodinám tento krok zvládnout. Přečtěte si jak.
Pavla je maminka 14letého Samíka, který chodí do speciální školy a potřebuje neustálou péči. Samík se dennodenně vyrovnává s výzvou v podobě vážného kožního onemocnění – ichtyózy. K tomu se přidává porucha ledvin a mentální postižení. S paní Pavlou si povídáme o tom, jaké osobní i materiální nároky klade péče o vážně nemocné dítě na rodiče, jak Samíkovo postižení zasáhlo do jejího manželství a jak se jí podařilo, že Samík začal navštěvovat základní školu a našel si kamarády.
Když u žáka zaznamenáte speciální vzdělávací potřeby, zavedete podpůrná opatření, abyste mu pomohli. Sestavte mu plán pedagogické podpory, který pomůže i vám. V naší sérii čtyř článků se dozvíte, jak na jeho správné vyplnění krok za krokem.
Partnerská a otevřená komunikace s rodiči vyžaduje odvahu a správné metody. Na pražské Základní škole Strossmayerovo náměstí se nezalekli a s rodiči komunikují otevřeně a s respektem. Přečtěte si, jak na to jdou.
Když u žáka zaznamenáte speciální vzdělávací potřeby, zavedete podpůrná opatření, abyste mu pomohli. Sestavte mu plán pedagogické podpory, který pomůže i vám. V naší sérii čtyř článků se dozvíte, jak na jeho správné vyplnění krok za krokem.
Když u žáka zaznamenáte speciální vzdělávací potřeby, zavedete podpůrná opatření, abyste mu pomohli. Sestavte mu plán pedagogické podpory, který pomůže i vám. V naší sérii čtyř článků se dozvíte, jak na jeho správné vyplnění krok za krokem.
Talentované děti potřebují pro své nadání podporu. Tu jim můžete poskytnout pomocí dobře zvolených výukových metod, které budou děti motivovat. Doporučujeme vám metodu objevování, která využívá přímého pozorování na základě stávajících znalostí dětí. A máme pro vás i manuál ke stažení.
Když u žáka zaznamenáte speciální vzdělávací potřeby, zavedete podpůrná opatření, abyste mu pomohli. Sestavte mu také plán pedagogické podpory, který pomůže i vám. V naší sérii čtyř článků se dozvíte, jak na jeho správné vyplnění krok za krokem.
Když je dítě nadané na hudbu, sport a matematiku, neznamená to, že bude jednička i v češtině nebo krasopisu. Poradíme vám, jak dyslexii u nadaného žáka odhalit a jak si s touto kombinací poradit ve vyučování.
Sestavení a vyhodnocení plánu pedagogické podpory pro žáka se speciálními vzdělávacími potřebami nemusí být věda. S našimi tipy pro tvorbu PLPP a nastavení spolupráce s rodiči to hravě zvládnete.
Pokud některému ze svých žáků mírně upravujete zadání či metody výuky, tak možná to ani nevíte, ale na základě své intuice tak poskytujete podpůrná opatření prvního stupně žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami. Když si všimnete, že mu to pomáhá, je ten správný čas na sestavení plánu pedagogické podpory.
Myšlenka programu Začít spolu, která vyzdvihuje samostatnost a odpovědnost dětí, se promítá i do způsobů hodnocení ve škole. Tento článek vám osvětlí, jak se to dělá v praxi.
Hodnocení, které pomáhá žákům růst, poskytuje zpětnou vazbu a neměří jen kvalitu výkonu. Patří sem nejrůznější metody, které s úspěchem využívají na základní škole Školamyšl. Její ředitelka Radoslava Renzová se s námi podělila o své zkušenosti.
Nadaný žák patří do skupiny dětí ohrožených šikanou. Riziko se zvyšuje s počtem odlišností, jako jsou speciální vzdělávací potřeby, mentální postižení nebo etnikum. Jaká je typologie nadaných žáků a jak jim pomoci s adaptací ve škole?
Rodiny se sociálním znevýhodněním si často od školy drží odstup a považují ji za svého druhu nepřátelské území. To je kvůli dětem třeba změnit, říká Radka Renzová, která dlouhá léta vedla malotřídní školu ve Svitavách-Lačnově. Ta měla původně negativní reputaci, ředitelka z ní ale dokázala udělat ústav, kde se museli zájemci pro velký počet losovat. Jak se jí podařilo přesvědčit rodiny, že je jejich škola opravdu „jejich“? Jednou z cest byly i osobní návštěvy v rodinách žáků.
Z portfolií se stal pedagogický trend, podobně jako z projektů nebo matematiky podle Hejného. Jak ale portfolio vést, aby dětem pomáhalo? Proč je portfolio užitečným pomocníkem pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami? Může dobře vedené portfolio pomoct každému žákovi i jeho rodičům získat přehled o tom, co už umí? O zkušenosti s portfolii se dělí Radoslava Renzová, ředitelka základní školy Školamyšl.
Pedagogicko-psychologická poradna pomáhá školám i rodičům s adaptací žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ), s výukou češtiny pro cizince a s dalšími podpůrnými opatřeními. Nahlédněte do jejích dalších kompetencí a inspirujte se.
Přínos inkluze je přímo úměrný kvalitě spolupráce učitele s asistentem. Potom nezáleží na tom, kolik dětí se speciálními vzdělávacími potřebami třídu navštěvuje. Základní škola Lyčkovo náměstí v Praze je toho živým důkazem. Zdárné zapojení dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do výuky se odvíjí od kvality spolupráce pedagoga a jeho asistenta. Příklad ze základní školy Lyčkovo náměstí v Praze ukazuje, jak na to.
Než začneme naše děti učit psát a počítat, měli bychom je hlavně přivyknout samotnému procesu učení. Rozvoj myšlení jim do budoucna pomůže nejen ve studiu českého jazyka či matematiky, ale i ve všech ostatních oblastech života. Právě na to se zaměřuje norská vyučovací metoda „Grunnlaget“ (v překladu „Základ“). Ta se v Česku poprvé objevila díky organizaci Člověk v tísni, jejíž pracovníci ji začali používat ve svých předškolních klubech.
Přechod z nižšího stupně vzdělávání na vyšší nebývá snadný téměř pro nikoho. Děti se specifickými poruchami učení a chování to ale mají obvykle ještě složitější. Musejí si zvykat na nové nároky, učitele, vyladit si opět své fungování ve škole. Jakým způsobem mohou těmto žákům při přechodu pomoci pedagogicko-psychologické poradny?
Pokračování experimentu ve školní třídě ve Velké Británii ukazuje, že hlásit se se správnou odpovědí a mít dobré známky zdaleka není všechno. Přečtěte si, jak by žákům prospěla změna v podobě formativního hodnocení.
Nechte se provést zajímavým experimentem, který ve Velké Británii provedl uznávaný odborník Dylan Wiliam. Povedlo se zvýšit zapojení žáků do výuky a zlepšit jejich studijní výsledky?
Práce asistenta pedagoga (AP) bývá výzvou. Co teprve, když má na starost při výuce hned deset dětí s individuálním vzdělávacím plánem najednou? Jak může něco takového fungovat? Základem je tolerance a správné nastavení třídních pravidel, jak ukazuje příklad dobré praxe ze ZŠ Lyčkovo náměstí v Praze. V článku si ukážeme konkrétní případy dětí a jaký způsob pomoci se u nich na škole osvědčil.
Každý z nás se dříve či později setká s cizinci nebo žáky z jiných kultur. Je tak dobré na to svou třídu připravit v rámci multikulturní výchovy, která dětem pomůže se zvládáním obav, předsudků a stereotypů a dovede je k větší toleranci i respektu vůči všemu odlišnému.
Jak poznat nadané děti předškolního věku nebo nadaného žáka? IQ test vám stačit nebude. Vezměte si na pomoc náš dotazník a tipy, jak nadání podpořit.
Veřejné školy v anglickém Leicesteru měly ještě na začátku tisíciletí velice špatnou pověst, patřily mezi nejhorší v celé zemi. Dnes je naopak průmyslové město dáváno ve vzdělávání za vzor. Jak se něco takového povedlo? Velkou zásluhu na tom má Agentura na podporu rozvoje škol, místní radnice, komunita, učitelé, rodiče a jejich schopnost spolupráce. V článku si popíšeme tento inspirativní příběh podrobněji.
Individuální vzdělávací plán (dále jen IVP) patří mezi důležitá podpůrná opatření. Ideálně by ho měl vyplňovat třídní učitel dotčeného dítěte v úzké spolupráci se školním speciálním pedagogem, případně jiným pracovníkem školy pověřeným koordinací vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). V první části třídílné série o IVP se zaměříme na to, jak by měla taková kooperace probíhat a jak do tvorby zapojit samotného žáka.
Povinnost vyplnit individuální vzdělávací plán (dále jen IVP) obvykle připadá na třídního učitele, který zná dotyčného žáka nejlépe. I když se to vzhledem k rozsahu a požadovaným detailům může jevit jako náročný úkol, lze ho zvládnout. V druhé části třídílné série o IVP si ukážeme, jak sestavit první polovinu plánu krok za krokem.
Individuální vzdělávací plán (dále jen IVP) má být užitečným rádcem pro učitele a asistenty pedagoga. Ovšem pokud je kvalitně sepsán. Jak při jeho sestavování vyplnit například část o organizaci výuky dotčeného žáka nebo ověřování jeho vědomostí? Nejen to si ukážeme v poslední části třídílné série o IVP.
Speciální vzdělávací potřeby žáka odhalí diagnostika dnes už celkem snadno. Když se ale jedná o žáka s dvojí výjimečností, nadání se někdy skrývá. Je potřeba nejprve systematicky realizovat vhodná podpůrná opatření, následně je možné vytvořit podmínky pro efektivní rozvoj nadání.
Sestavit funkční inkluzivní tým nemusí být vždycky snadné, důležitá je vzájemná souhra, komunikace a důvěra mezi jeho členy. Jako příklad dobré praxe v tomto ohledu může sloužit Základní a mateřská škola Lyčkovo náměstí v Praze, jak vysvětlila v rozhovoru Kateřina Bártová, jež zde působí na pozici pedagožky, školní výchovné poradkyně a etopedky. Hlavní výhodu vidí v tom, že se škola začala inkluzi věnovat výrazně dříve než ostatní ústavy.
Speciální pedagog hraje během screeningu předškoláků se SVP při zápisu do 1. třídy důležitou roli. Jaká je dobrá praxe na pražské Základní škole Lyčkovo náměstí?
Škola nanečisto dokáže odhalit předškoláky se speciálními vzdělávacími potřebami a včas jim pomoci. Pětidílný přípravný kurz účinně diagnostikuje, pomáhá s adaptací a zvyšuje sebevědomí dětem, které se chystají do první třídy na ZŠ Lyčkovo náměstí.
Když v pololetí obdrželi prvňáčci na pražské základní škole v Pernerově ulici vysvědčení, bylo výjimečné hned ze dvou důvodů: bylo jejich první v životě a nebyla na něm ani jedna známka. Známky děti nedostávají ani v průběhu školního roku, jednou do měsíce jim učitel pouze předá písemné hodnocení. Na konci prvního a třetího čtvrtletí se pak koná schůzka rodiče, žáka a pedagoga.
Děti by měly být už od první třídy vedeny ke spoluzodpovědnosti za svoje vzdělávání. K tomu jim může napomoci smysluplné slovní hodnocení, trénování sebereflexe i dobrovolné domácí úkoly. Věří tomu Kateřina Vrtišková, která učí na prvním stupni základní školy ve Vraném nad Vltavou a v roce 2018 získala hlavní cenu v prvním ročníku českého kola soutěže Global Teacher Prize. Ve svých hodinách pracuje s žáky v centrech aktivit podle programu „Začít spolu“.
K efektivní komunikaci mezi asistentem pedagoga (AP), rodiči a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) může přispět speciální informační formulář. Zjistěte, jaké jsou jeho výhody a kdy ho použít.
Přečtěte si, jak probíhají depistáže žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, kdy speciální pedagog testuje čtení a psaní na konci 1. třídy na ZŠ Lyčkovo náměstí.
I přes veškerou snahu se někdy může stát, že budete muset jako pedagogové řešit například záškoláctví nebo školní neúspěchy u vašich žáků. V takových chvílích může nabídnout pomocnou ruku Sociálně aktivizační služba (SAS), kterou poskytuje například nezisková organizace Člověk v tísni. Co to je a jak přesně funguje?
Je čím dál jasnější, že „cukr a bič“ není z dlouhodobého hlediska zdaleka tak účinná metoda, jak se může zdát, stejně tak nevhodně zvolené pochvaly. Přečtěte si, jak na výchovu bez poražených a jak aktivně naslouchat, a to i ve školním prostředí.
Člověk v tísni pomáhá tam, kde sociální znevýhodnění negativně ovlivňuje vzdělávání dětí na ZŠ. Bez spolupráce s rodinou a dítětem se to ale neobejde. Jak to tato nezisková organizace dělá?
Když jsou ve škole děti/žáci s odlišným mateřským jazykem, nemůžete to nechat na nich. Volba adaptačního koordinátora a krajských center podpory je skvělou pomocí, jak děti/žáky s odlišným mateřským jazykem začlenit do českého vzdělávacího systému.
Poruchy pozornosti a aktivity u dětí vyžadují citlivý přístup, trpělivost a řád, a to nejen ve výuce. Přečtěte si shrnutí těch nejdůležitějších tipů, které se v praktické výuce osvědčily nejlépe.
Příběh Základní školy Velké Hamry ukazuje, že se i obyčejná venkovská škola může změnit v moderní instituci, kde se budou cítit dobře žáci nejrůznějšího zaměření a potřeb. Pod vedením ředitelky Zdeňky Juklové se zde postupně zavádí formativní hodnocení i individuální péče o každého žáka. Vše je navíc podepřeno citlivě a proinkluzivně sepsanými příslušnými dokumenty jako třeba speciálně upraveným školním řádem nebo hodnoticí směrnicí.
Seznamte se s konkrétním příběhem začlenění žáka s ADHD a vývojovou dysfázií do třídy. Uvidíte, že vždy je cesta, že ani poruchy chování, oslabená pozornost a vývoj řeči nejsou překážkou ve vzdělávání.
Každá země a školství má svá specifika, všude je ale třeba podporovat děti tak, aby mohly dosáhnout maxima rozvoje svého potenciálu. O to spíše, pokud prošly traumaty nebo potřebují individuální pomoc. Pro hledání inspirace je dobré rozhlédnout se i mimo Českou republiku. To se poštěstilo Kláře Laurenčíkové z České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV), která absolvovala stáž v USA, na Islandu a v Norsku. Jaké strategie a nápady ji nejvíce zaujaly?
Když se Lada Flachsová před jedenácti lety stala ředitelkou základní školy T. G. Masaryka v Milovicích, dala si za cíl mít v každé třídě asistenta pedagoga. Ten naplnila a kromě toho spustila také školní poradenské pracoviště. Svých rozhodnutí rozhodně nelituje a dnes je díky nim o krok napřed před mnoha jinými vzdělávacími ústavy, které s asistenty pedagoga a inkluzí nemají tak bohaté zkušenosti. Jakým způsobem rozdělila role na škole?
Překlady a tlumočení, poradenství i webinář – to vše poskytuje NPI ČR na podporu dětí / žáků s odlišným mateřským jazykem. Podívejte se na užitečné odkazy na databázi překladů, síť odborníků a další.
Jako učitelé se dnes běžně ve své praxi setkáváte s individuálními vzdělávacími plány (dále jen IVP). Někdy je sami sestavujete nebo se alespoň podílíte na jejich tvorbě, popřípadě se vám dostanou do rukou jako součást dokumentace vzdělávaného žáka. Možná vás napadla otázka, k čemu plán vlastně slouží, jak se sepisuje a jak případně postupovat, pokud ho žák či jeho zástupci odmítají dodržovat. Na to se pokusí odpovědět tento článek.
Když má dítě ve škole potíže, metoda Kruh přátel umí být velmi užitečná. Pomáhá nejen s inkluzí, ale také s navazováním přátelství. V našem článku se dozvíte více o jejích principech a cílech, abyste ji mohli aplikovat i ve svých třídách.
Může se stát, že si někdy učitelé ani rodiče nevědí s některými dětmi, žáky rady. V takové chvíli by žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami mělo nabídnout pomoc školní poradenské pracoviště. Jak to funguje v praxi, lze vidět na příběhu jedenáctiletého Hynka ze základní školy v Praze. Kvůli zachování anonymity bylo jméno žáka změněno.
Jméno základní školy v Dobroníně má v kraji Vysočina i za jeho hranicemi dobrý zvuk. Obecně se ví, že se jedná o instituci otevřenou novým trendům a projektům. Například zde funguje již řadu let školní parlament na takové úrovni, že se na něj jezdí dívat učitelé z celé republiky. Inspirovat se mohou ale i v mnoha jiných aktivitách. Zástupce ředitele Jaroslav Petřivý v rozhovoru například prozradil, že ve škole funguje párová výuka či formativní hodnocení i že se zde dbá na vzdělávání pedagogů.
Děti se sociálním znevýhodněním, které na základní škole trpí zhoršeným prospěchem, mají šanci na úspěch díky doučování od dobrovolníků společnosti Člověk v tísni.
Dobrovolnictví v doučování dětí se sociálním znevýhodněním není jen tak. Přečtěte si, co to pro dobrovolníky obnáší, co se od nich očekává a jak se jím můžete stát i vy. Text tematicky navazuje na článek o doučování dětí se sociálním znevýhodněním.
Jazyk nám slouží jako základní nástroj komunikace a způsob, jak se zapojovat do společnosti. To platí samozřejmě také pro sluchově postižené děti, které se proto učí používat český znakový jazyk. Pro dorozumívání s vnějším světem je pro ně ale důležité si také osvojit češtinu v psané formě. Její výuka může být pro neslyšící žáky náročnější, proto je nutné vzdělávání přizpůsobit jejich potřebám. V článku se podíváme na aktivity vhodné ke zlepšování čtenářské gramotnosti u neslyšících.
Individuální doučování dětí se sociálním znevýhodněním může s dobrovolníky probíhat doma i mimo domov, a nakonec se z něj může vyvinout i skupinové doučování. Výsledkem je v každém případě lepší prospěch a pocit dětí.
Skupinové doučování, kterým dobrovolníci společnosti Člověk v tísni podporují děti se sociálním znevýhodněním, působí preventivně a rozvíjí různé sociální dovednosti a schopnosti.
Práce asistenta pedagoga s žákem samozřejmě neprobíhá ve vakuu, ale je úzce navázaná kromě školního prostředí také na rodinné zázemí dítěte. Je tedy klíčové mezi asistentem a rodiči nastavit fungující spolupráci i otevřenou komunikaci, a to vše v rámci předem stanovených pravidel.
Že se dá učení dělat i trochu „jinak“, dokazuje například vzdělávací program „Začít spolu“, který se objevuje čím dál tím častěji také na českých školách. Orientuje se především na děti, při čemž se snaží individuálně podporovat jejich rozvoj, vést je k aktivitě, samostatnosti i zodpovědnosti. Chybu nepovažuje za konec světa, ale přirozenou součást procesu učení. Inovativní je také uspořádání učeben, které jsou rozděleny podle zaměření do jednotlivých center aktivit.
Testy, ústní zkoušení a známky – právě to si většina lidí neodmyslitelně spojuje se školou. Existují ale vzdělávací instituce, kde se bez podobných praktik dovedou obejít. Waldorfské školy pracují spíše s pochopením žáka a celkovým hodnocením jeho povahy i práce.
Volnočasové aktivity formou zážitkové pedagogiky dokážou s dětmi se sociálním znevýhodněním divy. Vedle doučování jsou zájmové kroužky další příjemnou formou, jak děti vzdělávat.
Pomoc pedagogicko-psychologické poradny (PPP) dětem se sociálním znevýhodněním je nenahraditelná. Jaká podpůrná opatření aplikuje a co doporučuje při komunikaci s rodiči?
Vyzkoušejte různé způsoby formativního hodnocení v kombinaci se sumativním hodnocením a výsledky na sebe nenechají dlouho čekat. Prokazatelné pozitivní dopady překvapí nejen vás, ale hlavně žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP).
Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) v rámci poskytování podpůrných opatření pro děti a žáky se SVP nezapomíná ani na podporu dětí a žáků s nadáním a mimořádným nadáním. Jaké možnosti navrhuje v rámci podpůrných opatření (IVP) pro nadané děti?
Zkuste inkluzi a vzdělávání žáků s mentálním postižením bez předsudků a stereotypů a zaměřte se na dobré klima třídy, podpůrná opatření a vhodné kompenzační pomůcky.
Děti s poruchami autistického spektra během výuky ocení různé druhy kompenzačních pomůcek a technik, jako je muzikoterapie, vizualizace nebo upravený vzdělávací plán. Podívejte se na tipy ze Speciální ZŠ v Poděbradech a z dalších škol.
Design třídy má nejen jednoznačný vliv na pohodu žáků, ovlivňuje i jejich studijní výsledky. Ukázal to nedávný průzkum Salfordské univerzity v Británii. Čím lépe je učebna navržená, tím lepší známky děti mají. Kateřina Pokorná, speciální pedagožka a lektorka Školy bez poražených, se tak podělí o nápady na zařízení školních interiérů. Videem bude provádět moderátorka Bára Dvorská.
Když děláte asistenta pedagoga dítěti s autismem a vadou řeči, mohly by se vám hodit dva nástroje pro vytvoření bezpečného prostředí. Screening a komunikační tabulky práci s dítětem se specifickými vzdělávacími potřebami ulehčí.
Poznání svého vnitřního já a své vnitřní motivace, pěstování vztahů, vštěpování hodnot. Takový je koncept hodnotového vzdělávání, jehož autorkou je řádová sestra Cyril Mooneyové. U nás pořádá kurzy pro děti i pedagogy Škola Cyril Mooneyové. Podívejte se, zda jsou vhodné i pro vás a vaši školu.
Trénink čtení je zábava, když se to vezme z toho správného směru. Čtenářská dílna, společné i samostatné čtení a pohyb čtenářů – takový je recept základní školy v Děčíně. Zkusíte to taky?
Komunikace, chůze nebo posezení u oběda s člověkem se zrakovým postižením si žádá jen pár základních pravidel a spokojenost zavládne na straně jeho i průvodcově.
Připravené prostředí a přizpůsobené podmínky pro žáka se zrakovým postižením mu velmi usnadní učení a rozvoj. Přečtěte si, jak se dá přizpůsobit osvětlení, pracovní místo žáka, výukové materiály, školní tabule a celkově interiér školy.
Intonace hlasu, jednoduché věty a vykání – to by mělo patřit k základním charakteristikám komunikace s člověkem s mentálním postižením. Inspirujte se našimi doporučeními a komunikujte s respektem.
Metody školního psychologa mají ve škole na Lyčkově náměstí v rámci podpory inkluze dobré výsledky. Nahlédněte, jak dětem prospívá individuální terapie a týmová spolupráce s dalšími odborníky.
Máte obavy z komunikace s lidmi se sluchovým postižením? Tato pravidla, postupy a tipy vás zbaví i posledních známek nejistoty a umožní efektivní komunikaci pro obě strany.
S těmito pravidly a zásadami bude vaše komunikace s lidmi s tělesným postižením plynout snadněji. Hodit se vám jistě budou i tipy na zacházení s invalidním vozíkem, berlemi a holemi.
Třídní schůzky nemusí být nudné a nepříjemné. V ZŠ v Děčíně se na ně těší učitelé, rodiče i děti. Společně budují dobré vztahy a zlepšují klima třídy. Inspirujte se u nás, jak na to.
I děti s poruchami učení mají na této ZŠ šanci si nacvičit, jak se efektivně učit. Pro děti na druhém stupni tam mají kroužek, který je během každé lekce seznámí s různými strategiemi učení.
Emoce a vztahy ve škole jsou klíčové pro schopnost učení. Proto na ZŠ v Děčíně při budování dobrých vztahů sází na rituály a vzájemnou důvěru. Seznamte se s několika rituály, které tamním dětem pomáhají cítit se ve škole dobře.
Sluchově postižené děti potřebují pomoci s mateřským jazykem, potažmo s komunikací se svým okolím. Seznamte se s metodami výuky čtení a psaní na ZŠ, a podpořte tak jejich čtenářskou gramotnost.
Asistenta pedagoga (AP) čeká v průběhu školního roku mnoho nástrah, které je potřeba s žákem se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) překonat. Přečtěte si, jaké to jsou, co dělat a čemu se raději vyhnout.
Různé styly učení si žádají různé uspořádání lavic ve školní třídě. Rozdělení třídy na učební centra podle Davida Thornburga zlepšuje studijní výsledky a naplňuje individuální potřeby dětí, jak dokazuje například montessori pedagogika.
S ADHD u dětí se dá velmi efektivně pracovat a správná motivace dokáže divy. Zařaďte do výuky speciální hry pro děti s ADHD, odměňování a pozitivní zpětnou vazbu a pozorujte změny. Přečtěte si i o dalších způsobech motivace k učení.
Když má školní knihovna svůj čtenářský klub, přináší to pro děti velké výhody. Nejenže se ve čtení zdokonalují, ale čtení jim pomáhá také naučit se kritickému myšlení. Přečtěte si, jak se daří čtenářskému klubu na ZŠ Lyčkovo náměstí v Praze.
Jak přistupovat k řešení školní neúspěšnosti a nezvládnutého učiva u žáků? Základní škola Lyčkovo náměstí v Praze 8 sází na prevenci formou individualizovaných hodin a budování sebedůvěry místo obyčejného doučování.
Motivace je u dítěte s PAS klíčová pro upevňování chování, které od něj vyžadujete. Dítěti s PAS často chybí vnitřní motivace, neřekne si například: „Budu hodný, abych udělal radost panu učiteli“. Je tedy dobré zaměřit se na motivaci vnější. Odměnové systémy jsou funkční i v oblasti prevence, motivují dítě k práci a k žádoucímu chování. Bodový nebo žetonový systém navíc přináší aspekt hry a umožňuje dítěti věnovat se tomu, co ho skutečně baví a co má rádo.
Aby rodiče mohli zažít běžný den svých dětí ve škole, pořádá děčínská ZŠ Den otevřených dveří jen pro ně. Rodiče se účastní výuky a pomáhají tak zlepšovat klima třídy.
Projektové dny na děčínské ZŠ stmelují kolektiv, s lehkostí zapojují rodiny dětí a vytvářejí pozitivní klima. Máme pro vás tři tipy na konkrétní aktivity, které vás s dětmi sblíží.
Stížnost bývá krajní formou, kterou rodiče vyjadřují nespokojenost s prací učitelů. Chcete těmto situacím předejít? Zkuste formu poradního kruhu. Hodí se pro zlepšení vašich vztahů s rodiči i dětmi. Formu poradního kruhu můžete využít místo tradičních třídních schůzek. Školy ve Spojených státech, Kanadě a některých dalších zemích postupně zavádějí poradní kruh jako jeden z předmětů už třicet let, ve větší míře pak od roku 2006.
Závažná diagnóza je pro všechny, kterých se týká, bezesporu traumatizující záležitost. Celá rodina vynakládá maximální úsilí k tomu, aby se s nastalou situací vyrovnala, a zaslouží si vaši plnou podporu a empatii. Tady je pár zásad a tipů, jak na to.
Nakoukněte s námi do světa zasněné holky, která až v pětadvaceti letech zjistila, že má ADHD. Její upřímná zpověď odhaluje, jak se dá s poruchou pozornosti pracovat a studovat vysokou školu.
Pokud máte ve třídě dítě se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), vezměte to za správný konec! Přečtěte si, proč se vyplatí připravit všechny, kterých se to týká, a možná vás překvapí, že to nejste jen vy a děti ve třídě. Máme pro vás tipy i praktické příklady, jak a jaké informace získat i předat, aby nikdo nepřišel k újmě.
Podívejte se na poruchu pozornosti optikou terapeuta. Julius Bittmann, který ADHD pociťuje na vlastní kůži, popisuje, co se skrývá za problémovým chováním a jak můžete dítěti s jeho pocity pomoci.
Práce s panenkou Persona Doll učí děti i dospělé pracovat s předsudky. Dětem pomáhá mluvit o sobě nebo se bránit a pedagogům ukazuje, jak s dětmi mluvit o věcech, které se těžko vysvětlují.
Učitelé z mateřinek, jak si rozumíte s rodiči svých žáčků? Někteří pedagogové tvrdí, že kontakt s rodiči je na jejich práci vlastně to vůbec nejtěžší a nejvíc stresující. Čím to ale je? Problém obvykle bývá v komunikaci a často netkví tolik v tom, co se říká, ale v tom, jak a kdy se to říká. Podívejme se napřed na to, odkud vítr vane, a pak se pojďme zamyslet nad tím, jak si můžete lépe porozumět.
Zapojmevsechny.cz