Ilustrační foto/FOTO: APIV B

Často nelze ihned a snadno rozlišit, zda obtíže v motivaci, vzdělávání, spolupráci a komunikaci s vrstevníky i učiteli, se kterými se nadané dítě předškolního věku v mateřské škole může potýkat, pramení z:

• Nefunkční interakce dítěte s jeho blízkým sociálním okolím: nefunkční interakce může obnášet například v dané situaci nevhodné výchovné postupy a nedostatek empatie vůči dítěti ze strany rodičů a dalších blízkých osob. 

Dle M. Martochové Dudové a M. Martocha (2012): „Sociální okolí se muže významně podílet na utváření problémových rysů dítěte, které se později negativně projeví právě opět v oblasti sociálních vztahů. Např. kladení přílišného důrazu na výkon, a nikoliv na osobnost dítěte, může být živnou půdou pro pozdější vznik nefunkčního typu perfekcionismu. Ten potom může dítěti způsobovat problémy v kontaktu s vrstevníky a může být mj. i základem pro rozvoj dalších emočních problémů, např. může vést ke snížení sebedůvěry, zvýšenému sebekritizování a k vytvoření neadekvátního sebeobrazu.“ [1]

• Nefunkčních způsobů vzdělávání dítěte: nefunkční způsoby vzdělávání dítěte mohou obnášet brzdění jeho zvídavosti s odkazem na to, že dítě bude mít dostatek času se rozvíjet v základní škole, požadování, aby se dítě přizpůsobilo danému programu v mateřské školce bez toho, aby se přihlédlo k individuálním potřebám dítěte, které by si například místo odpoledního spánku raději četlo, stavělo apod.;

• Osobnostních charakteristik dítěte: například bázlivost, sklony k prožívání úzkostných stavů, tendence vyhýbat se rizikům, tendence trávit čas o samotě, nechuť ke společnosti, malá kapacita korigovat vlastní projevy emocí, neschopnost odloučit se od rodičů, obtíže v komunikaci v novém prostředí a s cizími lidmi, malá schopnost akceptovat sociální normy a přizpůsobit jim své chování, perfekcionismus;

• Nerovnoměrného vývoje percepčně motorických a kognitivních funkcí: například zrakové a sluchové vnímání, pozornost, paměť, řeč, jemná a hrubá motorika, pravolevá orientace jsou oslabené ve srovnání s rozumovým nadáním;

• Vývojových poruch: například poruchy aktivity a pozornosti;

• Pervazivních vývojových poruch: poruchy autistického spektra.

Mateřská škola může při spolupráci se školským poradenským zařízením (pedagogicko-psychologická poradna, speciálně pedagogické centrum) významným způsobem přispět k tomu, aby nadané dítě s nerovnoměrným vývojem mohlo:

• osvojovat funkční interakce s okolím, 

• úspěšně se zapojit do procesu vzdělávání,

• rozvíjet své vlohy a nadání, 

• rozvíjet sociální dovednosti, kdy se v kontaktu s vrstevníky může rozvíjet jeho sebepojetí, sebevědomí, a učí se sdílet zážitky a emoce,

• pracovat na rozvoji oslabených funkcí centrálního nervového systému.

V tomto článku naleznete praktické rady, jak v předškolním vzdělávání pomoci nadaným dětem s nerovnoměrným vývojem rozvíjet nejen jejich vlohy a nadání, ale zároveň i jejich sociální dovednosti. Vhodným přístupem lze předejít rozvoji nejrůznějších obtíží, se kterými se nadané dítě v mateřské škole může potýkat.

1. Vybírejte vhodné aktivity

V důsledku nerovnoměrného vývoje u nadaného dítěte (ať už jsou příčiny jakékoliv) může být pro nadané dítě obtížné zapojit se do kolektivu, kde mají ostatní děti často jiné zájmy, odlišné prožívání apod. V takovém případě pomůže individuální přístup učitelky, která dokáže dítěti poskytovat dostatek zajímavých podnětů odpovídajících jeho úrovni, dostatek zajímavých podnětů „na míru“, protože aktivity přiměřené schopnostem jeho vrstevníků pro něj nemusí být dostatečně zajímavé. Zároveň je důležité nadané dítě podpořit v začlenění do kolektivu ostatních dětí, kde si bude moci najít kamarády a rozvíjet se sociálně. [2] 

Při společných aktivitách s ostatními dětmi, které jsou pro dítě s rychlým rozumovým vývojem příliš jednoduché a nezajímavé, může nastat potíž. To, čemu se jeho vrstevníci teprve učí, nadané dítě už ovládlo, a proto je vhodné dávat mu takové úkoly, které pro něj budou obtížné, ale splnitelné. Tím předejdete tomu, aby se nudilo. Současně dbejte na zapojení dítěte do kolektivu, protože i nadané děti touží po kamarádech a potřebují se rozvíjet sociálně. Jako inspiraci nabízíme aktivitu „Seznámení se sovičkami“ z mateřské školy Rozmarýnek, kde se úkoly dětem rozdělí tak, aby odpovídaly jejich schopnostem.

Podobné aktivity umožňují začlenit nadané dítě mezi ostatní tak, aby s nimi mohlo spolupracovat navzdory jiné úrovni schopností, a současně se rozvíjet díky dostatku zajímavých podnětů. Je přitom důležité v dítěti nebudovat pocit odlišnosti, ale sounáležitosti.

Pro rozvíjení zájmů nadaných dětí prostřednictvím např. četby nebo vypracovávání pracovních listů můžete využít také polední odpočinek, pokud dítě nemá potřebu odpočívat s ostatními a upřednostní aktivitu.

 Pozor na perfekcionismus a vzdor

Některé nadané děti mají sklon k perfekcionismu a nedokážou se vyrovnat s jimi vnímanou nedokonalostí svých výtvorů. Takovým dětem poskytněte šetrnou zpětnou vazbu, výtvor s nimi proberte a veďte je k zaměření nejen na výsledek, ale také na proces tvorby.

Jiné děti zase osloví nějaké téma natolik, že je nic jiného nezajímá. Mají potřebu k němu získat všechny dostupné informace, a jsou-li nuceny věnovat se něčemu jinému, mohou jednat vzdorovitě.  Nechte dítě věnovat se činnosti, která ho zajímá, pokud to situace umožňuje. Zároveň ho učte činnost ukončit v případech, kdy to je nezbytné, a ukažte mu, proč to je důležité. [3]

2. Umožněte kontakt se staršími dětmi

Pro nadané děti, které mají obtíže navazovat a udržovat kamarádské vztahy s vrstevníky, je vhodným řešením jejich zařazování do věkově smíšených tříd v mateřské škole, kde si mohou najít starší kamarády na stejné úrovni rozumového vývoje. Problém může nastat, pokud se dítě stane nejstarším v kolektivu dětí v mateřské škole a rodiče musí se rozhodnout, zda nechat dítě v mateřské škole, nebo usilovat o předčasný nástup do školy. To je ale možné doporučit jen tehdy, odpovídá-li úroveň sociálních dovedností dítěte úrovni jeho kognitivních dovedností. [4]

3. Vyhněte se srovnávání

Děti si v průběhu života osvojují vzorce chování, které pak ovlivňují jejich fungování v kolektivu. Jestliže je budete motivovat především k soutěžení a poměřování s ostatními dětmi, navyknou si odvozovat vlastní hodnotu a sebevědomí od své úspěšnosti. To může být problematické ve vztazích k druhým lidem, protože je dítě bude vnímat jako své soupeře. 

V situacích, kdy je potřeba spolupráce, se může dítě projevovat neústupně, aby nevypadalo jako slaboch. Soupeření neprospívá dovednostem jako naslouchání, podpora nebo schopnost požádat o pomoc, hledat konsenzus a podobně. Bez zmíněných dovedností se ale spolupráce v kolektivu nemůže podařit, a proto je třeba je v dětech rozvíjet. 

Příloha 1: Příklady rozvíjejících úkolů pro nadané děti v mateřské škole

Zdroje

[1] MARTOCHOVÁ DUDOVÁ, M., MARTOCH, M. (2012). Problematika nerovnoměrného vývoje u mimořádně nadaných dětí. [online]. Dostupné z: https://databaze.op-vk.cz/Product/Detail/38554 [datum citace 21. 9. 2020].

[2] HAVIGEROVÁ, J. M. (2011). Pět pohledů na nadání. Praha: Grada, 2011. 

[3] HOMOLKOVÁ, M., KOŠŤÁLOVÁ, I., MARTINCOVÁ, N. NOMI – Metodika MND MŠ s NOMI [online]. (2012). Hradec Králové: Pedagogicko-psychologická poradna Královéhradeckého kraje. Dostupné z: https://databaze.op-vk.cz/Project/Detail/3322 [datum citace 31. 8. 2020]

[4] GILLERNOVÁ, I., ed. a MERTIN, V., ed. (2003). Psychologie pro učitelky mateřské školy. Vyd. 1. Praha: Portál, 2003. 

[5] MARTOCH, M. MARTOCHOVÁ DUDOVÁ, M. (2011). Metodika pro práci s mimořádně nadanými dětmi pro pracovníky zájmového vzdělávání a NNO. [online]. Dostupné z: https://databaze.op-vk.cz/Project/Detail/2017 [datum citace 21. 9. 2020]