Adaptace asistenta pedagoga – nástup do školy
Ilustrační foto / FOTO: Pixabay
Adaptace asistenta pedagoga je dlouhodobý proces začínající při jeho nástupu, případně před ním. Jeho cílem je začlenění nového pracovníka z hlediska organizačního i z hlediska pedagogické činnosti. Přinášíme dva příklady z praxe, které ukazují nevhodný a vhodný proces nástupu asistenta pedagoga do nového prostředí. U nevhodného procesu adaptace jsou popsány možné chyby i jejich příčiny. Příklad vhodného procesu adaptace je navíc doplněn i tipy pro optimální postup.
Praktický příklad nevhodné adaptace asistenta pedagoga
Asistentka pedagoga nastoupila po mateřské dovolené do mateřské školy v průběhu školního roku na místo předchozího asistenta, který náhle odešel. Výchovně vzdělávací proces v této třídě byl už zaběhlý. Předtím pracovala jako úřednice. Do péče dostala dítě s poruchami autistického spektra (PAS), i když s touto diagnózou neměla předchozí zkušenosti.
Průběh prvního dne
Začínající asistentka se seznámila s třídní učitelkou a s dítětem se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) až v den nástupu – ráno při přebírání dětí. Důležité informace ohledně dítěte s PAS neobdržela. Na začátku vyučovací jednotky v tzv. ranním kruhu ji třídní učitelka představila dětem a oznámila jim, že ji budou oslovovat křestním jménem. Asistentka se snažila zapamatovat si jména dětí, které se samy představovaly. Vše narušovalo dítě s PAS. Bylo v nové situaci spojené s příchodem nové asistentky nesvé.
Dopolední činnosti zvládala asistentka spíše ve vleku situace a občas neúplně vhodně zasahovala už samostatným dětem do jejich činnosti. Obtížně zvládala náročnou péči o dítě s PAS, které mělo tendenci všechno dávat do úst. Nestačila si všimnout, že vznikl konflikt, kdy si jedno dítě bránilo svou hračku, kterou mu okusovalo svěřené dítě s PAS.
Třídní učitelka mělav průběhu dne hodně práce s celou třídou a k tomu musela průběžně vysvětlovat asistentce vše ohledně chodu třídy. Informací bylo pro asistentku v daný den příliš. Před vycházkou asistentka zbytečně oblékala děti, které by to zvládly samy. Měla za úkol otevřít okna, aby se třída vyvětrala, než se děti vrátí z pobytu venku. Ale zapomněla na to a okna zůstala zavřená. Při vycházce třídní učitelka sledovala neustále a pozorně po celou dobu dítě s PAS, protože se obávala, že se může rozeběhnout do silnice, dávat do úst kameny anebo zahazovat svršky do košů. Třídní učitelka se obávala, že asistentka nezareaguje na takovou situaci včas.
V poledne se asistentka spolu se třídou přesunula do jídelny a seznamovala se tam se svými povinnostmi při podávání stravy a s dalšími pracovníky mateřské školy. Při tom nestíhala sledovat děti a pomáhat jim při sebeobsluze. V době poledního klidu sdělovala třídní učitelka asistence, jak má postupovat při odchodu dětí hned po obědě a seznamovala ji zároveň s učitelkou, která působila v mateřské škole odpoledne.
Třídní učitelka a asistentka se domluvily na postupu při zítřejším ranním příchodu dětí, následně učitelka odešla. Z důvodu poledního klidu dětí na lůžkách další komunikace asistentky s učitelkou, která pracovala odpoledne, probíhala tiše. Obsahem hovoru byl postup při předávání dětí rodičům s tím, že jim při té příležitosti případně asistentku představí.
Kde se stala při adaptaci chyba?
Profesní cesta asistentky nebyla v tomto případě vůbec lehká. Učila se doslova „za pochodu“, informace dostávala nahodile a průběžně, což se odrazilo na kvalitě vzdělávání, péči i klidu ve třídě. Děti i zaměstnanci školky byli nesví z přítomnosti nové asistentky, která si připadala nejen ve třídě, ale celkově v mateřské škole přebytečná. Třídní učitelka měla složitější práci než v případě, kdy by asistentka už byla s provozem mateřské školy seznámena.
Chaos a nervozita nastaly kvůli absenci času na uvedení asistentky do specifik práce, seznámení s dítětem se SVP (charakteristikou postižení, metodami práce), personálem školky a pravidly ve třídě.
Optimální adaptace asistenta pedagoga v nové škole
Role vedení školy
Prvotní uvedení. Je vhodné, aby škola měla vypracovaný plán adaptace nových asistentů pedagoga, a to s uvedením všech konkrétních činností, na které je potřeba se soustředit, a odpovědných osob, které je mají na starost.
Sdělení očekávání ze strany vedení ohledně pracovního zařazení ve třídě (při osobní schůzce s asistentkou). Dalším účelem schůzky by mělo být informování o potřebách dětí a žáků se SVP a následné doladění obsahu pracovní smlouvy a dalšího odborného vzdělávání (například semináře zaměřené na komunikaci s žákem s PAS).
Vyjasnění a specifikace obsahu pracovní smlouvy, náplně práce a také kompetence a povinnosti.
Zajištění času pro seznámení nejen s třídní učitelkou, ale i s dalšími pedagogickými i nepedagogickými pracovníky školy, se kterými bude asistentka spolupracovat.
Metodické vedení školním poradenským pracovištěm (např. speciálním pedagogem), školním koordinátorem inkluze a zkušenými kolegy. Vedení školy by mělo podpořit nastavení pravidelných schůzek třídní učitelky a asistentky, případně zástupců školního poradenského pracoviště nebo dalších pedagogů, při kterých zhodnotí spolupráci při rozvoji žáků se SVP a aktualizují postupy práce.
Zajištění času na seznámení se školou, a to i v případě, že asistentka v průběhu roku náhle odejde a přijde nová.
Průběžná podpora asistentce během školního roku: supervize, psychohygiena, možnosti dalšího vzdělávání, předání informací k vedení dokumentace o žácích se SVP. Pokud například některá asistentka odchází (na mateřskou dovolenou apod.), podílí se při odchodu na předávání informací a zkušeností novému asistentovi.
Tip:
Více informací k vedení dokumentace o žácích se SVP se dozvíte v článcích Evidence dokumentů o žákovi – praktické tipy pro asistenta pedagoga I. a II.
Nastavení vztahů založených na respektu a vzájemné důvěře. Je příjemnější, když vedení školy nepraktikuje mikromanagement (při tomto stylu řízení bývá nadměrně sledována, kontrolována a připomínkována práce zaměstnanců), a dává tak najevo, že svým zaměstnancům důvěřuje. Asistentky mohou samostatně rozhodovat a řešit různé situace v rámci svých profesních kompetencí a v rámci podřízené úrovně autority.
Motivační podpora. Pokud se asistentka může účastnit konzultací, skupinových supervizí, využít podporu psychologa a doplnit si další vzdělání v oboru, platí za plnohodnotného člena pedagogického sboru a také se tak cítí. V takhle nastaveném systému spolupráce se snižuje riziko vzniku syndromu vyhoření i riziko předčasného odchodu ze školy.
Role třídní učitelky
Je důležité zajistit dostatečný čas na seznámení s kolegy, se kterými bude asistentka přímo spolupracovat – zejména s třídní učitelkou. První setkání ve spěchu o přestávce mezi vyučovacími hodinami opravdu nepůsobí dobře.
Jaká by měla být náplň úvodní schůzky s třídní učitelkou?
Diskuse nad očekáváními, zkušenostmi a postupy.
Příklady, jak řešit krizové situace.
Složení třídy, náplň práce a představa o spolupráci.
Upřesnění pravidel, rolí, povinností a kompetencí (třídní učitelka může asistentce například navrhnout pravidelné krátké konzultace vždy ráno před vyučováním, kdy se společně připraví na výuku a vyřeší aktuální záležitosti).
Seznámení se specifiky žáků se SVP a jejich individuálními vzdělávacími plány.
Seznámení s dětmi a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
Důležité je klidné a nenásilné první setkání, a to ještě před samotným vstupem asistentky do výuky.
Vhodné je také nepodcenit vstupní informace o žácích, jejich potřeby, zkušenosti. Ty by měli předat třídní učitelka a členové školního poradenského pracoviště.
Osvědčilo se zorganizovat první setkání asistentky s dětmi/žáky se SVP při zábavné aktivitě (hřiště, zahrada) a nenápadně je seznámit při činnosti, která je pro děti/žáky obzvláště příjemná. Mají-li děti/žáci oblíbenou hru, asistentka si s nimi může zahrát. Tak spolu mohou plynuleji navázat komunikaci.
Teprve po seznámení by měl následovat vstup asistentky do třídy.
Asistent pedagoga: úvodní pozorování ve třídě
Po úvodní společné schůzce přijde poprvé nová asistentka do třídy nejprve jen na pozorování. Při té příležitosti ji vedení školy nebo třídní učitelka představí žákům.
Třídní učitelka při zahájení vyučování vysvětlí žákům účel přítomnosti asistentky ve třídě, definuje vhodné chování a pravidla a upřesní, jak ji budou oslovovat.
Pokud je asistentka teprve na začátku své praxe a vstup do školního prostředí je pro ni nový, je na vedení, a hlavně na třídní učitelce, aby jí pomohli s adaptací a společně našli a vyladili pracovní postupy, které budou pro obě strany prospěšné a užitečné.
Tip:
Více informací o nastavení komunikace a spolupráce mezi asistentem pedagoga a žákem se SVP najdete v článcích Efektivní komunikace asistenta pedagoga s žákem se speciálními vzdělávacími potřebami a Řešení nefunkční komunikace mezi asistentem pedagoga a žákem.
Praktický příklad vhodného uvedení asistentky do praxe
Asistentka nastoupila do základní školy po absolvování odborného kurzu pro asistenty pedagoga (jednalo se o studium v rozsahu 120 hodin sloužící k získání kvalifikace asistenta pedagoga, který vykonává přímou pedagogickou činnost ve třídě, ve které se vzdělávají děti nebo žáci se SVP, nebo ve škole zajišťující vzdělávání dětí a žáků formou individuální integrace). Asistentka už měla zkušenost s prací s dětmi z dětských táborů.
S prostředím školy, ředitelkou a školní koordinátorkou inkluze (tzn. současně i koordinátorkou všech asistentů pedagoga ve škole) se seznámila už dříve při podpisu smlouvy.
Tehdy si také upřesnily náplň pracovní smlouvy i možnosti dalšího odborného vzdělávání ve vztahu k potřebám žáků se SVP.
Koncem srpna – v přípravném týdnu – se asistentka přišla seznámit s třídní učitelkou.
Průběh přípravného týdne a prvního školního dne
Vzájemné seznámení. První den přípravného týdne si asistentka a třídní učitelka sedly ve třídě a probíraly dřívější zkušenosti s prací s dětmi a jaké postupy se jim osvědčily.
Asistentka se seznámila s pravidly chodu třídy a s nejdůležitějšími specifiky žáků ve třídě (především žáků se SVP a současně s individuálním vzdělávacím plánem).
Asistentka a učitelka si vzájemně vyjasnily profesní role a kompetence:
třídní učitelka zdůraznila funkci asistentky jako průvodkyně žáků, která je nablízku, aby zasáhla a zamezila vážnému problému, která ale nedělá vše za žáky;
chování, prospěch a celkový posun žáka hodnotí třídní učitelka; asistentka se může v některých případech zapojit do hodnocení celkového posunu žáka, pokud se na tom obě strany společně předem dohodnou;
asistentka sděluje rodičům informace o chování a známkách žáků a navrhuje postupy řešení problémů na základě předchozí konzultace s třídní učitelkou;
Asistentka se seznámila s technikami komunikace s rodiči a žákem, například s možností využívat informační formulář.
Učitelka a asistentka se pustily do plánování činností na další dny přípravného týdne, kdy společně připravují třídu. Dále došlo k plánování přípravných činností pro nový školní rok.
Seznámení se s prostory školy. Třídní učitelka s asistentkou prošla školu a ukázala cestu do jídelny a družiny včetně dalších prostor.
Došlo k představení asistentky na zahajovací poradě na začátku školního roku. Noví zaměstnanci se také účastnili plánování školního roku.
Díky tomu, že si asistentka o žácích povídala s třídní učitelkou, nebudou pro ni žáci, se kterými se potká 1. září, úplně neznámí.
Odpoledne si ještě asistentka s třídní učitelkou vyjasňovala konkrétní očekávání, například ohledně uvádění dětí první školní den do třídy, anebo ohledně komunikace s rodiči: pokud rodiče budou něco vzkazovat nebo požadovat po třídní učitelce, asistentka informace předá a na dalším postupu se dohodne s třídní učitelkou.
Mohlo by Vás zajímat
Pozitivní motivace a stanovení hranic: Jak asistentka pedagoga podporuje žáka s ADHD ve vzdělávání – díl I.
Tomík, žák 1. ročníku základní školy s diagnózou ADHD, měl přidělenou asistentku pedagoga, aby mu byla poskytnuta potřebná podpora ve vzdělávání a adaptaci na školní prostředí. Kvůli pandemii Covid-19 probíhala počáteční interakce s asistentkou virtuálně, což představovalo výzvu pro obě strany. Po návratu do školy se Tomík a jeho asistentka adaptovali na společnou práci, přičemž bylo nutné Tomíka naučit respektovat pravidla. Využití pozitivní motivace vedlo ke zlepšení Tomíkova chování.
Tři kroky asistenta pedagoga k úspěšnému vzdělávání žáka se SVP
Úloha asistenta pedagoga nabírá na důležitosti, a to zejména při přípravě podmínek pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). Projděte si komunikaci se všemi aktéry vzdělávacího procesu ve třech krocích.
Spolupráce asistenta a učitele při poskytování podpory žáků s odlišným mateřským jazykem – 1. díl
Národní pedagogický institut ČR spolu s UNICEF přináší první část videoseriálu zaměřeného na spolupráci mezi asistenty pedagoga, ukrajinskými asistenty a učiteli při podpoře žáků z Ukrajiny. Jak připravovat výukové hodiny pro tyto žáky? Praktické tipy najdete ve videohospitaci z hodin výuky českého jazyka a přírodovědy v ZŠ J. A. Komenského v Karlových Varech. Výukový záznam je rozšířen o diskuzi mezi odborníkem z institutu a pedagožkami.