Ilustrační foto | FOTO: APIV B
Základním principem, na kterém můžete vystavět pravidla vzájemné komunikace, je společný zájem na nejlepším fungování a maximálních možných výsledcích dítěte. Spolupráce rodičů a učitelů musí vycházet z rovnoprávného vztahu obou stran.
Proces nastavování pravidel komunikace školy a rodiny musí začít už před nástupem dítěte do školy a pak vždy na začátku každého školního roku. Je dobré, aby první setkání školy s rodiči i budoucím žákem proběhlo ještě před nástupem dítěte do školy. Účelem takového setkání je poznat se navzájem, navázat přátelský, otevřený vztah, získat důležité informace o dítěti, zjistit vzájemná očekávání a společně s rodiči vytvářet pravidla vzájemné spolupráce a komunikace. [1]
Zabráníte tak tomu, že se rodiče od školy dozvědí jen nepříjemné informace v okamžiku, kdy nastane problém [3]. Z rodičů se tak nestanou pouze obránci dítěte, z vás není jen zvěstovatel špatných zpráv. Škola se na druhou stranu může dozvědět o tom, co se děje u dítěte doma, aby mohla případně reagovat.
Rodiče by měli vědět, na koho se mohou se svými dotazy a informacemi obracet.
Dokumenty a informace ze strany školy by měly být snadno dohledatelné. [3]
Očekávání a potřeby
Dohoda mezi rodiči a školou
Vytvoření pravidel
Diskuse a vysvětlení
Na koho se obracet
Konzultační hodiny
Vzájemné informování
Za jaké situace informuje škola rodiče a naopak?
Rodiče i škola mají společný cíl – dobro dítěte. Vytvořením pravidel vzájemné komunikace ukazují hned od počátku, že se chtějí společně domluvit. Společnou dohodou dávají najevo partnerství a vytvořenými pravidly získávají nástroj, jak o vzájemný vztah a o svěřené dítě pečovat.
Příloha 1: Dohoda mezi rodinou a školou
[1] Křemenová, J. (2015). Učí se celá škola: Spolupráce a komunikace s rodiči. Fakta, s. r. o. Žďár nad Sázavou, s. 5
[2] Křemenová, J. (2015). Učí se celá škola: Spolupráce a komunikace s rodiči. Fakta, s. r.o. Žďár nad Sázavou, s. 5
[3] Felcmanová, A. (2013). Rodiče – nečekaní spojenci: jak rozvíjet partnerský dialog mezi školou a rodinou. Člověk v tísni, vzdělávací program Varianty, Praha, s. 23. ISBN 978-80-87456-45-3.
[4] Felcmanová, A. (2013). Rodiče – nečekaní spojenci: jak rozvíjet partnerský dialog mezi školou a rodinou. Člověk v tísni, vzdělávací program Varianty, Praha. ISBN 978-80-87456-45-3.
[5] srov. Felcmanová, A. (2013). Rodiče – nečekaní spojenci: jak rozvíjet partnerský dialog mezi školou a rodinou. Člověk v tísni, vzdělávací program Varianty, Praha, s. 41. ISBN 978-80-87456-45-3. a Křemenová, J. (2015). Učí se celá škola: Spolupráce a komunikace s rodiči. Fakta, s.r.o. Žďár nad Sázavou, s. 9
Základní škola Kojetín, Svatopluka Čecha 586 je základní školou s devíti ročníky, vyučovanými v osmi třídách a přípravnou třídou. Škola čelí specifické výzvě, jelikož většina žáků pochází ze sociálně znevýhodněného a nepodnětného prostředí. Ředitel Jiří Isakidis se snaží o odstranění předsudků a bariér, s jakými se škola potýká, a otevřeně sdílí své úsilí v rozhovoru se speciální pedagožkou, lektorkou a redaktorkou Martou Kozdas.
Dobré vztahy s rodiči mohou učiteli velmi usnadnit práci a zajistit maximální přínos pro žáka. Od začátku je ale potřeba si pro ně stanovit jasná pravidla, a to i pro domlouvání a vedení schůzek. Příkladem může být zásada, že se na vás rodiče budou moci obracet jen v pracovních hodinách a netelefonovat třeba o víkendu.
Každý vztah potřebuje péči a zájem obou stran, aby fungoval. Efektivní komunikace a spolupráce mezi učitelem a rodiči může fungovat i ve vaší škole, když se necháte inspirovat našimi tipy pro třídní schůzky a sebehodnocení.