6 tipů pro pedagogy i rodiče, jak mluvit s dětmi o válce na Ukrajině

O některých věcech se dá s dětmi mluvit lehce, v případě válečného konfliktu to tak jednoduché není. Věříme ale, že s našimi tipy můžete s dětmi mluvit o válce na Ukrajině upřímně a bez obav, ať už jste v roli rodiče nebo pedagoga.

Ilustrační foto. | FOTO: Pixabay

Je bolestně těžké mluvit s dětmi o válce. Vzhledem k tomu, že mají přístup k médiím, je ale téměř nemožné je od děsivých a matoucích světových událostí izolovat. Jak válečný konflikt na Ukrajině eskaluje, děti i dospívající se mohou dostávat k nejrůznějším informacím. Nemusí ale plně chápat, co se děje, a mohou mít otázky ohledně obrázků, příběhů a rozhovorů, kterým jsou vystaveny. To vše u nich může vést k pocitům nejistoty, úzkosti a strachu. Je na rodičích i pedagozích, aby dokázali s dětmi i dospívajícími o tématu vhodně hovořit.

Ane Lemche, psycholožka a dětská poradkyně z americké organizace Save the Children, k tématu radí: „To, co se děje na Ukrajině, může být děsivé pro děti i dospělé. Ignorování nebo vyhýbání se tématu může vést k tomu, že se děti budou cítit ztracené, osamocené a vystrašené, což může ovlivnit jejich zdraví a pohodu. Je nezbytné vést s dětmi otevřené a upřímné rozhovory, které jim pomohou zpracovat to, co se děje.“ [1]

Tipy pro rodiče a pedagogy, jak mluvit s dětmi

1. Nevylučujte děti z dění, udělejte si čas a poslouchejte, když chtějí mluvit

Pro pedagogy i rodiče: Co a jak probíráte s dětmi, by mělo záviset na jejich věku, otázkách, které kladou, a také na vašem vlastním politickém a morálním přesvědčení. Ať už vnímáte to, co se děje na Ukrajině, jakkoliv, chcete povzbudit děti, aby se i nadále zajímaly o svět, vážily si mírových řešení problémů a bez obav za vámi chodily s dotazy a obavami. Zkuste zjistit, co už vaše děti o válečné situaci vědí, a jak se o ní dozvěděly. Možná mají o válce zcela jiný obrázek než vy. Přiznejte jim, že chápete, že to, co se děje, je matoucí a komplikované. Dejte najevo, že jste rádi, že s nimi o tom můžete mluvit. Podělte se o své názory a pocity ohledně bombardování a útoků ve válce. Dovolte dětem, aby vyjádřily své vlastní názory.

Pokud s dětmi naopak žádné informace neprobíráte, můžou na válku nahlížet jako na něco, co je tabu. Můžou jít hledat informace jinam, utvářet si názory jinde a jiným způsobem. Ztrácíte tak bohužel možnost na ně působit, formovat jejich názory, rozvíjet jejich kapacitu diskutovat a možná i důvěru apod.

Jak s žáky komunikují o aktuální situaci na Základní škole profesora Švejcara v Praze 12? Pedagog a koordinátor výuky žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) Mgr. Martin Šuk popisuje: „V hodinách se o aktuální situaci na Ukrajině s žáky hodně bavíme. Je to ale potřeba řešit citlivě ve vztahu k žákům z Ukrajiny. Někomu nemusí dělat dobře situaci moc rozebírat, pak držíme debatu v určitých kolejích. V jiné třídě mám naopak žáky, kteří mají potřebu se z toho vymluvit, tam se pak můžeme pouštět do všech témat a rozebrat situaci ze všech stran.“

2. Stanovte pravidla a trvejte na jejich dodržování

Pro rodiče: Je vhodné dětem vysvětlit, proč není žádoucí, aby se dívaly na záběry z válečného zpravodajství příliš. Nervozitu, nejistotu, napětí nebo zvýšený důraz děti u dospělých ihned postřehnou, a můžou se proto dále vyptávat nebo vás přemlouvat, abyste pravidlo nedodrželi. Podobné věci je proto vhodné sdělovat klidným tónem, vysvětlit, že jde o běžné pravidlo platné pro děti, a že v pozdějším věku (18+) se už samy budou moct rozhodnout, jestli se na záběry z války budou dívat.

Právě v současné době zpravodajství přináší i záběry, které malé děti ani za přítomnosti nebo komentáře rodičů vidět nemají. [2] Jde o dramatické záběry, kde jsou zobrazeni mrtví, střelba, zabíjení. Rodiče přesto někdy nechají sledovat děti celé zpravodajství včetně takových brutálních záběrů. Mohou se například domnívat, že pokud si děti před obrazovkou hrají, zprávy nevnímají. Opak je ale pravdou, děti mnohdy vše aktivně vnímají a poslouchají a později se mohou vyptávat buď přímo rodičů, anebo pedagogů, kamarádů, spolužáků.

Pro pedagogy: Pokud už dítě do školy přijde s tím, že vidělo brutální válečné záběry, je vhodné toho využít a s celou třídou probrat, co je válečný konflikt, jak probíhá pomoc, jak se dospělí podílí na řešení situace apod. [2]

3. Přizpůsobte konverzaci věku dětí

Pro rodiče i pedagogy: Při konverzaci s dětmi pamatujte na jejich věk. Zohledněte, že nemusí chápat základní pojmy vztahující se k tématu. Malé děti nemusí rozumět tomu, co znamená válečný konflikt, válečné napadení nebo válka. Je proto vhodné podat vysvětlení přiměřeně věku. Dávejte pozor, abyste nezacházeli do přílišných podrobností, které děti nechápou – to v nich může zbytečně vyvolávat úzkost. Mladší děti mohou být uspokojeny jen tím, že pochopí, že někdy země mezi sebou bojují, a že se zároveň jiné země pokoušejí hledat a nabízet mírové řešení.

V každém případě se při komunikaci s dětmi vyhněte vtipům, sarkasmu nebo ironii na téma války. Děti, zvláště předškolního věku, mohou takové vtipy vnímat doslovně a cítit se nejistě.

Pamatujte také na to, že malé děti nemusí o válce přímo mluvit, jejich obavy se mohou objevit třeba při hře. Pokud si toho všimnete, nabízí se příležitost k diskusi a zodpovězení případných otázek. [3]

Děti předškolního věku, a ještě i ty v prvních ročnících základní školy, mohou jakákoliv vaše tvrzení brát doslovně (dospělí jsou pro ně navíc nezpochybnitelná autorita). Nejsou schopny určitá tvrzení o válce zasadit do kontextu více proměnných tak, jako to zvládají děti staršího školního věku, u kterých je už více rozvinut samostatný logický úsudek. Vyvarujte se proto u mladších dětí výroků typu, že „jaderné zbraně jsou nebezpečné a mohou úplně zničit život na planetě, a že je určitá pravděpodobnost, že je velmoci použijí“. Mohou totiž vzít taková tvrzení doslovně a obávat se, že brzy přijde konec světa. Taková představa v nich může vzbudit masivní úzkost a strach, způsobit následně poruchy spánku, mohou se objevit nejrůznější tělesné i psychické symptomy.

U starších dětí je pravděpodobnější, že lépe rozumí významům pojmů jako válka, válečný konflikt, pravděpodobnost použití zbraní apod. I s těmito dětmi je potřeba o aktuální situaci mluvit. Starší děti mohou také pokládat více otázek, protože jsou si vědomy více různých aspektů konfliktu a více chápou rozsah nebezpečí.



4. Potvrďte dětem pocity, poskytněte jim pocit bezpečí a jistoty

Pro rodiče: Zeptejte se svých dětí, jestli se bojí nebo nebojí války. I když řeknou „ne“, poskytujete jim tímto přístupem možnost prožívat pocity a mluvit o nich, pokud by měly potřebu.

Děti můžou také přijít s otázkou: „Může se to stát u nás? Můžu já zemřít?“ Mladší děti potřebují spíše více ujištění, že uděláte vše pro to, aby se cítily v bezpečí, a méně informací.

Pokud děti nebo dospívající pláčou a jsou kvůli aktuálnímu dění smutní, může pro rodiče taková situace přinášet hodně stresu. Mají pak snahu děti utěšovat s přáním, aby přestaly plakat. Je třeba si ale uvědomit, že otevřená komunikace a sdílení emocí je pro klima v rodině vždy příznivější než atmosféra plná nevyřčených pocitů. Děti by neměly cítit obavu z toho, že otevřeně vyjádří vlastní emoce. Pokud mohou vést otevřený rozhovor o věcech, které je rozčilují, může to přispět k jejich pocitu bezpečí. Když naopak svoje emoce potlačují, aby rodiče nezatěžovaly, jedná se vždy o komplikovanější situaci, než když dají otevřeně svoje obavy najevo.

Ohledně vašich vlastních pocitů je rozhodně důležitá upřímnost. Děti se komunikací s dospělými zároveň učí, jak pracovat se svými emocemi a jak můžou přistupovat ke krizovým, tíživým situacím. Mějte ale také na paměti, že děti do značné míry kopírují pocity blízkých dospělých. Pokud vy sami výrazně prožíváte smutek a strach, je vhodné se na rozhovor s dětmi psychicky připravit a snažit se zachovat klid.

Je také na místě, aby rodiče s dětmi nejen sdíleli své aktuální pocity ohledně válečného konfliktu, ale zároveň je i ubezpečili, že udělají vše, co budou moct, pro jeho bezpečí. Můžete děti ujistit, že jsou v bezpečí a není pravděpodobné, že bude bombardování probíhat nyní i u nás. Měly by cítit, že se můžou na blízké osoby kolem sebe spolehnout, že za nimi můžou přijít, že tu jsou pro něj.

Pro pedagogy i rodiče: Připomeňte také dětem, že se nemusí cítit provinile, když prožívají v této krizové situaci i šťastné okamžiky, mají přátele, koníčky apod. Válečný konflikt nevznikl jejich zaviněním. Když ale budou chtít, mohou nějakým, i třeba malým činem přispět pro změnu (viz bod 6). Je důležité také děti ujistit, že politici jejich a dalších zemí postupují tak, aby uchránili mír a aby válka skončila.

Další tipy, jak mluvit s dětmi, které prožívají úzkost z války:

Jak pomoci dítěti, které prožívá akutní trauma?

Reakce dětí na katastrofickou událost



5. Nepodporujte negativní stereotypy a předsudky

Pro pedagogy i rodiče: Ať už jsou vaše pocity ohledně ruského prezidenta Vladimira Putina, Ruska, lidí ruské, čečenské nebo další národnosti jakékoli, děti by měly vědět, že jejich ruští spolužáci ve škole ani jejich rodiče nejsou špatní lidé. Využijte příležitosti k odbourávání nejrůznějších stereotypů a předsudků.

Pro pedagogy: Pokud za vámi přijdou děti s tím, že ve škole někdo negativně mluvil o jejich ruském spolužákovi, vysvětlete jim situaci a proberte s nimi, jak se naopak ony samy k takovému spolužákovi mohou chovat.

Tip 1: Uspořádejte například debatu ve skupinách nebo ve dvojicích, kdy se děti pokusí definovat význam pojmů: národ, národnost, odpovědnost jednotlivce, občanská aktivita/pasivita, odpovědnost vládních činitelů, role svědomí apod. Děti mohou také přiřazovat popis určitého chování k jednotlivým výše uvedeným pojmům.


Posilujte také důležitost používání slov k řešení konfliktů. Ať už bombové útoky nebo invazi tanků vnímáte jakkoliv, měli byste dětem pomoci pochopit, že násilí obvykle není konstruktivní řešení. Připomeňte jim význam organizací, jako je Organizace spojených národů (OSN), a seznamte je s jejich aktuálními činnostmi.

Tip 2: Nechte děti, aby samy vymyslely řešení, jak by se dvě (fiktivní) válčící země mohly mezi sebou domluvit a uzavřít mír. Děti mohou napsat povídku, nakreslit obraz, schéma nebo zinscenovat krátké divadelní představení. [3]

Tip 3: Ministr Gazdík: proti nepřátelství ve školách -> doporučení pro práci se školními kolektivy ve vztahu k ruské agresi vůči Ukrajině

Jaké preventivní aktivity ohledně předsudků a stereotypů organizuje Základní škola profesora Švejcara v Praze 12? Pedagog a koordinátor výuky žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) Mgr. Martin Šuk popisuje: „Co se týče ostrakizace ruských žáků, k tomu u nás, co vím, nedochází. Žáci jsou super, vždy se najde někdo, kdo řekne, že tady ´Nataša´ přece za válku a boje nemůže.“

Škola ve školním roce 2017/18 vzdělávala celkem 64 žáků s cizí státní příslušností (včetně ruské a ukrajinské), z toho 8 ze zemí EU. Pedagogové mají například také zkušenosti se vzděláváním žáků bez jakékoliv znalosti českého jazyka na 2. stupni ZŠ.

Multikulturní výchova je jedním z průřezových témat, která má Základní škola profesora Švejcara ve školním vzdělávacím programu zařazená do jednotlivých předmětů na prvním i druhém stupni. V duchu multikulturní výchovy škola například každoročně realizuje projektový den ZE MĚ MY, ve kterém se žáci soustředí na problematiku migrace a imigrace.

Video, které si žáci sami vytvořili v rámci projektového dne ZE MĚ MY, najdete tady:

Zeměmy song - YouTube



Tip pro pedagogy: Nabídněte dětem vzdělávací aktivity zaměřené na témata války, migrace, uprchlictví, nového domova. Tady je seznam vhodných metodických materiálů online ke stažení pro všechny stupně vzdělávání (MŠ, ZŠ, SŠ).

Doporučené metodiky pro práci s dětmi v MŠ a prvních ročnících ZŠ:

Název

Anotace

Věk

Odkaz

Film a metodický materiál Carly

Materiál obsahuje:

  • sedmiminutový animovaný film vyprávějící příběh malého děvčátka Carly, která se vlivem tragických okolností ocitne na útěku z domova;

  • metodickou příručku pro pedagogy pro práci s filmem, která nabízí aktivity na téma tolerance, hodnota a emoce;

  • poznámky pro vyučující.

Kopie této příručky můžete objednat na adrese: META o. s., Rumunská 29, 120 00 Praha 2; E-mail: info@meta-os.cz; www.meta-os.cz. META, o.p.s. nabízí zdarma metodickou podporu pro práci s uvedenými materiály.

Vydala: META, o.p.s. ve spolupráci s Úřadem Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Praha

5—8

Film Carly

Metodika

Publikace

WATOTO – multikulturní výchova pro nejmenší

Příručka nabízí sadu třiceti velkoformátových fotografií dětí z Bolívie, Filipín, Keni a Hondurasu. Součástí příručky jsou i konkrétní náměty, jak s fotografiemi pracovat a jak pomocí zajímavých her dětem umožnit uvědomit si globální souvislosti. Sada je dostupná také v tištěné podobě s fotografiemi formátu A3.

Vydalo: NaZemi, z.s.

5—8

Metodika



Doporučené metodiky pro práci na 1. a 2. stupni ZŠ:

Název

Anotace

Věk

Odkaz

Největší přání – domov v batůžku

Děti se vžijí do situace Rahímy z Afghánistánu, která byla nucena opustit svůj domov. Nejprve se zamýšlejí nad tím, co domov znamená pro ně, dále se věnují příběhu Rahímy, přemýšlejí, jak mohl vypadat její domov a proč ho musela opustit. V druhé části lekce se děti samy rozhodují, co by si vzaly na cestu, a téma zpracovávají výtvarně.

Vydal: Člověk v tísni, o. p. s.

7—10

Metodika

Lidé v pohybu. Metodika pro práci s tématy uprchlictví a migrace

Junák – český skaut a organizace NaZemi společně vydali metodickou příručku Lidé v pohybu jako pomůcku pro skautské vedoucí a další pedagogy, kteří se chtějí ve své práci s dětmi a mladými lidmi věnovat tématům uprchlictví a migrace. Publikace přináší informace, metodickou podporu, nabídku konkrétních aktivit a programů i odkazy na jiné už existující metodiky.

Vydalo: NaZemi, z.s.

7—10

11—14

15 +

Aktivity a metodická podpora

Jsem tu nový

Na základě dokumentárního filmu Jsem tu nový a připravené metodiky si děti uvědomí hodnoty, které jsou spojeny s pojmem domov, a zamyslí se nad důvody, proč lidé opouštějí své domovy.

Vydal: Člověk v tísni, o. p. s.

8—14

Aktivity a metodická podpora

Žirafa v nesnázích

Na základě animovaného filmu Žirafa v nesnázích a připravené metodiky děti pochopí důvody migrace a širší souvislosti života imigrantů. Nebudou lhostejní k lidem v obtížné situaci a budou respektovat odlišné kultury a tradice.

Vydal: Člověk v tísni, o. p.s.

9—14

Aktivity a metodická podpora

Nora zpívá pro Sýrii

Na základě dokumentárního filmu Nora zpívá pro Sýrii a připravené metodiky si žáci uvědomí, co pro ně znamená pojem domov, zamyslí se nad strachem lidí, kteří jsou nuceni opustit svůj domov, a rozvíjí své sociální cítění a empatii.

Vydal: Člověk v tísni, o. p. s.

8—14

Aktivity a metodická podpora



 Doporučené metodiky pro práci se žáky na 2. stupni ZŠ a v SŠ:

Název

Anotace

Věk

Odkaz

MULTI KULTI. Menšiny v ČR – pro SŠ

Příručka představuje život sedmi minorit žijících na území ČR (Ukrajinců, Číňanů, Mongolů, Romů, Rusů, Vietnamců a obyvatel Zakavkazska). Každé menšině je věnována jedna kapitola. První část každé kapitoly slouží jako informační základ o zemi a kultuře, ze které příslušníci menšin pochází. Druhá část obsahuje metodický popis aktivit pro realizaci jedné vyučovací hodiny ke každé menšině.

Vydalo: ARPOK, o.p.s.

15 +

Aktivity a metodická podpora

Migrace není legrace

Publikace Migrace není legrace – manuál pro pedagogy 2. stupně ZŠ a SŠ přináší nejen základní informace o migraci, ale také řadu tipů do výuky, odkazy na zajímavé výukové materiály a doporučené zdroje informací.

Vydalo: ARPOK, o.p.s.

11—14

15 +

Metodika

MIGRACE východiska a výukové cíle

Sady lekcí k tématům klimatická změna, mezinárodní nerovnost, migrace a gender jsou pečlivě sestaveny, testovány učiteli a opírají se o „východiska témat“ tak, aby bylo možné do předmětů ve škole tato témata komplexně začlenit. Východiska témat představují nástroj, který učitele vede k výběru obsahu, učebních cílů a konkrétních lekcí, na něž se v rámci svého předmětu zaměří. Východiska jsou upravena z anglických originálů.

Vydalo: ARPOK, o.p.s.

11—14

15 +

Metodická podpora

Aktivity do výuky

MULTI KULTI. Menšiny v ČR – pro ZŠ

Příručka představuje život sedmi minorit žijících na území ČR (Číňanů, Mongolů, Romů, Rusů, Ukrajinců, Vietnamců a obyvatel Zakavkazska). Každé menšině je věnována jedna kapitola, která je rozdělená na dvě části. První část slouží jako informační základ o zemi a kultuře, ze které příslušníci menšin pochází. Druhá část obsahuje metodický popis aktivit pro realizaci jedné vyučovací hodiny ke každé menšině.

Vydalo: ARPOK, o.p.s.

11—14

Aktivity a metodická podpora

Proč zrovna tam

Cílem lekce je uvědomit si důvody vedoucí k nucené migraci a náročnost rozhodnutí opustit zemi, kde dlouhodobě žijeme. Děti pracují s úryvky z románu Sametový domov s autobiografickými prvky od Vesny Evans. Lekce posiluje intrapersonální a interpersonální kompetence, je zamýšlena jako doplněk k odbornému výkladu o migraci.  

Vydal: Člověk v tísni, o. p. s.

15 +

Základní info

Metodický materiál a aktivity

Uprchlíci před tabulí

Seznámíte děti se skutečnými příběhy lidí, kteří ztratili nebo se rozhodli opustit svůj domov. Ukážete jim, jaká úskalí přináší komunikace a integrace těchto lidí v nové zemi. Prostřednictvím vlastní zkušenosti a prožitku děti poznají své postoje vážící se k migraci a kriticky se zamyslí nad stereotypy svého uvažování. Příručka obsahuje 1 lekci pro mladší a 5 aktivit pro starší děti včetně informací pro učitele.

Vydala: Diakonie ČCE – Středisko humanitární a rozvojové spolupráce.

11—14

Aktivity a metodická podpora

Hello Czech Republic – Doma v nové zemi

Hello Czech Republic – Cesta tam a zpět

Metodická příručka Hello Czech Republic – Doma v nové zemi je určena zejména pedagogům ZŠ a SŠ, kteří pracují s tématy uprchlictví, identita, předsudky, stereotypy nebo zajištění bezpečného prostředí ve škole. Příručka obsahuje 13 aktivit.

Její součástí je:

  • Komiks Jednou se zase setkáme, Sanam popisující cestu Hamída prchajícího z Afghánistánu do Švédska.

  • Krátký film Šádí vyprávějící příběh kurdské dívky opouštějící svou rodnou zemi a hledající místo v zemi nové (heslo pro stažení filmu je sadi123).

Metodická příručka Hello Czech Republic – Cesta tam a zpět obsahuje další aktivity pro žáky ve formě pracovních listů.

Vydala: META, o.p.s. ve spolupráci s Úřadem Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Praha

11—14

15 +

Doma v nové zemi

Jednou se zase setkáme, Sanam

Film Šádí

Cesta tam a zpět

Metodická podpora 1

Metodická podpora 2

Bojovníci ze severu

Na základě dokumentárního filmu Bojovníci ze severu a připravené metodiky se děti zamyslí nad důsledky, které migrace přináší, uvědomí si obtíže, kterým musí migranti v majoritní společnosti čelit, a možnosti, jak by mohly přispět ke zlepšení stávající situace.

Vydal: Člověk v tísni, o. p. s.

16—21

Aktivity a metodická podpora

Na kole za svobodou

Na základě dokumentárního filmu Na kole za svobodou a připravené metodiky si studenti uvědomí, že chtějí-li něco změnit, je dobré začít u sebe. Zjistí, že změnu mohou přinést malé akce ve vlastním okolí, hledají způsoby možné pomoci a uvědomí si své postoje k problematice migrace.

Vydal: Člověk v tísni, o. p. s.

12—21

Aktivity a metodická podpora

Stát se Evropanem

Na základě dokumentárního filmu Stát se Evropanem a připravené metodiky studenti pochopí podstatu migrace a její společensko-politické souvislosti. Uvědomí si důležitost vzdělání a podpory rodiny a rozvíjí schopnost empatie.

Vydal: Člověk v tísni, o. p. s.

12—21

Aktivity a metodická podpora



6. Poskytněte dětem možnost prakticky pomoci a být aktivní

Pro rodiče: Děti si všímají, jak na stresovou situaci reagujete, jestli jste v úzkosti a nejraději byste někam odjeli, jestli podnikáte nějaké aktivní kroky, podílíte se například na humanitární či charitativní pomoci. Umožněte jim, aby vyjádřily své emoce a zároveň se také nějak zapojily a byly aktivní.

Pro pedagogy i rodiče: Podpořte děti, pokud vidíte, že mají zájem pomoci, anebo jim jděte příkladem. Děti, které mají možnost pomáhat, hřeje pocit, že se podílí na řešení situace. To pomáhá zvyšovat jejich pocit sebedůvěry, ale také to zvyšuje jejich celkovou motivaci a proaktivitu. Děti mohou pomáhat vytvářet sbírky, podílet se na přípravě/nákupu oblečení, jídla nebo jiných věcí pro humanitární pomoc, posílat dopisy místním činitelům s rozhodovací pravomocí nebo vytvářet kresby vyzývající k míru. [1]

Pokud chtějí děti pomáhat dětem, které jsou oběťmi války, povzbuzujte jejich zájem a soucit. Můžete je například seznámit s činností organizací typu Mezinárodní červený kříž, který pomáhá obětem kterékoli země, a to i během války. [3]



Zdroje:

[1] © 2022 SAVE THE CHILDREN. (2022). How to Talk with Children About the Conflict in Ukraine. Dostupné z: https://www.savethechildren.org/us/charity-stories/how-to-explain-conflict-ukraine-to-children [dat. cit. 28.2.2022]

[2] TICHÁ, E. (2008). Děti a zprávy. Mají je vůbec poslouchat? [online]. Dostupné z: Děti a zprávy. Mají je vůbec poslouchat? - iDNES.cz [dat. cit. 28.2.2022]

[3] POUSSAINT, A. LINN, S. (nedatováno). Talking with Kids about War [online]. Dostupné z: Talking With Kids About War: Pointers for Parents - FamilyEducation [dat. cit. 28.2.2022]



vytisknout článek

Mohlo by Vás zajímat

Plán pedagogické podpory – špatná znalost češtiny
Máme pro vás plán pedagogické podpory (PLPP). Tento vzor uplatníte na prvním stupni u dětí s nedostatečnou znalostí českého jazyka, když potřebují pomoci s komunikací a rozšiřováním slovní zásoby.
Předsudky a stereotypy vůči cizincům: Jak vést žáky k větší toleranci?
Česko už dávno není uzavřeným státem izolovaným od zbytku světa, ve třídách se tak můžete setkat i s dětmi cizích národností. Jejich začlenění někdy komplikují předsudky a stereotypy, o kterých je s žáky potřeba hovořit. S rozvíjením tolerance mohou třídám pomoci například speciální aktivity a hry.
Plán pedagogické podpory – potíže s komunikací a výslovností
Máme pro vás plán pedagogické podpory (PLPP). Vzor, který uplatníte ve školce u dětí, které s vaší laskavou pomocí zvládnou potíže s komunikací nebo výslovností.
Nabídka poradenství v ukrajinštině
Пропонуємо консультації українською мовою
Potřebujete konzultaci s odborníkem?
Napište nám.