Jak na mimořádně hlučné žáky? Britský expert se podělil o tipy z praxe

Ilustrační foto / FOTO: APIV B

Postupy jsou vhodné zejména pro třídy s žáky s mimořádně náročným, případně výrazně hlučným chováním.

V prvním textu Jak zklidnit hlučící třídu a získat si respekt? Základem je nekřičet, který se věnuje Plevinovým metodám, jsme poukázali na to, že je důležité nekřičet a pokusit se žáky spíše pozvolna zklidnit tím, že si s nimi chvilku neformálně popovídáme, vyhneme se konfrontacím a vyzdvihneme chování, které od nich očekáváme. Většina těchto kroků by měla probíhat už během čekání dětí před učebnou, aby do třídy nevstoupily podle svých pravidel, ale podle pravidel vás jako učitele. 

Na následujících řádcích si ve čtyřech krocích podrobněji popíšeme, jak třídu dostat do učebny a připravit ji k výuce tak, aby děti působily co nejméně rozruchu a nenarušovaly hodinu. Rob Plevin připomíná, že tyto strategie pomůžou i s problematickými třídami, které si navykly na špatné chování.

První krok ke zklidnění: Jasné instrukce

Prvním krokem k utišení a správnému naladění žáků je dát třídě jasné instrukce. Dosud jsme k dětem přistupovali spíše neformálně, uvolněně, prohodili jsme pár slov s menšími skupinkami i jednotlivci. Jakmile chceme žáky oslovit všechny jako celistvou třídu, musíme změnit hlasitost a tón hlasu, a tím rozlišit mezi časem, kdy si neformálně povídáme, a časem, kdy se máme věnovat práci. Rob Plevin tak doporučuje přesunout se od třídy kousek dál a mluvit hlasitěji. Z této pozice máme dávat třídě naprosto jasné a jednoznačné instrukce, abychom se vyhnuli nedorozumění a hlavně abychom žákům nedali žádný prostor nebo záminku provádět něco jiného než to, co od nich očekáváme. 

Rob Plevin ve videu uvádí tento příklad: Pokud budeme chtít po žácích, aby se před učebnou seřadili a utišili, pravděpodobně to nebude ta nejvhodnější instrukce, protože někteří žáci si budou i nadále povídat. Když potom konkrétní žáky oslovíme a připomeneme jim, že mají být potichu, oni nejspíš pouze odvětí, že přece potichu jsou. Lepší je tak zcela jasně a srozumitelně sdělit vaše očekávání. Příkladem jasné instrukce může být třeba: „Seřaďte se prosím bez mluvení.“ 

Druhý krok: Do třídy po skupinkách

Druhým krokem je vpustit do učebny první skupinu žáků – jde o ty děti, které zareagují na přání učitele okamžitě. Tyto žáky navrhuje Rob Plevin posunout v řadě dopředu a ocenit je za jejich spolupráci a rychlé poslechnutí. Žáky, kteří se takto zklidnili a jsou naladění na výuku, je možné poslat do třídy s instrukcemi, aby se usadili na svá místa a začali pracovat. 

Tři důležité věci, které je třeba připravit předem

Před samotnou výukou je třeba mít zajištěno několik věcí, aby se nám žáci uvnitř třídy „nerozprchli“ a nezačali dělat, co se jim zlíbí: 

• První z nich je zasedací pořádek, v němž učitel přesně určí, kde má kdo sedět. Je možná to provést buď tak, že se na zeď pověsí plán lavic se jmény, nebo je možné na lavice umístit kartičky se jmény. Je to důležité, jelikož učitel své žáky zná a dokáže předem předvídat, jaké místo je pro koho vhodné, kde bude docházet k nejmenšímu vzájemnému rozptylováni. Rob Plevin navrhuje usadit děti s náročným chováním dopředu tak, aby mezi sebou měly určité rozestupy, a ty žáky s méně náročným chováním dozadu. Řízení třídy spočívá z velké části v předvídání problémů a předcházení jim, a právě to by mělo být vzato v úvahu při tvorbě zasedacího pořádku. 
• Druhou věcí, kterou je třeba si předem připravit, jsou učební pomůcky. Podle Roba Plevina ale nejde jen o ty pro učitele, ale i žáky. Na každé lavici by podle něj měly čekat nachystané pomůcky pro případ, že dětem bude chybět tužka, papír, pravítko nebo cokoliv, co by mohly na hodině potřebovat. Eliminuje se tím tak chaos a překřikování mezi žáky s žádostí o zápůjčky.
• Třetí věcí, kterou je třeba si předem připravit, je nějaká aktivita, kterou začne práce ve třídě. Její volba je velmi důležitá – neměla by vyžadovat žádné zásahy učitele nebo dodatečné pokyny k tomu, aby se do ní žáci mohli pustit. Vše, co by mělo být třeba, jsou instrukce na tabuli nebo na papíru na lavicích žáků. Smyslem je žáky na chvíli zaměstnat, zatímco učitel je ještě před učebnou a zabývá se zbytkem třídy.

Třetí a čtvrtý krok: Opakování instrukcí a podpora

Třetí krok spočívá v zopakování instrukcí zbytku třídy, která ještě postává před učebnou. V návaznosti na to by měla vzniknout další skupinka těch, kteří budou zklidnění natolik, aby mohli vstoupit do místnosti. Metoda tak umožní odfiltrovat žáky, kteří by pravděpodobně v učebně dělali nepořádek. Ti zbudou na chodbě a lze u nich přistoupit ke čtvrtému kroku, a to poskytnutí podpory navíc.

V každé třídě jsou totiž žáci, kterým trvá déle, než se zklidní a připraví na hodinu. Někteří si do výuky přinášejí své osobní problémy, a když se s tím nic neudělá, často mohou být příčinou vyrušování. Může jít také o žáky, kteří si neudělali domácí úkoly, a do třídy se jim nechce, protože vědí, že z toho budou potíže. Nebo může jít o děti, které mají problémy se šikanou, popřípadě třídního klauna vyhledávajícího pozornost. Na Plevinově metodě je skvělé, že umožňuje podobné problémy řešit ještě předtím, než začnou narušovat hodinu. 

Způsob řešení nespočívá v křičení na žáky, ale v poskytnutí podpory navíc. Je třeba dětem vysvětlit, že se jim jako učitelé snažíte pomoct uspět v životě, a jestli jsou nějaké problémy, které výuce brání, pokusíte se je s nimi vyřešit, aby mohli být na hodině spokojenější. Stejně jako ostatním žákům byste jim měli také nastínit zasedací pořádek s tím, že je to příležitost společně pracovat na problémech, které v hodinách mají. K tomu má dopomoct to, že budou sedět blíže k učiteli, který se jim tak bude moci více a individuálně věnovat. 

Je důležité si od žáků vyžádat souhlas s tímto postupem, protože je to zaváže k respektování plánu namísto toho, aby se hned po vstupu do třídy rozutekli a dělali nepořádek. Po této rozmluvě by i poslední žáci měli být připraveni vejít do třídy a dát se do práce popsané na tabuli.

O autorovi:

Rob Plevin je britský učitel a tvůrce metody „Needs-Focused Teaching“ zaměřené na zohledňování potřeb žáků, která činí učení jednodušším a efektivnějším. 

Zpočátku měl i on problém udržet ve třídě pořádek, ale časem přišel na několik klíčových strategií, které vedou k okamžitému zlepšení reakcí žáků. Na těchto strategiích pak vystavěl systém, který předchází a dovede se vypořádat s problémovým chováním a zlepšuje motivaci ve třídě. Ve výsledku vede ke zvýšení respektu žáků vůči učiteli, zlepšení chování i mezilidských vztahů, což pro všechny zúčastněné znamená méně stresu a příjemnější zkušenost s výukou. 

Rob Plevin již deset let šíří osvětu ohledně vedení třídy a zapojování dětí do výuky. Patnáct let působí jako speciální pedagog a zástupce ředitele v Pupil Referral Unit (PRU) v Gatesheadu (Velká Británie). PRU je typ školy, která pečuje o děti, které nemohou navštěvovat běžnou školu, a nemohou jinak získat odpovídající vzdělání. Může to být například proto, že mají krátkodobou nebo dlouhodobou nemoc, je u nich patrné mimořádně náročné chování apod. [2,3] 

Zdroje:

[1] Youtube.com. Plevin, R. (2013). Classroom Management Strategies To Take Control Of Noisy Students. [online]. [dat. cit. 31. 3. 2020]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=I9Jk74XO98M

[2] Needs-Focused Teaching. (nedatováno). About. [online]. [dat. cit. 31. 3. 2020]. Dostupné z: https://needsfocusedteaching.com/

[3] Hawker Brownlow Education. (nedatováno). Rob Plevin. [online]. [dat. cit. 31. 3. 2020]. Dostupné z: https://www.hbe.com.au/rob-plevin.html