Když máte ve třídě dítě se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), vezměte to za správný konec. Přečtěte si, proč se vám vyplatí připravit všechny, kterých se to týká, a možná vás překvapí, že to nejste jen vy a děti ve třídě. Máme pro vás tipy i praktické příklady, jak informace získat i předat, aby nikdo nepřišel k újmě.
V každé skupině je třeba budovat vztahy. Dobré vztahy mezi spolužáky ve třídě jsou základním předpokladem pro to, aby se děti do školy těšily a rády a úspěšně se vzdělávaly. Tím víc se vyplatí pracovat na pozitivním klimatu se třídou, ve které jsou děti, které se výrazně odlišují od průměru.
Pokud se vám podaří vybudovat a udržovat skupinu, kde jsou děti i přes veškeré odlišnosti k sobě přátelské, tolerantní a ochotné si pomáhat, máte vyhráno. Děti z takové skupiny jsou lépe připraveny na osobní i pracovní život, protože umí spolupracovat a žít i s lidmi, kteří se něčím odlišují. Rozvíjejí se jejich komunikační a sociální dovednosti, ale i morálně volní vlastnosti, které jsou mnohdy pro život důležitější než izolované vědomosti. V takové skupině také můžete předpokládat mnohem nižší pravděpodobnost výskytu šikany.
Máme pro vás pár tipů, jak pracovat na vztazích se třídou, ale i ostatními aktéry výchovně vzdělávacího-procesu (učitel, asistent, rodiče)…
Po přijetí dítěte předává zástupce ředitele nebo ředitel jeho veškerou dokumentaci třídnímu učiteli,
a to podle situace na konci, během roku nebo během přípravného týdne. Třídního učitele, případně
i asistenta pedagoga, následně čeká:
Nejlépe se informace předávají i vstřebávají v prostředí důvěry. Jen kontinuálním dialogem a systematickou prací dosáhnete ze strany rodičů pochopení a přijetí principu inkluze, tedy práva každého dítěte (i dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami) vzdělávat se v místě svého bydliště. Získáte-li na svoji stranu rodiče, bude to lehčí s dětmi. Ve dvou se to přece lépe táhne.
Co dělat v případě, že někteří rodiče mají výhrady k tomu, aby se společně s jejich dítětem vzdělávalo ve třídě dítě se SVP? Argumentují zpomalením výuky, tím, že se jejich dítě méně naučí, bude zaostávat, neudělá zkoušky na gymnázium, zhorší se vztahy ve třídě. Jak pracovat s takovými rodiči?
Ne každý rodič je schopen a ochoten ke spolupráci na úrovni, jakou si škola představuje. Pro všechny je nejlepší si to co nejdříve vyjasnit a najít přijatelný kompromis. Na informativní schůzce tedy nejdřív zmapujte postoje
a potřeby, jejich obavy a přání. Začněte budovat vzájemnou důvěru a pracujte na vymezení rámce spolupráce. Teprve následně je možné se domluvit na společných pravidlech.
Pozvěte rodiče na společnou schůzku (asistent pedagoga, třídní učitel, osobní asistent ve škole a speciální pedagog). Necháte rodiče hovořit, zatímco si děláte poznámky. Sledujete postoj rodičů k dítěti i ke škole i jejich reakce, všímejte si, co je pro ně důležité říct. Podle toho volte způsob následného dotazování i míru intimity dotazů. Abyste rodiče na úvod nevystrašili, vyptávejte se citlivě. Dotazy se týkají vývoje dítěte, jeho silných a slabých stránek, dosažené úrovně v kognitivní, smyslové, fyzické (motorické) i řečové oblasti, vztahů k lidem, zvláštností dítěte, rodinné situace, jeho odborných vyšetření a případných terapií. Na základě toho, co bylo řečeno, nastíníte podpůrná opatření a možnosti vzdělávání, které může škola poskytnout nebo nabídnout v rámci i nad rámec doporučení ŠPZ, tak aby dítě mělo šanci se úspěšně rozvíjet podle svých možností.
Jako třídní učitel nebo speciální pedagog dohodněte s rodiči pravidla spolupráce ku prospěchu dítěte. K úspěchu celého plánu v praxi významně přispívají rodiče svým osobním přístupem a domácí péčí.
Toto jsou výsady a hlavní odpovědnosti rodičů, nezbytné pro úspěšnou inkluzi:
Schůzku ukončíte s optimistickou vizí do budoucna. Rodiče ujistíte, že uděláte pro jejich dítě vše, co bude ve vašich silách, a že se na vás mohou kdykoli obrátit. Na konci jednání předáte rodičům zápis ze schůzky, kde jsou uvedeny kontaktní informace (jména, telefon a e-mail na učitele a pracovníky ŠPZ), základní informace o fungování a organizaci školy, možnosti podpory dítěte a formy spolupráce.
Kolegy informujte na nejbližší společné poradě, případně na osobní schůzce s jednotlivci. Vezměte si na pomoc vybrané výstupy z osobní schůzky s rodiči dítěte s SVP.
Na úvodní práci se třídou někdy stačí jeden společný rozhovor nebo třídní sezení, jindy se rozhodnete pro celodenní projekt.
Tady je pro vás pár tipů:
Výše uvedená doporučení nejsou všespásná ani univerzální, vždy je třeba posuzovat každý případ individuálně, postupovat s ohledem na aktéry, situaci, prostředí školy i rodiny, přihlížet ke všem okolnostem.
V práci se všemi zúčastněnými hraje důležitou roli míra závažnosti a typ handicapu dítěte a množství nutných podpůrných opatření dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami. Samozřejmě více pracujete s rodiči a se třídou, do které chodí dítě s autistickým chováním nebo viditelnou tělesnou nebo smyslovou vadou, než s rodiči a třídou, ve které je dítě se specifickým poruchami učení.
Abyste mohli inkluzi a přípravu na začlenění žáka zodpovědně realizovat, potřebujete podporu a respekt i ze strany vedení školy. V opačném případě se může stát, že ani rodiče a děti ke spolupráci, vstřícnosti a toleranci nepřesvědčíte.
[1] UDEL 21 Project. Use diversity to Enhance Learning in 21st Century ERASMUS+. Online metodické materiály pro pedagogy. Dostupné z www: https://tools.udel21.eu/cz/metodiky.html (datum citace 30. 8. 2019)
[2] Newton, C. a Wilson, D. (2013). Metodika Vytváření Kruhů přátel. Rytmus, o.p.s. 1. vydání. ISBN 978-80-903598-9-5.
[3] APLA JIŽNÍ ČECHY. (2019). Podpora žáka v kolektivu třídy. Seminář pro spolužáky dítěte s autismem. Dostupné z www: http://www.aplajc.cz/pedagog/inkluze-ditete-s-autismem/podpora-zaka-v-kolektivu-tridy.htm (datum citace 30. 8. 2019)
[4] Pražské centrum primární prevence. Osobnostní a sociální výchova – Odyssea – pražské centrum primární prevence. Dostupné z www: http://www.odyssea.cz/ (datum citace 30. 8. 2019)