logo
logo
Jak nastavit a udržet bezpečné klima ve třídě s žáky se sociálním znevýhodněním

Jak nastavit a udržet bezpečné klima ve třídě s žáky se sociálním znevýhodněním

03.08.2021
Autorský tým APIV B
Učitel/učitelka
Asistent/ka pedagoga
Bezpečné klima ve třídě s žáky se sociálním znevýhodněním se vám snáze podaří udržet s pomocí diagnostiky klimatu třídy, společně dohodnutých třídních pravidel a reflektování stereotypů a předsudků. Nechte se inspirovat našimi tipy pro realizaci a vyhodnocování těchto aktivit.
Obrázek článku

Ilustrační foto / FOTO: Pixabay


Diagnostika klimatu třídy


Ve třídách, které navštěvují žáci se sociálním znevýhodněním, může mít skupinová dynamika specifický náboj. Prvním krokem k prevenci i řešení konfliktů je diagnostika třídního klimatu. Zjistit, jaké je klima ve třídě, můžete nejen každodenním kontaktem se žáky ve třídě, ale i standardizovanými metodami. Tyto poznatky pak umožní zvolit nejvhodnější postupy k řešení problému. Text vychází z publikace Metodika práce asistenta pedagoga při aplikaci podpůrných opatření u žáků z důvodu sociálního znevýhodnění: druhý stupeň ZŠ autorů Jany Poche Kargerové a kol. [1]



Příklad:


Příklad z metodiky, která je určena pro školy zapojené do sítě „Škol podporujících zdraví“ [2] ukazuje, jak mohou vypadat jednoduchá kritéria pro příznivé a individualizované klima školy a třídy.


Škola si stanovila obecný cíl: „Atmosféra ve škole je přátelská, důstojná a plná porozumění.“


Kritéria si škola formulovala pomocí otázek (levý sloupec). Ačkoli otázky vyžadují jen odpověď ANO – NE, škole taková odpověď nestačí a vyžaduje uvedení důkazů o dosaženém stavu (prostřední sloupec). V pravém sloupci je možné uvádět náměty na zlepšení ve sledovaném hledisku.



Kritéria

Z čeho se to pozná?

Konkrétní ukazatele

Co bychom mohli zlepšit?

1. Vítáme návštěvníky a nové žáky přátelsky a srdečně?



2. Jsou žáci vedeni k tomu, aby se postarali o nově příchozí?



3. Máme společnou strategii, jak začlenit do kolektivu nového žáka?



4. Je naše škola vnímána jako místo, k němuž mohou mít lidé, kteří tam pracují, dobrý vztah?



5. Povzbuzuje vedení školy pedagogy a zaměstnance školy k tomu, aby pečovali o sebe navzájem?



6. Pomáhají učitelé žákům, kteří se dostali do úzkých?



7. Je ve škole důvěryhodná osoba, o níž žáci vědí, že se na ni mohou obrátit s problémem nebo se žádostí o důvěrnou radu? 



8. Organizujeme akce, při kterých se oceňuje to, čeho žáci dosáhli?



9. Jsou případné negativní výroky o práci žáka doprovázeny pozitivními komentáři toho, čeho žák dosáhl, a návrhy na další zlepšování?



10. Jsou si učitelé a asistenti jisti tím, že se jim dostane pomoci a podpory, když ji budou potřebovat?



11. Chovají se učitelé a asistenti uvolněně, účelně (smysluplně) a přirozeně?



12. Jsou si žáci jisti tím, že se jim dostane pomoci a podpory, pokud ji budou potřebovat?



13. Cítí učitelé, asistenti a žáci silnou sounáležitost se školou?



14. Zajímají se učitelé, asistenti a žáci
o sebe navzájem?







Tip:

Při tvorbě prostředí třídy a školy si můžete klást následující otázky:

  • Podporuje uspořádání třídy komunikaci a spolupráci všech žáků?

  • Mají všichni žáci místo, které je podporuje v práci?

  • Neruší se někteří žáci navzájem?

  • Není některý z žáků svým místem v lavici? --> vylučován z kolektivu?

  • Pokud někdo sedí sám nebo na okrajovém místě, je to pro něj vhodné? Potřebuje skutečně sedět sám?

  • Jakým způsobem se žáci v naší škole podílejí na tvorbě a organizaci prostředí třídy a školy?

  • Jak postupujeme při tvorbě pravidel společně s žáky?

  • Jak zajišťujeme, že všichni žáci nastaveným pravidlům rozumějí a dodržují je?

  • Pracujeme ve škole s materiály a pomůckami podporujícími myšlenku kulturní rozmanitosti?







Tvorba třídních pravidel


Společné vytváření pravidel posiluje bezpečné klima ve třídě. Při tvorbě doporučení jsme vycházeli z Metodiky práce asistenta pedagoga při aplikaci podpůrných opatření u žáků z důvodu sociálního znevýhodnění: druhý stupeň ZŠ autorek Jany Staré a Jany Kargerové.


  1. Zachovejte formulace pravidel tak, jak je formulovali žáci svým vlastním jazykem. Daleko lépe jim rozumí a jsou schopni je lépe přijímat a řídit se jimi.

  2. Soustřeďte se jen na podstatná pravidla. Obecně platí, že čím méně pravidel, tím snáze se v nich žáci orientují. Ani na 2. stupni základní školy by jich nemělo být víc než deset.

  3. Formulujte pravidla pozitivně. Pozitivní formulace vysílá k žákovi informaci o tom, jaké chování se od něho očekává, je jakýmsi vodítkem k žádoucímu chování.







Příklad:

Ve třídě se oslovujeme křestním jménem nebo vyžádanou přezdívkou.“



  1. Vyhodnocujte průběžně chování žáků – jejich konkrétní činy vztahujte k pravidlům. Práce s pravidly je denní součástí života třídy, která vede žáky k sebekázni a kultivaci sociálního chování. Využívejte ji zejména při společném hodnocení práce kruhu, v rámci třídnických hodin atd.

  2. Všímejte si průběžně zejména takového chování, které je v souladu s třídními pravidly, komentujte ho a tím povzbuzujte další žáky k následování dobrého příkladu.


Příklad:

Když si všimnete, že Petr dává pozor, když Katka vypráví svůj příběh, pozitivně okomentujte jeho chování: „Petře, líbilo se mi, že jsi při Katčině vyprávění opravdu aktivně naslouchal. Když jsi jí pak položil otázku, dal jsi jí tak najevo, že tě její příběh zajímá, že o něm přemýšlíš.“




Reflektování stereotypů a předsudků


Zkušenosti žáků a jejich zážitky jsou velice důležitým zdrojem učení. Proto vytvářejte prostor, v němž se žáci o tyto svoje zkušenosti mohou podělit. Zvlášť vhodné momenty nastávají v hodinách osobnostně sociální výchovy, dramatické výchovy a v rámci průřezového tématu multikulturní výchovy.


Můžete se cíleně zaměřit na reflektování stereotypů a předsudků, velmi užitečné aktivity najdete v metodických příručkách projektu Varianty (Varianty 2010, Morvayová, Moree, 2010), které přehledně ukazují na nebezpečí kulturně standardního přístupu a které zároveň představují přístup stavějící na individuálním chápání identity jakožto něčeho, co se v průběhu života mění. Zmíněné příručky se zabývají tématy interkulturality, mezilidských vztahů a nahlížení na sociální realitu způsobem, který je slučitelný s „protipředsudkovým“ vzděláváním. Pojetím i konkrétními lekcemi vede práci pedagogů směrem k oceňování žáků jako jedinečných individualit s originální osobní historií. Tyto nabízené lekce jsou vždy vedeny tak, že žáci jsou vybídnuti ke sdělování svých zkušeností vztahujících se k určitému problému nebo tématu. Pokud mají žáci příležitost obohatit učební proces svými zkušenostmi, snadněji hledají vztah školního učení k reálnému světu, ke svému životu.



Tip:

Na dobré klima třídy a školy působí také významnou měrou variabilita a autentičnost zdrojů k učení. Například do výuky dějepisu můžete velmi snadno zařadit romské reálie, které kromě samotného seznámení s romskou historií pomáhají žákům zasazovat informace do kontextu. To může pomoci hlubšímu pochopení souvislostí a předcházení zjednodušujícím stereotypům. Velmi dobře a citlivě zpracované materiály najdete například na http://www.romanovodori.cz/uvod/, https://www.pametnaroda.cz/cs nebo k objednání na www.romea.cz.



Doporučené zdroje pro práci se třídou:


1. STEKLÁ, R., HOUDEK, L. (eds.). (2012). Druhá směna. Jak využívat dějiny a literaturu Romů ve výuce na 2. stupni ZŠ. Romea, o. s. 


2. MOREE, D. a kol. (2008). Než začneme s multikulturní výchovou. Od skupinových konceptů k osobnostnímu přístupu. Praha: Člověk v tísni, o. p. s. Dostupné z: https://www.varianty.cz/download/docs/118_nez-zac-neme-s-multikulturni-vy-chovou-od-skupinovy-ch-konceptu-k-osobnostni-mu-pr-i-stupu.pdf


3. MORVAYOVÁ, P.; MOREE, D. (2009). Dvakrát měř, jednou řež. Praha: Člověk v tísni. Dostupné z: https://www.varianty.cz/download/docs/99_dvakra-t-me-r-jednou-r-ez-od-multikulturni-vy-chovy-ke-vhledu.pdf. 


4. Varianty a kol. (2010). 10krát s MKV – Metodické listy pro výuku multikulturní výchovy dle osobnostního přístupu. Praha: Člověk v tísni. Dostupné z: https://www.varianty.cz/download/docs/97_10kra-t-s-mkv-metodicke-listy-pro-vy-uku-mkv-dle-osobnostni-ho-pr-i-stupu.pdf.


5. www.czechkid.cz


6. www.nasinebocizi.cz


7.http://stereotypek.mkc.cz/


8. www.protipredsudkum.upol.cz


9.https://www.facinghistory.org/


10. www.odyssea.cz/metodiky-osv/lekce-osv




Použité zdroje


[1] POCHE KARGEROVÁ, Jana a kol. (2015). Metodika práce asistenta pedagoga při aplikaci podpůrných opatření u žáků z důvodu sociálního znevýhodnění: druhý stupeň ZŠ. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, s. 63 - 71.


[2] HAVLÍNOVÁ, M. (1998). Program podpory zdraví ve škole. Praha: Portál.




Mohlo by Vás zajímat

Porouchaná identita? Jak citlivě mluvit s transgender a nebinárními studujícími

Transgender a nebinární studující patří v rámci českého školství k nejohroženějším skupinám. Jejich potřeby nezastupuje žádná profesní organizace, navíc je provází společenské stigma. Inkluzivní přístup k této skupině přitom začíná zvoleným jazykem. Jak hovořit s trans a nebinárními studujícími?

Kája není kluk, je to holka. Příběh transgender žákyně základní školy

Tento rozhovor nabízí pohled do života jedenáctileté Káji a její rodiny, zdůrazňující význam podpory a akceptace transgender a nebinárních dětí ve školách a doma. Od chvíle, kdy rodina poznala, že Kája je transgender, se ji rodiče snaží vést cestou plnou lásky a pochopení. Jejich cílem je zajistit Káje co nejšťastnější a nejplnější život. Příběh osvětluje, jak důležité je předcházet nejistotě a nedostatku informací ve školním prostředí prostřednictvím předávání informací a pravidelné komunikace rodiny a školy.

Multikulturní výchova mírní strach i předsudky. Žáky vede k toleranci

Každý z nás se dříve či později setká s cizinci nebo žáky z jiných kultur. Je tak dobré na to svou třídu připravit v rámci multikulturní výchovy, která dětem pomůže se zvládáním obav, předsudků a stereotypů a dovede je k větší toleranci i respektu vůči všemu odlišnému.

Zobrazit další články