Seznámení s plánem pedagogické podpory (PLPP) – 2. část

Sestavení a vyhodnocení plánu pedagogické podpory pro žáka se speciálními vzdělávacími potřebami nemusí být věda. S našimi tipy pro tvorbu PLPP a nastavení spolupráce s rodiči to hravě zvládnete.

V prvním díle seriálu o seznamování s PLPP jste se dočetli o významu podpůrných opatření prvního stupně (PO I. stupně), na jejichž základě se rozhodujete pro sestavení PLPP. Na 3 různých příkladech pedagogické diagnostiky jste mohli rozpoznat, kdy už se vyplatí po tomto užitečném nástroji sáhnout a s kým je dobré spolupracovat. Nejlépe uděláte, když se při sestavování PLPP budete řídit námi prověřeným postupem v následujících krocích.  

Graf postupu tvorby PLPP

info1

Spolupráce s rodiči při naplňování plánu pedagogické podpory 

V závěrečné podpisové části formuláře PLPP jsou kromě výše zmíněných pracovníků školy (třídní učitel, vyučující dalších předmětů, poradenský pracovník školy) uvedeni také rodiče žáka.

Pro práci se žákem je vždy klíčová právě spolupráce s jeho rodiči, kteří by měli vědět o všech jeho úspěších i obtížích, aby mu mohli poskytnout adekvátní podporu v domácím prostředí. Proto informujte rodiče o rozhodnutí vytvořit PLPP, sdělte jim, jaké k tomu máte důvody a co je obsahem PLPP, tj. zejména jakou podporu bude škola žákovi poskytovat, jak mohou nastavená opatření zlepšit naplňování jeho vzdělávacích potřeb, na jak dlouhou dobu je PLPP sestaven a kdy dojde k jeho vyhodnocení. Proberte s nimi také možnosti domácí přípravy, případně zapojení a informování samotného žáka.

Příklad nastavení spolupráce se žákem a jeho rodiči:

Petr (žák 3. ročníku ZŠ) má opakující se obtíže se zapomínáním pomůcek a domácích úkolů, v hodinách bývá někdy roztěkaný a neustálým hledáním vyrušuje od práce sebe i ostatní spolužáky atd. Třídní učitel se v rámci PLPP dohodne s rodiči Petra, že každý večer dohlédnou na to, aby si sám zkontroloval, zda má nachystány všechny pomůcky na další den (včetně domácích úkolů) a určí každé věci své místo, aby ji pak nemusel zdlouhavě hledat během výuky (sešity ve složce, učebnice ve velké kapse, psací potřeby v pouzdře, rýsovací potřeby v zadní kapse aj.). Petr je informován o vzniku PLPP a o své povinnosti si každý den nachystat věci na další den a uložit je na zvolené místo. Ve škole si na začátku každé přestávky nachystá na lavici věci na další hodinu (zpočátku je vhodné upozornění ze strany učitele).

Přestože škola nepotřebuje písemný souhlas rodičů s uplatňováním PO I. stupně, je spolupráce s nimi pro úspěšné vzdělávání žáka nezbytná. Vždy byste měli rodiče včas a citlivě informovat o všech důležitých skutečnostech, které ovlivňují vzdělávací proces žáka.

Může se stát, že rodiče nebudou chtít vzdělávací obtíže žáka akceptovat nebo je budou zlehčovat a ohradí se proti jakékoli zvláštní péči navíc. V tomto případě je však vaší povinností je informovat, že poskytování PO I. stupně (včetně sestavení PLPP) je v kompetenci učitele (školy) a že se pouze všemi možnými dostupnými prostředky snažíte zajistit úspěšné naplňování vzdělávacích potřeb žáka. Škola může vytvořit a uplatňovat PLPP bez jejich souhlasu (podpisu).

Dalším příkladem může být netečnost rodičů, kteří při naplňování vzdělávacích potřeb žáků se školou nespolupracují (nedohlížejí na domácí přípravu ani na jejich pravidelnou docházku, nekomunikují se školou, nedodržují opatření nastavená v rámci PLPP). Škola stejně jako v prvním případě může vytvořit i uplatňovat PLPP bez jejich souhlasu (podpisu). 

V obou uvedených případech je vhodné v PLPP uvést důvod nepodepsání/nespolupráce rodičů. Tato informace může do budoucna posloužit při vygradování situace (např. když škola vyhodnotí, že je vhodné vyšetření žáka ve ŠPZ, při jednání mezi rodiči a školou, při jednání s orgánem sociálně právní ochrany dětí – OSPOD aj.). 

Vyhodnocení cílů v plánu pedagogické podpory  

Při sestavování PLPP je důležité, abyste si určili, na jak dlouhé časové období ho sestavujete. V rámci PLPP se doporučuje stanovit si spíše krátkodobější cíle a během určené doby zjistit, jestli nastavená opatření postačují pro úspěšné naplnění žákových vzdělávacích potřeb nebo ne. Obecně je nejvhodnější sestavit PLPP na období dvou týdnů až jednoho měsíce. Po uplynutí tohoto období by měl školou určený tým pedagogů (učitel + poradenský pracovník, případně další pracovníci) na základě svých zkušeností rozpoznat, jestli je poskytovaná péče dostatečná, nebo žákovy vzdělávací potřeby vyžadují vyšší stupeň podpůrných opatření. Účinnost nebo nevhodnost podpůrných opatření můžete pozorovat i dřív, než uplyne nastavená doba. PLPP je pružný dokument, proto do něj zaznamenávejte všechny důležité informace i v průběhu jeho platnosti.

Příklad záznamu průběžného vyhodnocení PLPP:

PLPP žáka 3. třídy Daniela B. byl sestaven na období 1 měsíce (1. 10. – 31. 10.). V jeho vyhodnocení učitel uvedl následující informace:

8. 10. Pozoruji zlepšení Danielovy orientace ve výuce, v pondělí (3. 10.) jsme na lavici nalepili rozvrh hodin a Daniel si celý týden zvládl sám nachystat pomůcky, věděl, která hodina následuje, byl klidnější.

14. 10. Ani po dvou týdnech intenzivní zpětné vazby z mé strany se Daniel nedokáže soustředit na samostatnou práci déle než 5 minut a dokončit ji, rozhodl jsem se využít pomoci asistenta pedagoga, přítomného ve třídě.

31. 10. Daniel se lépe orientuje ve výuce díky nalepenému rozvrhu doma i ve škole. Pomůcky si zvládne nachystat sám, během hodiny už nevyrušuje neustálým dohledáváním. Osvědčila se pomoc asistenta pedagoga, během samostatné práce si všímá Danielovy polevující pozornosti a povzbuzuje ho k dokončení úkolu.

Nejpozději za 3 měsíce od zahájení poskytování podpory (podle legislativy) by měla škola zhodnotit, jestli je nastavená péče dostatečná a vede k naplňování výchovně vzdělávacích potřeb žáka. V praxi k tomu dochází i dříve. Vyhodnocení nastavených cílů PLPP je součástí samotného formuláře a vyplňujete ho po uplynutí platnosti PLPP (případně během platnosti doplňujete průběžné hodnocení). 

Pokud jsou výsledky neuspokojivé, ve spolupráci s koordinátorem vzdělávání žáků se SVP (nejčastěji školní speciální pedagog nebo výchovný poradce) doporučte rodičům žáka využití poradenské pomoci ŠPZ. Součástí dokumentace nutné pro vyšetření žáka je také PLPP, byl-li sestaven. 

Jestliže jste žákovi poskytovali PO I. stupně bez sestaveného PLPP a rodiče žáka po konzultaci souhlasí s vyšetřením ve ŠPZ, PLPP už zpětně nesestavujte a předejte ŠPZ informace o poskytnuté podpoře jinou formou. 

Škola může rodičům žáka navrhnout využití poradenské pomoci ŠPZ dříve než za tři měsíce – může to udělat, kdykoliv se jí to zdá nezbytné (v tom případě tomu ale musí předcházet konzultace s koordinátorem vzdělávání žáků se SVP). 

Na vyhodnocení PLPP se podílí všichni učitelé, kteří ve své výuce uplatňovali nastavená podpůrná opatření, včetně poradenského pracovníka školy, se kterým jste spolupracovali na jeho sestavení.

Po vyhodnocení ze strany školy jsou o stanovených závěrech informováni také rodiče – nejlépe během osobní schůzky. Té by se měl zúčastnit pedagog, který PLPP sestavoval (zpravidla třídní učitel žáka), a poradenský pracovník školy, vyžaduje-li to situace – např. doporučení k využití poradenské pomoci ŠPZ, složitá komunikace se zákonnými zástupci, odbornější vysvětlení SVP žáka. Během schůzky k vyhodnocení PLPP byste měli zjistit, jak probíhalo dodržování nastavených podpůrných opatření v domácím prostředí, jestli rodiče sami zaznamenali nějakou změnu, jak hodnotí nastavená podpůrná opatření a jejich účinnost, a dohodnout s nimi další spolupráci. 

Při rozhovoru s rodiči sdělujte své závěry vždy citlivě: vyvarujte se porovnávání se spolužáky, příliš kritického hodnocení, nenálepkujte, věcně komentujte žákovy obtíže a spíš popisujte jeho vzdělávací potřeby, zmiňte také jeho kladné stránky, jeho snahu, aktivitu, úspěchy v jiné oblasti vzdělávání, motivujte rodiče k další spolupráci. 

Podejte rodičům co nejvíce informací: jak se žákovy vzdělávací potřeby promítají do běžné výuky, jak probíhá spolupráce se ŠPZ, co je výsledkem vyšetření, jaká pozitiva přináší vhodné nastavení podpůrných opatření pro žáka, jaká se od nich vyžaduje spolupráce, aby se v dané situaci orientovali

Graf procesu vyhodnocení PLPP

info2

Školské poradenské pracoviště  

PLPP jako PO I. stupně může žákovi doporučit také ŠPZ (nejčastěji pedagogicko-psychologická poradna). Může to udělat vždy, když shledá, že je možné úspěšně naplňovat vzdělávací potřeby žáka nastavením minimálních úprav metod, organizace a hodnocení jeho vzdělávání. Tato informace se objeví v doporučení ŠPZ, které je doručeno škole jako výstupní dokument z vyšetření žáka. Škola (koordinátor vzdělávání žáků se SVP – nejčastěji školní speciální pedagog nebo výchovný poradce) informuje o vzniku povinnosti vytvořit PLPP třídního učitele žáka (případně další vyučující, vyžaduje-li to povaha vzdělávacích potřeb). Další postup je stejný, jako když PLPP sestavuje škola z vlastní iniciativy: tj. ve spolupráci s poradenským pracovníkem školy a dalšími vyučujícími žáka sestavíte PLPP, informujete o jeho obsahu zákonné zástupce žáka a nastavíte s nimi opatření pro domácí prostředí.

Přínosy PLPP pro školu, žáka a jeho rodiče 

Přestože vytváření PLPP už není podle aktuální legislativy pro školu povinné (kromě případů, kdy ho doporučí ŠPZ), nevzdávejte se jich. Když si všímáte vzdělávacích obtíží svých žáků, zapisujte si jejich projevy a reakce na různé drobné úpravy, kterými se snažíte podpořit jejich vzdělávací potřeby. 

Formulář PPLP má jasně danou strukturu a je tak nástrojem, který vám pomůže se zorientovat ve vzdělávací realitě daného žáka. Je metodou, jak mít černé na bílém, co všechno jste při práci se žákem vyzkoušeli, jaký to mělo úspěch, jak se žákovy potřeby a obtíže měnily v čase. Sestavení PLPP vám nezabere mnoho času a nasměruje vás ke konzultaci s dalšími pedagogickými pracovníky školy a sdílení informací s rodiči žáka. 

Navíc v případě odeslání žáka k vyšetření do ŠPZ je PLPP významným zdrojem informací pro tamní pracovníky, kteří tak mají během vyšetření přehled o tom, jaká opatření už škola přijala, co fungovalo a co ne. Jednoznačné výhody ze správně sestaveného PLPP plynou také pro žáka a jeho rodiče, kteří nejenže vidí, že škola řeší žákovy obtíže komplexně, ale jsou také seznámeni se svými povinnostmi a možnostmi, jak sami (žák i jeho rodiče) mohou přispět k úspěšnému naplňování vzdělávacích potřeb.


Ke stažení:

Příloha 1: Praktické příklady podpůrných opatření prvního stupně

Doporučené čtení: Vzorové vyplněné Plány pedagogické podpory najdete v naší sekci Vzorové dokumenty.

vytisknout článek

Mohlo by Vás zajímat

Školní poradenské pracoviště pod lupou: Dobrá praxe v základní škole v Milovicích
Když se Lada Flachsová před jedenácti lety stala ředitelkou základní školy T. G. Masaryka v Milovicích, dala si za cíl mít v každé třídě asistenta pedagoga. Ten naplnila a kromě toho spustila také školní poradenské pracoviště. Svých rozhodnutí rozhodně nelituje a dnes je díky nim o krok napřed před mnoha jinými vzdělávacími ústavy, které s asistenty pedagoga a inkluzí nemají tak bohaté zkušenosti. Jakým způsobem rozdělila role na škole?
Školní kariérové poradenství v Litvě
V Litvě jsou na středních školách v rámci kariérového poradenství nejoblíbenější odborné soutěže, školní exkurze a veletrhy pracovních příležitostí. Přečtěte si víc o tamních kariérových poradcích a jejich náplni práce.
Jak na sehraný inkluzivní tým? Chce to čas i podporu vedení, říká expertka
Sestavit funkční inkluzivní tým nemusí být vždycky snadné, důležitá je vzájemná souhra, komunikace a důvěra mezi jeho členy. Jako příklad dobré praxe v tomto ohledu může sloužit Základní a mateřská škola Lyčkovo náměstí v Praze, jak vysvětlila v rozhovoru Kateřina Bártová, jež zde působí na pozici pedagožky, školní výchovné poradkyně a etopedky. Hlavní výhodu vidí v tom, že se škola začala inkluzi věnovat výrazně dříve než ostatní ústavy.
Potřebujete poradit?
Napište nám.