Pracovní tým Frontiera Lavoro: Tatiana Catallo stojí v řadě devátá zleva. Zdroj: archiv Frontiera Lavoro

Přinášíme vám rozhovor s Tatianou Catallo, poradkyní ve společnosti Frontiera Lavoro. Text vznikl v rámci projektu Follow your way podpořeného z  programu Erasmus+.

Tatiana pracuje jako profesionální konzultantka-poradkyně, která pomáhá klientům z ohrožených skupin populace – dětem, mladistvým i dospělým – plánovat jejich další vzdělávání, doučování, pracovní stáže a kariéru. Její poradenství funguje na základě klientových vlastních znalostí o sobě sama, postojích a profesionálních cílech, které si v průběhu sezení postupně uvědomují.

V rozhovoru Tatiana představí neziskovou společnost Frontiera Lavoro, která působí v regionu Umbrie (střední Itálie) a  která už dvacet let pomáhá lidem s nejrůznějšími handicapy vyplývajícími ze zdravotního postižení či zdravotního a sociálního znevýhodnění, ale i dětem se specifickými vzdělávacími potřebami. Výsledkem spolupráce sehraného týmu právníků, psychologů, sociologů, lektorů a jazykových mediátorů zaměřených na interkulturní komunikaci je úspěšné a trvalé uplatnění mnoha osob ze zranitelných skupin populace na italském trhu práce. Důležitou součástí práce poradců je i kariérové poradenství, které pomáhá klientům lépe zmapovat vlastní silné stránky a  ujasnit, čemu se chtějí profesně věnovat. Tatiana také vysvětluje, proč je italská společnost výrazně pro-inkluzivní.

Jaká je vaše cílová skupina klientů? A jaký je jejich věk – pracujete s teenagery, nebo s dospělými? 

Služby poskytujeme všem bez rozdílu. Věnujeme se různým oblastem, například máme sektor bývalých vězňů, sektor pro klienty s různými typy handicapů, sektor pro migranty. Naše cílové skupiny jsou tedy velmi různorodé a můžeme tak nabízet pestrou škálu vzdělávacích služeb. Klienty jsou děti mezi 11 a 18 lety nebo dospělí mezi 18 a 60. Nejpočetnější skupinu tvoří dospělí ve věku 30 až 50 let.

Odkud vaše organizace získává peníze – od regionu, města, vlády, ministerstva?

70–80 % příjmů pochází z veřejných peněz od obce, od ministerstva práce a sociálních věcí (Ministero del lavoro e delle politiche sociali), regionu a také od Evropského sociálního fondu. Zbylých 20 % pochází z naší činnosti v oblasti poskytování soukromých služeb. Tyto služby jsou poskytovány žákům ve školách, ale i absolventům se speciálními potřebami a různými druhy postižení, jako je ADHD, dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie. Za tyto soukromé služby tedy platí rodiče.

Jakým způsobem se o vás klienti dozvídají? 

Máme různé informační kanály od webových stránek po dny otevřených dveří. Klienty k nám posílá také veřejná sociální služba a městský úřad Služby hygieny a veřejného zdraví (Servizi di Igiene e Sanità Pubblica), takže někteří dospělí už k nám přicházejí s nějakými předchozími zkušenostmi.

Zprostředkováváte klientům stáže v sociálních podnicích i běžných firmách. Jak probíhá taková spolupráce?

Spolupracují s námi jak sociální podniky, tak jakékoli jiné – malé obchody i velké společnosti. Důležitější než velikost firmy je pro nás její schopnost přijmout člověka z ohrožené sociální skupiny. Každý podnik by toho měl být schopen. Nejdříve do podniku zavolá náš pracovník, vysvětlí situaci a  přiblíží potíže příchozího stážisty, aby se na něj mohli předem připravit. Společně se domluví na nejvhodnějším druhu práce.

Máte předem uzavřené nějaké dohody s jednotlivými podniky?

Předem ne, ale jakmile stáž začíná, aktivujeme protokol. Jedná se o dohodu mezi třemi stranami – podnikem, naší společností a  klientem. Stážisty platíme my, podniky neplatí nic kromě vstupní lékařské prohlídky pro ověření způsobilosti k práci, případně pracovní pomůcky.

Takže každá italská firma je připravena přijmout takového zaměstnance, pokud ji oslovíte? Ví o takové možnosti a jsou jí otevřené?

Zaměstnávání osob s různými typy znevýhodnění či postižení je zakotvené v legislativě. Existuje zákon, podle něhož je firma povinná přijmout na každých 15 zaměstnanců jednoho zaměstnance se znevýhodněním či postižením. Jestliže to neudělá, je povinna zaplatit pokutu. Podle naší zkušenosti je zhruba 50 % firem otevřeno této zkušenosti. Některé mají zájem zaměstnat jedince se zdravotním znevýhodněním či postižením, ale už nemají zájem zaměstnat migranty, jiné to mají přesně naopak. Mnoho firem, které dosud nemají praktickou zkušenost se stážemi, se vyptává a zjišťuje, jak se zapojit. Ze začátku spolupráce sice mohou narazit na určité obtíže, ale zároveň je běžné, že po skončení stáže nabídnou stážistům práci natrvalo. V italské společnosti obecně panuje atmosféra inkluze, tedy přijímání lidí s odlišnostmi. To se projevuje i v dalších oblastech. Například ve srovnání s jinými zeměmi jsou Italové více ochotni poskytovat náhradní rodinnou péči dětem se zdravotním postižením.

Jestliže firma nemá žádnou zkušenost s pracovními stážemi pro osoby se znevýhodněním či postižením a chce se do nich zapojit, co k tomu potřebuje? Nějaké speciální semináře, vzdělání, informace? 

Jsou pouze dvě důležité věci, které je třeba dodržet. Je potřeba určit ve firmě člověka, který si vezme stážistu na starost, a také je potřeba jednat v souladu se zákony a  vnitřními bezpečnostními opatřeními firmy. Není těžké se do stáží zapojit, neexistují žádné speciální požadavky. Nedávno se k nám například dostal padesátiletý migrant se zdravotním znevýhodněním. Nepoužíval vozík, ale měl zraněnou nohu. Po šesti měsících stáže dostal práci v podniku, který se stará o životní prostředí a údržbu historických center měst. Anebo třicetiletý muž se středně těžkým psychickým onemocněním (schizofrenií) obdržel po stáži stálou práci ve vyhlášeném strojírenském podniku ve městě Marsciano.

Když přijde například student s psychickými problémy podloženými diagnózou a potřebuje pomoc s hledáním práce poté, co dokončil školu, jaké služby mu poskytnete?

Ze všeho nejdříve se setká se zaměstnanci Služby hygieny a veřejného zdraví (Servizi di Igiene e Sanità Pubblica). Následně se setká s pracovníky naší organizace a spolu vytvoří individuální program podle jeho individuálních potřeb, který zahrnuje tři hodinová setkání.

Pokud by se ukázalo, že klient není schopen dokončit pracovní stáž například kvůli psychickým problémům, je nějaká jiná možnost, kterou byste mu mohli nabídnout?

Ano, pro to může existovat více důvodů a samozřejmě nabízíme jiné možnosti. Například pokud je stáž příliš časově náročná, je možné se domluvit na upravení pracovní doby. Ale pokud třeba pracovní prostředí není vyhovující, nebo pokud je potřeba stážistu více připravit na práci pomocí kurzů, vrátíme se zpátky a naplánujeme stáž od začátku.

Navštěvujete klienta v podniku? Sledujete, jak se pracovní stáž vyvíjí?

Když stáž začne, navštěvujeme klienta jednou za týden nebo i  častěji, pokud to je potřeba. Po ukončení prvního měsíce stáže mu voláme každé dva týdny. Klienti také docházejí na monitorovací schůzky. Pokud to je potřeba, pracujeme i s jejich rodinou.

Jakým způsobem pomáháte klientům získávat dovednosti potřebné pro vykonávání stáže?

Klienty vždy podporujeme v získávání měkkých dovedností („soft skills“). Společně s nimi mapujeme jejich silné stránky a kompetence. Této činnosti se věnujeme ještě před samotnými stážemi. Někteří klienti mají možnost docházet zdarma k psychologům. A v případě, že nedocházejí, ale bylo by to vhodné, vysvětlíme a doporučíme jim to. Přímo u nás sice psychologové působí, ale Frontiera Lavoro prozatím neposkytuje tento druh služeb. Jsme nápomocní také v získání rekvalifikace („hard skills“), potřebné pro výkon stáže. Například jsme měli podnik, v němž byly potřeba dovednosti týkající se strojírenství, který nabídl klientovi odborně zaměřený kurz ještě před zahájením stáže.

Máme také do budoucna zájem klientům nabízet podpůrné skupiny, ve kterých by se mohli sami scházet a sdílet vlastní zkušenosti. Praxe z jiných organizací totiž ukazuje, že tento způsob pomoci je mezi klienty velmi účinný.

Ze srovnávacího výzkumu evropských zemí Evropské sociální sondy vyplývá, že ageismus je nejrozšířenějším typem diskriminace v České republice. Podle české výzkumnice Romany Benešové je lidmi ageismus zažíván ve větším měřítku než diskriminace na základě pohlaví nebo etnické příslušnosti. Setkávají se i v Itálii lidé nad 50 let s diskriminací a předsudky, když si hledají práci? 

V Itálii máme stejný problém. Naše společnost je v kontaktu s lidmi staršími 50 let, kteří ztratili práci, protože např. onemocněli nebo mají nějaký jiný problém, který jim znemožňuje dosavadní výkon práce. Zároveň nemají dnes požadované dovednosti (například práce na PC) a  potřebují se rekvalifikovat, což je pro ně náročné. Někdy nabízíme příležitost k rekvalifikaci skrze stáž, protože ne vždy je zrovna dostupný vhodný rekvalifikační kurz, který by byl zdarma. Vždy musí jít minimálně o šestiměsíční stáž.

Podporujete své interní experty formou supervizí a výcviků?

Máme zaměstnance, kteří tu pracují i dvacet let, důležitá je jejich motivace. Jednou za dva měsíce pořádáme motivační setkání zaměstnanců za přítomnosti poradce (psychologa). Jednou za rok se účastní výcviku s psychologem, který většinou sestává ze tří skupinových setkání. Jestliže je potřeba podpora v nějakých zvláštních případech, pak je k dispozici Oddělení pro řízení lidských zdrojů (vnitřní součást společnosti).

Jestliže chce někdo pracovat pro Frontiera Lavoro, jaká je potřebná kvalifikace a vzdělání? Je potřeba mít absolvované nějaké kurzy, semináře, diplom z univerzity?

Například diplom z práv z magisterského studia musí mít všichni, kdo pracují s vězni. Také je ale právnické vzdělání potřeba, když jednáte s podniky o pracovních kontraktech. Lidé s diplomem z práv jsou tu užiteční. V sektoru pro migranty jsou lidé s diplomem z oboru Jazykové mediace a mezikulturní komunikace, kteří zároveň nabízejí kurzy italštiny. Zaměstnáváme také ty, kdo vystudovali psychologii, sociologii – obecně humanitní obory.

Spolupracujete s Konfederací italských neziskových organizací (Confederazione cooperative italiane) a s Konsorciem ABN (Consorzio ABN), sítí 44 neziskových organizací v regionech Toskánsko, Kampánie, Lazio, Puglia, Sicílie, Furlánsko, Kalábrie, Emilia-Romagna, Basilicata. Jak taková spolupráce vypadá?

Jde o asociaci, která na národní úrovni podporuje potřeby a zájmy různých neziskových organizací, například v rámci navrhování zákonů. Poskytuje dohled a pomoc se získáváním a realizací grantů. U zprostředkovatelů práce dohlíží na správný, spravedlivý a transparentní průběh. Také neziskovým organizacím radí, jaké služby mohou efektivně využívat (technický servis, pojištění).

Děkuji za rozhovor.

Galerie fotek:

Načítání obrázků...

Zdroje

[1] SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ. PRINCIPY A DEFINICE. [online]. Dostupné z: https://ceske-socialni-podnikani.cz/socialni-podnikani/principy-a-definice Datum citace: 7. 2. 2021.