Pedagogicko-psychologické poradny i speciálně pedagogická centra denně řeší speciální vzdělávací potřeby dětí, jejich individuální vzdělávací plány a podpůrná opatření. Podporu žákům poskytují také školní poradenská pracoviště. Podívejte se, jak na depistáže žáků, jejich přechody mezi stupni vzdělávání, práci s Doporučením, metodickou podporu, diagnostiku a intervence.
Když u žáka zaznamenáte speciální vzdělávací potřeby, zavedete podpůrná opatření, abyste mu pomohli. Sestavte mu plán pedagogické podpory, který pomůže i vám. V naší sérii čtyř článků se dozvíte, jak na jeho správné vyplnění krok za krokem.
Když u žáka zaznamenáte speciální vzdělávací potřeby, zavedete podpůrná opatření, abyste mu pomohli. Sestavte mu plán pedagogické podpory, který pomůže i vám. V naší sérii čtyř článků se dozvíte, jak na jeho správné vyplnění krok za krokem.
Když u žáka zaznamenáte speciální vzdělávací potřeby, zavedete podpůrná opatření, abyste mu pomohli. Sestavte mu plán pedagogické podpory, který pomůže i vám. V naší sérii čtyř článků se dozvíte, jak na jeho správné vyplnění krok za krokem.
Když u žáka zaznamenáte speciální vzdělávací potřeby, zavedete podpůrná opatření, abyste mu pomohli. Sestavte mu také plán pedagogické podpory, který pomůže i vám. V naší sérii čtyř článků se dozvíte, jak na jeho správné vyplnění krok za krokem.
Individuální vzdělávací plán (dále jen IVP) patří mezi důležitá podpůrná opatření. Ideálně by ho měl vyplňovat třídní učitel dotčeného dítěte v úzké spolupráci se školním speciálním pedagogem, případně jiným pracovníkem školy pověřeným koordinací vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). V první části třídílné série o IVP se zaměříme na to, jak by měla taková kooperace probíhat a jak do tvorby zapojit samotného žáka.
Individuální vzdělávací plán (dále jen IVP) má být užitečným rádcem pro učitele a asistenty pedagoga. Ovšem pokud je kvalitně sepsán. Jak při jeho sestavování vyplnit například část o organizaci výuky dotčeného žáka nebo ověřování jeho vědomostí? Nejen to si ukážeme v poslední části třídílné série o IVP.
Povinnost vyplnit individuální vzdělávací plán (dále jen IVP) obvykle připadá na třídního učitele, který zná dotyčného žáka nejlépe. I když se to vzhledem k rozsahu a požadovaným detailům může jevit jako náročný úkol, lze ho zvládnout. V druhé části třídílné série o IVP si ukážeme, jak sestavit první polovinu plánu krok za krokem.
Škola nanečisto dokáže odhalit předškoláky se speciálními vzdělávacími potřebami a včas jim pomoci. Pětidílný přípravný kurz účinně diagnostikuje, pomáhá s adaptací a zvyšuje sebevědomí dětem, které se chystají do první třídy na ZŠ Lyčkovo náměstí.
Speciální pedagog hraje během screeningu předškoláků se SVP při zápisu do 1. třídy důležitou roli. Jaká je dobrá praxe na pražské Základní škole Lyčkovo náměstí?
Přečtěte si, jak probíhají depistáže žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, kdy speciální pedagog testuje čtení a psaní na konci 1. třídy na ZŠ Lyčkovo náměstí.
Může se stát, že si někdy učitelé ani rodiče nevědí s některými dětmi, žáky rady. V takové chvíli by žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami mělo nabídnout pomoc školní poradenské pracoviště. Jak to funguje v praxi, lze vidět na příběhu jedenáctiletého Hynka ze základní školy v Praze. Kvůli zachování anonymity bylo jméno žáka změněno.
Školní neúspěšnost a nezvládnuté učivo se týká jak znevýhodněných dětí, tak i nadaných dětí. ZŠ Lyčkovo náměstí sází na prevenci formou individualizovaných hodin a budování sebedůvěry místo obyčejného doučování.
Vztahy mezi dětmi ve třídě výrazně ovlivňují nejen jejich postoj ke škole, celkovou spokojenost, ale i výsledky učení. Fungující kolektivy ovšem nejsou samozřejmostí, je potřeba je cíleně budovat a podporovat. Ředitel základní školy v pražském Karlíně Jan Korda radí, jak stmelovat vztahy ve třídách na prvním i druhém stupni. A jak případně řešit problémy.
Na základní škole v Děčíně se snaží řešit kázeňské problémy dětí už v zárodku – předcházejí tím například šikaně. Základem je otevřené prostředí, kde se učitelé ani žáci nebojí upozornit na potíže a požádat o pomoc. Konkrétní postupy primární prevence ve videu vysvětlí Tereza Skalická, která pracuje ve škole jako metodik prevence.
Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) v rámci poskytování podpůrných opatření pro děti a žáky se SVP nezapomíná ani na podporu dětí a žáků s nadáním a mimořádným nadáním. Jaké možnosti navrhuje v rámci podpůrných opatření (IVP) pro nadané děti?
Komunikace, diagnostika, metodické vedení i problémy žáků – to je jen ukázka několika oblastí, se kterými může asistentovi pedagoga pomoci školní speciální pedagog nebo psycholog. Proto je ideální, pokud v rámci vzdělávací instituce působí všichni tito odborníci jako tým a vzájemně se doplňují. To se ale bohužel na řadě míst neděje.
Pomoc pedagogicko-psychologické poradny (PPP) dětem se sociálním znevýhodněním je nenahraditelná. Jaká podpůrná opatření aplikuje a co doporučuje při komunikaci s rodiči?
Se začleňováním dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do škol může učitelům pomoci například koordinátor inkluze. Jakou podporu přesně nabízí, vysvětluje v rozhovoru Vladimír Foist, expert na oblast společného vzdělávání.
Pozice koordinátora inkluze zatím není na školách plošně zakotvená, každá instituce si tak problematiku řeší po svém. Inspirací může být v tomto ohledu například Základní a mateřská škola Děčín IV, Máchovo náměstí. Individuální podporu při vzdělávání zde dostává více než stovka žáků. Dobře funguje i spolupráce školního poradenského pracoviště a pedagogů. Jak se na škole u zavádění inovací postupovalo, vysvětluje ve videu Kamila Kratochvílová.
Školní speciální pedagogové mohou hrát důležitou roli v rozvoji asistentů pedagoga. Na ZŠ Lyčkovo náměstí v Praze je například metodicky vedou, průběžně hodnotí a pomáhají jim lépe porozumět žákům, jak popsala ve videu Klára Fischerová, tamní speciální pedagožka. Kromě toho se instituce snaží, aby měli asistenti možnosti dalšího vzdělávání a předcházelo se u nich vyhoření.