Distanční zápisy do 1. ročníků základních škol a problémy s tím spojené – část I.

Blíží se zápisy do 1. ročníku základních škol a stejně jako v loňském roce proběhnou distančně. Hrozí, že tímto nedokonalým „sítem“ proklouznou i děti, které nejsou pro nástup do školy ještě zralé, a naopak že někteří rodiče vyjednají odklad i dětem, které jsou na školní docházku plně připravené. Klíčovou roli při posuzování školní zralosti budoucích prvňáčků proto letos více než kdy jindy hrají mateřské školy.

Blíží se zápisy do 1. ročníku základních škol a stejně jako v loňském roce proběhnou distančně, tedy bez toho, že by se jich děti zúčastnily. Učitelé základních škol se před začátkem školního roku nesetkají se svými budoucími žáky, a nebudou tak mít možnost posoudit jejich školní zralost. Hrozí proto, že se do škol v mnohem větší míře dostanou děti s nedostatečnou školní zralostí, a zároveň, že se předškolní třídy mateřských škol zaplní dětmi, které by školu v klidu zvládly. Rodiče se totiž obávají, že i příští školní rok bude poznamenán koronavirovou pandemií a s ní souvisejícími opatřeními, a žádají pro své děti odklad školní docházky. 

Dvojdílný seriál vám přiblíží téma distančních zápisů. Další informace najdete v návazném textu Školní nezralost a odklady školní docházky v době pandemie – část II.

Co mohou způsobit zápisy bez přítomnosti dětí?

Loňská jarní protiepidemická opatření se dotkla nejen mateřských, ale i základních škol a omezila fungování pedagogicko-psychologických poraden. Výrazně se také promítla do podoby zápisů do prvních ročníků základních škol. Budoucí prvňáčci se nešli zapsat osobně, rodiče jen do školy zaslali všechny potřebné dokumenty. Děti tak přišly o rituál zápisu a učitelé o možnost své budoucí žáky poznat a posoudit jejich školní zralost. Jedná se o (nepovinnou) část zápisu, kterou školy zpravidla připravují hravou formou, aby se děti do své nové školy těšily. Zkušený učitel během ní nicméně pozná, když s dítětem není něco „v pořádku“, a může rodičům doporučit odklad a návštěvu pedagogicko-psychologické poradny.

Bohužel ani letošní zápisy do prvních tříd, které se budou konat v průběhu dubna, nebudou mít standardní podobu a zůstane jen u neformální části, aniž by učitelé své budoucí žáky viděli. Tak to také stanovilo MŠMT v metodickém doporučení pro organizaci zápisů.

Osobní zkušenost paní učitelky Radky z 1. třídy:

„Sama vnímám, jak se loňské uzavření školek odrazilo na mých prvňáčcích. Děti mají častěji problémy v kolektivu, chybí jim běžné návyky, rytmus, víc pokřikují a je pro ně těžší věnovat se práci, která není zábavná,“ popisuje svou zkušenost Radka, učitelka 1. ročníku základní školy. „Pozoruji také horší grafomotoriku u dětí, které do školy nastoupily v září 2020, ale to je do značné míry obecný trend související s užíváním elektroniky.“

V mé třídě jsou minimálně dvě, ale spíš čtyři děti, kterým bychom odklad v případě prezenčního zápisu doporučili,“ dodává ještě paní učitelka Radka. 

Její zkušenost potvrzují i další pedagogové. „Mám zprávy ze škol, že jim zápisy proklouzly děti, které jsou nezralé,“ říká Zonna Bařinková, odbornice na předškolní vzdělávání z Národního pedagogického institutu. 

Mateřské školy budou letos hrát klíčovou roli

Při posouzení školní zralosti mohou hrát v případě zápisů na dálku klíčovou roli mateřské školy. Nejen učitelé základní školy při zápisu, ale také učitelé mateřské školy mohou totiž rodičům doporučit, aby se ještě poradili ohledně případného odkladu školní docházky. Učitelé v „mateřinkách“ své děti dobře znají a mohou posoudit nejen jejich konkrétní znalosti, ale také návyky, sociální dovednosti i to, jak se dané dítě například dokáže chovat v kolektivu, jak přistupuje k úkolům, přijímá cizí autoritu, a to i s přihlédnutím k osobnosti dítěte. To jsou aspekty, které rodič nemusí být s to posoudit, protože mu chybí potřebná zkušenost nebo srovnání s vrstevníky dítěte. 

Poslední rok předškolního vzdělávání je v Česku povinný mimo jiné proto, aby nástup do školy proběhl bez větších potíží a předešlo se tomu, že se do prvních tříd dostanou děti bez základních návyků a děti školně nevyzrálé. Většina školek má pro předškoláky speciální vzdělávací program, který děti na školu různými způsoby připravuje. Pokud vše funguje tak, jak má, učitelky rodičům dítěte, které by mohlo mít problém se školní nezralostí, včas před zápisem doporučí navštívit pedagogicko-psychologickou poradnu, aby se k odkladu vyjádřila. K zápisům do školy by se poté nezralé děti bez žádosti o odklad neměly vůbec dostat. I přesto se tak mnohdy děje. 

Současný školní rok je navíc opět specifický. Mateřské školy byly sice od září do konce února v provozu, ale ani tak nefungovaly v normálním režimu. Čelily různým uzávěrám a omezením kvůli karanténám pedagogů, dětí i dalšího personálu. Mnohde docházelo ke slučování tříd. Někteří rodiče se rozhodli ze strachu z nákazy covidem-19 děti do školek vůbec neposílat. I z tohoto důvodu roste riziko, že se do prvních tříd dostanou děti, které své úkoly nebudou schopné plnit, a to právě z důvodu školní nezralosti. 

Další informace:

Co
je školní nezralost?

Dítě vykazující známky školní nezralosti není ještě dostatečně připravené zvládnout školní nároky. Tato může být způsobena nedostatečnou tělesnou vyspělostí (nemoci, funkce imunitního systému), nezralostí centrální nervové soustavy (hrubá a jemná motorika, zrakové a sluchové vnímání a rozlišování, prostorová orientace, výslovnost a slovní zásoba, koncentrace) či nízkou sociální zralostí (může se jednat například o děti, které neměly v předškolním věku příležitost osvojit si dostatek běžných zkušeností, vědomostí a dovedností v rámci vlastní rodiny).

Ke školní zralosti se vyjadřují školská poradenská zařízení (pedagogicko-psychologická poradna nebo v odůvodněných případech speciálně pedagogické centrum). V rámci vyšetření je podrobně zjišťována mj. zralost centrální nervové soustavy a sociální vyspělost dítěte. Ze zdravotního hlediska zralost dítěte posuzuje pediatr, praktický lékař pro děti a dorost, v odůvodněných případech lékař specialista nebo klinický psycholog.

Aby se předešlo případným obtížím daného žáka ve škole, doporučuje se odložení nástupu školní docházky, tzn. dítě další rok navštěvuje buď opět mateřskou školu, anebo přípravný ročník základní školy. Dítě s odkladem školní docházky a s pokračující docházkou do MŠ může kromě čerpání podpůrných opatření na základě doporučení pedagogicko-psychologické poradny také docházet na nejrůznější přípravné programy a kurzy, které organizují školská poradenská zařízení (například pedagogicko-psychologická poradna) nebo i samotné základní školy.

Zdroje:

KNOTOVÁ, D. a kol. (2014). Školní poradenství. Praha: Grada. S. 119–120.
KOCUMOVÁ, L. (2020). Problematika školní zralosti dětí v souvislosti s ADHD a ADD [online]. Dostupné z: http://www.inkluzevpraxi.cz/kategorie-rodic/2069-problematika-skolni-zralosti-deti-v-souvislosti-s-adhd-a-add [dat. cit. 26. 3. 2021]

Doporučené čtení a další informace: 
Další informace o školní nezralosti najdete v textu Renaty Ležalové  Odklady povinné školní docházky.
V případě zájmu organizuje Národní pedagogický institut specializované kurzy zaměřené na školní zralost, více ZDE.  


Tip:

Další informace o tématu se dozvíte v navazujícím textu Školní nezralost a odklady školní docházky v době pandemie – část II.

vytisknout článek

Mohlo by Vás zajímat

Školní poradenské pracoviště pod lupou: Dobrá praxe v základní škole v Milovicích
Když se Lada Flachsová před jedenácti lety stala ředitelkou základní školy T. G. Masaryka v Milovicích, dala si za cíl mít v každé třídě asistenta pedagoga. Ten naplnila a kromě toho spustila také školní poradenské pracoviště. Svých rozhodnutí rozhodně nelituje a dnes je díky nim o krok napřed před mnoha jinými vzdělávacími ústavy, které s asistenty pedagoga a inkluzí nemají tak bohaté zkušenosti. Jakým způsobem rozdělila role na škole?
Školní kariérové poradenství v Litvě
V Litvě jsou na středních školách v rámci kariérového poradenství nejoblíbenější odborné soutěže, školní exkurze a veletrhy pracovních příležitostí. Přečtěte si víc o tamních kariérových poradcích a jejich náplni práce.
Jak na sehraný inkluzivní tým? Chce to čas i podporu vedení, říká expertka
Sestavit funkční inkluzivní tým nemusí být vždycky snadné, důležitá je vzájemná souhra, komunikace a důvěra mezi jeho členy. Jako příklad dobré praxe v tomto ohledu může sloužit Základní a mateřská škola Lyčkovo náměstí v Praze, jak vysvětlila v rozhovoru Kateřina Bártová, jež zde působí na pozici pedagožky, školní výchovné poradkyně a etopedky. Hlavní výhodu vidí v tom, že se škola začala inkluzi věnovat výrazně dříve než ostatní ústavy.
Potřebujete konzultaci s odborníkem?
Napište nám.